1. Vyjmenujte naše dravce a uveďte jejich hlavní rozlišovací znaky.
- Krahujec obecný: Velký jak holub
- Jestřáb lesní: Středně velký dravec ( 1,2kg/760g), vlnkování
- Káně lesní (Myšilov): Tmavohnědé zbarvení, 1,2kg/0,9kg,
- Káně rousná: Stojáky opeřené až k prstům – rousy, tmavohnědé, tmavá skvrna v ohbí křídel, arktický druh.
- Luňák červený: Velký asi jako káně, zbarvení rezavě červené, hlava a krk bělošedé s černými skvrnami
2. Charakterizujte oba druhy kání.
- Káně lesní: Káně lesní patří k našim nejběžnějším dravcům. Dominantní složku její potravy tvoří hlodavci. Hnízdí v lesích, zejména mimo dobu hnízdění se vyskytuje v polích; často sedá na vyvýšených místech, např. stromech podél silnic nebo telegrafních sloupech. Již koncem března snáší samička 3 až 4 vajíčka (v letech přemnožení hrabošů bývá snůška větší), která zahřívá buď sama, nebo jen za malého přispění samce. Samec obstarává pro samici a posléze i pro mláďata potravu. Naše káně jsou stálé a přelétavé, v zimě k nám přilétají příslušníci cizích populací.
- Káně rousná: Káně rousná je velmi podobná káni lesní, s opeřenýma nohama (odtud jméno "rousná"). Pro určení je důležité zbarvení ocasu - je bílý s tmavými pásky, z nichž poslední je nápadně široký. U nás se celkem běžně vyskytuje od listopadu do dubna v otevřených bezlesých terénech; jde o ptáky, kteří k nám přilétají z hnízdišť ve Skandinávii a severním Rusku. Živí se především drobnými savci. V době tuhých zim může ohrozit bažanty a koroptve.
3. Charakterizujte jestřába.
- Je středně velký dravec, samička je velká asi jako káně, sameček o třetinu menší. Dospělí ptáci svrchu tmavohnědí a šedohnědí, spodinu těla mají bílou s hustým příčným vlnkováním. Za letu jsou nápadná relativně krátká, široká křídla a dlouhý ocas s příčnými pruhy. Loví ptáky a savce do velikosti zajíce, které uchvacuje během letu nízko při zemi či nad vegetací. Vyskytuje se v lesnaté krajině, ke hnízdění vyhledává vzrostlé porosty. Samička snáší do vysoko umístěného hnízda obvykle během dubna 3 až 4 vejce. Větší podíl na zahřívání vajíček má samice, které však samec obstarává potravu. Po vylíhnutí mláďat jim samice trhá kořist přinesenou samcem, později i loví. Je stálý, hnízdí na celém území ČR. Zákonem je zvláště chráněn jako ohrožený druh.
4. Charakterizujte výra velkého.
- Výr velký patří do řádu sov, do čeledi puštíkovitých. Je naší největší sovou. V českých zemích mu hrozilo vyhubení, ale jeho stavy se zvedly, díky dlouholeté přísné ochraně. Výr vyhledává skalnaté lesní terény, zvláště ty, které sousedí s polními oblastmi a poskytují dostatek potravy. Je stálým ptákem, tvoří dlouhodobější manželské páry a obývá po léta táž hnízdiště. Nová hnízdiště zakládají jen mladí ptáci. Celkové zbarvení výra je žlutohnědé se širokými podélnými tmavými skvrnami na spodní straně těla. Na hlavě má 7 až 9 cm dlouhá péra, uspořádaná do podoby růžků. Má velké oči s oranžovou duhovkou a hustě opeřené stojáky. Rozměry dospělých ptáků: váha 1 800 až 2 500 g, délka křídla 430 až 495 mm, délka ocasu 240 až 290 mm, délka stojáku 70 až 85 mm, délka zobáku 55 mm.
5. Pojednejte i významu dravců a sov.
- Můžou působit škody na zajících, bažantech a srnčatech a na uměle chovaných jedincích.
|
