IV/C/1 - Škody zvěří na lese 1. Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy zvěře v lese.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v lese. 1 Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy zvěře v lese.
- jelení zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání
- daňčí zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání
- mufloní zvěř - okus, ohryz, loupání
- černá zvěř - vyrývání sazenic – školky, čerstvá výsadba
- srnčí zvěř - okus, ohryz, vytloukání
- zaječí zvěř - okus, ohryz
2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v lese.
- jelení zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání - často devastují porosty
- daňčí zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání - méně časté
- mufloní zvěř - okus, ohryz, loupání - často devastují porosty
- černá zvěř - vyrývání sazenic - školky, čerstvá výsadba - méně časté
- srnčí zvěř - okus, ohryz, vytloukání - časté
- zaječí zvěř - mladá výsadba, lesní školky - okus, ohryz - časté
IV/C/2 - Škody zvěří v zemědělství 1. Uveďte přehled škod páchaných zvěří v zemědělství.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v zemědělství. 1 Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy v zemědělství.
- jelení zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady
- daňčí zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady
- mufloní zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů,
- černá zvěř - spásání porostů, pošlapání, poválení, porytí luk, brambory, kukuřice
- srnčí zvěř - spásání, okus, ohryz, vytloukání
- zaječí zvěř - spásání, okus, ohryz
2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v zemědělství.
- jelení zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady = časté
- daňčí zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady = méně časté
- mufloní zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů = časté
- černá zvěř - spásání porostů, pošlapání, poválení, porytí luk, brambor = často devastující porosty
- srnčí zvěř - spásání, okus, ohryz, vytloukání = méně časté
- zaječí zvěř - spásání, okus, ohryz = časté
IV/C/3 - Škody působené hájenými druhy zvěře 1. Uveďte přehled hájených druhů zvěře páchající škody.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných hájenými druhy zvěře. 1 Uveďte přehled hájených druhů zvěře páchající škody.
- medvěd hnědý
- vlk obecný
- rys ostrovid
- bobr evropský
- vydra říční
- kormorán velký
- volavka šedá
2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných hájenými druhy zvěře.
- medvěd hnědý ČR = ojedinělý výskyt (včelstva)
- vlk obecný ČR = ojedinělý výskyt, ale intenzivní (chovaný dobytek)
- rys ostrovid ČR = ojedinělý výskyt, ale intenzivní škody (srnčí zvěř)
- bobr evropský stromové patro na hrázích a březích = velmi často
- vydra říční rybochovná zařízení - často
- kormorán velký vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často, likvidační výsledek
- volavka šedá vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často, likvidační výsledek
IV/C/4 - Škody zvěří v rybničním hospodářství 1. Charakterizujte škody páchané zvěří v rybničním hospodářství.
2. Zhodnoťte možnosti omezení škod páchaných zvěří v rybničním hospodářství. 1 Charakterizujte škody páchané zvěří v rybničním hospodářství.
- vydra říční rybochovná zařízení - ryby = často
- kormorán velký vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často
- volavka šedá vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často
- bobr evropský stromové porosty hrází = velmi často (Lednický park)
- ondatra pižmová poškozování hrází rybníka = velmi často
2 Zhodnoťte možnosti omezení škod páchaných zvěří v rybničním hospodářství.
- vydra říční, bobr evropský
- ondatra pižmová - odlov - šlehačky
- kormorán velký, volavka šedá = mimořádný odlov
- plašení, elektrické ohradníky, ostrý pes
IV/C/5 - Škody na zvěři 1. Jak a komu vzniká škoda na zvěři?
2. Jak je možné stanovit výši škody vzniklé na zvěři? 1 Jak a komu vzniká škoda na zvěři?
- zvěř se stává majetkem MS v okamžiku ulovení mysliveckým způsobem
- škoda na zvěři vzniká státu - druhotně MS, která obhospodařuje honitbu, kde ke škodě došlo
2 Jak je možné stanovit výši škody vzniklé na zvěři?
- výše škody na zvěři se stanoví podle tabulek jako hodnota chovného kusu zvěře
- je zde vyčíslena hodnota daného kusu zvěře, jak v oblasti chovnosti, tak v oblasti produkce zvěřiny a produkce trofeje
IV/C/6 - Biologické metody ochrany proti škodám působeným zvěří 1. Na čem jsou založeny biologické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady vhodných biologických metod ochrany před škodami zvěří. 1 Na čem jsou založeny biologické metody ochrany proti škodám zvěři?
- biologická ochrana spočívá na přírodním a přirozeném působení na zvěř za účelem snížení škod v honitbě (les + zemědělství)
- dostatek potravy v honitbě
- odváděcí přikrmování
- ponechání měkkých okusových dřevin v monokulturách smrku
- výsadba odolných odrůd dřevin, vůči poškozování rostlin zvěří (okusu, loupání)
2 Jmenujte příklady vhodných biologických metod ochrany před škodami zvěře.
- dostatek potravy v honitbě
- odváděcí přikrmování
- zvěřní políčka
- výsadba plodonosných dřevi
- ponechání měkkých okusových dřevin v monokulturách smrku
- výsadba odolných odrůd dřevin, vůči poškozování rostlin zvěří (okusu, loupání)
IV/C/7 - Technické metody ochrany proti škodám působeným zvěří 1. Na čem jsou založeny technické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady vhodných technických metod ochrany před škodami zvěří. 1 Na čem jsou založeny technické metody ochrany proti škodám zvěři.
- založeno na zabránění přístupu zvěře k mladým porostům, nebo k stromům
- přezimovací obůrky
- oplocenky, ohraženky mladých porostů
- individuální ochrana stromů – nátěry + terče (u cenných dřevin)
- zraňování kůry stromům drapáky – ronění pryskyřice – nezájem k loupání
2 Jmenujte příklady aplikace prostředků technických metod ochrany před škodami zvěři.
- založeno na zabránění přístupu zvěře k mladým porostům, nebo k stromům
- přezimovací obůrky
- oplocenky, ohraženky mladých porostů
- individuální ochrana stromů – nátěry + terče (u cenných dřevin)
- zraňování kůry stromům drapáky – ronění pryskyřice – nezájem k loupání
IV/C/8 - Chemické metody ochrany proti škodám působeným zvěří 1. Na čem jsou založeny chemické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady aplikace prostředků chemických metod ochrany před škodami zvěří. 1 Na čem jsou založeny chemické metody ochrany proti škodám zvěři.
- postřiky
- nátěry terminálů
- terče na kmeny
- poranění kůry kmenů - rojení pryskyřice
2 Jmenujte příklady aplikace prostředků chemických metod ochrany před škodami zvěři.
- repelenty – čichové, chuťové, zrakově odpudivé
- nátěrové pasty, suspenze, kapalné koncentráty
- seznam povolených přípravku na ochranu lesa
- účinnost – vegetační klid 6 měsíců, letní ochrana 4 týdny, ohryz a loupíní 6 – 10 let
IV/C/9 - Chov nepůvodních druhů zvěře 1. Zhodnoťte stručně myslivecký význam nepůvodních druhů zvěře.
2. Jaké jsou hlavní zásady a problémy chovu, resp. výskytu nepůvodních druhů zvěře? 1 Zhodnoťte stručně myslivecký význam nepůvodních druhů zvěře.
- co je vlastně nepůvodní druh zvěře u nás (bažant, krocan, daněk, muflon, kamzík, kaza bezoárová, ondatra)
- kdysi dávno dovezen, dnes nikdo neřeší
- najednou kamzík škodí - žere vzácné rostliny 100 let od vysazení
- invazní druhy
- psík mývalovitý, mýval severní, šakal, norek americký, nutrie)
- organizmy na nové predátory nejsou připravení
2 Jaké jsou hlavní zásady a problémy chovu, respektive výskytu nepůvodních druhů zvěře.
- příroda a živé organizmy nejsou na nové predátory připraveni, nikdy tady nebyli
- velké ztráty na drobné zvěři v rámci predačního tlaku
- vytláčení klasických původních organizmů (potrava, teritorium)
IV/C/10 - Životní rytmus jednotlivých druhů zvěře 1. Které jsou hlavní etapy životního rytmu zvěře?
2. Charakterizujte stručně význam vybrané životní etapy zvěře z hlediska jejího chovu. 1 Které jsou hlavní etapy životního rytmu zvěře.
- početí, embryonální vývoj, narození, růst, pohlavní dospělost, rozmnožování, stárnutí, klimaktériem, senilita, smrt organizmu
-
2 Charakterizujte stručně význam vybrané životní etapy zvěře z hlediska jejího chovu.
- početí, embryonální vývoj, narození, růst, pohlavní dospělost, rozmnožování, stárnutí, klimaktériem, senilita, smrt organizmu
IV/C/11 - Denní rytmus zvěře 1. Popište denní rytmus zvěře.
2. Co způsobí narušení denního rytmu zvěře? 1 Popište denní rytmus zvěře.
- spánek, očista těla, získávání potravy, trávení, odpočinek, získávání potravy, trávení (pastevní cykly),
odpočinek, obhájení teritoria,
2 Co způsobí narušení denního rytmu zvěře.
- stres z vyrušování při příjmu potravy, trávení, spánku
- narušení rozmnožovacího cyklu – rušení zvěře v říji
- v době hnízdění = sezení na vejcích, kladení mláďat
- špatná kondice zvěře, migrace z rušených lokalit,
IV/C/12 - Sezónní rytmus zvěře 1. Co způsobuje sezónní změny v životě zvěře?
2. Charakterizujte stručně teplou a chladnou část roku z hlediska životních projevů zvěře. 1 Co způsobuje sezónní změny v životě zvěře.
- přibývání dne (světla), ubývání noci = aktivity denní
- teplota - zimní spánek
- sněhová pokrývka = získávání potravy
- dostatek potravy = ukládání zásobních látek na zimu
2 Charakterizujte stručně teplou a chladnou část roku z hlediska životních projevů zvěře.
- zdrojem je Slunce
- studenokrevní živočichové
- teplokrevní živočichové = ptáci 39 – 42 stupňů C, živočichové 37 – 40 stupňů C
- ochrana = srst + peří – výměna srsti, přepeřování
- přizpůsobení barvy srsti, plochy těla, velikost těla
IV/C/13 - Zazvěřování honiteb 1. Proč se provádí zazvěřování honiteb?
2. Zhodnoťte základní způsoby vypouštění zvěře do honitby. 1 Proč se provádí zazvěřování honiteb.
- k zvýšení počtu dané populace v lokalitě (honitbě)
- k osvěžení krve = nově dovezená kvalitní chovná zvěř
- k zazvěření honitby novým druhem zvěře
2 Zhodnoťte základní způsoby vypouštění zvěře do honitby.
- zvěř spárkatá = přezimovací obůrka = aklimatizační obůrka
- postupné otevírání vypouštěcí obůrku, až do úplného rozptýlení za neustálého přikrmování jak v obůrce, tak v jejím okolí
- v honitbě budujeme krmná zařízení, kde neustále přikrmujeme, dokud nově vypuštěná zvěř krmná zařízení navštěvuje
- zvěř drobná = s adoptivní matkou (bažantí slípka, drůbeží kvočna)
- prostřednictvím vypouštěcích voliér = nejdříve po 8 týdnech, podle počasí a vyspělosti kuřat = zastřihávání letek - postupné dorůstání, přeletování oplocení, postupné vzdalování za neustálého přikrmování
- káčata = na mělké lokality (nemastné peří = utopení) v přírodě mastí peří stará kačena
IV/C/14 - Význam tepla pro život 1. Jaký je význam tepla pro život a jak se může v tomto směru uplatnit myslivecká péče?
2. Co je to Bergmanovo, Allenovo a Glogerovo pravidlo? 1 Jaký je význam tepla pro život a jak se může v tomto směru uplatnit myslivecká péče.
- zdrojem je Slunce
- studenokrevní živočichové
- teplokrevní živočichové = ptáci 39 – 42 stupňů C, živočichové 37 – 40 stupňů C
- ochrana = srst + peří – výměna srsti, přepeřování
- přizpůsobení barvy srsti, plochy těla, velikost těla
2 Co to je Bergmanovo, Allenovo a Glogerovo pravidlo.
- Allenovo pravidlo = teplokrevní živočichové z chladných oblastí mají kratší končetiny (a výstupky obecně) než podobní živočichové z teplých oblastí.
- Bergmanovo pravidlo = druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.
- Glogerovo pravidlo = teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své albedo, což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.
IV/C/15 - Význam světla pro život, vliv na životní cykly zvěře 1. Jaký je význam záření a světla pro život?
2. Jmenujte příklady ovlivnění zvěře světlem. 1 Jaký je význam záření a světla pro život.
- fotosyntéza = zdroj potravy = přeměna látek neústrojných v ústrojné
- rostliny = producenti
- živočichové = konzumenti
2 Jmenujte příklady ovlivnění zvěře světlem.
- délka světelného dne = dostatek světla urychluje rozmnožování - jaro = ptáci, hlodavci, šelmy
- u přežvýkavců = s poklesem délky světelného dne
- noční živočichové (sovy, netopýři)
- denní živočichové (bažanti, jestřábi, sokoli)
- orientace tažných ptáků - Slunce
IV/C/16 - Přírůst, množivost a očekávaná produkce 1. Vysvětlete pojem množivost a přírůst.
2. Jak se liší výpočet očekávané produkce u zvěře spárkaté a drobné? 1 Vysvětlete pojem množivost a přírůst.
- množivost je přírůstek – ovlivňuje jej samičí zvěř = vyšší odlov trofejové zvěře = proto stále vysoká množivost, vysoký přírůstek = nadstavy zvěře.
2 Jak se liší výpočet očekávané produkce u zvěře spárkaté a drobné.
- podle úživnosti prostředí, nadmořské výšce, vodních srážkách
- u spárkaté zvěře koeficient očekávaného přírustku x počet samic
- u drobné zvěře koeficient očekávaného přírůstku x 1 nasčítaný kus (samec i samice)
1. Vysvětlete pojem komorování, a proč se používá.
2. U které zvěře se komorování používá? 1 Vysvětli pojem komorování a proč se používá.
- ochrana bažantů, koroptví, kačen přes zimu před strádáním
- před predátory
- v odchovnách, jarní její vypouštění zpět do honitby
2 U které zvěře se komorování používá.
- koroptve = koroptvárny
- bažanti = bažantnice
- kačeny = kačenárny
IV/C/18 - Únosnost prostředí pro zvěř 1. Vysvětlete pojem únosná kapacita prostředí.
2. Vysvětlete, k čemu dochází v případě dlouhodobého překročení únosné kapacity prostředí. 1 Vysvětli pojem únosná kapacita prostředí.
- určitý počet jednoho druhu zvěře na určité ploše, bez omezení zdroje potravy, klidových zón, odpočinkových zón, s možností přirozené reprodukce
2 Vysvětlete, k čemu dochází v případě dlouhodobého překročení únosné kapacity prostředí.
- překročení únosné kapacity prostředí má za následek stěhování se zvěře na okraje prostředí bez možnosti plného využití kapacity prostředí
- stěhování zvěře do vhodných lokalit, jiných honiteb
-
IV/C/19 - Chov zvěře v zajetí 1. Co je a co není chov zvěře v zajetí?
2. Kdo povoluje chov zvěře v zajetí? 1 Co je a co není chov zvěře v zajetí.
- chov lišky k výcviku psů k norování = je chov zvěře v zajetí
- chov jelena, daňka, muflona na oplocené zahradě = je chov zvěře v zajetí
- za chov zvěře v zajetí se nepovažuje polodivoký nebo krotký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb
- péče o zraněnou zvěř
- záchranné chovy a stanice
- dominantní způsob chovu zvěře = ve volné přírodě
- chov usměrněný = vysečená vejce
- bažantnictví = problém je začlenění mláďat do chovu ve volnosti
- obdoba = chov kačen, koroptví
- komorování bažantů, koroptví
- chov zaječí zvěře
- farmy zvěře = využití kvalitní zvěřiny, průmyslové využití paroží
- umělý chov tetřevovitých
- zoologické zahrady
2 Kdo povoluje chov zvěře v zajetí.
- chov zvěře v zajetí je možný pouze se souhlasem orgánu státní správy myslivosti Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb.
IV/C/20 - Vybrané ekologické pojmy: kulturní krajina, ekosystém, společenstva, populace, potravní řetězce 1. Vysvětlete pojmy kulturní krajina, ekosystém, populace a společenstvo.
2. Vysvětlete pojem potravní řetězec a k čemu dochází při jeho narušení. 1 Vysvětli pojem kulturní krajina, ekosystém, populace a společenstvo.
- kulturní krajina = je krajina, kterou přetvořil člověk k obrazu svému (hospodaření v lesích, hospodaření na polích, umělá nepřirozená výsadba, meliorace, chatové oblasti, výstavba, kulturní plodiny)
- ekosystém = souhrnný komplex půdy, vody, ovzduší, rostlin a živočichů, který se neustále vyvíjí a neustále dochází ke změnám
- populace = skupina organizmů v danou dobu na určité ploše
- společenstvo = lesa, rybníka, organizmy = rostliny a živočichové v daném prostředí
2 Vysvětli pojem potravní řetězec a k čemu dochází při jeho narušení.
- potravní řetězec je děj, při kterém konzumuje jeden živočich druhého