Vypracované otázky na zkoušky z myslivosti

- odpovědi na jednotlivé otázky jsou průběžně doplňovány.

Tyto stránky nejsou veřejné. Jsou vytvořeny adeptem kurzu myslivosti pro podporu studia v nejlepším vědomí a svědomí, přesto nemusí obsahovat správné a úplné informace. Nespoléhej se slepě na tento web a ke studiu využij Penzum aj. doporučenou literaturu!
Stránky www.myslivecke-zkousky.cz nevznikly za účelem zisku, avšak jejich provoz něco stojí. Samotné vypracování otázek zabralo mnoho desítek hodin času. Poslední aktualizace 8.10.2021. Proto jsou-li pro Tebe stránky přínosem, podpoř, prosím, jejich provoz a údržbu zasláním libovolné částky na účet Fio 2501624072 / 2010. Díky a myslivosti zdar!
  • DOMŮ (návrat na hlavní stránku)
  • TEST ZNALOSTÍ (vyzkoušej své znalosti jako u zkoušek)
  • MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ (jak to probíhá)
  • VIDEO (Video ukázka z průběhu zkoušek z myslivosti)
  • KONTAKT (našli jste chybu? napište své připomínky, zájem o spolupráci apod.)
PDF karta I. (4 MB)
PDF karta II. (4 MB)
PDF karta III. (4 MB)
PDF karta IV. (4 MB)
PDF karta V. (4 MB)
PDF karta VI. (4 MB)
PDF karta VII. (4 MB)

Otázky a odpovědi na zkoušky z myslivosti

- I. skupina předmětů (dějiny lovectví, etika, tradice)
- Všechny úrovně: A + B + C

I/A/1 - Definice myslivosti a její význam pro společnost

1. Dokážete výstižně definovat myslivost?
2. Charakterizujte vztah mezi myslivostí, lesnictvím a zemědělstvím.
3. Jaký je vztah myslivosti vůči průmyslu a národní ekonomice?
4. V čem spočívá společenský význam myslivosti?
5. V čem spočívá rekreační a zdravotní význam myslivosti?
1. Dokážete výstižně definovat myslivost?
- Je to zvláštní odvětví lidské činnosti, jejímž úkolem je chov, ochrana a lov zvěře a její využití.

2. Charakterizujte vztah mezi myslivostí, lesnictvím a zemědělstvím.
- Zemědělské a lesní porosty (popř. vodní plochy) tvoří životní prostředí zvěře. Při nerovnováze mezi životním prostředím a počtem zvěře může dojít k bodu, kdy zvěř působí škody – v lese okusem, ohryzem, loupáním, v zem. kult. spásáním osení, obilí, kukuřice, brambor a jiných plodin, vyléháváním obilí - černá zvěř ryje v zem. kulturách. Monokultury, mechanizace a chemizace působí škody na zvěři. Tak též působí znečištění vod, devastace lesů, doprava, atd…
Zvěř prospívá zemědělství a lesnictví – ničí semena plevelů, škodlivý hmyz, plže, hraboše a myši. Významným podílem potravy zvěře jsou traviny, buřen, divoce rostoucí na neplodných půdách, na místech hosp. nevyužitých, nepřístupných, přeměňují se tak v hodnoty využitelné pro člověka.
Je nutno zvyšovat úživnost každé honitby. V lese zakládáním políček pro zvěř, zvyšování výnosů, lesních luk, vysazováním okusných dřevin. V polích vyséváním dočasného i trvalého krytu.

3. Jaký je vztah myslivosti vůči průmyslu a národní ekonomice?
- Produkty myslivosti jsou dodávány jako suroviny, průmysl a řemesla dodávají do obchodní sítě výrobky. K myslivosti má vztah masný průmysl, konzervárenství, píšťařství, kloboučnictví, kožešnictví, koželužství, obuvnictví, rukavičkářství, brašnářství, řemenářství, oděvnictví, preparátorství, řezbářství, výzbroje a výstroje, výroba různých doplňkových a ozdobných předmětů, klenotnictví, v neposlední řadě obchod se živou zvěří. Myslivost zvyšuje cestovní ruch, včetně cizineckého, propaguje naši myslivost v zahraničí.

4. V čem spočívá společenský význam myslivosti?
- Myslivost působí kladně na morální a charakterový profil myslivce, zušlěchťujě ho a tím i jeho okolí. Nejen jemu přibližuje krásy přírody a učí ho respektu k ní.
Myslivost a lov inspiruje všechny obory umění (hudba, výtvarné umění, architektura, atp.) a mnoho řemesel. Myslivecká spolková činnost přispívá ke společenskému dění v obcích i městech (myslivecké plesy a zábavy, zapojování do různých společenských akcí organizovaných jinými subjekty, zapojování do vzdělávání mláděže a jejích volnočasových aktivit, atp.)

5. V čem spočívá rekreační a zdravotní význam myslivosti?
- Každý ví, jak příjemný a zdravý je pobyt a pohyb v přírodě. A myslivec nejde do přírody jen tehdy, když má chuť, ale musí do honitby za každých okolností. Námaha vyložená na pracích v honitbě i při lovu podporuje rozvíjení svalové síly, zvyšuje tělesnou zdatnost. Organismus se otužuje a získává odolnost vůči počasí. Myslivost posiluje souhru psychiky, nervového systému, zraku, sluchu, rozvíjí se zručnost, obratnost pohybů podmíněná držením zbraně, při střelbě poznáváme své reakce. Je zapotřebí zdůraznit i všeobecně rekreační význam myslivosti pro ty, kdo se jí věnují. Jde vlastně o formu aktivního odpočinu, o spojení jisté fyzické námahy s pobytem na čerstvém vzduchu a o uvolnění od psychického napětí.

I/A/2 - Myslivost jako hospodářská činnost

1. Jmenujte příklady ekonomického přínosu myslivosti.
2. Které produkty poskytuje myslivost?
3. Jaký je význam zvěřiny?
4. Jaký je přínos myslivosti pro zaměstnanost?
5. Jaký je přínos myslivosti pro daňový systém?
1. Jmenujte příklady ekonomického přínosu myslivosti.
- Myslivost je díky stotisícové základně svých příznivců významnou hospodářskou aktivitou s celospolečenským ekonomickým dopadem. Nejviditelnějším výstupem je samozřejmě produkce zvěřiny a dalších komodit pocházejících z lovené zvěře, nicméně opomenout nesmíme především přesuny finančních obnosů související s nákupem mysliveckého vybavení, provozními náklady, nájmy z honiteb, úhrady škod páchaných zvěří apod.

2. Které produkty poskytuje myslivost?
- Zvěřina, kůže, kožešiny, srst, peří, parohovina a rohovina, spárky, zuby (zbraně, špičáky, kelce), pro myslivce samozřejmě trofeje.

3. Jaký je význam zvěřiny?
- V souvislosti se zvěřinou je třeba také zdůraznit, že nejde o pouhou množstevní produkci jistého druhu "masa", ale především o jeho kvalitativní vlastnosti. Zvěřina je živočišnou bílkovinou, která je organismem zvěře produkována v přirozeném prostředí. Zvěř si v něm obvykle vybírá to, co nejlépe vyhovuje jejím potřebám a dokáže tuto energii velmi účelně a velmi hodnotně uložit do svých tkání. Nezanedbatelný je i fakt, že zvěřina obsahuje jenom malé množství tuku prostupujícího svalovinou. Je tedy potravinou vysoce dietní. Zvěřina je v drtivé většině případů získávána lovem dle mysliveckých zásad (rychlé usmrcení bez stresové zátěže, dokonalé vybarvení kusu) a následně bez prodlení odborně ošetřena, je srovnání s klasickými "jatečními" produkty hospodářských, není tudíž zvěř vystavena stresu. Zvěřina je tak z hlediska svého vývoje, získávání i zpracování potravinou plně srovnatelnou s většinou v současnosti moderních stravovacích výrobků nesoucích označení "biopotravina".

4. Jaký je přínos myslivosti pro zaměstnanost?
-Myslivost je spojená s velkou částí průmyslu a tudíž přináší velkou škálu pracovních míst. Ať se jedná o oblékání (kloboučnictví, kožešnictví, koželužství, obuvnictví, rukavičkářství, brašnářství, řemenářství, oděvnictví), píšťařství, preparátorství, výroba zbraní a věcí s nimi spojené (dalekohledy, puškohledy,…) či obornictví. Přínos je opravdu značný.

5. Jaký je přínos myslivosti pro daňový systém?
- Ze všech věcí co myslivost žádá a co se kupuje je odváděna daň, tudíž přínos myslivosti pro daňový systém má jistou "váhu" a nezanedbatelnost.

I/A/3 - Myslivost a životní prostředí

1. Co je to kulturní krajina a jaké v ní myslivost zajišťuje úkoly?
2. V čem spočívá „management“ volně žijící zvěře?
3. Jak se myslivost podílí na údržbě přírodních prvků v krajině?
4. Jakou roli hraje myslivost při záchraně ohrožených druhů zvířat?
5. Jaký je základní ekologický význam myslivecké péče o zvěř?
1. Co je kulturní krajina a jaké v ní myslivost zajišťuje úkoly?
- Kulturní krajina je typ krajiny, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka. Kulturní krajina je v současnosti vnímána též jako předmět ochrany přírodního prostředí a památkových hodnot. Myslivost zajišťuje udržování normovaných stavů zvěře, aby nedocházelo ke škodám na kulturní krajině a zajišťuje přirozenou rovnováhu organismů v ní.

2. V čem spočívá „management“ volně žijící zvěře?
- Udržování přirozené rovnováhy v přírodě, udržování normovaných stavů zvěře a ochrana ohrožených druhů.

3. Jak se myslivost podílí na údržbě přírodních prvků v krajině?
- Myslivci se podílí na údržbě přírodních prvků v krajině přímo zvyšováním úživností honiteb (vysazování remízků, okusových dřevin, ovocných stromů, zvyšování výnosů luk), udržování normovaných stavů zvěře, aby nedošlo ke škodám.

4. Jakou roli hraje myslivost při záchraně ohrožených druhů zvířat?
- Ochranářské snahy v myslivosti mají u nás dlouholeté tradice, lesníci a myslivci patřili k prvním ochráncům přírody. Již v minulosti je vedla láska k přírodě, k tomu, že se zasazovali jak o vyhlášení ochrany přírodních památek, tak o záchranu druhů zvěře, kterým hrozilo vyhubení (např. medvěd, kamzík). V současné době jsou to taktéž myslivci a lesníci, kteří jsou v praktickém provádění nejvýznamnějšími ochránci ohrožených stavů naší zvěře jak dosud tzv. běžné (zajíc, bažant), tak i vzácné (např. koroptev, tetřev, tetřívek), umělé chovy, doporučení úprav dob hájení a lovu například.

5. Jaký je základní ekologický význam myslivecké péče o zvěř?
- Aby neuváženými zásahy nebyla porušována ekologická rovnováha v přírodě.

I/A/4 - Myslivost a kulturní dědictví

1. Kde je zakotven kulturní význam myslivosti?
2. V čem spočívá význam myslivosti jako součásti kulturního dědictví?
3. V čem spočívá význam myslivosti jako spolutvůrce veřejného života?
4. Uveďte příklady kulturního vlivu myslivosti ve společnosti.
5. Jak se projevuje duchovní odkaz a význam myslivosti?
1. Kde je zakotven kulturní význam myslivosti?
- Písemnictví, umění.

2. V čem spočívá význam myslivosti jako součástí kulturního dědictví?
- Úsilí o zachování přírody a krajiny, její ochrana včetně volně žijící zvěře. Myslivost v sobě zahrnuje i další aspekty… zejména chovy zvěře, obornictví, bažantnictví, ochranu zvěře a jejich biotopů, osvětu, mysliveckou kynologii a samozřejmě dodržování mysliveckých zvyků a tradic jako používání myslivecké mluvy, úlomků, zálomků, konání výřadů a výloží, pasování. Historicky jde o tradiční škálu činností zahrnujících v sobě prvky ochrany přírody i zvěře používající své vlastní metody, tradiční mluvu, zachovávající zvyky a tradice a v neposlední řadě filozofii a etiku.

3. V čem spočívá význam myslivosti jako spolutvůrce veřejného života?
- Myslivost určuje lidské hodnoty a chování.

4. Uveďte příklady kulturního vlivu myslivosti ve společnosti.
- Soudržnost venkovských komunit, vliv na mladou generaci (vytváření žebříčku hodnot, formování názoru na svět, orientace v dění ve světě), mezigenerační vazby (princip přenosu zkušeností), vliv na umění, vliv na životní styl.

5. Jak se projevuje duchovní odkaz a význam myslivosti?
- Dodržování tradic, mluvy, zvyků, propagace myslivosti veřejnosti (výstavy, přehlídky, besedy, práce s dětmi a mládeží,…). Udržování přirozené rovnováhy v krajině, zkvalitňování životního prostředí, prosperující chov zvěře, kvalitní trofeje.

I/A/5 - Myslivecké činnosti ve vztahu k veřejnému mínění a k médiím

1. Co je veřejné mínění a jaký je jeho vztah k současné myslivosti?
2. Jaký je význam propagace myslivosti a jaké její formy znáte?
3. Jaká je úloha jednotlivce a zásady jednání při prezentaci myslivosti?
4. Uveďte některá problémová témata související s obhajobou myslivosti.
5. Jaké zásady dodržujeme při kontaktu se sdělovacími prostředky, v rámci chování na sociálních sítích a při zveřejnění fotografií?
1. Co je veřejné mínění a jaký je jeho vztah k současné myslivosti?
- souhrn názorů a hodnocení, které členové veřejnosti vyjadřují k určitému tématu, nebo jako shoda názorů mezi členy veřejnosti dosažená vzájemnou diskuzí (jednoduše řečeno je to názor či smyšlení společnosti. Někdy může být též označováno jako „pověst“, „fáma“, „hlas lidu“, veřejná (obecná) „reputace“, „souhlas lidu“ atp. Vztah veřejnosti je překvapivě pozitivní. (rozvést)

2. Jaký je význam propagace myslivosti a jaké její formy znáte?
- úkolem je vysvětlit nemyslivecké veřejnosti, co znamená věnovat se myslivosti ukázat, co vše myslivci dělají právě pro tuto veřejnost, pro národní hospodářství. Získat veřejnost, zejména mládež, pro aktivní ochranu přírody. Prosazovat na příkladu myslivosti dobré jméno naší vlasti i v zahraničí. K propagační činnosti slouží také Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody.
Formy propagace je například práce s mládeží, zkoušky loveckých psů, soutěže, příležitostné výstavky, přehlídky loveckých trofejí, výstavy, myslivecké výstavy, přednášky a besedy, tisk, knihovny, foto, rozhlas, televize, film, internet.

3. Jaká je úloha jednotlivce a zásady jednání při prezentaci myslivosti?
- Prezentovat myslivost jako ochrana a chov zvěře a přírody. Prezentovat myslivost v dobrém světle. Ukázat co myslivci dělají pro tuto společnost, pro národní hospodářství. Získat veřejnost, zejména mládež, pro aktivní ochranu přírody. Prosazovat na příkladu myslivosti dobré jméno naší vlastní i v zahraničí. Předvést mravní kulturní vyspělost.

4. Uveďte některá problémová témata související s obhajobou myslivosti.
- Nákazy zvěře (např. AMP), škody,…

5. Jaké zásady dodržujeme při kontaktu se sdělovacími prostředky, v rámci chování na sociálních sítích a při zveřejnění fotografií?
- Nezveřejňujeme fotografie, kde je vidět vývrh, barva,…. Fotografie zveřejňujeme tak, aby to bylo v souladu s mysliveckou etikou, zvyky a s tradicemi (zvěř na správném boku, poslední hryz,…).

I/A/6 - Významné mezníky v dějinách naší myslivosti

1. Charakterizujte stručně nejdůležitější etapy ve vývoji myslivosti.
2. Jmenujte významné mezníky ve vývoji mysliveckého zákonodárství.
3. Jmenujte významné mezníky ve vztahu myslivosti vůči vlastnictví půdy.
4. Jmenujte významné mezníky v dějinách myslivecké organizovanosti.
5. Charakterizujte podrobněji některý významný mezník ve vývoji myslivosti.
1. Charakterizujte stručně nejdůležitější etapy ve vývoji myslivosti.
- 950 – první doklady o loveckém právu – kníže Boleslav I. – stanoví, že lov vysoké a černé zvěře je výhradním právem panovníka (regál).
1388 – nařízení krále Václava IV. – lov výsadou vrchnosti, šlechty (dominikál).
1573 – usnesení Českého sněmu – právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků. (Panovník, šlechta, kláštery). Nadále platí Dominikální právo. V nařízení též zmíněna ochrana zvěře, což je považováno za počátek myslivosti na našem území.
1641 – Lovecký řád císaře Ferdinanda III. – poddaní jsou při lovech povinni loveckými robotami, lov jako kratochvíle pro šlechtu.
1675 – císař Leopold I. – nový lovecký řád – šlechta a myslivci všech hodností měli výsadní právo lovu, používání zbraní a nošení loveckých oděvů, opatření proti pytláctví.
1695 – František Antonín Sporck – založil Řád svatého Huberta.
1713 – Karel VI. vydává patent o lovu, opět jsou zmíněny výsady šlechty a myslivců o nošení zbraní a loveckého oblečení, proti pytláctví. Myslivcem se mohl stát jen ten, kdo se 3 roky vyučil na myslivce. Po vyučení byl nový myslivec slavnostně přijat do stavu mysliveckého a byl mu vydán výuční list, tesák a lovecká trubka.
1754 – Marie Terezie - Lovecký řád výrazně omezoval práva majitelů panství prodloužením doby hájení zvěře. Další opatření proti pytláctví.
1786 – císař Josef II. vydává řád o myslivosti neboli všeobecný honební patent, který uvolňoval poddané z roboty při lovech, upravoval ochranu polních plodin, ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří. Nařizoval černou zvěř uzavřít do obor.
1849 – císař František Josef I. vydává říšský patent (zákon) o myslivosti č. 154 – právo myslivosti spojováno s vlastnictvím půdy. Majiteli honitby ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří.
1866 – zemský zákon o myslivosti pro Čechy – omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku. Lovu se mohl věnovat pouze majitel nebo nájemce pozemku a s ním myslivci pod přísahou, kteří byli ve službě honitby nebo honebního společenstva.
1883 byl založen Spolek honební a ochrany zvěře.
1923 – založena Československá myslivecká jednota.
1948 – zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. – právo myslivosti nadále vázáno na vlastnictví půdy.
1962 – zákon o myslivosti 23/1962 Sb. – odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví půdy.
1992 – zákon o myslivosti č. 270/1992 Sb. – právo myslivosti opět přiznáno majitelům půdy.
2002 – zákon o myslivosti 449/2001 Sb. – s účinností od 1. 7. 2002 – současný platný zákon.


2. Jmenujte významné mezníky ve vývoji mysliveckého zákonodárství.
- 950 REGÁLNÍ PRÁVO – Boleslav I. , střelba vysoké
- 1388 DOMINIKÁLNÍ PRÁVO – Václav IV. , každý šlechtic může provádět právo myslivosti
- 1573 ustanovení základů myslivost => ČESKÁ MYSLIVOST
- 1848 ZÁKLADNÍ OSNOVA VYŠKOLENÍ – zakládání spolků, Lovecké bratrstvo u Schwarzenbergů
- Introdukce mufloní zvěře
- 1853 ŘIŠSKÝ ZÁKON – minimální výměra honitby je 115 ha – vztah půda X lov
- 1755 LESNÍ ŘÁDY MARIE TEREZIE – Povolení všem lidem lovit – vyhubení černé zvěře
- 22.4. 1923 založení ČESKOSLOVENSKÉ MYSLIVECKÉ JEDNOTY – p. Sladina
- časopis Stráž Myslivosti
- 1941 ZÁKON O POVINNÉM ČLENSTVÍ MYSLIVCŮ – velká kontrola!
- 1962 ZÁKON O MYSLIVOSTI – zrušena možnost projímání honiteb fyzickým osobám
- 500ha, spolky pro „obyčejné obyvatelstvo“ -> Myslivecká sdružení
- 90.léta – PRÁVO MYSLIVOSTI – vlastníkům půdy
- zrušeno povinné členství, honitba i pro fyzické osoby
- Československý myslivecký svaz
- 2001 ÚPRAVA PRÁVA MYSLIVOSTI – dobrovolné členství, 500ha
- 31.12.2001 – 1.7.2002 – ZÁKON 449/2001 SB.
- 2010 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK – of. název Myslivecké sdružení


3. Jmenujte významné mezníky ve vztahu myslivosti vůči vlastnictví půdy.
- 1388 DOMINIKÁLNÍ PRÁVO – Václav IV. , každý šlechtic může provádět právo myslivosti
- 1848 ŘIŠSKÝ PATENT - Honitby se začaly dělit na honitby vlastní a společenstevní. Zavedeny byly nové techniky lovu: šoulačka, čekaná, slídění, lov na újedi, vábení, společné hony, kruhová leč, ploužení, naháňky apod.
- 1849 – císař František Josef I. vydává ŘÍŠSKÝ PATENT (ZÁKON) O MYSLIVOSTI Č. 154 – právo myslivosti spojováno s vlastnictvím půdy. Majiteli honitby ukládal hradit škody způsobené při lovu a zvěří.
- 1853 ŘIŠSKÝ ZÁKON – minimální výměra honitby je 115 ha – vztah půda X lov
- 1866 – ZEMSKÝ ZÁKON O MYSLIVOSTI PRO ČECHY – omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku. Lovu se mohl věnovat pouze majitel nebo nájemce pozemku a s ním myslivci pod přísahou, kteří byli ve službě honitby nebo honebního společenstva.
- 1948 – ZÁKON O MYSLIVOSTI Č. 225/1947 SB. – právo myslivosti nadále vázáno na vlastnictví půdy.
- 1962 ZÁKON O MYSLIVOSTI 23/1962 - Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 bylo právo myslivosti odloučeno od vlastnictví pozemku a stalo se doménou organizací jako byly státní lesy, státní statky a JZD. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením.
- 1992 ZÁKON O MYSLIVOSTI 270/1992, který opět přiznal právo myslivosti majitelům půdy ale v důsledku dalších ustanovení je toto právo velmi slabé, zejména pro majitele malých pozemků.
4. Jmenujte významné mezníky v dějinách myslivecké organizovanosti.
- 950 REGÁLNÍ PRÁVO – Boleslav I. – štvanice
- 1675 NOVÝ LOVECKÝ ŘÁD LEOPOLDA I. - který uzákonil výsadní právo lovu, používání zbraní a nošení loveckých oděvů, stanovil opatření proti pytláctví a zakázal nošení zbraní osobami nepovolanými.
- 1695 – FRANTIŠEK ANTONÍN SPORCK – založil Řád svatého Huberta.
- 1713 – Karel VI. vydává PATENT O LOVU, opět jsou zmíněny výsady šlechty a myslivců o nošení zbraní a loveckého oblečení, proti pytláctví. Myslivcem se mohl stát jen ten, kdo se 3 roky vyučil na myslivce. Po vyučení byl nový myslivec slavnostně přijat do stavu mysliveckého a byl mu vydán výuční list, tesák a lovecká trubka
- 1755 LESNÍ ŘÁDY MARIE TEREZIE – Povolení všem lidem lovit – vyhubení černé zvěře
- 22.4. 1923 založení ČESKOSLOVENSKÉ MYSLIVECKÉ JEDNOTY – p. Sladina
- časopis Stráž Myslivosti
- 1941 ZÁKON O POVINNÉM ČLENSTVÍ MYSLIVCŮ – velká kontrola!
- 1962 ZÁKON O MYSLIVOSTI – zrušena možnost projímání honiteb fyzickým osobám
- 500ha, spolky pro „obyčejné obyvatelstvo“ -> Myslivecká sdružení
- 90.léta – PRÁVO MYSLIVOSTI – vlastníkům půdy
- zrušeno povinné členství, honitba i pro fyzické osoby
- Československý myslivecký svaz
- 2010 nový Občanský zákoník – of. název Myslivecké sdružení


5. Charakterizujte podrobněji některý významný mezník ve vývoji myslivosti.
- Lesní řády Marie Terezie: V polovině 18. století se začaly výrazněji projevovat škody na zemědělských porostech, a proto v roce 1766 vydala Marie Terezie patent, který nařizoval myslivcům (vlastníkům loveckého práva) hradit škody působené zvěří na polích.
Situace se nelepšila, proto jen o čtyři roky později vychází další zásadní nařízení, které ukládalo povinnost uzavřít veškerou černou zvěř do obor.
Na tento stav navázal syn Marie Terezie, císař Josef II, který v roce 1786 vydává nový patent, který zakazuje chov černé zvěře ve volných honitbách a povoluje její chov jen v oborách. Mimo obory byla černá považována za škodnou, kterou bylo nutno nemilosrdně hubit. A takovýto stav vydržel téměř 170 let, tedy až do konce druhé světové války. Černá zvěř se ve volnosti vyskytovala jen zřídka, přičemž se jednalo o jedince, kteří buď unikli z obor, nebo k nám pronikli ze Slovenska. Tyto věty jasně potvrzuje fakt, že podle oficiálních statistik se v roce 1935 ulovilo jen 23 kusů černé zvěře. Obdobně tomu bylo ještě bezprostředně po skončení války, kdy v roce 1946 bylo uloveno 26 kusů.

I/A/7 - Osobnost myslivce a etika v myslivecké praxi

1. Jmenujte některé kladné osobnostní rysy myslivce.
2. Vysvětlete obecně pojem etika v myslivosti.
3. Jmenujte některé etické normy dodržované v myslivosti.
4. Proč je u myslivců kladen důraz na kladné charakterové vlastnosti?
5. Co je Myslivecký řád?
1. Jmenujte některé kladné rysy myslivce.
- Ukázněnost a dodržování bezpečnosti při zacházení se zbraní
- Potlačení „střelecké vášně“
- Rozvaha
- Sebeovládání
- Stálé sebevzdělávání
- Poctivost a čestnost
- Slušnost a nezištnost
- Družnost a ochota pomoci
- Skromnost

2. Vysvětlete obecně pojem etika v myslivosti.
- Etika v myslivosti vysvětluje, jak by se měl myslivec ve společnosti ale i v soukromém životě chovat. Jak by měl přemýšlet a jak reprezentovat myslivost jako takovou. Etika také vysvětluje jak by se měl myslivec chovat ke zvěři a ke přírodě.

3. Jmenujte některé etické normy dodržované v myslivosti.
- Myslivec nesmí zvěř trýznit, má o ni pečovat a chránit ji. Myslivec nechová zvěř proto, aby ji usmrcoval, ale usmrcuje ji proto, aby ji choval.

4. Proč je u myslivců kladen důraz na kladně charakterové vlastnosti?
- Protože rozhodují o životě a smrti, mají v rukou smrtelnou zbraň.

5. Co je Myslivecký řád?
- Je závazný pro členy ČMMJ.
-Vychází z právních předpisů o myslivosti, zbraních a střelivu, ochraně přírody a veterinární péči, stanov ČMMJ a dalších.
- Dodržováním mysliveckého řádu se sleduje správný a bezpečný výkon práva myslivosti v souladu s tradicemi a morálkou.

I/A/8 - Vývoj, význam a pravidla použití myslivecké mluvy

1. Co je to myslivecká mluva a jak vznikla?
2. Kde můžeme najít kompletní přehled mysliveckých termínů a výrazů?
3. Kdy a za jakých podmínek mysliveckou mluvu používáme?
4. Uveďte příklady ryze odborných mysliveckých termínů z různých oblastí myslivecké praxe.
5. Uveďte některé nesprávné výrazy, které se ve slovníku myslivců objevují.
1. Co je to myslivecká mluva a jak vznikla?
- Myslivecká mluva vznikla již ve středověku (1620 Bílá Hora – poněmčení) a od té doby se neustále vyvíjí. Vznikla k jakémusi odlišení myslivců od obyčejné veřejnosti – nadřazenost (ostatní nerozumí). Popsání zvěře hlavně dle činnosti.

2. Kde můžeme najít kompletní přehled mysliveckých termínů a výrazů?
- V mysliveckém slovníku. (Slovník Jaromíra Kovaříka a Ctirada Rakušana)

3. Kdy a za jakých podmínek mysliveckou mluvu používáme?
- V myslivecké společnosti, při prezentaci myslivosti,..

4. Uveďte příklady ryze odborných mysliveckých termínů z různých oblastní myslivecké praxe.
- Barva, běl, morda, kelce, klektáky, chrutí, toulec, rez, klást,..

5. Uveďte některé nesprávné výrazy, které se ve slovníku myslivců objevují.
- Telko místo koloucha, deka místo kůže, dosledovaná zvěř je padlá zvěř,…

I/A/9 - Popis myslivecké činnosti mysliveckou mluvou

1. Popište mysliveckou mluvou výbavu myslivce.
2. Popište mysliveckou mluvou individuální lov a činnost myslivce v jeho průběhu.
3. Popište mysliveckou mluvou společný lov a činnost myslivce v jeho průběhu.
4. Popište mysliveckou mluvou chování myslivce po výstřelu, během dosledu, dohledávky a ošetření ulovené zvěře.
5. Popište mysliveckou mluvou práci loveckého psa a související chování myslivce.
1. Popište mysliveckou mluvou výbavu myslivce.
- Klobouk, brašna, zbraň, lovecký nůž s pevnou čepelí, pirštok, trojnožka, kulovnice, brokovnice, optika, …

2. Popište mysliveckou mluvou individuální lov a činnost myslivce v jeho průběhu.
- Individuální lov provádí jedna osoba (pokud ji provází lovecký průvodce, stále se jedná o individuální lov) a loví se při něm převážně zvěř velká a šelmy. Používají se kulové zbraně a náboje. K individuálnímu lovu je potřeba lovecký lístek a povolenku k lovu ( u skupinových lovů - honů, náháněk, nátlače... je povolenka k lovu hromadná ).
Šoulačka: Nejsložitější způsob lovu. Lovec sám prochází (šoulá) známými cestičkami a stezkami - šoulacími chodníky - a snaží se ke zvěři přiblížit na bezpečný dostřel tak, aby nebyl zavětřen (aby jej zvěř neucítila), uslyšen ani uviděn - aby zvěř "nezradil". K postupu se používá různých přirozených krytů (stromy, křoví, skály). Tímto způsobem se loví převážně spárkatá zvěř.
Čekaná: Dříve označováno jako čekání. Způsob lovu, při kterém lovec čeká na vhodném místě. K tomu si vytvoří buď dočasné krytí (kryt z natrhaných větviček, přenosný posed) nebo použije již dopředu připravených zařízení určených k tomuto lovu (posedy, kazatelny). Podmínkou je, aby jej zvěř nemohla zavětřit, zůstal po celou dobu v klidu a jen pozoroval okolí.
Jelení zvěř se tímto způsobem loví hlavně z posedu (alespoň 8 m vysokých, aby lovec nebyl zpozorován a zavětřen) za ranního svítání nebo při večerním soumraku, kdy se jeleni chodí pást na své oblíbené pastviny. Podobně se čeká na dančí, srnčí a černou zvěř. Divoké vodní ptactvo se loví z upravených budek za rozbřesku nebo soumraku. K lovu holubů se používá krytí stromů nebo keřů. Lišky, kuny a podobné šelmy se loví čekáním u jejich nory nebo na újedišti.
Slídění: Při tomto způsobu lovu prochází lovec často křovinatý terén s myslivecky upotřebitelným psem ze skupiny slídičů. Psa nemusí mít samotný myslivec, ale častěji mu při lovu pomáhá jiná osoba. Tímto způsobem se loví hlavně drobná zvěř.
Lov na újedi: Tento lov patří mezi skupinu lestných lovů. Probíhá podobně jako čekaná, jen k přilákání zvěře se používá návnad, kterou tvoří tělo nebo část uhynulé nebo ulovené zvěře (velké šelmy). Může se ale používat i rostlinná potrava (vařené brambory), např. pro lov černé zvěře. Místo lovu se pak nazývá újediště. Velikost újedi se liší podle druhu zvěře, která je lovena (na medvěda se jako újeď používá např. kůň, kdežto na černou zvěř stačí pár vařených brambor). V každém případě je podle zákona nutné po lovu újeď odklidit. Tento způsob lovu je velmi obtížný a je potřeba hodně trpělivosti, protože v některých případech trvá i několik dní než lovná zvěř újeď najde a zvykne si ji navštěvovat pravidelně.
Vábení: Vábení patří do skupiny lestných lovů. Spočívá v přilákání zvěře napodobením jejího hlasu nebo hlasu kořisti. K tomu se používá vábniček, které se vyrábí k napodobení určitého druhu zvěře. Vábení je velice obtížné a existuje mnoho způsobů, jak zvěř přivábit v různých situacích. Zvěř v různých obdobích roku se loví jinak, stejně tak se mění zvuk vábení podle věku vábené zvěře.

3. Popište mysliveckou mluvou společný lov a činnost myslivce v jeho průběhu.
- Na společném lovu se loví drobná srstnatá i pernatá zvěř (např. zajíc, bažant, povolené druhy kachen …) a zvěř černá (lončák a sele). Společného lovu se účastní větší počet lidí - lovců a honců. Používají se brokové zbraně s brokovými či jednotnými náboji, ale i zbraně kulové s kulovými náboji ( jen u naháněk a nátlaček na černou zvěř). Myslivci při lovu používají lovecky upotřebitelné psy.
Nejčastější druhy společného lovu jsou: kruhová leč, obstavná leč, česká leč, ploužení, naháňka a nátlačka.
Kruhová leč: Kruhová leč je společný lov, tudíž nespadá do individuálních lovů. Používá se na drobnou srstnatou zvěř (zajíc, králík).
Lovci se rozestoupí do kruhu (odtud název kruhová) a na povel vedoucího honu (hospodář nebo jím pověřená osoba) zahájí lov. Střelci, vodiči se psi se začnou pohybovat směrem do středu. Po přiblížení střelců na dostřel dává vedoucí honu povel Z kola ven, což znamená, že střelci nesmí střílet do kruhu, ale jen na zvěř vybíhající s kruhu ven. Po zvážení vedoucí honu dá povel konec leče, tudíž střelec vybíjí zbraň a je zakázána jakákoli střelba. U tohoto lovu je nutná vysoká disciplína ( nebezpečí postřelení lovců a psů, kteří se pohybují v leči) a organisovanost. Také terén by měl být přehledný. Vzhledem k minimálním přirozeným stavům drobné zvěře se ve větší míře tato leč používá už jen na jihu Moravy.

4. Popište mysliveckou mluvou chování myslivce při výstřelu, během dosledu, během dohledávky a během ošetření ulovené zvěře.
- Pokud kus, na který se střílelo, nezůstal ihned v ohni, je třeba vyčkat, a to cca 20-30 minut, mnohdy dle značení zvěře i déle a teprve potom jít hledat nástřel, který je třeba řádně označit nástřelovým zálomkem a po vyhodnocení nástřelu rozhodnout, zda je třeba provést dosled pomocí psa nebo se půjde po pobarvené stopě, je-li zřetelná, dál. Důležité je připomenout, že nástřel je třeba najít a důkladně vyhodnotit i v případě, že jsme zvěř "určitě" chybili!
Poté, co byla zvěř po ráně nalezena, provede doprovázející ve smyslu mysliveckých zvyků a tradic všechny úkony spojené s prokázáním poslední pocty zvěři, a to udělením úlomků (poslední hryz, příp. i výstřelový úlomek) a blahopřání úspěšnému loveckému hostu předáním loveckého úlomku. Oba účastníci lovu společně provedou také určení věku a předběžné posouzení trofeje ulovené zvěře. Při dobré ráně je na místě, aby doprovázející kromě blahopřání ocenil tuto skutečnost i slovní pochvalou a uznáním na adresu loveckého hosta.
Ulovený kus spárkaté zvěře je třeba poté ošetřit, a to jejím vyvrhnutím. Doprovázející (vzhledem ke své praxi, zkušenosti a tím i zručnosti) může vyvrhování provést za loveckého hosta, nejdřív by však měl vyvrhování tomuto nabídnout, a pokud si to přeje lovecký host provést sám, je třeba mu v souladu s mysliveckými zvyky a tradicemi vyhovět.

5. Popište mysliveckou mluvou práci loveckého psa a související chování myslivce.
- Honiči – Honí zvěř ; Následuje psa
- Barváři – Dohledávají/Dosledují zvěř ; Následuje psa
- Ohaři – Vystavují, vyhledávají drobnou zvěř, aportují ; Vyčkává až mu pes přinese zvěř
- Slídiči – Slídí, přináší zvěř ; Vyčkává až mu pes přinese zvěř
- Norníci – Norují ; Čeká u nory
- morda, aport, dosled,…

I/A/10 - Popis spárkaté zvěře a jejích životních projevů mysliveckou mluvou

1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých části těla spárkaté zvěře.
2. Které jsou specifické výrazy pro popis parohaté zvěře?
3. Které jsou specifické výrazy pro popis rohaté zvěře?
4. Které jsou specifické výrazy pro popis černé zvěře?
5. Popište mysliveckou mluvou chování a rozmnožování spárkaté zvěře.
1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých částí těla spárkaté zvěře.
- Běhy, větrník (kromě prasete divokého – ryj), svírák, lízák, říje (kromě prasete divokého – chrutí), kladení, střapec,…

2. Které jsou specifické výrazy pro popis parohaté zvěře?
- špičáky v horní čelisti – kelce, stárnutím jelenů (po 13-14 roku stáří) se zmenšuje schopnost tvorby velkého paroží – zpátečníci, větrník, slzník, hříva, …

3. Které jsou specifické výrazy pro popis rohaté zvěře?
- po stranách hřbetu světlé oválné skvrny - sedlo/čabraka, na krku prodloužená tuhá srst - rouno, u kamzíků pachové žlázy – fíky, páchnoucí látka - prk, bezoárové koule – koule tvořená ze slepených slízaných chlupů uvnitř žaludku (koza, kamzík).

4. Které jsou specifické výrazy pro popis černé zvěře?
- selata do 31. března následujícího roku jsou letošáci, potom loňčáci. Kňour ve třetím roce života je sekáč, Špičáky kňoura v horní čelisti jsou klektáky v dolní čelisti páráky. Bachyně mají špičáky (dolní) kratší a nazývají se háky. Hřeben, markazíni – selata, ryj.

5. Popište mysliveckou mluvou chování a rozmnožování spárkaté zvěře.
- Jistí, bádá, pátrá, bystří, větří, troubí, vytahuje, táhne, zatahuje, láme, zaléhá, kaliští se, kňour zbraněmi klektá/seká,…
- Říje, chrutí.

I/A/11 - Popis drobné srstnaté zvěře a jejích životních projevů mysliveckou mluvou

1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých části těla drobné srstnaté zvěře.
2. Popište mysliveckou mluvou králíka a zajíce.
3. Popište mysliveckou mluvou chování drobné srstnaté zvěře.
4. Popište mysliveckou mluvou rozmnožování drobné srstnaté zvěře.
5. Uveďte některé specifické pojmy používané pro popis drobné zvěře.
1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých částí těla drobné srstnaté zvěře.
- Slechy, světla, hlava, nos, huba, vousy, krk, hruď, tlapka, běhy, břicho, pírko, hřbet.

2. Popište mysliveckou mluvou králíka a zajíce.



3. Popište mysliveckou mluvou chování drobné srstnaté zvěře.
- Je-li vyplašen, z lože vyzvednut, vypíchnut, vystává, vyráží, uhání, peláší, kličkuje, klouže břichem po zemi, hopkuje, panáčkuje, kuželkuje – vztyčuje-li se na zadní běhy, seká-li předními běhy do vzduchu – bubnuje, seká-li zadními běhy – dupe, při soubojích políčkují, je-li jich více po hromadě – besedují, králík doluje,…

4. Popište mysliveckou mluvou rozmnožování drobné srstnaté zvěře.
- Honcování

5. Uveďte některé specifické pojmy používané pro popis drobné srstnaté zvěře.
- škrabáky – drápy zajíců a hlodavců, řezáky – hlodáky či struhy,…

I/A/12 - Popis šelem a jejich životních projevů mysliveckou mluvou

1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých části těla šelem.
2. Popište mysliveckou mluvou lišku a vlka.
3. Popište mysliveckou mluvou kunu a jezevce.
4. Popište mysliveckou mluvou chování, získávání potravy a rozmnožování šelem.
5. Uveďte některé speciální pojmy používané pro popis šelem.
1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých částí těla šelem.
- Hlava, slechy, světla, čenich, morda/mordička, krk, hruď, tlapy/tlapky, běhy, břicho, kýty/kýtky, hřbet.

2. Popište mysliveckou mluvou lišku a vlka.



3. Popište mysliveckou mluvou kunu a jezevce.



4. Popište mysliveckou mluvou chování, získávání potravy a rozmnožování šelem.
- Chování: V honitbě vlk vězí, na podzim vede kočovný život, v zimě se sdružuje ve smečky, stopní dráha – čárování, liška do brlohu vjíždí, z něho vyjíždí, na povrchu v pelechu zaléhá, do nory jezevec vklouzá, v brlohu vězí, den přespává, před opouštěním nory jistí, před vchodem se vyklepává, na zimu se jezevec ukládá,…
Potrava: Vlk zvěř pronásleduje, štve, kořist strhne, zadáví, mršinu ožírá, liška vychází na lov – na lup, kořist loupí, strhává ji, dáví, odnáší, buď načíná nebo celou dáví, rys se na kořist vrhá, jezevec za soumraku vychází na žír, sbírá žír, kořínkuje, mravenčí, kuna vychází na lup, vylupuje hnízda, úlovek dáví, tchoř odvléká, požírá.
Rozmnožování: Vlk – honění, liška, rys, kočka, vydra, kuna – kaňkování, jezevec – chrutí.

5. Uveďte některé speciální pojmy používané pro popis šelem.
- špičáky – kly, pazoury – prsty s drápy, přezka – samičí pohl. org., sádelník – pachová žláza, bílé zbarvení konce oháňky se označuje jako kvítek (liška), nad kořenem oháňky pachová žláza fialka (liška).

I/A/13 - Popis pernaté zvěře a jejich životních projevů mysliveckou mluvou

1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých části těla pernaté zvěře.
2. Popište mysliveckou mluvou bažanta a koroptev.
3. Popište mysliveckou mluvou dravce, sovu, kachnu a husu.
4. Popište mysliveckou mluvou chování, získávání potravy a rozmnožování pernaté zvěře.
5. Uveďte některé speciální pojmy používané pro popis pernaté zvěře.
1. Uveďte obecně platná označení jednotlivých částí těla pernaté zvěře.
- Hlava, hřbet, letky, stoják/stojáček, hruď, břicho, krk,…

2. Popište mysliveckou mluvou bažanta a koroptev.



3. Popište mysliveckou mluvou dravce, sovu, kachnu a husu.





4. Popište mysliveckou mluvou chování, získávání potravy a rozmnožování pernaté zvěře.
- Chování: Pátrá zrakem, sluchem bystří, při večerním zahřadování kohout brká, krká, při ranním toku kohout puká či počítá, zrychluje se v trylek, následuje výlusk a broušení – tetřev jezdí po větvi, slepice ošlapuje, tetřev zapadá na strom, hlučně se zalomí, zahřaduje, někdy se přelomí na jiný strom. Při spatření nebezpeční perlička křičí.
Získávání potravy: Tetřev uštipuje, spásá, krocan se paství, toulá se, perlička se paství, popelí se, bažant se paství, bere zob, kachny se paství, kormorán loví, sluka červy vypichuje, výr kořist trhá a hltá ji.
Rozmnožování: Tok, bažant – ostruhování, koroptev – párkování, rozštipování, kachna – řadění,

5. Uveďte nějaké speciální pojmy používané pro popis pernaté zvěře.
- zejk – ostrý zářez v horní čelisti u sokolovitých, nehet – zesílená část na špičce zobáku u vrubozobých, obsah svalnatého žaludku je rozmělňován pomocí grytu – drobných kamínků a zrohovatělou sliznicí, hlasové ústrojí – syrinx

I/A/14 - Zvyky při individuálních lovech zvěře

1. Uveďte přehled tradic uplatněných při individuálním lovu zvěře.
2. Jak se projeví myslivecká etika v rámci individuálního lovu s ohledem na chování vůči zvěři?
3. Jaký je rozdíl v předání úlomku při lovu s loveckým průvodcem a bez něj?
4. Které zálomky lze během osamělého lovu použít?
5. Která pravidla platí ve vzájemném vztahu loveckého hosta a průvodce?
1. Uveďte přehled tradic uplatněných při individuálním lovu.
- Poslední hryz, předání úlomku, „stráž u zhaslého kusu“, troubení,…

2. Jak se projeví myslivecká etika v rámci individuálního lovu s ohledem na chování vůči zvěři?
- Mířit myslivecky (na komoru),střílet na přiměřenou vzdálenost, nestřílet jako první samičí kus vodící mládě, nestřílet na vedoucí kus v tlupě, účastnit se případného dosledu, trofej pečlivě vypreparovat, poslední hryz, předání úlomku, „stráž u zhaslého kusu“, úlovek patřičně ošetřit, při převozu hlavou k lesu – poslední rozloučení.

3. Jaký je rozdíl v předání úlomku při lovu s loveckým průvodcem a bez něj?
- Bez průvodce si myslivec dá úlomek za klobouk sám a dodrží tradici „stráž u zhaslého kusu“.

4. Které zálomky lze během osamělého lovu použít?
- Hlavní zálomek, směrový zálomek, nástřelový zálomek, stopový zálomek.

5. Která pravidla platí ve vzájemném vztahu loveckého hosta a průvodce?
- Lovecký host dbá jak na bezpečnost tak na pokyny průvodce, průvodce dbá na zvyky a tradice při osamělém lovu.

I/A/15 - Zvyky při společných lovech zvěře

1. Uveďte přehled zvyků a tradic uplatněných při společném lovu.
2. Jak se projeví myslivecká etika v rámci společného lovu s ohledem na chování vůči zvěři?
3. Jaké se od účastníka společného lovu předpokládá chování?
4. Jak se myslivec ustrojí a vystrojí na společný lov?
5. Jaké je chování myslivce na stanovišti s ohledem na myslivecké zvyky?
1. Uveďte přehled zvyků a tradic uplatněných při společném lovu.
- Organizační zásady (postavení účastníků naháňky), výlož a výřad, troubení, úlomky, poslední leč, pasování,…

2. Jak se projeví myslivecká etika v rámci společného lovu s ohledem na chování vůči zvěři?
- Respektování pravidel „poslední brok“ a „první kule“, projeví se na zvěři (střelba po ní), nestřílíme do „hrobu“,…

3. Jaké se od účastníka lovu předpokládá chování?
- Respektuje pravidla lovu, dbá na bezpečnost, ctí tradice a zvyky,..

4. Jak se myslivec ustrojí a vystrojí na společný lov?
- Myslivec dbá na počasí, obléká se do zelené, černé, hnědé a do fluorescenční barvy kvůli bezpečnosti.

5. Jaké je chování myslivce na stanovišti s ohledem na myslivecké zvyky?
- Dbá na bezpečnost sebe i lidí kolem sebe, střelec respektuje „poslední brok“ a „první kule“,…

I/A/16 - První kule, poslední brok, lovecké právo a stráž u zhaslého kusu

1. Čeho se týká pojem „lovecké právo“ a komu náleží?
2. Jaký je vztah trofeje a loveckého práva?
3. Vysvětlete pravidlo „první kule“.
4. Vysvětlete pravidlo „posledního broku“.
5. Vysvětlete tradici „stráž u zhaslého kusu“.
1. Čeho se týká pojem „lovecké právo" a komu náleží?
- Pojmem "lovecké právo" se rozumí jedlé vnitřnosti spárkaté zvěře (drob). Náleží k němu jazyk, srdce, plíce, játra, slezina, ledviny, popřípadě tuk (běl), který lze rukou oddělit. Patří podle tradice střelci, který zvěř ulovil a vyvrhl. Jestliže však kus vyvrhoval lovecký průvodce, náleží lovecké právo jemu. Hlava s trofejí se obvykle ponechává střelci. Pokud si ji odnáší nevypreparovanou, náleží mu i mozek. Jinak je mozek součástí loveckého práva a v případě, že zvěř vyvrhoval a trofej preparoval průvodce, náleží jemu. Podobně je tomu i u holé zvěře. Pokud se kus holé zvěře odevzdá k prodeji a jde s celou hlavou, pak tedy samozřejmě bez vynětí mozku.

2. Jaký je vztah trofeje a loveckého práva?
- Lovecké právo může patřit i jinému myslivci než lovci, zatímco trofej vždy patří lovci.
3. Vysvětlete pravidlo „první kule".

- Při společných lovech platí zásada "první kule, poslední brok". Střílelo-li např. na divoké prase více lovců, je kus přiřčen tomu lovci, jehož zásah zvěř smrtelně zranil, byť i kus nepadl v ráně a musel být proveden dosled. Tato rána se považuje za "první kuli". Nemusí být první v pořadí, jestliže zvěř byla předchozími zásahy jen poraněna. Další případné zásahy - po "první kuli" - platí za rány dostřelné. Zjišťuje se to na zhaslé zvěři a ve sporných případech rozhoduje vedoucí lovu.

4. Vysvětlete pravidlo „posledního broku".
- "Poslední brok" při honech znamená, že lovcem střelené zvěře je poslední střelec, který na kus střílel a po jehož ráně kus klesl a zhasl. Nepočítá se ovšem tzv. "střelení do hrobu" (na již zhaslou zvěř).

5. Vysvětlete tradici „ stráž u zhaslého kusu".
- Poslední poctou ulovené zvěři je "stráž u zhaslého kusu". Jde o chvíli pozdržení se u střelené zvěře a zamyšlení, o okamžiky splynutí s přírodou, kdy lovec znovu v duchu prožívá úspěšný lov. Tento zvyk má kromě morálního i praktický význam, kus může totiž vychladnout.

I/A/17 - Vztah myslivce k živé i ulovené zvěři a k trofeji

1. Jmenujte některé zásady chování myslivce vůči živé zvěři.
2. Jak se má myslivec chovat vůči složené zvěři
3. Jaký je správný vztah myslivce k trofeji?
4. Jaká pravidla platí při fotografování zvěře?
5. Jak učíme děti a nemysliveckou veřejnost kladnému vztahu vůči zvěři?
1. Jmenujte některé zásady chování myslivce vůči živé zvěři.
- Dodržujeme období klidu, nelovíme kdy není jejich doba lovu, řádně přikrmujeme, čistíme krmná zařízení, popř. léčíme,…

2. Jak se má myslivec chovat vůči složené zvěři?
- S úctou a dodržet veškeré tradice a zvyky.

3. Jaký je správný vztah myslivce k trofeji?
- Myslivec má trofej jako vzpomínku nebo hodnotitelným soutěžním předmětem.

4. Jaká pravidla platí při fotografování zvěře?
- Fotografuje s řádnou a uctivou prezentací zvěře.

5. Jak učíme děti a nemysliveckou veřejnost kladnému vztahu vůči zvěři?
- Propagací myslivosti. Prosazovat na příkladu myslivosti dobré jméno naší vlasti i v zahraničí. K propagační činnosti slouží také Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody.
Formy propagace je například práce s mládeží, zkoušky loveckých psů, soutěže, příležitostné výstavky, přehlídky loveckých trofejí, výstavy, myslivecké výstavy, přednášky a besedy, tisk, knihovny, foto, rozhlas, televize, film, internet.

I/A/18 - Úlomky, poslední hryz a poslední zob

1. Za které druhy zvěře se předává úlomek?
2. Jak probíhá předání úlomku průvodcem?
3. Kdo a kdy předává úlomky na společném lovu?
4. Z kterých dřevin se úlomky běžně odebírají?
5. Co jsou stavovské úlomky?
1. Za které druhy zvěře se předává úlomek?
- a) Veškeré zvěře spárkaté a to samčího i samičího pohlaví
b) Zvěře pernaté po ulovení jeřábka, tetřeva, tetřívka, divokého krocana, bažanta královského
c) U šelem za ulovení – medvěda, vlka, rysa, divokou kočku, jezevce a lišku.

2. Jak probíhá předání úlomku průvodcem?
- Lovec stojí na straně paroží, průvodce naproti, oba mají smeknuto. Předává se nad hlavou uloveného kusu; průvodce podává levou rukou na klobouku úlomek lícem vzhůru, ulomeným koncem směrem k lovci. Průvodce doprovodí předávání úlomku krátkým proslovem, např.: „ Pane X, blahopřeji vám k ulovení tohoto jelena a přijměte podle staré myslivecké tradice úlomek, lovu zdar!“ Lovec také drží klobouk levé ruce, pravicí převezme úlomek a zasune si ho za stuhu na pravou stranu klobouku. Svou vděčnost vyjádří průvodci tím, že jeden boční výhonek z úlomku ulomí, vrátí ho stejným způsobem na klobouku průvodci s poděkováním: „Pane Y, děkuji vám, že jste mě přivedl k úspěšné ráně, a přijměte, prosím , část úlomku, lovu zdar!“ Průvodce si část úlomku zasune též na pravou stranu klobouku a podají si pravice.

3. Kdo a kdy předává úlomky na společném lovu?
- Myslivecký hospodář při výřadu.

4. Z kterých dřevin se úlomky běžně odebírají?
- Z jehličnanů, listnanů poblíž ulovení zvěře.

5. Co jsou stavovské úlomky?
- Stavovský úlomek je úlomkem třívýhonkovým. Jedná se o ulomenou větvičku, kterou se myslivci zdobí při různých mysliveckých akcích. Jsou to například: myslivecké plesy, přijímání mezi myslivce, střelecké akce, svatby, apod. Tyto úlomky nosí myslivci na levé straně klobouku.

I/A/19 - Výlož a výřad

1. Vysvětlete rozdíl pojmů výlož a výřad.
2. Jak se organizuje zvěř na výloži a výřadu?
3. Která zvěř se dostává na výlož a výřad?
4. Jaké myslivecké zvyky se dodržují při výřadu?
5. Jaká pravidla platí pro přítomnost myslivců na výřadu?
1. Vysvětlete rozdíl pojmů výlož a výřad.
- Výlož - ukončení leče, Výřad – ukončení naháňky (lovecké části)

2. Jak se organizuje zvěř na výloži a výřadu?
- Zvěř se na výloži klade na pravý bok, každý desátý kus - počítáno odprava doleva z pohledu od běhů - se povytáhne. Při společném lovu na černou (spárkatou) zvěř se na výloži úlomky (poslední hryz a lovecký) předávají zřídka; častěji až na výřadu. Nejpozději na výloži se ošetří úlovek, provede vývrh. Při honu se zvěř klade odděleně podle druhu, případně i pohlaví, úlovky se ošetří (vymačkání zajíců, popřípadě vyháčkování pernaté zvěře).
Zvěř na výřadu se klade na chvojí (při vodních honech na rákos) nebo na trávu a z klestu se kolem upraví lem. Zvěř se pokládá na pravý bok, každý desátý kus se povytáhne, počítá se odprava doleva z pohledu od běhů. V rozích výřadu se mohou zapálit ohně. Zvěř na výřadu se nepřekračuje. Při společných lovech na černou (spárkatou) zvěř se na výřad kladou kusy podle hmotnosti případně odděleně podle pohlaví, řada je vyrovnána podle hlav zvěře. Byla-li ulovena též dravá zvěř (např. liška), klade se do další řady; lišce se natáhne oháňka kolmo od těla. Zvěř má v ryjích (svíracích) vsunuty úlomky - poslední hryz, popřípadě na komorách položeny vlastnické úlomky.

3. Která zvěř se dostává na výlož a výřad?
- Veškerá ulovená lovná zvěř

4. Jaké myslivecké zvyky se dodržují při výřadu?
- a) Organizace pokládání zvěře b) Drobná se drží za hlavu c) Rozestavení účastníků naháňky

5. Jaká pravidla platí pro přítomnost myslivců na výřadu?
- Předseda MS a vedoucí lovu se postaví ke hřbetní straně zvěře, trubači vedle či naproti. Proti hlavám zvěře se postaví střelci, honci u běhů zvěře.

I/A/20 - Zálomky

1. Co jsou zálomky a k čemu slouží?
2. Co je hlavní a směrový zálomek?
3. Jaké je použití nástřelového zálomku, slednice a příčného zálomku?
4. Co je stanovištní zálomek a kdy se používá?
5. Co je výstražka a čekalka?
1. Co jsou zálomky a k čemu slouží?
- Zálomky jsou praktická němá myslivecká mluva. Jednotliví lovci se v krajině, v lese jejich pomocí dorozumívali od dávných dob. Jsou to větvičky jehličnanů zalomené k různým účelům.

2. Co je hlavní a směrový zálomek?
- Hlavní - znamená pozor, něco se děje, hledej další zálomek. Je dlouhý na délku paže, zbaven kůry na líci i rubu, viditelná je spodní strana, pokládá se, nebo i zavěšuje.
Směrový - uříznutou částí ukazuje směr, velikost má na polovinu paže, také je zbaven kůry na líci i rubu. Směrové zálomky se pokládají spodní stranou nahoru na dohled od sebe.

3. Jaké je použití nástřelového zálomku, slednice a příčného zálomku?
- Nástřelový - je kolmo do země zapíchnutá neostrouhaná větev, nejméně délky poloviny paže nebo i delší. Stála-li zvěř u stromu, můžeme i zalomit větev.
Stopový - ukazuje u nástřelového směr odskoku zvěře. U samčí zaostřený konec, u samičí zvěře rostlý konec ukazuje směr odběhnutí postřelené zvěře.
Příčný - je "pomocníkem" stopového zálomku. Je na délku prstu a aby nedošlo k mýlce, klade se na opačnou stranu. Není-li si lovec jistý směrem odskoku zvěře, položí příčné dva, každý jinam směřující.

4. Co je stanovištní zálomek a kdy se používá?
- Stanovištní - označuje stanoviště střelců i jiná stanoviště. Až na několik koncových má tento zálomek ulámané větvičky, je neostrouhán a je zapíchnutý kolmo do země.

5. Co je výstražka a čekalka?
- Čekací - patří také mezi ty, které můžeme častěji používat. Jsou to dva zálomky velikosti paže, neostrouhané, neolámané, položené křížem spodní stranou nahoru, které vzkazují: "Počkej na mě!" Nechceme-li nebo nemůžeme-li čekat, olámeme větvičky až na několik koncových (a jsou z toho dva stanovištní) a položíme je opět křížem a odejdeme.
Výstražný - upozorňuje na nějaké nebezpečí. Nebo, když nechceme, aby tam šli jiní, když kupříkladu sedíme na čekané, tak si výstražným zálomkem "zahájíme" přístupovou pěšinu. Zálomek je nejméně délky paže nebo i více, ostrouhaný z kůry až na několik koncových větviček a je ohnutý do oblouku, do úplného kruhu. Takováto svítící výstraha se nejlépe zavěsí na strom do výše oči tak, aby byla co nejlépe vidět.

I/B/1 - Přijímání mezi myslivce

1. Jaký je původ tradice přijímání mezi myslivce a koho se dnes týká?
2. Popište stručně průběh slavnostního přijetí mezi myslivce.
3. Čeho se musíme v průběhu přijímání mezi myslivce vyvarovat?
1. Jaký je původ tradice přijímání mezi myslivce a koho se dnes týká?
- Přijímání mezi myslivce je myslivecký zvyk , dříve nazývaný „vyzbrojení“ či „ozbranění“ nebo „ přijetí v počet myslivce“, prováděné ještě v 19.století. Myslivec se z nováčka stane až v průběhu několik let získávání zkušeností a informací. Dnes se přijímání mezi myslivce týká nováčků myslivců po několikaleté praxi nebo čerstvého absolventa mysliveckých zkoušek s nejlepším výsledkem.


2. Popište stručně průběh slavnostního přijetí mezi myslivce.
- Ten, kdo přivádí, představuje a doporučuje nového myslivce, je zpravidla myslivecký hospodář, ale může to být i myslivec, kterému byl adept svěřen během praxe.
Uvádí ho těmito slovy: „ Já, ustanovený myslivec, dokládám a potvrzuji tímto, že dosud adept Václav Šmíd, rodem z obce Habří, po dvě léta vykonával učení v myslivost, a toto se nejen naučil, ale během té doby se choval poslušně a věrně, jak se sluší na cti dbalého člověka a působil v každém ohledu k mému potěšení a spokojenosti, takže po provedených zkouškách jsem shledal, že si zaslouží, aby byl prohlášen způsobilým pro myslivost.“ Poté se postaví po levém boku pasujícího, který stojí za stolkem, na kterém je bílý ubrus, úlomky, zbraň, svícen, tesák, skleničky s přípitky, pasovací list a případně i střelený zajíc. Pokud se v místě zajíc neloví – tedy bez něho. Před stolkem je stolička, na ní chvoj nebo jen chvoj na zemi.
Pasující zapálí obřadně svíčku a s vážnou rétorikou říká: „Poklekni, myslivče, na znamení, že zvěř budeš ctít, hájit, šetřit a ve strádání zabezpečovat a že lovit ji budeš mysliveckým způsobem.“
Adept poklekne na pravé koleno, smekne klobouk a drží si jej na prsou.
Pasující pokračuje: „Vážení myslivci, kteří jste již byli pasováni, i vy všichni zde shromáždění, jež znáte naše staré přikázání – povstaňte!
Povstane každý, kdo má nohy a je zdráv, jak káže dobrý myslivecký mrav! V pozoru v družném tichém taktu, věnujte pozornost vážnému zde aktu. V upomínku na staré tradice, je zde rozžehnuta lojová svíce, dále zde máme střeleného zajíce, jako symbol pro nového zde myslivce.
Vy v pokoře a v pokleku se skloňte, vše v paměti si dobře uchovejte a za přízeň všem pak řádně poděkujte! Ten radost měj z dobré myslivosti, kdo ji koná ve cti bez zištnosti, komu příroda je srdce tužbou a myslivost čisté krásy družbou.
Není myslivcem, kdo zná jen lovit, a není ochoten hájit, šetřit, tvořit! Ctěme dobré myslivecké mravy, cit, čest a skromnost měj myslivec pravý!“
Načež pasující vezme do ruky tesák, obejde zprava stůl, aby byl připraven ke třem úderům plochou obnaženého tesáku a řekne:
„První úder k poctě Hubertově patří, přízeň svou, patrone, rač nám zachovati, druhý k připomínce mysliveckých mravů platí, vždy a všude musíš je i nadál zachovati, třetí úder dávám k poctě české myslivosti, kterou chraň vždy a všude s bedlivostí.
Přijímám tě do řad mysliveckých druhů, buď vítán v našem kruhu. Přípitkem pak bude zpečetěno, co zde bylo vykonáno.“
Když jsem pozván provádět tento obřad jako host v jiné společnosti, vždy zapojuji do úderů místního předsedu, hospodáře. Nebo otec či děd nováčka, jsou-li myslivci, mohou být takto do obřadu zapojeni. Podmínkou ovšem zase je, že se těch několik slov k úderu naučí nazpaměť a nečtou je z papírku.
Poté pasující vezme do ruky pušku a pro přijímaného je to povel k povstání a nasazení klobouku na hlavu. Pasující k němu mluví: „Zbraň svou vždy pečlivě opatruj, zvěři a svým druhům ku pomoci stůj, rozvaž každý výstřel v dál, nejdřív miř a potom pal!“ Předá mu pušku zavěšením na jeho levé rameno.
K předání pamětního listu se říká: „Čest svou, myslivče, vždy mužně chraň, přírodu a její tvory vždycky braň; myslivecky lov a jednej jak se sluší, myslivcem buď vždy tělem i duší!“
A celý ceremoniál se chýlí ke konci. Závěrečné vyhlášení, které již lze číst s náležitým efektem ze zelených desek, zní: „Vážení myslivci i vy všichni zde shromáždění! Tímto datem se dává každému a všem ve známost, všem našeho stavu, aby vzpomenutému Václavu Šmídovi, s přihlédnutím k jeho slušnému chování a způsobům, byly prokázány pocty a k jeho patřičné žádosti jej přijímali do cechu mysliveckého.“
Úplný závěr zase lépe zpaměti: „Přátelé myslivci, přijměte mezi sebe nového druha a připijte k jeho poctě. Ať žije náš nový myslivec a ať vzkvétá naše slavná česká myslivost!“
Poté trubači troubí „HALALI“

3. Čeho se musíme v průběhu přijímání mezi myslivce vyvarovat?
- Nazývat to „pasování na myslivce“.

I/B/2 - Pasování na lovce zvěře

1. Kdo a kdy může být pasován na lovce zvěře?
2. Popište stručně průběh vlastního pasování na lovce.
3. Čeho se musíme při pasování na lovce vyvarovat?
1. Kdo a kdy může být pasován na lovce zvěře?
- Myslivec může byt pasován na lovce (určitého druhu), když poprvé uloví určitý druh zvěře. Pasován na lovce může být i několikrát.

2. Popište stručně průběh vlastního pasování na lovce.
- Po předání úlomků se postaví lovec levým bokem ke hřbetu uloveného kusu, který leží na pravé straně, a to poblíže hlavy. Na levém rameni má zavěšenou (nenabitou) pušku. Proti němu se postaví pasujíc, za něj do půlkruhu se rozestoupí ostatní přítomní, opodál trubač. Troubí se „Lovu Zdar“. Pasující osloví přítomné, představí jim lovce, zeptá se ho, zda je to jeho první úlovek dotyčného druhu zvěře. Po kladné odpovědi ho vyzve, aby poklekl. Lovec sejme pušku, drží ji v pravé ruce, poklekne na pravé koleno, pušku opřenou botkou o zem, levou ruku položí na trofej (hlavu) ulovené zvěře. Lovec i pasující si ponechají pokrývky hlavy, ostatní smeknou, uniformovaní salutují. Pasující vytáhne tesák z pochvy pravou rukou a pozvedne ho něco výše nad levé rameno lovce, hrot směřuje dopředu. Postupně udílí tři údery plochou stranou čepele, přední třetinou na levé rameno lovce. Přitom pronáší např: „ Tímto úderem Vás u příležitosti ulovení Vašeho prvního srnce přijímám do řad lovců srnčí zvěře. S druhým úderem Vám blahopřeji k ulovení prvního srnce jménem všech myslivců našeho sdružení (polesí). Třetím úderem Vám připomínám, abyste za každých okolností zůstal čestným myslivcem a pracoval k dalšímu povznesení naší české myslivosti. Přítomní odpoví „Zdar!“. Pasující zasune tesák. Troubí se hlahol příslušného druhu zvěře a Halali. Pasující vyzve lovce, aby povstal. Ten tak učiní a zavěsí pušku na levé rameno. Pasující mu předá Pasovací list, lovci blahopřeje a také ostatní tak učiní.

3. Čeho se musíme při pasování na lovce vyvarovat?
- Provádět „pasováni na lovce“, tak že střelec si musí lehnout přes ulovený kus a obdržel tři údery tesákem či jen holí po zadní části těla.

I/B/3 - Myslivecké zvyky při různých životních příležitostech

1. Popište možný průběh myslivecké svatby nebo křtin.
2. Popište možný průběh oslavy životního jubilea myslivce.
3. Popište možný průběh posledního rozloučení s myslivcem.
1. Popište možný průběh myslivecké svatby nebo křtin.
- Myslivecká svatba: V předvečer myslivecké svatby se loučí ženich se svobodou v kruhu svých mysliveckých přátel. Při malém občerstvení jsou mu staršími a "zkušenějšími" druhy udělovány "rady do života" a předáno někdy veršované žertovné "povolení k sňatku" ve formě ozdobného listu. Pod okny nevěsty se troubí "myslivecké dostaveníčko" dle výběru a schopností hudebníků. V den svatby se u domu ženicha, jehož vchod je ozdoben chvojím, shromáždí druhové v mysliveckém úboru (bílé košile, zelené vázanky), vytvoří doprovod ženicha do domu nevěsty. Před domem, jehož vchod je taktéž ozdoben chvojím, vytvoří špalír, kterým projde ženich do domu a poté svatební průvod z domu. Po nástupu svatebčanů do dopravních prostředků jedou myslivci v čele svatebního průvodu, aby mohli před vchodem (do obřadní síně, do kostela) opět vytvořit špalír; tentokrát vytvoří slavobránu hlavněmi loveckých pušek (tasenými tesáky) ve zvednutých pažích. Trubači troubí "Začátek honu" nebo slavnostní fanfáru. Vchod může být také vyzdoben chvojím a cesta posypána větvičkami. Obdobný špalír vytvoří při odchodu svatebního průvodu. Troubí se "Halali". Pokud je svatební hostina konána např. v myslivecké chatě, pak se sluší místnost i tabuli vyzdobit myslivecky. Před přípitkem se troubí "Lovu zdar". Blahopřání mysliveckých druhů a případné svatební dary by měly mít "myslivecký charakter".
Myslivecké křtiny: Při mysliveckých křtinách vytvoří myslivci (v patřičném úboru) před domem novopečených rodičů a u vchodu do obřadní síně obdobné špalíry, jako při myslivecké svatbě. Rodičům je s gratulací předán ozdobný pamětní list. Oslavu významného životního jubilea myslivec zajisté prožije v kruhu svých mysliveckých druhů. Místnost i tabule by měla být myslivecky vyzdobena; na zahájení oslavy se troubí "Všeobecné vítání". Po pronesení gratulací při předávání darů (mysliveckého charakteru) obdrží oslavenec i ozdobný pamětní list. Při zahájení stolování se troubí "Začátek honu", na ukončení oslavy "Halali".


2. Popište možný průběh oslavy životního jubilea myslivce.
- Oslavu významného životního jubilea myslivec zajisté prožije v kruhu svých mysliveckých druhů. Místnost i tabule by měla být myslivecky vyzdobena; na zahájení oslavy se troubí „Všeobecné vítání“. Po pronesení gratulací při předávání darů obdrží oslavenec i ozdobný Gratulační list. Při zahájení stolování se troubí „Začátek honu“, na ukončení oslavy „Halali“.


3. Popište možný průběh posledního rozloučení s myslivcem.
- Myslivci se vždy zúčastňovali pohřbu zesnulého druha a dodržovali některé pocty při smutečním obřadu. Zástupce myslivecké organizace navštíví rodinu zesnulého, aby tlumočil upřímnou soustrast a projednal účast myslivců na pohřbu. Uspořádání záleží na tom, zda se zemřelým bude rozloučení v obřadní síni (v krematoriu), nebo zda bude pochován do hrobu.
V obřadní síni jsou před katafalkem na zelené podušce vystavena myslivecká vyznamenání zesnulého, věnec věnovaný myslivci má být zelený, přírodní, se zelenou stuhou a zlaceným nápisem. U katafalku po každé straně stojí čestná stráž tří myslivců, pokud možno v jednotném mysliveckém úboru (bílé košile, černé vázanky); na levé klopě mají připevněn malý trojvýhonkový úlomek (rubem navrch), špičkou směřující dolů (symbolické poslední úlomky). Čestná stráž drží v rukách odvrácených od katafalku klobouky. Obdobně ustrojeni ostatní myslivci tvoří ucelenou skupinu smutečních hostů. Řečník, který promluví jménem myslivecké organizace, položí na závěr svého projevu ke katafalku tzv. poslední úlomek (větší trojklan), opatřený černým flórem. V okamžiku, kdy rakev opouští katafalk, otočí se k ní čestná stráž obličeji.
Pohřeb do hrobu mívá církevní charakter. Myslivci se zapojí do tohoto ceremoniálu při vynášení rakve z domu smutku nebo z církevní budovy. Všichni myslivci jsou v mysliveckém úboru (bílé košile, černé vázanky), v pohřebním průvodu i na hřbitově mají na hlavách klobouky se stavovským úlomkem (trojklan) zatknutým na levé straně; jelikož jde v tomto případě o tzv. poslední úlomek, je zatknut rubem navrch. Věnec je obdobný, jak již bylo uvedeno. Smuteční hudba by měla zahrát i oblíbenou mysliveckou písničku zesnulého. V pohřebním průvodu se řadí myslivci do dvojstupu takto: první jdou nosiči věnce, za nimi ostatní myslivci, poté trubači, nakonec před rakví jde myslivec nesoucí zelenou podušku a mysliveckými vyznamenáními zesnulého. Rakev nesou tři a tři myslivci, vedle nich kráčí čestná stráž tří a tří myslivců se zlomenými brokovnicemi. Je-li rakev vezena pohřebním autem, jdou nosiči i čestná stráž vedle něho. Po příchodu na hřbitov se nosiči ujmou své funkce, z průvodu se oddělí trubači (a stoupnou si poblíž hrobu) a čestná stráž zaujme vhodné místo u hřbitova k vypálení čestné salvy. Ostatní myslivci tvoří špalír, kterým je rakev nesena k hrobu; poté zaujmou místo jako ucelená skupina smutečních hostů. Věnec je položen k hrobu, kde zaujme místo i nosič vyznamenání. Před projevem řečník, který promluví jménem myslivecké organizace, troubí trubači "Halali", po projevu "Loučení". Při spouštění rakve do hrobu se střílí (slepými náboji) tři čestné salvy (vypálí první dvojice myslivců, vždy po pěti vteřinách druhá a třetí dvojice). Na závěr celého obřadu přistoupí řečník k hrobu (po něm ostatní myslivci) a rozloučí se se zesnulým druhem, smekne pravou rukou klobouk, levou rukou sejme poslední úlomek a vhodí ho do hrobu. Celého pohřebního obřadu se mohou myslivci zúčastnit také bez klobouků. V tom případě mají poslední úlomek připevněn na levé klopě (obdobně jako v obřadní síni); na závěr obřadu ho vhodí do hrobu.

I/B/4 - Myslivecké odívání

1. Jaká pravidla platí pro výběr mysliveckého oděvu a doplňků?
2. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro slavnostní příležitost?
3. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro pobyt v honitbě?
1. Jaká pravidla platí pro výběr mysliveckého oděvu a doplňků?
- Barva zelená, hnědá. Nesmí to být přeplácané. Oblečení musí být přizpůsobeno počasí, ročnímu období a také k příležitosti, na kterou se oblékáme.

2. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro slavnostní příležitost?
- Myslivecký oblek (sako, kalhoty, sukně), klobouk.

3. Jaký myslivecký oděv zvolíme pro pobyt v honitbě?
- Pokud jdeme za prací tak oděv pracovní (nejlépe do zelena, hněda). Pokud jdeme za lovem a hospodařit tak zvolíme oděv neformální přizpůsoben k počasí a ročnímu období.

I/B/5 - Zvyky při poslední leči

1. Co je poslední leč a kdy se organizuje?
2. Které tradice se na poslední leči dodržují?
3. Popište myslivecký soud a pravidla pro jeho organizaci.
1. Co je poslední leč a kdy se organizuje?
- Poslední leč není jen ten skutečně poslední lov při honu, ale v povědomí utrmáceného myslivce je to především teplo hospůdky, horká polévka či guláš a především orosené první pivo, které záhy vystřídá druhé. Prostě pohoda po celodenní štrapáci. Tak laskavý je začátek každé poslední leče.
Po hodinách často osamocení při lovu, cítí zpravidla každý potřebu sdělit si navzájem své poznatky, své často nevšední zážitky a poté i dobrou náladu vyjádřit písničkou. Místnost, kde se večeří a koná následná poslední leč, má být vkusně vyzdobena, lépe bez přemíry chvojí a opelichaných vycpanin, zatímco paroží a úlomky na bílých ubrusech jsou vkusnou ozdobou. V souladu se starými tradicemi je, aby obsluhu obstarávali mladí myslivci, pokud to nedělají zaměstnanci pohostinství, či manželky myslivců.
2. Které tradice se na poslední leči dodržují?
- Přípitek, král honu, myslivecký soud, přijímání mezi myslivce.
3. Popište myslivecký soud a pravidla pro jeho organizaci?
- Hned úvodem musím zdůraznit, že i tento tradiční zvyk se dělá především pro dobrou pohodu a pobavení, takže tam nepatří hrubé osočování, zášť a neřeší se ani vážné prohřešky a přestupky. Takové případy se musí řešit jindy a jinde.
Zde se soudí žertovním způsobem jen drobné přestupky, které účastníci „spáchali“ proti tradicím a zvykům, chyby v myslivecké mluvě, překračování zvěře, nevhodný oděv, telefonování při zahajování, chyby při nošení a pokládání zvěře, opomenutí zlomit pušku, či dokonce vybít, střílení před a po odtroubení a podobně.
Za stolec v čele místnosti zasedá okamžitě zvolený nebo „dědičný“ soudce, dva přísedící (jeden z nich může být král honu), případně žalobce a obhájce. Čím více osob, tím bohužel soud trvá déle, protože každý se chce projevit a soud by měl být krátký.
Účastníci soudního senátu mají na hlavách klobouky s úlomky na levé straně - stavovské. Stolec je ozdoben úlomky, svící a leží tam symbol mysliveckého práva - tesák. A také něco na připití. Křesťanský symbol - kříž nepoužíváme, jednak máme své atributy, a jednak by se to mohlo považovat za znesvěcení.
Když je soud příliš dlouhý, účastníci ztrácejí pozornost, nesledují dění, baví se a neustálé jejich okřikování pak kazí charakter veselé zábavy. Proto jednání musí být vedeno vtipně a humorně a to předpokládá trochu přípravu předem a aktuální doplnění o prohřešky toho dne. Jednání nesmí nikoho urazit a nikomu pokazit náladu. Soud končí okázalým zhasnutím svíce. Vtipný a přiměřeně dlouhý čestný myslivecký soud, který skutečně pobaví, se stane ozdobou poslední leče. Dlouhý, ukřičený, až hádavý soud, při kterém se předvádějí jen soudci a nikoho moc nepobaví, raději nedělejme vůbec.

I/B/6 - Troubení na mysliveckých akcích

1. Zhodnoťte význam troubení při mysliveckých akcích.
2. Které nástroje se používají pro troubení mysliveckých skladeb?
3. Uveďte příklady mysliveckých skladeb určených pro lovecké, slavnostní a společenské příležitosti.
1. Zhodnoťte význam troubení při mysliveckých akcích.
- Troubení podstatně zlepšuje organizovanost i bezpečnost při lovech, avšak převládá troubení pro krásno, pro přikrášlení mysliveckých akcí. Působí na mysliveckou etiku, dodržujeme jak praktický, tak i estetický odkaz našich mysliveckých předků. A pokud jde o ostatní zvyky a tradice, jsou třešničkou na dortu, diamanty, či ošperkování mysliveckých zvyků, jakéhokoliv mysliveckého obřadu, ať je to přijímání mezi myslivce, výřad, nebo pasování na lovce.
2. Které nástroje se používají pro troubení mysliveckých skladeb?
- K troubení se obvykle používá B-trubky bez ventilové techniky, zvané borlice. Nosí se na řemínku přes levé rameno na pravém boku. Velký lovecký roh zanikl štvanicemi. Roh střední velikosti se stal nástrojem orchestrálním i sólovým a nazývá se dnes lesní roh – lesnice a v současné době se těší opět většímu rozšíření.
3. Uveďte příklady mysliveckých skladeb určených pro lovecké, slavnostní a společenské příležitosti.
- Halali, Hlaholy (pro jelena, pro daňka, srnce, muflona, kamzíka, pro černou zvěř, tetřeva, bažanty, pro škodnou)
Vítáme vás – Začínáme vesele(na honu, či na slavnosti: „Vítáme Vás, vítáme Vás, nu opravdu srdečně vítáme Vás!“)
Ale i slavnostní fanfára, která je už méně známá: „Sláva a zdar! Tobě na uvítání rozezvuč se lesnic hlásné troubení. Naše srdce plesá, jak ta hudba jásavá“. Za to nejčastěji se troubí z pozdravů „Lovu zdar, lovu zdar, lovu zdar! Lesu a lovu zdar!“.

I/B/7 - Myslivost jako rekreační volnočasová aktivita

1. Co jsou volnočasové aktivity a jaký je jejich význam?
2. Jmenujte některé příklady kladného dopadu myslivosti v oblasti využití volného času.
3. Pro které části naší populace představuje myslivost významnou složku trávení volného času?
1. Co jsou volnočasové aktivity a jaký je jejich význam?
- Volnočasové aktivity dělají lidé ve svém volném času kvůli rekreaci, zájem o určitý obor,…
2. Jmenujte některé příklady kladného dopadu myslivosti v oblasti využití volného času.
- Ochrana přírody a zvěře, dostatek zdravého pohybu na čerstvém vzduchu,…
3. Pro které části naší populace představuje myslivost významnou složku trávení volného času.
- Pro všechny. Děti se učí jak se chovat k přírodě a v přírodě, učí se pohybu. Dospělí to mají jako rekreaci a odpočinek. A senioři to mají jako turistiku, pohyb.

I/B/8 - Patroni myslivosti

1. Které znáte patrony myslivců a lovců?
2. Co víte o sv. Hubertovi?
3. Jak se projevuje kult patronů myslivosti v současné době?
1. Které znáte patrony myslivců a lovců?
- Mezopotámie – Bůh lovu Samukan, Babylonie – Nimrud, Asie – Bohyně lovu Rutaš, Keltové – Carnunnose, křesťanství – Sv. Eustach a Sv. Hubert. Řecko – Artemis, Řím – Diana.
2. Co víte o sv. Hubertovi?
- První doklady o uctívání sv. Huberta se nachází v 15. století, k nám však byl jeho kult zaveden německou šlechtou a naším hrabětem Františkem Antonínem Šporkem až o tři století později. Postupně zatlačil do pozadí kult sv. Eustacha a dnes je nejvíce rozšířeným patronem české myslivosti.
O jeho životě, místě žití je tolik konkrétních údajů, že se můžeme právem domnívat, že tento náš patron není žádnou fiktivní osobností.
Narodil se v roce 656 a zemřel v r. 727 n.l., byl synem vévody a jeho otec působil také jako dvořan u krále Theodorika III. Vyrůstal na královském dvoře a učil se rytířským dovednostem, včetně lovu. Obvyklý v tomto prostředí byl ovšem rozmařilý život, kterému se mladý Hubert údajně věnoval plnými doušky. Však také díky jemu a pikantnímu průvodnímu zdůvodnění toho, připíjíme plnými doušky levou rukou. (To zdůvodnění nebudu dnes podrobně rozepisovat, však ho všichni znáte, snad až na Silvestra...)
Málo myslivců však asi ví a diví se tomu, že Hubert byl ženatý a měl syna. Jeho manželka se jmenovala Floribona a syn Floribert, ona však při porodu kolem roku 685 zemřela.
Jakým zjevením byl Hubert potrestán za náruživý a nemírný lov každý den, včetně velkých svátků, každý myslivec dobře zná, takže ani to není nutno popisovat.
Dal se na pokání, zanechal rušného života, vstoupil do kláštera a stal se dokonce později biskupem v Lutychu. Pro svůj zbožný život byl po smrti prohlášen za světce a byl mu přiřčen patronát, tenkráte nad lovci, nad myslivci.
Málo je známa také skutečnost, že jeho nástupcem v lutyšském biskupství byl jeho syn Floribert, který dal dne 3. listopadu 744 jeho hrob otevřít a téměř neporušené ostatky dal převést do sargofágu. Píši o tom hlavně proto, že právě tento den, 3. listopadu slavíme svátek našeho patrona a také pořádáme četné slavnosti.
To hlavní ponaučení, které bychom si z této legendy měli brát i v této době je: lovit moudře, střídmě, neprovozovat honbu za množstvím trofejí a jimi prezentovat svoje postavení, možnosti a zámožnost. Platí to zejména pro novodobé lovce. Neboť si uvědomí, že právě ušlechtilé vlastnosti byly již před mnoha tisíci lety u lovců vysoko ceněny.
3. Jak se projevuje kult patronů myslivosti v současné době?
- Kult patronů myslivosti se v současné době projevuje v podstatě při každém myslivecké počinu. Při ulovení zvěře, při mysliveckých slavnostech – přijímání mezi myslivce, pasování na lovce, při výřadu, při nástupu, neustále je u myslivců v povědomí a k poctě.

I/B/9 - Lov v prehistorii a předfeudální době

1. Charakterizujte stručně nejstarší lidské dějiny s ohledem na používané lovecké nástroje a metody.
2. Jakou roli plnil lov zvěře v období pravěku a starověku?
3. Kdy a čím končí výsadní postavení lovu jako zdroje obživy člověka?
1. Charakterizujte stručně nejstarší lidské dějiny s ohledem na používané lovecké nástroje a metody.
- V prehistorii byla hlavní metodou lovu lov v tlupě. Původní lovecké zbraně byly jednoduché – kyj, pěstní klín, používaly se různé lsti – lapací jámy, nahánění zvířat nad srázy. K pozdější lovecké výzbroji patřil luk se šípy a oštěp, sekera a nůž.
2. Jakou roli plnil lov zvěře v období pravěku a starověku?
- V pravěku byl lov hlavním zdrojem obživy a lovilo se v tlupách. V pravěku se lov zdokonaloval stejně jako nástroje pro lov. V neolitu se začínají více dělit role. Začíná rolnictví – pěstování polních plodin a s rozvoj lovu a odchyt přispěl k počátkům domestikace.
3. Kdy a čím končí výsadní postavení lovu jako zdroje obživy člověka?
- Změna nastala v době předfeudální (od přelomu letopočtu do 9.století). Nastal úbytek druhů velkých savců. Lov se stal doplňkovým zdrojem potravy, většinou byl provozován jedním člověkem.

I/B/10 - Lov a myslivost ve feudální době

1. Charakterizujte stručně vývoj myslivosti v období feudalismu.
2. Čím období feudalismu obohatilo naši myslivost?
3. Co znamenají pojmy regál a dominikál?
1. Charakterizujte stručně vývoj myslivosti v období feudalismu.
- Od 10. do 18. století – vzniká nadřízená a podřízená vrstva. Feudálové soustřeďují moc. Do čela společnosti se dostává panovník, který získává mnohé výhody – tzv. regál, též právo na lov. U nás se objevují první doklady o loveckém právu za vlády knížete Boleslava I. (929 – 967). Jde o nařízení okolo roku 950, které stanoví, že lov je výhradním právem panovníka. Nejvýznamnější lovnou zvěří byl jelen, mnoho bylo též černé zvěře. Srnčí zvěře bylo až do 18. století poměrně málo vzhledem k hojnému výskytu velkých šelem. Název „lovec“ se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala početná lovecká družina. Pro její pobyt na loveckých výpravách se stavěly lovecké hrádky např. Křivoklát (zmiňovaný již v roce 1109), Jivno, Zbečno, Jenčov atd. Lovecký personál je usídlován v tzv. účelových obcích (Psáry, Ohaře, Sokolníky), kde žije družným životem. Lovecké roboty poddaných jsou známy již ve 12. století. K lovecké výstroji patřil: luk se šípy, oštěp, nůž, různé sítě, oka, tlučky a pasti, používali se lapací jámy. Lovilo se pěšky, na koních. Se smečkou psů. Poraněná zvěř byla sledována po barvě. Rozmohly se štvanice a sokolnictví. Dochovala se řada dokladů a pověstí o našich panovnících a jejich účasti na lovu. S rozvojem feudalizmu se rozrostla moc šlechty. Nařízení krále Václava IV. z roku 1388 uvádí, že lov je výsadou vrchnosti, šlechty (součást práva tzv. dominikálního). Význam lovu se snižuje, lov slouží k reprezentaci. K lovecké výzbroji patří kuše (od 11. stol v Evropě), oštěp, nůž, tesák, lovecký nůž, sítě, pasti, lapací jámy. Se zdokonalováním loveckých zbraní zvěře ubývalo. Zakládají se obory, hlavně pro jelení zvěř – od 14. století, hojně v 16. století. Introdukuje se bažant, bažantnice jsou známy již ze 14. stol. Z roku 1465 pochází zpráva o daňkovi. Byl zaváděn divoký králík. Již ze 14. století jsou zachovány doklady o kynologii – rozdělení plemen – chrti, dogy, ohaři, vyžlata (jezevčíci). Usnesení českého sněmu 1573 – právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků. Obsahuje i nařízení o ochraně zvěře – počátek oficiální myslivosti u nás. Zvěř dravá mohla být lovena volně. Od 16. století rozvoj palných zbraní, koncem 17. století se objevují lovecké ručnice. Velká dravá zvěř je téměř vyhubena. V 17. a 18. stol. vrcholí chov jelení zvěře.
V 17. stol. zakládány kačenárny. Rozmach pytláctví. Následují opatření. Tvrdé tresty.
Císař Josef II. vydává v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti.
V 18. století preference lesnictví na úkor myslivosti – císařsko – královský patent lesů a dříví císařovny Marie Terezie z roku 1754.
2. Čím období feudalismu obohatilo naši myslivost?
- Obory, introdukce zvěře, sokolnictví, kynologie, nařízení o ochraně zvěře, rozvoj palných zbraní, řád o myslivosti.
3. Co znamenají pojmy regál a dominikál?
- Regály, či regálie z latinského iura regalia = královská práva, je souhrnné označení práv vyhrazených královskému majestátu či jinému suverénnímu správci území. V myslivosti je regální právo právo na lov.
- Dominikál neboli panská půda byla spravována přímo v režii šlechticů a leníků.

I/B/11 - Myslivost v 19. století

1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti v 19. století.
2. Jmenujte známé české puškaře a literáty 19. století.
3. Jak se mění lovecké metody v průběhu 19. století?
1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti v 19. století.
- Myslivost se podřizuje lesnímu hospodářství. Snižují se stavy jelení zvěře, přibývá srnčí. Začátkem 19. století nastává největší rozvoj bažantnictví. S rozvojem brokové střelby se proslavuje české puškařství.
1848 zrušeno poddanství. Zrušeno výsadní právo lovu pro šlechtu.
1849 vydává císař František Josef I. říšský patent (zákon) o myslivosti č. 154. Právo myslivosti spojeno s vlastnictvím půdy. Vznik vlastních honiteb – nejméně 115 ha souvislých pozemků. Majiteli honitby byla nařízena povinnost náhrady škody vzniklé při lovu nebo způsobené zvěří.
Začíná intenzivní chov drobné zvěře. Počátkem 19. století zaniklo sokolnictví, v druhé polovině 19. století i čižba v důsledku ochrany drobného užitečného ptactva. Bobr ve volné přírodě v jižních Čechách vyhynul v polovině 19. stol., velké šelmy byly prakticky vyhubeny. Importují se nové druhy bažantů, v polovině 19. století muflon a jelenec běloocasý, koncem století jelen sika.
Provádějí se lovy osamělé – šoulačka, čekání, hledání (slídění). Lovy společné (hony) na drobnou zvěř – kruhová leč, ploužení, naháňky, lov na újedi, vábení aj.
1866 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Čechy – omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku. Lovu se mohl věnovat pouze majitel nebo nájemce pozemku a s ním myslivci pod přísahou, kteří byli ve službě honitby nebo honebního společenstva.
1869 vznikla Pražská lesnická jednota Hubertus – odborný spolek myslivců a lesníků z povolání.
1873 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Moravu.
1877 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Slezsko.
1883 byl založen Spolek honební a ochrany zvěře.
2. Jmenujte známé české puškaře a literáty 19. století.
- Puškaři: Antonín Vincenc LEBEDA a Bedřich BRANDEJS
- Literáti: František ŠPATNÝ, Jan Teodorich DOLEŽAL, Josef Vilém ČERNÝ
3. Jak se mění lovecké metody v průběhu 19. století?
- Rozvoj brokové střelby – proslavení českého puškařství. Vznikají honitby vlastní a honitby společenstevní. Provádějí se lovy osamělé, lovy společné,… (viz otázka 1.)

I/B/12 - Myslivost ve 20. století

1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti ve 20. století.
2. Jak se vyvíjelo myslivecké zákonodárství v průběhu 20. století?
3. Jak se vyvíjel vztah myslivosti k vlastnictví půdy ve 20. století?
1. Vyjmenujte hlavní události v dějinách myslivosti ve 20. století.
- 1905 vysazena na Dobříšsku ondatra.
1907 zavádí se chov kamzíků.
1927 ojediněle chov divokého krocana.
Do volné přírody vypuštěn rys.
1953 vysazena koza bezoárová.
1957 se spontánně objevuje los.
Způsoby lovu jako v min. stol. Provádějí se lovy osamělé – šoulačka, čekání, hledání (slídění). Lovy společné (hony) na drobnou zvěř – kruhová leč, ploužení, naháňky, lov na újedi, vábení aj. Modernizují se palné zbraně.
1918 vznik Československé republiky.
1923 založena myslivecká organizace - Československá myslivecká jednota.
1929 vychází tzv. malý honební zákon pojednávající o dobách lovu a hájení zvěře.
Intenzivní pěstování zemědělských kultur – dochází ke sladění se zájmy chovu drobné zvěře. Odklon od chovu spárkaté zvěře vyjma srnčí. Černá zvěř se chová pouze v oborách.
1941 vládní nařízení o myslivosti č. 127/1941 Sb. a č. 128/1941 Sb. Je pozměněna min. výměra honitby na 150 ha. Povinné členství.
1948 zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. Právo myslivosti je vázáno na vlastnictví pozemku. Výkon práva myslivosti umožněn širší vrstvě. Honitby min. 150 ha u společných honiteb, 200 ha u vlastních. Zákon prosazuje chovatelská i ochranářská hlediska.
V honitbách se rozšiřuje černá zvěř. (Devastace obor za války.)
1962 zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb. – odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků. Právo myslivosti příslušelo organizacím – státním lesům, státním statkům, JZD, které ho za úplatu mohly – či musely postoupit uživatelům a to mysliveckým sdružením. Honitba min. 500 ha.
Začaly se objevovat značné škody působené na zvěři. Úbytek drobné zvěře, pokles produkce zvěřiny v důsledku kolektivizace v zemědělství, mechanizace a chemizace. V důsledku rozvoje průmyslu a následného znečištění ovzduší, půdy i vod.
1992 zákon o myslivosti 270/1992 Sb. Řídícím orgánem v myslivosti zůstalo výhradně ministerstvo zemědělství, zrušena spolurozhodující účast myslivecké organizace, která se stala organizací s dobrovolným členstvím. Výměra honitby min. 500 ha. Právo myslivosti opět přiznáno vlastníkům půdy.
2001 zákon o myslivosti č. 449 s účinností od 1. července 2002. Zabývá se tvorbou a využitím honiteb, chovem a lovem. Mysliveckou stráží, hospodářem atd.
Začínají se objevovat nežádoucí zavlečené druhy – mýval severní, norek americký atd.
2. Jak se vyvíjelo myslivecké zákonodárství v průběhu 20. století?
- Zákonodárství se točilo kolem organizovanosti myslivecké společnosti.
3. Jak se vyvíjel vztah myslivosti k vlastnictví půdy ve 20. století?
- 1948 zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. Právo myslivosti je vázáno na vlastnictví pozemku. Výkon práva myslivosti umožněn širší vrstvě. Honitby min. 150 ha u společných honiteb, 200 ha u vlastních.
1962 zákon o myslivosti č. 23/1962 Sb. – odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků. Právo myslivosti příslušelo organizacím – státním lesům, státním statkům, JZD, které ho za úplatu mohly – či musely postoupit uživatelům a to mysliveckým sdružením. Honitba min. 500 ha.
1992 - Právo myslivosti opět přiznáno vlastníkům půdy.

I/B/13 - Myslivost po roce 2000

1. Které jsou hlavní rysy myslivecké legislativy po roce 2000?
2. Které jsou hlavní společenské aspekty myslivosti po roce 2000?
3. Které jsou hlavní úkoly myslivosti do budoucna?
1. Které jsou hlavní rysy myslivecké legislativy po roce 2000?
- 2001 zákon o myslivosti č. 449 s účinností od 1. července 2002. Zabývá se tvorbou a využitím honiteb, chovem a lovem. Mysliveckou stráží, hospodářem atd. Dostat myslivost do pravidel, do zákonů.
2. Které jsou hlavní společenské aspekty myslivosti po roce 2000?
- Více organizovanosti, více výstav, společenských akcí,…
3. Které jsou hlavní úkoly myslivosti do budoucna?
- Zajistit kvalitní genofond zvěře. Zvětšit základnu myslivců.

I/B/14 - Lov, myslivost a její etika ve vztahu k vývoji loveckých metod a pomůcek

1. Jaký je trend historického vývoje myslivosti vzhledem k humánnosti lovu zvěře?
2. Jaké byly učiněny konkrétní kroky směrem k humanizaci lovu zvěře?
3. Jmenujte současné problémové metody lovu zvěře z hlediska myslivecké etiky.
1. Jaký je trend historického vývoje myslivosti vzhledem k humánnosti lovu zvěře?
- Zajistit zvěři co nejrychlejší úmrtí bez trápení a bez zbytečného štvaní.
2. Jaké byly učiněny konkrétní kroky směrem k humanizaci lovu zvěře?
- Zakázané způsoby lovu, doby lovu,…
3. Jmenujte současné problémové metody lovu zvěře z hlediska myslivecké etiky.
- Lapání, štvaní,…

I/B/15 - Významné postavy v historii a současnosti naší myslivosti

1. Jmenujte významné postavy v nejstarších dějinách naší myslivosti.
2. Jmenujte některé významné české puškaře a literáty 19. století.
3. Jmenujte některé významné postavy naší myslivosti 20. a 21. století.
1. Jmenujte významné postavy v nejstarších dějinách naší myslivosti.
- František Antonín hrabě SPORCK
2. Jmenujte některé významné české puškaře a literáty 19. století.
- Antonín Vincenc LEBEDA a Bedřich BRANDEJS (puškaři), František ŠPATNÝ, Jan Teodor DOLEŽAL a Josef Vilém ČERNÝ (literáti).
3. Jmenujte některé významné postavy naší myslivosti 20. a 21. století.
- Josef Václav ROZMARA – literát, Antonín DYK, Jaroslav SVOBODA a Josef HROMAS – Organizátoři, Karel PODHAJSKÝ a Richard KNOLL – kynologové, Eliška NOVÁKOVÁ – Výzkumník,…

I/B/16 - Naše myslivecké a lovecké organizace v minulosti a v současnosti

1. Vysvětlete význam vzájemného organizování myslivců.
2. Jmenujte některé historické myslivecké spolky.
3. Jmenujte naše myslivecké organizace v současnosti.
1. Vysvětlete významu vzájemného organizování myslivců.
- Soudržnost, poznávání myslivců i z jiného prostředí, vyměňování informací, zážitků, …
2. Jmenujte některé historické myslivecké spolky.
- Odborným spolkem, který sdružoval jak lesníky či myslivce z povolání tak i myslivce ze záliby byla v roce 1869 založená "Pražská lesnická jednota Hubertus". V roce 1883 vznikl "Spolek honební a ochrany zvěře. V roce 1919 ustaven "Československý lovecký a kynologický říšský svaz". V roce 1923 je založena jednotná myslivecká organizace - Československá myslivecká jednota.
3. Jmenujte naše myslivecké organizace v současnosti.
- ŘSH – Řád sv. Huberta, APM ČR – Asociace profesionálních myslivců ČR, Myslivecká Matice Česká,..

I/B/17 - Mezinárodní myslivecké a příbuzné organizace

1. Které mezinárodní organizace se vztahem k myslivosti znáte?
2. Co znamená zkratka C.I.C.?
3. Co znamená zkratka F.A.C.E.?
1. Které mezinárodní organizace se vztahem k myslivosti znáte?
- IAF – Mezinárodní asociace pro sokolnictví a ochranu dravců, W.W.F – Světový fond na ochranu zvěře, I.W.B.R. – Mezinárodní byro pro výzkum vodního ptactva, I.U.N.C. – Mezinárodní unie pro obnovu přírody a přírodních zdrojů.
2. Co znamená zkratka C.I.C.?
- Mezinárodní rada pro lov a ochranu zvěře.
3. Co znamená zkratka F.A.C.E.?
- Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU.

I/B/18 - Československá myslivecká jednota a její vývoj

1. Proč a kdy vznikla Československá myslivecká jednota?
2. Jmenujte některé zakladatele Československé myslivecké jednoty.
3. Jak se vyvíjela Československá myslivecká jednota vzhledem k politickým událostem v našem státě?
1. Proč a kdy vznikla Československá myslivecká jednota?
- Vznikla v roce 1923 v Brně díky snaze o spojení různých mysliveckých, loveckých, střeleckých, trubačských a kynologických spolků do jedné organizace.
2. Jmenujte některé zakladatele Československé myslivecké jednoty.
- Jaroslav SVOBODA, Karel PODHAJSKÝ, Josef ŽALMAN
3. Jak se vyvíjela Československá myslivecká jednota vzhledem k politickým událostem v našem státě?
- Významným milníkem v historii bylo také zavedení povinného členství v této organizaci zavedené na přelomu roku 1940 a 1941, které znamenalo zlepšení úrovně dodržování mysliveckých zvyků a tradic i zacházení se zbraní a podobně. Po druhé světové válce přispěla ČSMJ k vzniku nového zákona o myslivosti, který byl schválen v roce 1947. Historie organizace končí v roce 1961, kdy dochází k sjednocení Československé myslivecké jednoty a Zväzu poľovníckych ochranných sdružení na Slovensku v Československý myslivecký svaz, z kterého se později vyvinul Český myslivecký svaz a z něj Českomoravská myslivecká jednota.

I/B/19 - Českomoravská myslivecká jednota

1. Kdy a proč vzniká Českomoravská myslivecká jednota?
2. Co je posláním Českomoravské myslivecké jednoty a proč má členství v této organizaci význam?
3. Jaká je organizační struktura Českomoravské myslivecké jednoty?
1. Kdy a proč vzniká Českomoravská myslivecká jednota?
- V důsledku změn v zákonodárství byl svolán sjezd ČMS na 12.9. 1992 do Prahy. Název ČMS byl změněn na ČMMJ.
2. Co je posláním ČMMJ a proč má členství v této organizaci význam?
- Hlavním posláním ČMMJ je zachování a ochrana přírody a krajiny a v ní volně žijící zvěře a myslivost, která je systematicky propojenou řadou činností na úseku chovu a ochrany zvěře, včetně péče o trvalý rozvoj těchto hodnot. Tyto činnosti jsou neoddělitelně spojeny s aktuální žádoucí regulací početních stavů populací jednotlivých druhů volně žijící zvěře tak, aby živelný nárůst početních stavů jednoho druhu zvěře nebyl limitujícím faktorem pro zachování či přirozený vývoj ostatních druhů zvěře a jsou jediným omezujícím nebo likvidujícím pozitivním způsobem nenahraditelných aktivit člověka v přírodě, zemědělství, rybářství, lesnictví a ochraně přírody. Lepší ceny při různých akcích (např. při kynologických akcích), pojištění,…
3. Jaká je organizační struktura ČMMJ?
- ČMMJ realizuje své poslání prostřednictvím okresních orgánů, klubů, místních organizací
a členů.
ČMMJ se dělí na tyto organizační složky:
a) místní organizace
b) územní, okresní, městské a obvodní spolky (dále jen OMS)
c) kluby, pokud nejsou právnickou osobou
d) vrcholné orgány

I/B/20 - Kluby ČMMJ a jejich význam pro rozvoj myslivecké kultury

1. Které znáte zájmové kluby Českomoravské myslivecké jednoty?
2. Jaké je postavení zájmových klubů v organizační struktuře Českomoravské myslivecké jednoty?
3. Jaký je význam a poslání klubů Českomoravské myslivecké jednoty?
1. Které znáte zájmové kluby ČMMJ?
- Klub Dámy české myslivosti, Klub Mladí myslivci ČMMJ, Klub Autorů, Klub lovecké lukostřelby, Klub Vábičů, Klub trubačů, Klub fotografů přírody, Klub Přátel ČMMJ, Klub sokolníků,…
2. Jaké je postavení zájmových klubů v organizační struktuře ČMMJ?
-Zájmové kluby ČMMJ řídí Myslivecká rada a dohlíží na ně Dozorčí rada.
3. Jaký je význam a poslání klubů ČMMJ?
- Sdružovat odbornou veřejnost dle stejných zájmových okruhů.

I/C/1 - Odborné myslivecké písemnictví

1. Jaký je význam odborné myslivecké literatury?
2. Jmenujte některá odborná myslivecká díla.
1. Jaký je význam odborné myslivecké literatury?
- Celoživotní vzdělávání myslivců.
2. Jmenujte některá odborná myslivecká díla.
- „Mluva myslivecká“ a „Zábavy myslivecké“ (první periodikum) - František Špatný, první učebnice „Myslivost“ – Josef Vilém Černý

I/C/2 - Myslivecké časopisy

1. Jaký je význam vydávání mysliveckých periodik?
2. Jmenujte u nás dostupná myslivecká periodika.
1. Jaký je význam vydávání mysliveckých periodik?
- Zdroj a šíření informací.
2. Jmenujte u nás dostupná myslivecká periodika.
- Myslivost, Svět Myslivost,…

I/C/3 - Myslivecká beletrie

1. Jmenujte některé klasické myslivecké beletristy a jejich díla.
2. Jmenujte některé současné myslivecké beletristy a jejich díla.
1. Jmenujte některé klasické myslivecké beletristy a jejich díla.
- Jan VRBA – Život myslivcův, Jaromír TOMEČEK – Les u řeky, Věčný hvozd, Karel Jaromír ERBEN – Kytice, Vítězslav HÁLEK – V přírodě , Božena NĚMCOVÁ - Babička,…
2. Jmenujte některé myslivecké beletristy a jejich díla.
- Jaromír KOVAŘÍK – Myslivecká čítanka, Myslivecká mluva, Kniha české myslivecké poezie, Jaromír Javůrek – Myslivost, Julius KOMÁREK - Česká Zvířena, Myslivost v českých zemích, Lovy v Karpatech, Jak určím stáří srnce, Alois MIKULA – Loveckou stezkou, Hlasy naší zvěře.

I/C/4 - Myslivost v sochařství a architektuře

1. Jmenujte některé sochařské a architektonické památky inspirované myslivostí na našem území.
2. Které období představovalo vrchol našeho mysliveckého sochařství a architektury?
1. Jmenujte některé sochařské a architektonické památky inspirované myslivostí na našem území.
- sochy na zámku Bon Repos u Lysé n. L. a v Kuksu, pomník císaře Karla VI. se sochou sv. Huberta z roku 1724 u Hlavence, socha sv. Huberta na domě U Zlatého jelena v Tomášské ulici, "Halali", "Jelen",…
2. Které období představovalo vrchol našeho mysliveckého sochařství a architektury?
- Baroko

I/C/5 - Myslivost v lidové tvorbě

1. Jmenujte některé lidové výtvarné produkty s tématikou myslivosti.
2. Jmenujte některé lidové hudební a slovesné produkty s tématikou myslivosti.
1. Jmenujte některé lidové výtvarné produkty s tématikou myslivosti.
- Mikoláš Aleš - v Praze okenní malba Orba a lov, luneta Lov, výjev Na honě a postava Honec, sgrafito Myslivectví, sgrafito Lověna píseckých lesů, Josef Lada - "Návrat statečných střelců z honu a jejich kořist", "Předčasná radost“, "Mysliveček", "Hajného pes"
2. Jmenujte některé lidové hudební a slovesné produkty s tématikou myslivosti.
- Skákal pes přes oves, U Hosína je louka zelená, Proměny, Kdo mně krmí koníčky, Na tý louce zelený, Už troubějí,…

I/C/6 - Myslivost v malířství a grafice

1. V kterých výtvarných oborech se projevil vliv myslivosti?
2. Kteří naši malíři se věnovali myslivecké tématice?
1. Ve kterých výtvarných oborech se projevil vliv myslivosti?
- Architektura, sochařství, malířství a grafika, umělecký průmysl, fotografie, film.
2. Kteří naši malíři se věnovali myslivecké tématice?
- Ing. Václav Leo Anderle, Stanislav Lolek, Otakar Čila, Jiří Židlický, František Liebl, Mirko Hanák, Bohumil Siegl.

I/C/7 - Myslivost ve vážné hudbě

1. Znáte některé skladby s mysliveckou tématikou z oblasti vážné hudby?
2. Které období prosadilo nejvíce lovecký roh jako koncertní nástroj?
1. Znáte některé skladby s mysliveckou tématikou z oblasti vážné hudby?
- Pavel Josef Vejvanovský (1640 - 1693),
Ze slavných českých děl a tvůrců:
symfonické básně "Vltava" a "Z českých luhů a hájů",
opery "Čertova stěna" a "Tajemství" Bedřicha Smetany (1824 - 1884),
opery "Král a uhlíř" a "Rusalka" Antonína Dvořáka (1841 - 1904),
opera "Příhody lišky Bystroušky" Leoše Janáčka (1854 - 1928).
2. Které období prosadilo nejvíce lovecký roh jako koncertní nástroj?
- Přelom 17. a 18. století. Přibližně od roku 1814 je opatřován ventily, což umožňuje hrát celý chromatický rozsah tónů.

I/C/8 - Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody

1. Jaká je historie a význam tradice „Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody“?
2. Jaká je náplň tradice „Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody“?
1. Jaká je historie a význam tradice „Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody"?
- V roce 1959 vznikla tradice Červen – měsíc myslivosti, od roku 1973 pak ještě rozšířená v obsahu i názvu na Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody. V tento měsíc bychom si měli víc než kdykoliv jindy uvědomovat, že vedle nezbytné sounáležitosti člověka s přírodou je rozhodujícím parametrem stavu myslivosti lidský faktor, tedy myslivec, jeho morálka, etika a disciplína, včetně povinnosti chránit zvěř, ale i prostředí před škodami, které v přírodě působí. Je na místě připomenout, že i myslivci by více měli dbát na svou pověst a nezavdávat příčiny k zhoršujícímu vnímání své činnosti laickou veřejností. Je na místě, právě třeba v měsíci myslivosti a ochrany přírody, hledat cesty k minimalizování vzájemného osočování, prospěšné spolupráci a vzájemnému respektu.
2. Jaká je náplň tradice „Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody"?
- Právě v měsíci nejkratších nocí a nejbujnějšího růstu vegetace se rodí nebo vyvádějí mláďata. Je to měsíc, v němž vše živé ve volnosti potřebuje největší péči a ochranu. Celoročně myslivci prováděná kulturně - výchovná a propagačně - osvětová práce obvykle vrcholí právě v tomto měsíci, zasvěceném myslivosti.

I/C/9 - Význam přehlídek a výstav trofejí pro propagaci myslivosti

1. Jaký je význam přehlídek a výstav trofejí z hlediska propagace myslivosti?
2. Které zásady musí být při organizaci přehlídek a výstav trofejí z hlediska efektivní propagace dodrženy?
1. Jaký je význam přehlídek a význam trofejí z hlediska propagace myslivosti?
- Na přehlídce trofejí by měli její pořadatelé představit veřejnosti (hlavně mládeži) co nejširší škálu mysliveckých aktivit a neomezovat se jen na prezentaci trofejí. Je třeba udělat vše, co je v našich možnostech a silách, aby se přehlídka stala příležitostí a výzvou k setkávání myslivců s laickou veřejností, především s mladou generací, kterou je třeba včas orientovat na péči o přírodu. Na přehlídce by měla být přijatelnou formou popularizována myslivost jako služba kulturní krajině. Málokterá zájmová činnost vyžaduje srovnatelné nasazení těch, kteří se jí věnují, a to jak v období přípravy k jejímu zahájení (včetně finanční i časové zátěže a nároků teoretické a praktické přípravy), tak během jejího, většinou celoživotního, vykonávání.
Jak již bylo uvedeno, přehlídky trofejí jsou vítanou a výjimečnou příležitostí, při níž mohou myslivci představit a vysvětlit svou činnost laické veřejnosti. Při jejich organizování je vhodné dodržovat dvě úrovně: odbornou (pro lovce a myslivce regionu) a popularizační (pro nemysliveckou veřejnost; proto je nutné doplnit program přehlídky o další zajímavé části, např. o soutěž v lovecké střelbě, ukázky práce myslivců v honitbách, prezentaci lovecké kynologie, výstavu fotografií zvěře či obrazů mysliveckou tematikou, ukázky dermoplastických preparátů, výstavku shozů, soutěže pro děti i dospělé atd.). Na přehlídku je nutné pozvat jak žáky všech stupňů škol, tak zástupce státní správy, samosprávy a vlastníků honebních pozemků a všechny občany, jichž se myslivost nějakým způsobem dotýká. Pro pozvané je potřeba připravit kromě programu propagační materiály, aby přehlídku a předvedení celoroční práce myslivců přijali pozitivně.
2. Které zásady musí být při organizaci přehlídek a výstav trofejí z hlediska efektivní propagace dodrženy?
- Trofeje musí být řádně upraveny, vyběleny, musí být prezentovatelné. Na výstavu by se měly dostat pouze trofeje, které ukazují kvalitu zvěře.

I/C/10 - Myslivecký řád

1. Co je Myslivecký řád a pro koho je závazný?
2. Dokážete vyjmenovat hlavní oblasti, které Myslivecký řád řeší?
1. Co je Myslivecký řád a pro koho je závazný?
− je závazný pro členy ČMMJ
- vychází z právních předpisů o myslivosti, zbraních a střelivu, ochraně přírody a veterinární péči, stanov ČMMJ a dalších.
2. Dokážete vyjmenovat hlavní oblasti, které Myslivecký řád řeší?
- dodržováním mysliveckého řádu se sleduje správný a bezpečný výkon práva myslivosti v souladu s tradicemi a morálkou

I/C/11 - Práce myslivců s mládeží

1. Uveďte příklady práce myslivců s mládeží a zhodnoťte její význam
2. Co je soutěž „O zlatou srnčí trofej“?
1. Uveďte příklady práce myslivců s mládeží a zhodnoťte její význam.
- Myslivecké kroužky, besedy, přednášky ve školách, soutěže (Zlatá srnčí trofej), veřejné výstavy, Den myslivosti – akce pro děti,… Výchova budoucí generace myslivců, snaha probudit v mládeži zájem o přirodu.
2. Co je soutěž „O zlatou srnčí trofej"?
- Celostátní soutěž pro děti. Této soutěže se zúčastňují děti z kroužku mladých myslivců a ochránců přírody. Prokazují své teoretické a praktické dovednosti a znalosti o přirodě se zaměřením na myslivost. Vítěz této soutěže postupuje do celostátního finále.

I/C/12 - Nejdůležitější myslivecké výstavy, propagační a společenské akce

1. Jaký je význam mysliveckých výstav a akcí pro veřejnost z hlediska propagace myslivosti?
2. Jmenujte nejdůležitější výstavy a společenské akce s mysliveckou účastí.
1. Jaký je význam mysliveckých výstav a akcí pro veřejnost z hlediska propagace myslivosti?
- Ukázka pro nemysliveckou veřejnost co vše obsahuje pojem myslivost a myslivci se mohou na těchto akcích sjet, komunikovat mezi sebou a organizovat se.
2. Jmenujte nejdůležitější výstavy a společenské akce s mysliveckou účastí.
- Silva Regina, Natura Viva,

I/C/13 - Myslivecké vzdělávání a výzkum

1. Jak je u nás organizováno myslivecké vzdělávání?
2. Co víte o mysliveckém výzkumu?
1. Jak je u nás organizováno myslivecké vzdělávání?
- Zkoušky z myslivosti, Zkoušky pro myslivecké hospodáře, Vyšší odborné myslivecké zkoušky. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská – Provoz a řízení myslivosti, Ochrana lesa a myslivost. Mendelova univerzita v Brně – Lesnická a dřevařská fakulta
2. Co víte o mysliveckém výzkumu?
- Mysliveckým výzkumem se zabývají Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti – Strnadech, fakulty univerzit zemědělských a lesnických v Praze a Brně a některé další instituce (např. Asociace chovatelů zajíců). O co jde? (mluvit)

I/C/14 - Počátky mysliveckých tradic v našich zemích

1. Popište stručně vývoj našich nejstarších mysliveckých tradic.
2. S kterou postavou je spojen rozvoj mysliveckých tradic na přelomu 17. a 18. století?
1. Popište stručně vývoj našich nejstarších mysliveckých tradic.
- Lovecké skupiny – lovci z povolání.
- Myslivecká mluva: Odlišování lovecký profesionálních lovců, již ve středověku – vytváření vlastního kultu, postupné zdokonalování. 1620 Bíla Hora – poněmčení. Postupné rozšiřování slovní zásoby.
- Myslivecké odívaní: Lovci se přizpůsobují přírodě, aby je při lovu nebylo vidět. Svým odíváním se odlišují od ostatních, jsou součástí určité skupiny lidí. Sjednocení
- Troubení: hlavním signálním prostředkem byl a dodnes zůstal roh. Míním tím troubení při lovech, honech, ale i v současnosti při jiných mysliveckých akcích. Do středověku to byl skutečný zvířecí roh, nejednou bohatě zdobený řezbou, od baroka vystřídaný rohem plechovým, z něhož se vyvinulo několik hudebních nástrojů. Menší borlice se užívá k troubení signálů, povelů, hlaholů dodnes, větší lesnice se stala nástrojem slavnostních fanfár, konečně lesní roh opatřený strojivem s rozvojem náročně inscenovaných loveckých slavností barokní šlechty přispěl ke vzniku tehdy nové hudební kategorie - lovecké hudby, později komponované i pro další hudební nástroje. Postupem času ji komponisté pozvedli na úroveň autonomních skladeb, zcela nezávislých na původních podnětech. Vrátíme-li se k vlastnímu troubení při lovech a honech, pak vězme, že se podstatně zlepšuje organizace a bezpečnost, působí se na mysliveckou etiku, dodržuje se praktický a estetický odkaz našich mysliveckých předchůdců.
- Zálomky: Používané kvůli dorozumívání
2. S kterou postavou je spojen rozvoj mysliveckých tradic na přelomu 17. a 18. století?
- František Antonín hrabě Sporck

I/C/15 - Historie našeho bažantnictví, obornictví a introdukcí zvěře

1. Jaká je historie zakládání obor a bažantnic?
2. Vyjmenujte introdukované původně oborní druhy naší zvěře.
1. Jaká je historie zakládání obor a bažantnic?
- V 11. stol. se introdukuje bažant – od 14. stol. Jsou známy bažantnice. V druhé polovině 18. stol. Existovalo v Čechách 188 bažantnic. Název český bažant se vztahuje na téhož bažanta, který ve středověku byl vysazován všude po Evropě, a pochází z Kavkazu. Název český bažant vznikl v Německu z důvodu obchodních, neboť české země byly po dlouhý čas největším chovatelským střediskem bažanta na pevnině. Asijští bažanti byly v Evropě až do 18. století neznámí, ale pak nastal jejích velký dovoz přičiněním chovatelů anglických, kteří nabízeli vejce voliérových asijských bažantů ve velkém množství do kontinentální Evropy, a tím se dostaly i na naše území koncem minulého století nejrozmanitější středoasijské a východoasijské rasy druhu phasianus colchicus a pomísily se dokonale s původním kavkazským bažantem (českým). Náš bažant je směsicí několika druhů, poddruhů a ras. Mimo již uvedené druhy a poddruhy se k nám dostal asi v 19. století ještě bažant sedmiřičský, nazvaný též mongolským, a pak také bažant obecný kolchický tmavý.
Bažant, který k nám byl dovezen asi v 11. století, se u nás výborně aklimatizoval a stal se neodlučitelnou součástí přírody. Na rozdíl od koroptve má velkou schopnost přizpůsobovat se i civilizačním faktorů, jako např. převratným změnám uskutečněným v několika posledních desetiletích v zemědělství.
Z původně lesní zvěře se stává převážně zvěří polní, i když nejintenzivnější chovy jsou stále v lesnatých bažantnicích.
Zakládají se obory, hlavně pro jelení zvěř – od 14. století, hojně v 16. století. Z roku 1465 pochází zpráva o daňkovi. Byl zaváděn divoký králík.
2. Vyjmenujte introdukované původně oborní druhy naší zvěře.
- Daněk skvrnitý, Jelenec běloocasý, kamzík horský, koza bezoárová, muflon, králík divoký, ondatra pižmová, sika japonský, sika Dybowského. Bažant královský, bažant obecný, perlička obecná, krocan divoký, lyska černá, orebice horská.

I/C/16 - Vývoj stavů zvěře ve 20. a 21. století

1. Dokážete vyjmenovat z pohledu myslivosti nejdůležitější druhy zvěře v jednotlivých etapách 20. století?
2. Jaký je trend ve vývoji stavů zvěře v 21. století?
1. Dokážete vyjmenovat z pohledu myslivosti nejdůležitější druhy zvěře v jednotlivých etapách 20. století?
- 1910: Nejpočetnější je zvěř koroptví, zaječí, bažantí a králičí.
1935: Rapidně nárůst počtů zvěře koroptví a zaječí.
1955: Úbytek zvěře koroptví a zaječí.
1975: Zvýšení počtu zvěře bažantí.
1996: Nejpočetnější je zvěř bažantí a kachny a lysky.
2. Jaký je trend ve vývoji stavů zvěře v 21. století?
- Jelen: Od roku 1948 je přes mírné výkyvy patrný vzestupný trend početnosti. Vrchol byl na přelomu 80. a 90. let. Následný pokles od přelomu století vystřídal mírný nárůst (minimálně
odstřelu). Nárůst početnosti jelení zvěře je výrazný především v oborách, kde od počátku
tisíciletí dosáhly stavy dvoj- až trojnásobku.
- Muflon: Výrazný nárůst početnosti muflonů v oborách i ve volnosti u nás proběhl ve druhé polovině 20. století. V 90. letech se dostavil mírný pokles a došlo ke kolísání počtu úlovků, v posledních letech nastává opět nárůst. Normované stavy jsou kolem 11 000, ale česká mufloní populace je jistě mnohem vyšší. Odstřel v oborách se pohybuje kolem 1 800 kusů, celkový se blíží 10 000.
- Daněk: Daněk je významnou oborní a dnes i farmovou zvěří, počet obor velmi narostl především v posledním desetiletí minulého století. V oborách se ročně odstřelí 3 000 až 3 500 daňků. Většina ulovených daňků však pochází z volnosti a celkový odlov se téměř každý rok zvyšuje.
- Sika: Stavy jelena siky u nás v současnosti narůstají geometrickou řadou. Příčinami je nevyhovující složení populace s převahou samic a podhodnocená statistika, kde není evidována přibližně polovina laní z populace. Na některých místech došla situace tak daleko, že vliv siky na místní ekosystémy začala Česká inspekce životního prostředí šetřit jako škody na životním prostředí a tento problém již tak přesáhl pole působnosti státní správy myslivosti.
- černá: Kromě propadu v letech 2005 a 2006 počet odstřelů divokých prasat od druhé světové války stále stoupá. Jarní kmenové stavy bývají odhadovány na 60 000 jedinců, ale zcela jistě jsou mnohem vyšší.
- srnčí: Stavy srnčí zvěře se u nás začaly zvyšovat od poloviny 20. století v souvislosti se vznikem polní populace. Ta se přizpůsobila změnám v zemědělském hospodaření a podle některých autorů srncům toto prostředí vyhovuje dokonce více než původní lesní biotopy. (Sýkora 2011) V některých oblastech lze však v poslední době pozorovat výrazný pokles početnosti, který možná pramení v dlouhodobě nevhodné sociální struktuře a poměru pohlaví, jež jsou způsobené nízkým odlovem srn.

I/C/17 - Myslivecké pověry a pověsti

1. Znáte některé myslivecké pověry?
2. Znáte některé pověsti ovlivněné myslivostí?
1. Znáte některé myslivecké pověry?
- Myslivcům byla odedávna připisována čarovná moc. Jejich takřka neustálý pobyt v lesním šeru a tichu vzbuzoval v lidech představy o jejich kouzelné moci a spojení s tajemnými silami. Říkalo se, že prý myslivci v lese trhají čarovné byliny, že kule do zbraní lijí zvláštním způsobem a zvěř je prý poslouchá na slovo.
Dokonce se proslýchalo, že mají myslivci spolky s ďáblem a možná proto si lidé představovali lidskou podobu vyslance pekel, tedy čerta jako myslivce. Pytláci se neodvažovali vystřelit na myslivce, protože věřili, že by se kulka od myslivce odrazila a zasáhla střelce. Když přišel někdo nový do mysliveckého učení, dal si mistr pozor na to, co jeho učeň zastřelil jako první. Trefil-li čtyřnohé zvíře, znamenalo to, že zůstane u myslivců dlouho. Zastřelil-li ale ptáka, tvrdilo se, že mysliveckou službu brzy opustí.
Kdo chtěl na hon jít a dobrou mušku mít, hrábl třikrát ručnicí pod práh u dveří pro hlínu. Na ní pak třikrát plivl, sliny s hlínou zadělal jako těsto a potom s ní potřel ručnici. Myslivcům a rybářům, kteří šli na lov, nepřál nikdo zdaru, protože se věřilo, že by se jim pak lov nevydařil. Pokud měl někdo za to, že je jeho ručnice začarovaná, měl potřít hlaveň krví zastřeleného zvířete.
Pro dobrou mušku se mělo vzít jeřabinového listí, dobrý kyselý ocet a trocha vody ze tří studnic, to vše dobře svařit a poté s tím vymýt ručnici. Na den svatého Filipa, do východu slunce se mělo zastřelit nějaké domácí zvíře a jeho krví vytřít ručnici. Poté octem pomazat nábojnici nebo kuli a sobě nos. Toho, kdo tak učinil, se v myslivosti drželo štěstí. Další například střelba na bílou zvěř, vykročit na lov pravou nohou přes práh, nabíjení do kulovnice pouze třemi náboji a poplivání posledního.
2. Znáte některé pověsti ovlivněné myslivostí?
- Zvěř, lov, myslivost, lovců a myslivci se objevují v bajkách, pohádkách, mýtech, legendách a pověstech mnoha národů, a tak je tomu i u nás. Z naší historie máme pověsti jako je „O Bivojovi", „Ctirad a Šárka", „Kníže Jaromír a Vršovci", „ Objevení horkých zřídel Karlem IV.", O Vojtěchovi, praotci pánů z Pernštejna", „O původu jména hradu Buchlov", „O založení hradu Veveří", „Povlčín".

I/C/18 - Myslivecké památky, sbírky a muzea

1. Kde sídlí naše nejvýznamnější myslivecká a lesnická muzea?
2. Která hrady a zámky mají významné myslivecky orientované expozice?
1. Kde sídlí naše nevýznamnější myslivecká a lesnická muzea?
- Zámek OHRADA U HLUBOKÉ NAD VLTAVOU (okr. České Budějovice) – expozice myslivosti, lesnictví a rybářství, zámek ÚSOV (okr. Šumperk) – expozice myslivosti a lesnictví.
2. Které hrady a zámky mají významné myslivecky orientované expozice?
- HLUBOKÁ NAD VLTAVOU (okr. České Budějovice), CHLUMEC NAD CIDLINOU (okr. Hradec Králové), KRÁSNÝ DVŮR U PODBOŘAN (okr. Louny), MNICHOVO HRADIŠTĚ (okr. Mladá Boleslav), FRÝDLANT (okr. Liberec), RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, SLATIŇANY (okr. Chrudim), ŽLEBY (okr. Kutná Hora), BUČOVICE (okr. Vyškov), ROŠTEJN (okr. Jihlava), BRUNTÁL.

I/C/19 - Významné myslivecké osobnosti našich regionů

1. Jmenujte některé významné osobnosti vašeho regionu.
2. Charakterizujte blíže vybranou osobnost vašeho regionu.
1. Jmenujte některé významné osobnosti vašeho regionu.
- Barokní malíř animalista L. AXTMANN, myslivecký spisovatel F.J. BUCHAL-NEUSTUPOVSKÝ, malíř Z. BURIAN, kynolog a odborný spisovatel J. DOSTÁL, myslivečtí spisovatelé F. FRIC a J. JAVŮREK, malíř S. LOLEK, ilustrátor F. VROBEL, myslivecký spisovatel M. VYSOCKÝ.
2. Charakterizujte blíže vybranou osobnost vašeho regionu.
- Ing. Jaromír Dostál, DrSc. , narozen 14. 2. 1940 v Senici na Hané, zemřel 23. 9. 2010. Zootechnik, autor prací z biochemie a imunologie reprodukce, genetiky zvířat, též prací o chovu psů.

I/C/20 - Myslivecké památky našich regionů

1. Které znáte myslivecké památky ve vašem regionu?
2. Jsou ve vašem regionu uloženy myslivecké sbírky?
1. Které znáte myslivecké památky ve vašem regionu?
- Zámek BRUNTÁL, lovecké zámky a zámečky BÍLÁ, LOUČNÁ NAD DESNOU s plastikou sv. Huberta v zámeckém parku, NOVÉ VALTEŘICE, NOVÉ ZÁMKY, TRUBISKA, kaple sv. Huberta – Karlova studánka, freska Artemis v zámku Hošťálkovy, pamětní deska S. Lolka – Veselí, pomníček Lišky Bystroušky v oboře Hukvaldy, lovecké a lesnické muzeum v zámku ÚSOV.
2. Jsou ve vašem regionu uloženy myslivecké sbírky?
- Lednice na Moravě (Břeclav)

Hodně štěstí u zkoušek před komisí! :-)
Podporujeme:
Motto: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme. Zachraňme lipana a pstruha potočního