I/C/1 - Odborné myslivecké písemnictví 1. Jaký je význam odborné myslivecké literatury?
2. Jmenujte některá odborná myslivecká díla. 1. Jaký je význam odborné myslivecké literatury?
- Celoživotní vzdělávání myslivců.
2. Jmenujte některá odborná myslivecká díla.
- „Mluva myslivecká“ a „Zábavy myslivecké“ (první periodikum) - František Špatný, první učebnice „Myslivost“ – Josef Vilém Černý
I/C/2 - Myslivecké časopisy 1. Jaký je význam vydávání mysliveckých periodik?
2. Jmenujte u nás dostupná myslivecká periodika. 1. Jaký je význam vydávání mysliveckých periodik?
- Zdroj a šíření informací.
2. Jmenujte u nás dostupná myslivecká periodika.
- Myslivost, Svět Myslivost,…
I/C/3 - Myslivecká beletrie 1. Jmenujte některé klasické myslivecké beletristy a jejich díla.
2. Jmenujte některé současné myslivecké beletristy a jejich díla. 1. Jmenujte některé klasické myslivecké beletristy a jejich díla.
- Jan VRBA – Život myslivcův, Jaromír TOMEČEK – Les u řeky, Věčný hvozd, Karel Jaromír ERBEN – Kytice, Vítězslav HÁLEK – V přírodě , Božena NĚMCOVÁ - Babička,…
2. Jmenujte některé myslivecké beletristy a jejich díla.
- Jaromír KOVAŘÍK – Myslivecká čítanka, Myslivecká mluva, Kniha české myslivecké poezie, Jaromír Javůrek – Myslivost, Julius KOMÁREK - Česká Zvířena, Myslivost v českých zemích, Lovy v Karpatech, Jak určím stáří srnce, Alois MIKULA – Loveckou stezkou, Hlasy naší zvěře.
I/C/4 - Myslivost v sochařství a architektuře 1. Jmenujte některé sochařské a architektonické památky inspirované myslivostí na našem území.
2. Které období představovalo vrchol našeho mysliveckého sochařství a architektury? 1. Jmenujte některé sochařské a architektonické památky inspirované myslivostí na našem území.
- sochy na zámku Bon Repos u Lysé n. L. a v Kuksu, pomník císaře Karla VI. se sochou sv. Huberta z roku 1724 u Hlavence, socha sv. Huberta na domě U Zlatého jelena v Tomášské ulici, "Halali", "Jelen",…
2. Které období představovalo vrchol našeho mysliveckého sochařství a architektury?
- Baroko
I/C/5 - Myslivost v lidové tvorbě 1. Jmenujte některé lidové výtvarné produkty s tématikou myslivosti.
2. Jmenujte některé lidové hudební a slovesné produkty s tématikou myslivosti. 1. Jmenujte některé lidové výtvarné produkty s tématikou myslivosti.
- Mikoláš Aleš - v Praze okenní malba Orba a lov, luneta Lov, výjev Na honě a postava Honec, sgrafito Myslivectví, sgrafito Lověna píseckých lesů, Josef Lada - "Návrat statečných střelců z honu a jejich kořist", "Předčasná radost“, "Mysliveček", "Hajného pes"
2. Jmenujte některé lidové hudební a slovesné produkty s tématikou myslivosti.
- Skákal pes přes oves, U Hosína je louka zelená, Proměny, Kdo mně krmí koníčky, Na tý louce zelený, Už troubějí,…
I/C/6 - Myslivost v malířství a grafice 1. V kterých výtvarných oborech se projevil vliv myslivosti?
2. Kteří naši malíři se věnovali myslivecké tématice? 1. Ve kterých výtvarných oborech se projevil vliv myslivosti?
- Architektura, sochařství, malířství a grafika, umělecký průmysl, fotografie, film.
2. Kteří naši malíři se věnovali myslivecké tématice?
- Ing. Václav Leo Anderle, Stanislav Lolek, Otakar Čila, Jiří Židlický, František Liebl, Mirko Hanák, Bohumil Siegl.
I/C/7 - Myslivost ve vážné hudbě 1. Znáte některé skladby s mysliveckou tématikou z oblasti vážné hudby?
2. Které období prosadilo nejvíce lovecký roh jako koncertní nástroj? 1. Znáte některé skladby s mysliveckou tématikou z oblasti vážné hudby?
- Pavel Josef Vejvanovský (1640 - 1693),
Ze slavných českých děl a tvůrců:
symfonické básně "Vltava" a "Z českých luhů a hájů",
opery "Čertova stěna" a "Tajemství" Bedřicha Smetany (1824 - 1884),
opery "Král a uhlíř" a "Rusalka" Antonína Dvořáka (1841 - 1904),
opera "Příhody lišky Bystroušky" Leoše Janáčka (1854 - 1928).
2. Které období prosadilo nejvíce lovecký roh jako koncertní nástroj?
- Přelom 17. a 18. století. Přibližně od roku 1814 je opatřován ventily, což umožňuje hrát celý chromatický rozsah tónů.
I/C/8 - Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody 1. Jaká je historie a význam tradice „Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody“?
2. Jaká je náplň tradice „Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody“? 1. Jaká je historie a význam tradice „Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody"?
- V roce 1959 vznikla tradice Červen – měsíc myslivosti, od roku 1973 pak ještě rozšířená v obsahu i názvu na Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody. V tento měsíc bychom si měli víc než kdykoliv jindy uvědomovat, že vedle nezbytné sounáležitosti člověka s přírodou je rozhodujícím parametrem stavu myslivosti lidský faktor, tedy myslivec, jeho morálka, etika a disciplína, včetně povinnosti chránit zvěř, ale i prostředí před škodami, které v přírodě působí. Je na místě připomenout, že i myslivci by více měli dbát na svou pověst a nezavdávat příčiny k zhoršujícímu vnímání své činnosti laickou veřejností. Je na místě, právě třeba v měsíci myslivosti a ochrany přírody, hledat cesty k minimalizování vzájemného osočování, prospěšné spolupráci a vzájemnému respektu.
2. Jaká je náplň tradice „Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody"?
- Právě v měsíci nejkratších nocí a nejbujnějšího růstu vegetace se rodí nebo vyvádějí mláďata. Je to měsíc, v němž vše živé ve volnosti potřebuje největší péči a ochranu. Celoročně myslivci prováděná kulturně - výchovná a propagačně - osvětová práce obvykle vrcholí právě v tomto měsíci, zasvěceném myslivosti.
I/C/9 - Význam přehlídek a výstav trofejí pro propagaci myslivosti 1. Jaký je význam přehlídek a výstav trofejí z hlediska propagace myslivosti?
2. Které zásady musí být při organizaci přehlídek a výstav trofejí z hlediska efektivní propagace dodrženy? 1. Jaký je význam přehlídek a význam trofejí z hlediska propagace myslivosti?
- Na přehlídce trofejí by měli její pořadatelé představit veřejnosti (hlavně mládeži) co nejširší škálu mysliveckých aktivit a neomezovat se jen na prezentaci trofejí. Je třeba udělat vše, co je v našich možnostech a silách, aby se přehlídka stala příležitostí a výzvou k setkávání myslivců s laickou veřejností, především s mladou generací, kterou je třeba včas orientovat na péči o přírodu. Na přehlídce by měla být přijatelnou formou popularizována myslivost jako služba kulturní krajině. Málokterá zájmová činnost vyžaduje srovnatelné nasazení těch, kteří se jí věnují, a to jak v období přípravy k jejímu zahájení (včetně finanční i časové zátěže a nároků teoretické a praktické přípravy), tak během jejího, většinou celoživotního, vykonávání.
Jak již bylo uvedeno, přehlídky trofejí jsou vítanou a výjimečnou příležitostí, při níž mohou myslivci představit a vysvětlit svou činnost laické veřejnosti. Při jejich organizování je vhodné dodržovat dvě úrovně: odbornou (pro lovce a myslivce regionu) a popularizační (pro nemysliveckou veřejnost; proto je nutné doplnit program přehlídky o další zajímavé části, např. o soutěž v lovecké střelbě, ukázky práce myslivců v honitbách, prezentaci lovecké kynologie, výstavu fotografií zvěře či obrazů mysliveckou tematikou, ukázky dermoplastických preparátů, výstavku shozů, soutěže pro děti i dospělé atd.). Na přehlídku je nutné pozvat jak žáky všech stupňů škol, tak zástupce státní správy, samosprávy a vlastníků honebních pozemků a všechny občany, jichž se myslivost nějakým způsobem dotýká. Pro pozvané je potřeba připravit kromě programu propagační materiály, aby přehlídku a předvedení celoroční práce myslivců přijali pozitivně.
2. Které zásady musí být při organizaci přehlídek a výstav trofejí z hlediska efektivní propagace dodrženy?
- Trofeje musí být řádně upraveny, vyběleny, musí být prezentovatelné. Na výstavu by se měly dostat pouze trofeje, které ukazují kvalitu zvěře.
I/C/10 - Myslivecký řád 1. Co je Myslivecký řád a pro koho je závazný?
2. Dokážete vyjmenovat hlavní oblasti, které Myslivecký řád řeší? 1. Co je Myslivecký řád a pro koho je závazný?
− je závazný pro členy ČMMJ
- vychází z právních předpisů o myslivosti, zbraních a střelivu, ochraně přírody a veterinární péči, stanov ČMMJ a dalších.
2. Dokážete vyjmenovat hlavní oblasti, které Myslivecký řád řeší?
- dodržováním mysliveckého řádu se sleduje správný a bezpečný výkon práva myslivosti v souladu s tradicemi a morálkou
I/C/11 - Práce myslivců s mládeží 1. Uveďte příklady práce myslivců s mládeží a zhodnoťte její význam
2. Co je soutěž „O zlatou srnčí trofej“? 1. Uveďte příklady práce myslivců s mládeží a zhodnoťte její význam.
- Myslivecké kroužky, besedy, přednášky ve školách, soutěže (Zlatá srnčí trofej), veřejné výstavy, Den myslivosti – akce pro děti,… Výchova budoucí generace myslivců, snaha probudit v mládeži zájem o přirodu.
2. Co je soutěž „O zlatou srnčí trofej"?
- Celostátní soutěž pro děti. Této soutěže se zúčastňují děti z kroužku mladých myslivců a ochránců přírody. Prokazují své teoretické a praktické dovednosti a znalosti o přirodě se zaměřením na myslivost. Vítěz této soutěže postupuje do celostátního finále.
I/C/12 - Nejdůležitější myslivecké výstavy, propagační a společenské akce 1. Jaký je význam mysliveckých výstav a akcí pro veřejnost z hlediska propagace myslivosti?
2. Jmenujte nejdůležitější výstavy a společenské akce s mysliveckou účastí. 1. Jaký je význam mysliveckých výstav a akcí pro veřejnost z hlediska propagace myslivosti?
- Ukázka pro nemysliveckou veřejnost co vše obsahuje pojem myslivost a myslivci se mohou na těchto akcích sjet, komunikovat mezi sebou a organizovat se.
2. Jmenujte nejdůležitější výstavy a společenské akce s mysliveckou účastí.
- Silva Regina, Natura Viva,
I/C/13 - Myslivecké vzdělávání a výzkum 1. Jak je u nás organizováno myslivecké vzdělávání?
2. Co víte o mysliveckém výzkumu? 1. Jak je u nás organizováno myslivecké vzdělávání?
- Zkoušky z myslivosti, Zkoušky pro myslivecké hospodáře, Vyšší odborné myslivecké zkoušky. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská – Provoz a řízení myslivosti, Ochrana lesa a myslivost. Mendelova univerzita v Brně – Lesnická a dřevařská fakulta
2. Co víte o mysliveckém výzkumu?
- Mysliveckým výzkumem se zabývají Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti – Strnadech, fakulty univerzit zemědělských a lesnických v Praze a Brně a některé další instituce (např. Asociace chovatelů zajíců). O co jde? (mluvit)
I/C/14 - Počátky mysliveckých tradic v našich zemích 1. Popište stručně vývoj našich nejstarších mysliveckých tradic.
2. S kterou postavou je spojen rozvoj mysliveckých tradic na přelomu 17. a 18. století? 1. Popište stručně vývoj našich nejstarších mysliveckých tradic.
- Lovecké skupiny – lovci z povolání.
- Myslivecká mluva: Odlišování lovecký profesionálních lovců, již ve středověku – vytváření vlastního kultu, postupné zdokonalování. 1620 Bíla Hora – poněmčení. Postupné rozšiřování slovní zásoby.
- Myslivecké odívaní: Lovci se přizpůsobují přírodě, aby je při lovu nebylo vidět. Svým odíváním se odlišují od ostatních, jsou součástí určité skupiny lidí. Sjednocení
- Troubení: hlavním signálním prostředkem byl a dodnes zůstal roh. Míním tím troubení při lovech, honech, ale i v současnosti při jiných mysliveckých akcích. Do středověku to byl skutečný zvířecí roh, nejednou bohatě zdobený řezbou, od baroka vystřídaný rohem plechovým, z něhož se vyvinulo několik hudebních nástrojů. Menší borlice se užívá k troubení signálů, povelů, hlaholů dodnes, větší lesnice se stala nástrojem slavnostních fanfár, konečně lesní roh opatřený strojivem s rozvojem náročně inscenovaných loveckých slavností barokní šlechty přispěl ke vzniku tehdy nové hudební kategorie - lovecké hudby, později komponované i pro další hudební nástroje. Postupem času ji komponisté pozvedli na úroveň autonomních skladeb, zcela nezávislých na původních podnětech. Vrátíme-li se k vlastnímu troubení při lovech a honech, pak vězme, že se podstatně zlepšuje organizace a bezpečnost, působí se na mysliveckou etiku, dodržuje se praktický a estetický odkaz našich mysliveckých předchůdců.
- Zálomky: Používané kvůli dorozumívání
2. S kterou postavou je spojen rozvoj mysliveckých tradic na přelomu 17. a 18. století?
- František Antonín hrabě Sporck
I/C/15 - Historie našeho bažantnictví, obornictví a introdukcí zvěře 1. Jaká je historie zakládání obor a bažantnic?
2. Vyjmenujte introdukované původně oborní druhy naší zvěře. 1. Jaká je historie zakládání obor a bažantnic?
- V 11. stol. se introdukuje bažant – od 14. stol. Jsou známy bažantnice. V druhé polovině 18. stol. Existovalo v Čechách 188 bažantnic. Název český bažant se vztahuje na téhož bažanta, který ve středověku byl vysazován všude po Evropě, a pochází z Kavkazu. Název český bažant vznikl v Německu z důvodu obchodních, neboť české země byly po dlouhý čas největším chovatelským střediskem bažanta na pevnině. Asijští bažanti byly v Evropě až do 18. století neznámí, ale pak nastal jejích velký dovoz přičiněním chovatelů anglických, kteří nabízeli vejce voliérových asijských bažantů ve velkém množství do kontinentální Evropy, a tím se dostaly i na naše území koncem minulého století nejrozmanitější středoasijské a východoasijské rasy druhu phasianus colchicus a pomísily se dokonale s původním kavkazským bažantem (českým). Náš bažant je směsicí několika druhů, poddruhů a ras. Mimo již uvedené druhy a poddruhy se k nám dostal asi v 19. století ještě bažant sedmiřičský, nazvaný též mongolským, a pak také bažant obecný kolchický tmavý.
Bažant, který k nám byl dovezen asi v 11. století, se u nás výborně aklimatizoval a stal se neodlučitelnou součástí přírody. Na rozdíl od koroptve má velkou schopnost přizpůsobovat se i civilizačním faktorů, jako např. převratným změnám uskutečněným v několika posledních desetiletích v zemědělství.
Z původně lesní zvěře se stává převážně zvěří polní, i když nejintenzivnější chovy jsou stále v lesnatých bažantnicích.
Zakládají se obory, hlavně pro jelení zvěř – od 14. století, hojně v 16. století. Z roku 1465 pochází zpráva o daňkovi. Byl zaváděn divoký králík.
2. Vyjmenujte introdukované původně oborní druhy naší zvěře.
- Daněk skvrnitý, Jelenec běloocasý, kamzík horský, koza bezoárová, muflon, králík divoký, ondatra pižmová, sika japonský, sika Dybowského. Bažant královský, bažant obecný, perlička obecná, krocan divoký, lyska černá, orebice horská.
I/C/16 - Vývoj stavů zvěře ve 20. a 21. století 1. Dokážete vyjmenovat z pohledu myslivosti nejdůležitější druhy zvěře v jednotlivých etapách 20. století?
2. Jaký je trend ve vývoji stavů zvěře v 21. století? 1. Dokážete vyjmenovat z pohledu myslivosti nejdůležitější druhy zvěře v jednotlivých etapách 20. století?
- 1910: Nejpočetnější je zvěř koroptví, zaječí, bažantí a králičí.
1935: Rapidně nárůst počtů zvěře koroptví a zaječí.
1955: Úbytek zvěře koroptví a zaječí.
1975: Zvýšení počtu zvěře bažantí.
1996: Nejpočetnější je zvěř bažantí a kachny a lysky.
2. Jaký je trend ve vývoji stavů zvěře v 21. století?
- Jelen: Od roku 1948 je přes mírné výkyvy patrný vzestupný trend početnosti. Vrchol byl na přelomu 80. a 90. let. Následný pokles od přelomu století vystřídal mírný nárůst (minimálně
odstřelu). Nárůst početnosti jelení zvěře je výrazný především v oborách, kde od počátku
tisíciletí dosáhly stavy dvoj- až trojnásobku.
- Muflon: Výrazný nárůst početnosti muflonů v oborách i ve volnosti u nás proběhl ve druhé polovině 20. století. V 90. letech se dostavil mírný pokles a došlo ke kolísání počtu úlovků, v posledních letech nastává opět nárůst. Normované stavy jsou kolem 11 000, ale česká mufloní populace je jistě mnohem vyšší. Odstřel v oborách se pohybuje kolem 1 800 kusů, celkový se blíží 10 000.
- Daněk: Daněk je významnou oborní a dnes i farmovou zvěří, počet obor velmi narostl především v posledním desetiletí minulého století. V oborách se ročně odstřelí 3 000 až 3 500 daňků. Většina ulovených daňků však pochází z volnosti a celkový odlov se téměř každý rok zvyšuje.
- Sika: Stavy jelena siky u nás v současnosti narůstají geometrickou řadou. Příčinami je nevyhovující složení populace s převahou samic a podhodnocená statistika, kde není evidována přibližně polovina laní z populace. Na některých místech došla situace tak daleko, že vliv siky na místní ekosystémy začala Česká inspekce životního prostředí šetřit jako škody na životním prostředí a tento problém již tak přesáhl pole působnosti státní správy myslivosti.
- černá: Kromě propadu v letech 2005 a 2006 počet odstřelů divokých prasat od druhé světové války stále stoupá. Jarní kmenové stavy bývají odhadovány na 60 000 jedinců, ale zcela jistě jsou mnohem vyšší.
- srnčí: Stavy srnčí zvěře se u nás začaly zvyšovat od poloviny 20. století v souvislosti se vznikem polní populace. Ta se přizpůsobila změnám v zemědělském hospodaření a podle některých autorů srncům toto prostředí vyhovuje dokonce více než původní lesní biotopy. (Sýkora 2011) V některých oblastech lze však v poslední době pozorovat výrazný pokles početnosti, který možná pramení v dlouhodobě nevhodné sociální struktuře a poměru pohlaví, jež jsou způsobené nízkým odlovem srn.
I/C/17 - Myslivecké pověry a pověsti 1. Znáte některé myslivecké pověry?
2. Znáte některé pověsti ovlivněné myslivostí? 1. Znáte některé myslivecké pověry?
- Myslivcům byla odedávna připisována čarovná moc. Jejich takřka neustálý pobyt v lesním šeru a tichu vzbuzoval v lidech představy o jejich kouzelné moci a spojení s tajemnými silami. Říkalo se, že prý myslivci v lese trhají čarovné byliny, že kule do zbraní lijí zvláštním způsobem a zvěř je prý poslouchá na slovo.
Dokonce se proslýchalo, že mají myslivci spolky s ďáblem a možná proto si lidé představovali lidskou podobu vyslance pekel, tedy čerta jako myslivce. Pytláci se neodvažovali vystřelit na myslivce, protože věřili, že by se kulka od myslivce odrazila a zasáhla střelce. Když přišel někdo nový do mysliveckého učení, dal si mistr pozor na to, co jeho učeň zastřelil jako první. Trefil-li čtyřnohé zvíře, znamenalo to, že zůstane u myslivců dlouho. Zastřelil-li ale ptáka, tvrdilo se, že mysliveckou službu brzy opustí.
Kdo chtěl na hon jít a dobrou mušku mít, hrábl třikrát ručnicí pod práh u dveří pro hlínu. Na ní pak třikrát plivl, sliny s hlínou zadělal jako těsto a potom s ní potřel ručnici. Myslivcům a rybářům, kteří šli na lov, nepřál nikdo zdaru, protože se věřilo, že by se jim pak lov nevydařil. Pokud měl někdo za to, že je jeho ručnice začarovaná, měl potřít hlaveň krví zastřeleného zvířete.
Pro dobrou mušku se mělo vzít jeřabinového listí, dobrý kyselý ocet a trocha vody ze tří studnic, to vše dobře svařit a poté s tím vymýt ručnici. Na den svatého Filipa, do východu slunce se mělo zastřelit nějaké domácí zvíře a jeho krví vytřít ručnici. Poté octem pomazat nábojnici nebo kuli a sobě nos. Toho, kdo tak učinil, se v myslivosti drželo štěstí. Další například střelba na bílou zvěř, vykročit na lov pravou nohou přes práh, nabíjení do kulovnice pouze třemi náboji a poplivání posledního.
2. Znáte některé pověsti ovlivněné myslivostí?
- Zvěř, lov, myslivost, lovců a myslivci se objevují v bajkách, pohádkách, mýtech, legendách a pověstech mnoha národů, a tak je tomu i u nás. Z naší historie máme pověsti jako je „O Bivojovi", „Ctirad a Šárka", „Kníže Jaromír a Vršovci", „ Objevení horkých zřídel Karlem IV.", O Vojtěchovi, praotci pánů z Pernštejna", „O původu jména hradu Buchlov", „O založení hradu Veveří", „Povlčín".
I/C/18 - Myslivecké památky, sbírky a muzea 1. Kde sídlí naše nejvýznamnější myslivecká a lesnická muzea?
2. Která hrady a zámky mají významné myslivecky orientované expozice? 1. Kde sídlí naše nevýznamnější myslivecká a lesnická muzea?
- Zámek OHRADA U HLUBOKÉ NAD VLTAVOU (okr. České Budějovice) – expozice myslivosti, lesnictví a rybářství, zámek ÚSOV (okr. Šumperk) – expozice myslivosti a lesnictví.
2. Které hrady a zámky mají významné myslivecky orientované expozice?
- HLUBOKÁ NAD VLTAVOU (okr. České Budějovice), CHLUMEC NAD CIDLINOU (okr. Hradec Králové), KRÁSNÝ DVŮR U PODBOŘAN (okr. Louny), MNICHOVO HRADIŠTĚ (okr. Mladá Boleslav), FRÝDLANT (okr. Liberec), RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, SLATIŇANY (okr. Chrudim), ŽLEBY (okr. Kutná Hora), BUČOVICE (okr. Vyškov), ROŠTEJN (okr. Jihlava), BRUNTÁL.
I/C/19 - Významné myslivecké osobnosti našich regionů 1. Jmenujte některé významné osobnosti vašeho regionu.
2. Charakterizujte blíže vybranou osobnost vašeho regionu. 1. Jmenujte některé významné osobnosti vašeho regionu.
- Barokní malíř animalista L. AXTMANN, myslivecký spisovatel F.J. BUCHAL-NEUSTUPOVSKÝ, malíř Z. BURIAN, kynolog a odborný spisovatel J. DOSTÁL, myslivečtí spisovatelé F. FRIC a J. JAVŮREK, malíř S. LOLEK, ilustrátor F. VROBEL, myslivecký spisovatel M. VYSOCKÝ.
2. Charakterizujte blíže vybranou osobnost vašeho regionu.
- Ing. Jaromír Dostál, DrSc. , narozen 14. 2. 1940 v Senici na Hané, zemřel 23. 9. 2010. Zootechnik, autor prací z biochemie a imunologie reprodukce, genetiky zvířat, též prací o chovu psů.
I/C/20 - Myslivecké památky našich regionů 1. Které znáte myslivecké památky ve vašem regionu?
2. Jsou ve vašem regionu uloženy myslivecké sbírky? 1. Které znáte myslivecké památky ve vašem regionu?
- Zámek BRUNTÁL, lovecké zámky a zámečky BÍLÁ, LOUČNÁ NAD DESNOU s plastikou sv. Huberta v zámeckém parku, NOVÉ VALTEŘICE, NOVÉ ZÁMKY, TRUBISKA, kaple sv. Huberta – Karlova studánka, freska Artemis v zámku Hošťálkovy, pamětní deska S. Lolka – Veselí, pomníček Lišky Bystroušky v oboře Hukvaldy, lovecké a lesnické muzeum v zámku ÚSOV.
2. Jsou ve vašem regionu uloženy myslivecké sbírky?
- Lednice na Moravě (Břeclav)