Vypracované otázky na zkoušky z myslivosti

- odpovědi na jednotlivé otázky jsou průběžně doplňovány.

Tyto stránky nejsou veřejné. Jsou vytvořeny adeptem kurzu myslivosti pro podporu studia v nejlepším vědomí a svědomí, přesto nemusí obsahovat správné a úplné informace. Nespoléhej se slepě na tento web a ke studiu využij Penzum aj. doporučenou literaturu!
Stránky www.myslivecke-zkousky.cz nevznikly za účelem zisku, avšak jejich provoz něco stojí. Samotné vypracování otázek zabralo mnoho desítek hodin času. Poslední aktualizace 8.10.2021. Proto jsou-li pro Tebe stránky přínosem, podpoř, prosím, jejich provoz a údržbu zasláním libovolné částky na účet Fio 2501624072 / 2010. Díky a myslivosti zdar!

DOMŮ (návrat na hlavní stránku)
TEST ZNALOSTÍ (vyzkoušej své znalosti jako u zkoušek)
MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ (jak to probíhá)
VIDEO (Video ukázka z průběhu zkoušek z myslivosti)
KONTAKT (našli jste chybu? napište své připomínky, zájem o spolupráci apod.)

I. skupina předmětů
(dějiny lovectví, etika, tradice)

PDF karta I. (4 MB)

II. skupina předmětů
(právní předpisy, plány hospodaření)

PDF karta II. (4 MB)

III. skupina předmětů
(myslivecká zoologie, biologie zvěře)

PDF karta III. (4 MB)

IV. skupina předmětů
(chov a péče o zvěř, ochrana přírody)

PDF karta IV. (4 MB)

V. skupina předmětů
(kynologie, nemoci psů a zvěře)

PDF karta V. (4 MB)

VI. skupina předmětů
(zbraně a střelivo, první pomoc)

PDF karta VI. (4 MB)

VII. skupina předmětů
(způsoby lovu zvěře, ošetřování zvěřiny, lovecké trofeje)

PDF karta VII. (4 MB)

I. - VII. všechny otázky
(všechny otázky všech předmětů např. pokud si je chcete vytisknout)

Otázky a odpovědi na zkoušky z myslivosti

- I. - VII. všechny otázky (otázky všech skupin předmětů např. pokud si je chcete vytisknout)
- Úroveň C - doplňkové okruhy

I/C/1 - Odborné myslivecké písemnictví

1. Jaký je význam odborné myslivecké literatury?
2. Jmenujte některá odborná myslivecká díla.

1. Jaký je význam odborné myslivecké literatury?
- Celoživotní vzdělávání myslivců.
2. Jmenujte některá odborná myslivecká díla.
- „Mluva myslivecká“ a „Zábavy myslivecké“ (první periodikum) - František Špatný, první učebnice „Myslivost“ – Josef Vilém Černý

I/C/2 - Myslivecké časopisy

1. Jaký je význam vydávání mysliveckých periodik?
2. Jmenujte u nás dostupná myslivecká periodika.

1. Jaký je význam vydávání mysliveckých periodik?
- Zdroj a šíření informací.
2. Jmenujte u nás dostupná myslivecká periodika.
- Myslivost, Svět Myslivost,…

I/C/3 - Myslivecká beletrie

1. Jmenujte některé klasické myslivecké beletristy a jejich díla.
2. Jmenujte některé současné myslivecké beletristy a jejich díla.

1. Jmenujte některé klasické myslivecké beletristy a jejich díla.
- Jan VRBA – Život myslivcův, Jaromír TOMEČEK – Les u řeky, Věčný hvozd, Karel Jaromír ERBEN – Kytice, Vítězslav HÁLEK – V přírodě , Božena NĚMCOVÁ - Babička,…
2. Jmenujte některé myslivecké beletristy a jejich díla.
- Jaromír KOVAŘÍK – Myslivecká čítanka, Myslivecká mluva, Kniha české myslivecké poezie, Jaromír Javůrek – Myslivost, Julius KOMÁREK - Česká Zvířena, Myslivost v českých zemích, Lovy v Karpatech, Jak určím stáří srnce, Alois MIKULA – Loveckou stezkou, Hlasy naší zvěře.

I/C/4 - Myslivost v sochařství a architektuře

1. Jmenujte některé sochařské a architektonické památky inspirované myslivostí na našem území.
2. Které období představovalo vrchol našeho mysliveckého sochařství a architektury?

1. Jmenujte některé sochařské a architektonické památky inspirované myslivostí na našem území.
- sochy na zámku Bon Repos u Lysé n. L. a v Kuksu, pomník císaře Karla VI. se sochou sv. Huberta z roku 1724 u Hlavence, socha sv. Huberta na domě U Zlatého jelena v Tomášské ulici, "Halali", "Jelen",…
2. Které období představovalo vrchol našeho mysliveckého sochařství a architektury?
- Baroko

I/C/5 - Myslivost v lidové tvorbě

1. Jmenujte některé lidové výtvarné produkty s tématikou myslivosti.
2. Jmenujte některé lidové hudební a slovesné produkty s tématikou myslivosti.

1. Jmenujte některé lidové výtvarné produkty s tématikou myslivosti.
- Mikoláš Aleš - v Praze okenní malba Orba a lov, luneta Lov, výjev Na honě a postava Honec, sgrafito Myslivectví, sgrafito Lověna píseckých lesů, Josef Lada - "Návrat statečných střelců z honu a jejich kořist", "Předčasná radost“, "Mysliveček", "Hajného pes"
2. Jmenujte některé lidové hudební a slovesné produkty s tématikou myslivosti.
- Skákal pes přes oves, U Hosína je louka zelená, Proměny, Kdo mně krmí koníčky, Na tý louce zelený, Už troubějí,…

I/C/6 - Myslivost v malířství a grafice

1. V kterých výtvarných oborech se projevil vliv myslivosti?
2. Kteří naši malíři se věnovali myslivecké tématice?

1. Ve kterých výtvarných oborech se projevil vliv myslivosti?
- Architektura, sochařství, malířství a grafika, umělecký průmysl, fotografie, film.
2. Kteří naši malíři se věnovali myslivecké tématice?
- Ing. Václav Leo Anderle, Stanislav Lolek, Otakar Čila, Jiří Židlický, František Liebl, Mirko Hanák, Bohumil Siegl.

I/C/7 - Myslivost ve vážné hudbě

1. Znáte některé skladby s mysliveckou tématikou z oblasti vážné hudby?
2. Které období prosadilo nejvíce lovecký roh jako koncertní nástroj?

1. Znáte některé skladby s mysliveckou tématikou z oblasti vážné hudby?
- Pavel Josef Vejvanovský (1640 - 1693),
Ze slavných českých děl a tvůrců:
symfonické básně "Vltava" a "Z českých luhů a hájů",
opery "Čertova stěna" a "Tajemství" Bedřicha Smetany (1824 - 1884),
opery "Král a uhlíř" a "Rusalka" Antonína Dvořáka (1841 - 1904),
opera "Příhody lišky Bystroušky" Leoše Janáčka (1854 - 1928).
2. Které období prosadilo nejvíce lovecký roh jako koncertní nástroj?
- Přelom 17. a 18. století. Přibližně od roku 1814 je opatřován ventily, což umožňuje hrát celý chromatický rozsah tónů.

I/C/8 - Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody

1. Jaká je historie a význam tradice „Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody“?
2. Jaká je náplň tradice „Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody“?

1. Jaká je historie a význam tradice „Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody"?
- V roce 1959 vznikla tradice Červen – měsíc myslivosti, od roku 1973 pak ještě rozšířená v obsahu i názvu na Červen – měsíc myslivosti a ochrany přírody. V tento měsíc bychom si měli víc než kdykoliv jindy uvědomovat, že vedle nezbytné sounáležitosti člověka s přírodou je rozhodujícím parametrem stavu myslivosti lidský faktor, tedy myslivec, jeho morálka, etika a disciplína, včetně povinnosti chránit zvěř, ale i prostředí před škodami, které v přírodě působí. Je na místě připomenout, že i myslivci by více měli dbát na svou pověst a nezavdávat příčiny k zhoršujícímu vnímání své činnosti laickou veřejností. Je na místě, právě třeba v měsíci myslivosti a ochrany přírody, hledat cesty k minimalizování vzájemného osočování, prospěšné spolupráci a vzájemnému respektu.
2. Jaká je náplň tradice „Červen - měsíc myslivosti a ochrany přírody"?
- Právě v měsíci nejkratších nocí a nejbujnějšího růstu vegetace se rodí nebo vyvádějí mláďata. Je to měsíc, v němž vše živé ve volnosti potřebuje největší péči a ochranu. Celoročně myslivci prováděná kulturně - výchovná a propagačně - osvětová práce obvykle vrcholí právě v tomto měsíci, zasvěceném myslivosti.

I/C/9 - Význam přehlídek a výstav trofejí pro propagaci myslivosti

1. Jaký je význam přehlídek a výstav trofejí z hlediska propagace myslivosti?
2. Které zásady musí být při organizaci přehlídek a výstav trofejí z hlediska efektivní propagace dodrženy?

1. Jaký je význam přehlídek a význam trofejí z hlediska propagace myslivosti?
- Na přehlídce trofejí by měli její pořadatelé představit veřejnosti (hlavně mládeži) co nejširší škálu mysliveckých aktivit a neomezovat se jen na prezentaci trofejí. Je třeba udělat vše, co je v našich možnostech a silách, aby se přehlídka stala příležitostí a výzvou k setkávání myslivců s laickou veřejností, především s mladou generací, kterou je třeba včas orientovat na péči o přírodu. Na přehlídce by měla být přijatelnou formou popularizována myslivost jako služba kulturní krajině. Málokterá zájmová činnost vyžaduje srovnatelné nasazení těch, kteří se jí věnují, a to jak v období přípravy k jejímu zahájení (včetně finanční i časové zátěže a nároků teoretické a praktické přípravy), tak během jejího, většinou celoživotního, vykonávání.
Jak již bylo uvedeno, přehlídky trofejí jsou vítanou a výjimečnou příležitostí, při níž mohou myslivci představit a vysvětlit svou činnost laické veřejnosti. Při jejich organizování je vhodné dodržovat dvě úrovně: odbornou (pro lovce a myslivce regionu) a popularizační (pro nemysliveckou veřejnost; proto je nutné doplnit program přehlídky o další zajímavé části, např. o soutěž v lovecké střelbě, ukázky práce myslivců v honitbách, prezentaci lovecké kynologie, výstavu fotografií zvěře či obrazů mysliveckou tematikou, ukázky dermoplastických preparátů, výstavku shozů, soutěže pro děti i dospělé atd.). Na přehlídku je nutné pozvat jak žáky všech stupňů škol, tak zástupce státní správy, samosprávy a vlastníků honebních pozemků a všechny občany, jichž se myslivost nějakým způsobem dotýká. Pro pozvané je potřeba připravit kromě programu propagační materiály, aby přehlídku a předvedení celoroční práce myslivců přijali pozitivně.
2. Které zásady musí být při organizaci přehlídek a výstav trofejí z hlediska efektivní propagace dodrženy?
- Trofeje musí být řádně upraveny, vyběleny, musí být prezentovatelné. Na výstavu by se měly dostat pouze trofeje, které ukazují kvalitu zvěře.

I/C/10 - Myslivecký řád

1. Co je Myslivecký řád a pro koho je závazný?
2. Dokážete vyjmenovat hlavní oblasti, které Myslivecký řád řeší?

1. Co je Myslivecký řád a pro koho je závazný?
− je závazný pro členy ČMMJ
- vychází z právních předpisů o myslivosti, zbraních a střelivu, ochraně přírody a veterinární péči, stanov ČMMJ a dalších.
2. Dokážete vyjmenovat hlavní oblasti, které Myslivecký řád řeší?
- dodržováním mysliveckého řádu se sleduje správný a bezpečný výkon práva myslivosti v souladu s tradicemi a morálkou

I/C/11 - Práce myslivců s mládeží

1. Uveďte příklady práce myslivců s mládeží a zhodnoťte její význam
2. Co je soutěž „O zlatou srnčí trofej“?

1. Uveďte příklady práce myslivců s mládeží a zhodnoťte její význam.
- Myslivecké kroužky, besedy, přednášky ve školách, soutěže (Zlatá srnčí trofej), veřejné výstavy, Den myslivosti – akce pro děti,… Výchova budoucí generace myslivců, snaha probudit v mládeži zájem o přirodu.
2. Co je soutěž „O zlatou srnčí trofej"?
- Celostátní soutěž pro děti. Této soutěže se zúčastňují děti z kroužku mladých myslivců a ochránců přírody. Prokazují své teoretické a praktické dovednosti a znalosti o přirodě se zaměřením na myslivost. Vítěz této soutěže postupuje do celostátního finále.

I/C/12 - Nejdůležitější myslivecké výstavy, propagační a společenské akce

1. Jaký je význam mysliveckých výstav a akcí pro veřejnost z hlediska propagace myslivosti?
2. Jmenujte nejdůležitější výstavy a společenské akce s mysliveckou účastí.

1. Jaký je význam mysliveckých výstav a akcí pro veřejnost z hlediska propagace myslivosti?
- Ukázka pro nemysliveckou veřejnost co vše obsahuje pojem myslivost a myslivci se mohou na těchto akcích sjet, komunikovat mezi sebou a organizovat se.
2. Jmenujte nejdůležitější výstavy a společenské akce s mysliveckou účastí.
- Silva Regina, Natura Viva,

I/C/13 - Myslivecké vzdělávání a výzkum

1. Jak je u nás organizováno myslivecké vzdělávání?
2. Co víte o mysliveckém výzkumu?

1. Jak je u nás organizováno myslivecké vzdělávání?
- Zkoušky z myslivosti, Zkoušky pro myslivecké hospodáře, Vyšší odborné myslivecké zkoušky. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská – Provoz a řízení myslivosti, Ochrana lesa a myslivost. Mendelova univerzita v Brně – Lesnická a dřevařská fakulta
2. Co víte o mysliveckém výzkumu?
- Mysliveckým výzkumem se zabývají Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti – Strnadech, fakulty univerzit zemědělských a lesnických v Praze a Brně a některé další instituce (např. Asociace chovatelů zajíců). O co jde? (mluvit)

I/C/14 - Počátky mysliveckých tradic v našich zemích

1. Popište stručně vývoj našich nejstarších mysliveckých tradic.
2. S kterou postavou je spojen rozvoj mysliveckých tradic na přelomu 17. a 18. století?

1. Popište stručně vývoj našich nejstarších mysliveckých tradic.
- Lovecké skupiny – lovci z povolání.
- Myslivecká mluva: Odlišování lovecký profesionálních lovců, již ve středověku – vytváření vlastního kultu, postupné zdokonalování. 1620 Bíla Hora – poněmčení. Postupné rozšiřování slovní zásoby.
- Myslivecké odívaní: Lovci se přizpůsobují přírodě, aby je při lovu nebylo vidět. Svým odíváním se odlišují od ostatních, jsou součástí určité skupiny lidí. Sjednocení
- Troubení: hlavním signálním prostředkem byl a dodnes zůstal roh. Míním tím troubení při lovech, honech, ale i v současnosti při jiných mysliveckých akcích. Do středověku to byl skutečný zvířecí roh, nejednou bohatě zdobený řezbou, od baroka vystřídaný rohem plechovým, z něhož se vyvinulo několik hudebních nástrojů. Menší borlice se užívá k troubení signálů, povelů, hlaholů dodnes, větší lesnice se stala nástrojem slavnostních fanfár, konečně lesní roh opatřený strojivem s rozvojem náročně inscenovaných loveckých slavností barokní šlechty přispěl ke vzniku tehdy nové hudební kategorie - lovecké hudby, později komponované i pro další hudební nástroje. Postupem času ji komponisté pozvedli na úroveň autonomních skladeb, zcela nezávislých na původních podnětech. Vrátíme-li se k vlastnímu troubení při lovech a honech, pak vězme, že se podstatně zlepšuje organizace a bezpečnost, působí se na mysliveckou etiku, dodržuje se praktický a estetický odkaz našich mysliveckých předchůdců.
- Zálomky: Používané kvůli dorozumívání
2. S kterou postavou je spojen rozvoj mysliveckých tradic na přelomu 17. a 18. století?
- František Antonín hrabě Sporck

I/C/15 - Historie našeho bažantnictví, obornictví a introdukcí zvěře

1. Jaká je historie zakládání obor a bažantnic?
2. Vyjmenujte introdukované původně oborní druhy naší zvěře.

1. Jaká je historie zakládání obor a bažantnic?
- V 11. stol. se introdukuje bažant – od 14. stol. Jsou známy bažantnice. V druhé polovině 18. stol. Existovalo v Čechách 188 bažantnic. Název český bažant se vztahuje na téhož bažanta, který ve středověku byl vysazován všude po Evropě, a pochází z Kavkazu. Název český bažant vznikl v Německu z důvodu obchodních, neboť české země byly po dlouhý čas největším chovatelským střediskem bažanta na pevnině. Asijští bažanti byly v Evropě až do 18. století neznámí, ale pak nastal jejích velký dovoz přičiněním chovatelů anglických, kteří nabízeli vejce voliérových asijských bažantů ve velkém množství do kontinentální Evropy, a tím se dostaly i na naše území koncem minulého století nejrozmanitější středoasijské a východoasijské rasy druhu phasianus colchicus a pomísily se dokonale s původním kavkazským bažantem (českým). Náš bažant je směsicí několika druhů, poddruhů a ras. Mimo již uvedené druhy a poddruhy se k nám dostal asi v 19. století ještě bažant sedmiřičský, nazvaný též mongolským, a pak také bažant obecný kolchický tmavý.
Bažant, který k nám byl dovezen asi v 11. století, se u nás výborně aklimatizoval a stal se neodlučitelnou součástí přírody. Na rozdíl od koroptve má velkou schopnost přizpůsobovat se i civilizačním faktorů, jako např. převratným změnám uskutečněným v několika posledních desetiletích v zemědělství.
Z původně lesní zvěře se stává převážně zvěří polní, i když nejintenzivnější chovy jsou stále v lesnatých bažantnicích.
Zakládají se obory, hlavně pro jelení zvěř – od 14. století, hojně v 16. století. Z roku 1465 pochází zpráva o daňkovi. Byl zaváděn divoký králík.
2. Vyjmenujte introdukované původně oborní druhy naší zvěře.
- Daněk skvrnitý, Jelenec běloocasý, kamzík horský, koza bezoárová, muflon, králík divoký, ondatra pižmová, sika japonský, sika Dybowského. Bažant královský, bažant obecný, perlička obecná, krocan divoký, lyska černá, orebice horská.

I/C/16 - Vývoj stavů zvěře ve 20. a 21. století

1. Dokážete vyjmenovat z pohledu myslivosti nejdůležitější druhy zvěře v jednotlivých etapách 20. století?
2. Jaký je trend ve vývoji stavů zvěře v 21. století?

1. Dokážete vyjmenovat z pohledu myslivosti nejdůležitější druhy zvěře v jednotlivých etapách 20. století?
- 1910: Nejpočetnější je zvěř koroptví, zaječí, bažantí a králičí.
1935: Rapidně nárůst počtů zvěře koroptví a zaječí.
1955: Úbytek zvěře koroptví a zaječí.
1975: Zvýšení počtu zvěře bažantí.
1996: Nejpočetnější je zvěř bažantí a kachny a lysky.
2. Jaký je trend ve vývoji stavů zvěře v 21. století?
- Jelen: Od roku 1948 je přes mírné výkyvy patrný vzestupný trend početnosti. Vrchol byl na přelomu 80. a 90. let. Následný pokles od přelomu století vystřídal mírný nárůst (minimálně
odstřelu). Nárůst početnosti jelení zvěře je výrazný především v oborách, kde od počátku
tisíciletí dosáhly stavy dvoj- až trojnásobku.
- Muflon: Výrazný nárůst početnosti muflonů v oborách i ve volnosti u nás proběhl ve druhé polovině 20. století. V 90. letech se dostavil mírný pokles a došlo ke kolísání počtu úlovků, v posledních letech nastává opět nárůst. Normované stavy jsou kolem 11 000, ale česká mufloní populace je jistě mnohem vyšší. Odstřel v oborách se pohybuje kolem 1 800 kusů, celkový se blíží 10 000.
- Daněk: Daněk je významnou oborní a dnes i farmovou zvěří, počet obor velmi narostl především v posledním desetiletí minulého století. V oborách se ročně odstřelí 3 000 až 3 500 daňků. Většina ulovených daňků však pochází z volnosti a celkový odlov se téměř každý rok zvyšuje.
- Sika: Stavy jelena siky u nás v současnosti narůstají geometrickou řadou. Příčinami je nevyhovující složení populace s převahou samic a podhodnocená statistika, kde není evidována přibližně polovina laní z populace. Na některých místech došla situace tak daleko, že vliv siky na místní ekosystémy začala Česká inspekce životního prostředí šetřit jako škody na životním prostředí a tento problém již tak přesáhl pole působnosti státní správy myslivosti.
- černá: Kromě propadu v letech 2005 a 2006 počet odstřelů divokých prasat od druhé světové války stále stoupá. Jarní kmenové stavy bývají odhadovány na 60 000 jedinců, ale zcela jistě jsou mnohem vyšší.
- srnčí: Stavy srnčí zvěře se u nás začaly zvyšovat od poloviny 20. století v souvislosti se vznikem polní populace. Ta se přizpůsobila změnám v zemědělském hospodaření a podle některých autorů srncům toto prostředí vyhovuje dokonce více než původní lesní biotopy. (Sýkora 2011) V některých oblastech lze však v poslední době pozorovat výrazný pokles početnosti, který možná pramení v dlouhodobě nevhodné sociální struktuře a poměru pohlaví, jež jsou způsobené nízkým odlovem srn.

I/C/17 - Myslivecké pověry a pověsti

1. Znáte některé myslivecké pověry?
2. Znáte některé pověsti ovlivněné myslivostí?

1. Znáte některé myslivecké pověry?
- Myslivcům byla odedávna připisována čarovná moc. Jejich takřka neustálý pobyt v lesním šeru a tichu vzbuzoval v lidech představy o jejich kouzelné moci a spojení s tajemnými silami. Říkalo se, že prý myslivci v lese trhají čarovné byliny, že kule do zbraní lijí zvláštním způsobem a zvěř je prý poslouchá na slovo.
Dokonce se proslýchalo, že mají myslivci spolky s ďáblem a možná proto si lidé představovali lidskou podobu vyslance pekel, tedy čerta jako myslivce. Pytláci se neodvažovali vystřelit na myslivce, protože věřili, že by se kulka od myslivce odrazila a zasáhla střelce. Když přišel někdo nový do mysliveckého učení, dal si mistr pozor na to, co jeho učeň zastřelil jako první. Trefil-li čtyřnohé zvíře, znamenalo to, že zůstane u myslivců dlouho. Zastřelil-li ale ptáka, tvrdilo se, že mysliveckou službu brzy opustí.
Kdo chtěl na hon jít a dobrou mušku mít, hrábl třikrát ručnicí pod práh u dveří pro hlínu. Na ní pak třikrát plivl, sliny s hlínou zadělal jako těsto a potom s ní potřel ručnici. Myslivcům a rybářům, kteří šli na lov, nepřál nikdo zdaru, protože se věřilo, že by se jim pak lov nevydařil. Pokud měl někdo za to, že je jeho ručnice začarovaná, měl potřít hlaveň krví zastřeleného zvířete.
Pro dobrou mušku se mělo vzít jeřabinového listí, dobrý kyselý ocet a trocha vody ze tří studnic, to vše dobře svařit a poté s tím vymýt ručnici. Na den svatého Filipa, do východu slunce se mělo zastřelit nějaké domácí zvíře a jeho krví vytřít ručnici. Poté octem pomazat nábojnici nebo kuli a sobě nos. Toho, kdo tak učinil, se v myslivosti drželo štěstí. Další například střelba na bílou zvěř, vykročit na lov pravou nohou přes práh, nabíjení do kulovnice pouze třemi náboji a poplivání posledního.
2. Znáte některé pověsti ovlivněné myslivostí?
- Zvěř, lov, myslivost, lovců a myslivci se objevují v bajkách, pohádkách, mýtech, legendách a pověstech mnoha národů, a tak je tomu i u nás. Z naší historie máme pověsti jako je „O Bivojovi", „Ctirad a Šárka", „Kníže Jaromír a Vršovci", „ Objevení horkých zřídel Karlem IV.", O Vojtěchovi, praotci pánů z Pernštejna", „O původu jména hradu Buchlov", „O založení hradu Veveří", „Povlčín".

I/C/18 - Myslivecké památky, sbírky a muzea

1. Kde sídlí naše nejvýznamnější myslivecká a lesnická muzea?
2. Která hrady a zámky mají významné myslivecky orientované expozice?

1. Kde sídlí naše nevýznamnější myslivecká a lesnická muzea?
- Zámek OHRADA U HLUBOKÉ NAD VLTAVOU (okr. České Budějovice) – expozice myslivosti, lesnictví a rybářství, zámek ÚSOV (okr. Šumperk) – expozice myslivosti a lesnictví.
2. Které hrady a zámky mají významné myslivecky orientované expozice?
- HLUBOKÁ NAD VLTAVOU (okr. České Budějovice), CHLUMEC NAD CIDLINOU (okr. Hradec Králové), KRÁSNÝ DVŮR U PODBOŘAN (okr. Louny), MNICHOVO HRADIŠTĚ (okr. Mladá Boleslav), FRÝDLANT (okr. Liberec), RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, SLATIŇANY (okr. Chrudim), ŽLEBY (okr. Kutná Hora), BUČOVICE (okr. Vyškov), ROŠTEJN (okr. Jihlava), BRUNTÁL.

I/C/19 - Významné myslivecké osobnosti našich regionů

1. Jmenujte některé významné osobnosti vašeho regionu.
2. Charakterizujte blíže vybranou osobnost vašeho regionu.

1. Jmenujte některé významné osobnosti vašeho regionu.
- Barokní malíř animalista L. AXTMANN, myslivecký spisovatel F.J. BUCHAL-NEUSTUPOVSKÝ, malíř Z. BURIAN, kynolog a odborný spisovatel J. DOSTÁL, myslivečtí spisovatelé F. FRIC a J. JAVŮREK, malíř S. LOLEK, ilustrátor F. VROBEL, myslivecký spisovatel M. VYSOCKÝ.
2. Charakterizujte blíže vybranou osobnost vašeho regionu.
- Ing. Jaromír Dostál, DrSc. , narozen 14. 2. 1940 v Senici na Hané, zemřel 23. 9. 2010. Zootechnik, autor prací z biochemie a imunologie reprodukce, genetiky zvířat, též prací o chovu psů.

I/C/20 - Myslivecké památky našich regionů

1. Které znáte myslivecké památky ve vašem regionu?
2. Jsou ve vašem regionu uloženy myslivecké sbírky?

1. Které znáte myslivecké památky ve vašem regionu?
- Zámek BRUNTÁL, lovecké zámky a zámečky BÍLÁ, LOUČNÁ NAD DESNOU s plastikou sv. Huberta v zámeckém parku, NOVÉ VALTEŘICE, NOVÉ ZÁMKY, TRUBISKA, kaple sv. Huberta – Karlova studánka, freska Artemis v zámku Hošťálkovy, pamětní deska S. Lolka – Veselí, pomníček Lišky Bystroušky v oboře Hukvaldy, lovecké a lesnické muzeum v zámku ÚSOV.
2. Jsou ve vašem regionu uloženy myslivecké sbírky?
- Lednice na Moravě (Břeclav)

II/C/1 - Co je bažantnice

1. Co musí splňovat část honitby, aby zde mohla být vymezena bažantnice?
2. Kdo rozhoduje o vymezení bažantnice?
3. Kdo a jak vyznačuje bažantnici v terénu?

1. Co musí splňovat část honitby, aby abyste mohla být vymezena bažantnice?
- Jako základní podmínky pro chov bažantů se posuzují:
a) výměra bažantnice nejméně 100 ha souvislých honebních pozemků v rámci uznané honitby a z toho nejméně 25 ha je tvořeno lesními pozemky, nebo pozemky s keři nebo dalšími dřevinami (např. remízky, meze)
b) nadmořská výška maximálně 700 m
c) hranice bažantnice je vzdálena nejméně 200 m vzdušnou čarou od souvisle zastavěného území měst, obcí nebo jiného trvalého osídlení od hranice sousední honitby
d) trvalý přirozený zdroj vody v bažantnici využitelný pro bažantí zvěř
e) písemný souhlas vlastníků jednotlivých honebních pozemků navrhovaných na bažantnici se zřízením bažantnice a s umístěním mysliveckých zařízení navržených ve studii a s návrhem doporučených budoucích porostních úprav na jejich pozemcích
f) roční počet vypouštěných bažantů nejméně 1 500 kusů nebo dosavadní přirozený výskyt bažanta z divoké populace na pozemcích navrhovaných za bažantnici odpovídající v posledních 5 letech početním stavům stanoveným podle zvláštního právního předpisu
g) střídavě se vyskytující plochy s vysokými zemědělskými porosty nad 20 cm s plochami s nízkými zemědělskými porosty do 10 cm
h) výskyt zemědělských kultur o výšce nad 20 cm v jarním období a hustých vysokých porostů zemědělských kultur nad 20 cm, které mohou být ponechávány přes zimní období, (např. vojtěškové porosty, porosty ozimých obilovin, travní porosty)
i) vypouštění bažantů alespoň 30 dní před každým jednotlivým lovem
2. Kdo rozhoduje o vymezení bažantnice?
- Orgán státní správy myslivosti.
- Vyhláška č. 7/2004 Sb.
3. Kdo a jak vyznačuje bažantnici v terénu?
- V honitbě vyznačí bažantnici držitel honitby označením tak, že nejpozději do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby nebo její změny, v jejímž obvodu vznikla bažantnice, umístí po obvodu bažantnice na vhodných místech (např. na přístupových cestách, turistických stezkách) tabulky s uvedením: a) názvu honitby a výslovným označením, že jde o bažantnici b) označení držitele a uživatele honitby c) název orgánu státní správy myslivosti, který vydal rozhodnutí o uznání honitby nebo její změny, v jejímž obvodu vznikla bažantnice d) číslo jednací tohoto rozhodnutí a datum jeho vydání a nabytí právní moci

II/C/2 - Plánování chovu a lovu zvěře v honitbě

1. Kdo je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě, kdo vypracovaný plán schvaluje a kdo má právo kontrolovat jeho plnění?
2. Uveďte základní principy plánování lovu zvěře v honitbě.

1. Kdo je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě, kdo vypracovaný plán schvaluje a kdo má právo kontrolovat jeho plnění?
- Uživatel honitby vypracovává, držitel honitby schvaluje, kontroluje orgán státní správy myslivosti.
2. Uveďte základní principy plánování lovu zvěře v honitbě.
- Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře.

II/C/3 - Sčítání zvěře, jeho účel, termíny a metodika

1. Jaký je účel sčítání zvěře a kdo je povinen sčítání zvěře provádět?
2. Kdo stanovuje termíny sčítání, komu se oznamují výsledky sčítání a kdo se k výsledkům vyjadřuje?

1. Jaký je účel sčítání zvěře a kdo je povinen sčítání zvěře provádět?
- Zjistit jarní kmenové stavy. Uživatel honitby.
2. Kdo stanovuje termíny sčítání, komu se oznamuji výsledky sčítání a kdo se k výsledkům vyjadřuje?
- Orgán státní správy, vyjadřuje se držitel honitby.

II/C/4 - Náhrada škod na zvěři

1. Uveďte příklady škod způsobených na zvěři, a kdo za škodu na zvěři zodpovídá?
2. Kdo má nárok na náhradu škody způsobené na zvěři?

1. Uveďte příklady škod způsobených na zvěři, a kdo za škodu na zvěři zodpovídá?
- Za škodu zodpovídá každý, kdo ji způsobil.
- Pytláctví, úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypouštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře.
2. Kdo má nárok na náhradu škody způsobené na zvěři?
- Uživatel honitby

II/C/5 - Chovatelské přehlídky trofejí

1. Kdo rozhoduje o konání chovatelských přehlídek trofejí?
2. K čemu přehlídky slouží?

1. Kdo rozhoduje o konání chovatelské přehlídky trofejí?
- Orgán státní správy
- ČMMJ - OMS
2. K čemu přehlídky slouží?
- Ukázka hospodaření se zvěří, součást ekologické výchovy školních dětí, pokud děti dostanou při návštěvě chovatelské přehlídky náležitý výklad od zkušených myslivců k jednotlivým exponátům, což v konečném důsledku pomáhá měnit negativní názor veřejnosti na myslivce a jejich úlohu v přírodě.

II/C/6 - Minimální a normované stavy zvěře

1. Co znamená minimální a co normovaný stav zvěře a v jakých počtech je povinen uživatel honitby stavy zvěře udržovat?
2. Co ovlivňuje zařazení honiteb do jakostních tříd a stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře?
3. Pro které druhy zvěře a podle čeho se stanovují minimální a normované stavy?

1. Co znamená minimální a co normovaný stav zvěře a v jakých počtech je povinen uživatel honitby stavy zvěře udržovat?
- Minimální stav zvěře: je (kmenový) stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu.
- Normovaný stav zvěře: je nejvýše přípustný jarní (kmenový) stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby
- Vyhláška Mze č. 491/2002 Sb.
2. Co ovlivňuje zařazení honiteb do jakostních tříd a stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře?
- Poloha, rozloha honitby, počet potůčků (zdroj vody) a v neposlední řadě úživnost honitby.
3. Pro které druhy zvěře a podle čeho se stanovují minimální a normované stavy?
- S výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře.
- Zvěř spárkatá: jelení, daňčí, mufloní, srnčí, černá
Zvěř drobná: zajíc, bažant, kachna divoká
- Zařazení honitby do jakostních tříd.

II/C/7 - Rozdíl mezi oborou a honitbou

1. Co je to obora a jak se zřizuje?
2. Jaké jsou zvláštnosti lovu zvěře v oboře?

1. Co je to obora a jak se zřizuje?
- druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat.
- Pro uznání těchto honiteb zákon vyžaduje prokázání minimální výměry souvislých honebních pozemků 50ha, je nutné doložit existenci trvalého oplocení, které znemožňuje zvěři z obory unikat.
2. Jaké jsou zvláštnosti lovu zvěře v oboře?
- Nemá dobu lovu.

II/C/8 - Podmínky chovu a používání loveckých dravců

1. Co rozumíte pod pojmem „lovecký dravec“?
2. Jaké jsou základní podmínky chovu a používání loveckých dravců?

1. Co rozumíte pod pojmem „lovecký dravec"?
- Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití.
2. Jaké jsou základní podmínky chovu a používání loveckých dravců?
- Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce je možné jen po povolení výjimky ze základních podmínek zvláště chráněných živočichů podle předpisů o ochraně přírody a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace.
- Lovecké dravce v sokolnictví mohou používat pouze osoby, které mají lovecký lístek, složily sokolnické zkoušky a používají lovecké dravce v souladu s právním předpisem na úseku ochrany přírody a krajiny.
- K lovu zvěře může být použit pouze takový lovecký dravec, který svým způsobem lovu a velikostí druhu odpovídá druhu a velikosti ulovené zvěře.
- Lovecký dravec musí být uvázán vždy za obě končetiny a během létání na volno nesmí být řemínky spojeny. Lovecký dravec musí být označen za účelem identifikace čitelnou jmenovkou chovatele s uvedením jeho adresy.

II/C/9 - Pronájem honitby

1. Kdo pronajímá honitbu?
2. Kdo si může pronajmout honitbu?

1. Kdo pronajímá honitbu?
- Vlastníci pozemků, na kterých se honitba rozkládá a kteří se sdružují v honebním společenstvu.
2. Kdo si může pronajmout honitbu?
- Myslivec jako soukromník nebo myslivecké sdružení.

II/C/10 - Povinnosti vlastníků lesa při ochraně lesa před škodami zvěří

1. Jaké jsou zákonné povinnosti vlastníka lesa při jeho ochraně před škodami zvěří?
2. Která opatření k omezení škod působených zvěří se považují za přiměřená?

1. Jaké jsou zákonné povinnosti vlastníka lesa při jeho ochraně před škodami zvěří?
- Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby.
- Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.
2. Která opatření omezení škod působených zvěří se považují za přiměřená?
- Pomazat stromy přípravkem proti okusu, oplotit lesní školku, natíráním

II/C/11 - Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků ve vztahu k uživateli honitby

1. Jaké znáte povinnosti vlastníků (chovatelů) domácích zvířat v souvislosti s ochranou myslivosti?
2. Jaké mají vlastníci (nájemci) pozemků při jejich obhospodařování povinnosti?

1. Jaké znáte povinnosti vlastníků (chovatelů) domácích zvířat v souvislosti s ochranou myslivosti?
- Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována; ustanovení předpisů na ochranu zvířat proti týrání tím nejsou dotčena. Ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena.
- K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni: a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin
b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji
c) provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře
2. Jaké mají vlastníci (nájemci) pozemků při jejich obhospodařování povinnosti?
- V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.
- Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle potřebná opatření k záchraně zvěře.
- Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
- Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.

II/C/12 - Rozdíl mezi držitelem a uživatelem honitby

1. Kdo je držitelem honitby?
2. Kdo je uživatel honitby?

1. Kdo je držitelem honitby?
- osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána
2. Kdo je uživatel honitby?
- Držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal

II/C/13 - Kdo a za jakých podmínek povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře

1. Kdo povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře?
2. Kdo o ně může požádat?

1. Kdo povoluje nebo nařizuje snížení stavů zvěře?
- Orgán státní správy myslivosti
2. Kdo o ně může požádat?
- Uživatel honitby

II/C/14 - Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů

1. Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů?
2. Do jakých skupin dělíme zvláště chráněné živočichy a co je základem jejich ochrany?

1. Co rozumíte pod pojmem obecná a zvláštní ochrana živočichů?
- Obecná ochrana (§ 5 zákona) stanoví ochranu všech druhů rostlin a živočichů před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Nesmí dojít k jakémukoli ohrožení existence druhu (jako celku) žijícího na území České republiky. Protože některé domácí druhy mohou být ohroženy konkurenčním působením druhu na našem území cizorodým, je v obecné ochraně stanovena povinnost souhlasu orgánu ochrany přírody k záměrnému rozšiřování geograficky nepůvodních druhů do naší přírody.
- Zvláštní ochrana: Druhy rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách přirozeně vzácné nebo jejichž populace jsou snadno zranitelné, vědecky nebo kulturně velmi významné, jsou chráněny jako druhy zvláště chráněné a platí pro ně přísnější režim ochrany. Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.
2. Do jakých skupin dělíme zvláště chráněné živočichy a co je základem jejich ochrany?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.

II/C/15 - Druhy pernaté zvěře chráněné podle zákona na ochranu přírody a krajiny

1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy pernaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
2. Co je základem zvláštní ochrany živočichů?

1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy pernaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Havran polní, jestřáb lesní, káně lesní, kormorán velký, koroptev polní, krkavec velký, křepelka polní, sluka lesní, sojka obecná, sokol stěhovavý, tetřev hlušec, tetřívek obecný, volavka popelavá, výr velký,…
2. Co je základem zvláštní ochrany živočichů?
- Druhy rostlin a živočichů, které jsou v našich podmínkách přirozeně vzácné nebo jejichž populace jsou snadno zranitelné, vědecky nebo kulturně velmi významné, jsou chráněny jako druhy zvláště chráněné a platí pro ně přísnější režim ochrany. Odlišnost od obecné ochrany spočívá v ochraně každého jedince ve všech jeho vývojových stádiích. Současně je zakázáno kromě jiného chytat, usmrcovat, chovat či jinak komerčně využívat zvláště chráněné živočichy a sbírat, držet, pěstovat a komerčně využívat zvláště chráněné rostliny. Významným nástrojem zvláštní druhové ochrany je ochrana biotopů, tedy životního prostředí zvláště chráněných druhů, jako základního předpokladu jejich existence.

II/C/16 - Druhy srstnaté zvěře chráněné podle zákona na ochranu přírody a krajiny

1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy srstnaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
2. Co je základem obecné ochrany živočichů?

1. Do jakých skupin se dělí zvláště chránění živočichové a které druhy srstnaté zvěře jsou mezi zvláště chráněné živočichy zařazeny?
- Ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené.
- Kočka divoká, los evropský, medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk euroasijský, vydra říční, bobr evropský.
2. Co je základem obecné ochrany živočichů?
- Obecná ochrana (§ 5 zákona) stanoví ochranu všech druhů rostlin a živočichů před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Nesmí dojít k jakémukoli ohrožení existence druhu (jako celku) žijícího na území České republiky. Protože některé domácí druhy mohou být ohroženy konkurenčním působením druhu na našem území cizorodým, je v obecné ochraně stanovena povinnost souhlasu orgánu ochrany přírody k záměrnému rozšiřování geograficky nepůvodních druhů do naší přírody.

II/C/17 - Omezení výkonu myslivosti v přírodních rezervacích

1. Co jsou to národní přírodní rezervace a přírodní rezervace?
2. Jaké je v národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích omezení výkonu myslivosti?

1. Co jsou to národní přírodní rezervace a přírodní rezervace?
- Národní přírodní rezervace poskytuje ochranu jedinečným přírodním ekosystémům nebo jejich souborům, vázaným na přirozený reliéf a typickou geologickou stavbu, v mezinárodním nebo národním měřítku ojedinělým svou strukturou, zachovalostí a přítomností význačných přírodních fenoménů.
- Přírodní rezervace je určena k ochraně ekosystémů význačných pro určitý region či geografickou oblast. Má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace a vyhlašuje ji nařízením místně příslušný krajský úřad.
2. Jaké je v národních přírodních rezervacích a přírodních rezervacích omezení výkonu myslivosti?
- Výkon mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

II/C/18 - Kategorie zvláště chráněných území

1. Jaké jsou kategorie chráněných území?
2. Ve kterých je nejvyšší stupeň ochrany?

1. Jaké jsou kategorie chráněných území?
- Národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka.
2. Ve kterých je nejvyšší stupeň ochrany?
- Národní park

II/C/19 - Co je náplní ochrany přírody a krajiny a jak ovlivňuje provádění práva myslivosti

1. Co se rozumí ochranou přírody a krajiny?
2. Jak ovlivňují právní předpisy o ochraně přírody a krajiny provádění práva myslivosti?

1. Co se rozumí ochranou přírody a krajiny?
- Péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.
2. Jak ovlivňují právní předpisy o ochraně přírody a krajiny provádění práva myslivosti?
- Zákaz lovu a pohybu myslivců a jejich psů v době kladení mláďat.

II/C/20 - Ochrana zvířat proti týrání

1. Jaký je účel zákona na ochranu zvířat proti týrání a které činnosti jsou považovány za týrání zvířat?
2. Jaké jsou zákonné důvody usmrcování zvířat a které metody jsou zakázané?

1. Jaký je účel zákona na ochranu zvířat proti týrání a které činnosti jsou považovány za týrání zvířat?
- Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.
- Za týrání se považuje:
a) nutit zvíře k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly
b) podrobit zvíře výcviku nebo veřejnému vystoupení anebo obdobnému účelu, je-li toto pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, jakož i vychovávat, cvičit nebo účelově používat zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům
c) z jiných než zdravotních důvodů:
1. omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, nestanoví-li zvláštní předpis
2. podávat zvířeti potravu obsahující příměsi nebo předměty, které mu způsobují bolest, utrpení nebo jej jinak poškozují
3. omezovat bez nutnosti svobodu pohybu nutnou pro zvíře určitého druhu, pokud by omezování způsobilo utrpení zvířete
d) vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení
e) podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled
f) cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, s výjimkou výcviku loveckého dravce, používat jiných živých zvířat jako lákadel nebo nástrah, aniž by to vyžadoval lov, štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov anebo příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody, výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa, příprava zvířete k jeho vypuštění do volné přírody
g) provádět chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i v případě, že by uvedené zákroky byly provedeny za použití prostředků pro celkové nebo místní znecitlivění, prostředků snižujících bolest nebo jiných metod, nejde-li o případy uvedené v § 7 odst. 3 a 4, zejména:
1. kupírovat uši, ničit hlasivky nebo používat jiných prostředků k omezení hlasitých projevů zvířat anebo z jiných než zdravotních důvodů amputovat drápy, zuby, jedové nebo pachové žlázy
2. z jiných než zdravotních důvodů řezat paroží nebo jeho části ve vývojové fázi živé tkáně
3. poškozovat kosti, svaly nebo nervy křídel ptáků starších 3 dnů tak, aby bylo zabráněno jejich létání
h) používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat
i) podávat zvířeti bez souhlasu veterinárního lékaře veterinární léčiva a přípravky s výjimkou těch, které jsou volně v prodeji, provádět krvavé zákroky, pokud nejsou prováděny osobou odborně způsobilou nebo úprava kopyt a podkovářské úkony, pokud nejsou prováděny osobou, která splňuje odbornou způsobilost podle zvláštního právního předpisu: za tyto zákroky se nepovažují paznehtářské úkony
j) vyvolávat bezdůvodně nepřiměřené působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy
k) chovat zvířata v nevhodných podmínkách nebo tak, aby si sama nebo vzájemně způsobovala utrpení
l) zasahovat do průběhu porodu způsobem, který neodpovídá obtížnosti porodu, zvyšuje bolest anebo poškozuje zdraví matky i mláděte
m) zacházet se zvířetem, přepravovat je nebo je pohánět způsobem, který vyvolává nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození zdraví anebo vede k jeho neúměrnému fyzickému vyčerpání
n) používat k vázání nebo k jinému omezení pohybu zvířete prostředky, které zvířeti způsobují anebo lze předpokládat, že budou způsobovat, poranění, bolest nebo jiné poškození zdraví
o) usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení
p) překrmovat nebo krmit zvíře násilným způsobem, nejde-li o zákrok nezbytný k záchraně jeho života nebo zachování jeho zdraví
r) používat živá zvířata ke krmení těch druhů zvířat, u nichž z biologických důvodů není takový způsob výživy nutný
s) opustit zvíře s výjimkou zvířete volně žijícího s úmyslem se ho zbavit nebo zvíře vyhnat
t) při manipulaci s živými rybami zbavovat ryby šupin nebo ploutví, vsouvat rybám prsty pod skřele do žáber nebo jim vtlačovat prsty do očnic anebo násilně vytlačovat jikry nebo mlíčí, pokud se nejedná o výzkum a umělý chov ryb a, nejde-li o postup stanovený zákonem o rybářství a zákonem o ochraně přírody a krajiny
u) označovat zvíře vymrazováním s výjimkou ryb, a označovat zvíře výžehem, s výjimkou koní, stanoví-li tak zvláštní právní předpis
v) používat elektrický proud k omezení pohybu končetin nebo těla zvířete mimo použití elektrických ohradníků nebo přístrojů pro elektrické omračování a usmrcování zvířat anebo odchyt ryb podle zvláštního právního předpisu
w) jiné tímto zákonem zakázané jednání, v jehož důsledku dojde k utrpení zvířete.
2. Jaké jsou zákonné důvody usmrcování zvířat a které metody jsou zakázané?
- Důvodem k usmrcení je:
a) využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže nebo jiných produktů
b) slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením
c) bezprostřední ohrožení člověka zvířetem
d) výkon práva myslivosti a rybářství podle zvláštních předpisů
e) nařízené mimořádné veterinární nebo hygienické opatření při ochraně před nákazami
f) ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak
g) regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů regulováním populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní a genetické kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím teritoriu nebo rizika ohrožení populací volně žijících zvířat, a zabránit vzniku utrpení zvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů
h) deratizace a opatření v boji proti škodlivým organismům
i) uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů
j) depopulace
- Nestanoví-li tento zákon jinak, zakazují se následující metody usmrcování zvířat:
a) utopení a jiné metody udušení včetně použití farmak typu myorelaxantů
b) použití takových látek a přípravků, jejichž dávkování neuvede zvíře do hlubokého celkového znecitlivění a bezpečně nezpůsobí následnou smrt
c) ubití, ubodání nebo jiné metody, které zvířeti způsobí nepřiměřenou bolest nebo utrpení
d) použití elektrického proudu, pokud nenastane okamžitá ztráta vědomí
e) použití lepů a jiných podobných prostředků, které dlouhodobě omezují pohyb zvířete tak, že k usmrcení zvířete dochází v důsledku nedostatku potravy nebo tekutin anebo v důsledku jiných metabolických poruch.

III/C/1 - Orebice horská a perlička obecná

1. Popište orebici a její životní potřeby.
2. Popište perličku a její životní potřeby.
3. Jaká je historie a současnost výskytu perliček a orebic u nás?

1. Popište orebici a její životní potřeby.
- Hmotnost: 0,5 kg
Popis a zbarvení: horní část těla je šedohnědá, boky pruhované, na krku je bílá skvrna s černým lemováním, u kohoutka je červený zobák a stojáky
Prostředí: náš nepůvodní druh, pastviny a louky nad hranicí lesa
Potrava: rostlinná potrava – traviny, bobule
Tok a hnízdění: začíná v květnu, slepička snáší 8-15 vajec, doba inkubace 24-26 dní
2. Popište perličku a její životní potřeby.
- Hmotnost: 1,0 – 1,6 kg
Popis a zbarvení: šedohnědé zbarvení s drobnými světlými skvrnami, hlava je holá, neopeřená porostlá kožovitými výrůstky, uprostřed temene přilba, pod zobákem červené laloky. Velmi typický hlasový projev.
Prostředí: náš nepůvodní druh, pochází z Afriky, u nás chována převážně ve voliérových chovech.
Potrava: rostlinná potrava – traviny, obiloviny (paství se)
Tok a hnízdění: začíná v květnu, slepička snáší 6-10 vajec do hnízda v krytu na zemi, doba inkubace 25 dnů.
3. Jaká je historie a současnost výskytu perliček a orebic u nás?
- U nás se perličky chovají v bažantnicích.

III/C/2 - Kormorán velký, volavka popelavá a racek chechtavý

1. Charakterizujte kormorána velkého.
2. Charakterizujte volavku popelavou.
3. Charakterizujte racka chechtavého

1. Charakterizujte kormorána velkého.
- Hmotnost: 1,5-3kg
Popis a zbarvení: je celý černý, někteří mají bělavé břicho, ve svatebním šatě bílé skvrny na hrdle, tvářích a po stranách lýtek, dlouhý zobák, na jeho konci ostře zahnutý nehet, na plováku má mezi prsty plovavé blány, při plavání tělo hluboko zanořeno, při vzletu se rozbíhá po hladině, je tažný a žije v koloniích.
Prostředí: rybníky, jezera, řeky
Potrava: výlučně ryby
Tok a hnízdění: hnízda z větví na vysokých stromech, snůška 3-4 modrá vejce, doba inkubace 23-29 dní, v září se chystají kolonie k tahu do Středomoří
Význam: způsobuje velké škody na rybářském hospodaření
2. Charakterizujte volavku popelavou.
- Hmotnost: 1,5 – 2 kg
Popis a zbarvení: svrchní strana volavky je namodrale šedá, spodní bělavá, hlava a krk je bílá, černý proužek nad okem je zakončen ozdobnými pery, při letu esovitě stočený krk a stojáky natažené dozadu
Prostředí: oblasti velkých rybníků a jezer, podél řek a potoků
Potrava: ryby, obojživelníci, plazi, hmyz
Tok a hnízdění: hnízdí v koloniích na stromech, hnízda jsou neupravená, ve snůšce 3-5 modrozelených vajec, sedí střídavě oba rodiče po dobu 25 – 28 dní, je tažná a zimoviště našich volavek je Středozemí
Význam: způsobuje škody v rybářství na plůdkových a výtažných rybnících
3. Charakterizujte racka chechtavého.
- Hmotnost: 200 – 400 g
Popis a zbarvení: bělavý pták velikosti holuba, s dlouhými úzkými křídly, v době hnízdění má tmavě hnědou hlavu, mezi předními prsty stojáků má plovací blány, je tažný
Prostředí: vytváří kolonie a v okolí vodních ploch
Potrava: hmyz, kroužkovci, ryby, drobní savci
Tok a hnízdění: na hnízdiště přilétá v březnu až dubnu ve velkých koloniích, začínají stavit hnízda ve vodní vegetaci, jsou nahloučená na sebe, ve snůšce jsou 2 – 4 skvrnitá vejce. Doba inkubace 16 – 20 dní, o mláďata se starají oba rodiče.
Význam: u velkých kolonií racků může docházet k ničení snůšek pernaté zvěře, ale také jejich kuřat.

III/C/3 - Druhy a poddruhy bažantů

1. Které bažanty kromě bažanta obecného znáte?
2. Popište bažanta královského a jeho životní potřeby.
3. Co víte o okrasných bažantech a jejich významu?

1. Které bažanty kromě bažanta obecného znáte?
- Bažant královský, bažant kubánský, bažant zlatý, bažant stříbrný, bažant diamantový
2. Popište bažanta královského a její životní potřeby.
- Popis a zbarvení: kohout je velmi výrazně zbarvený z barev převládá zlatá, bílá a černá. Hlavu má zbarvenou bíle a přes oko má široký černý pruh. Klín může dosahovat až 180 cm. Samice je šedohnědá.
Prostředí: řidší lesní porosty s křovinatým porostem, hřaduje vysoko na stromech
Potrava: velmi různorodá – přes léto spíše živočišná (hmyz) a přes zimu rostlinná (semena, lístky, hlízy apod.)
Tok a hnízdění: polygamie, samice snáší 7 – 15 vajec do hnízda na zemi, inkubace 25 dní. Kuřata brzo po vylíhnutí následují matku a vyhledávají si potravu (nekrmiví). Po dvou měsících se osamostatňují.
Význam: u nás je chován v usměrněných chovech, vypouštěn do honiteb, velmi vyhledávaná trofejová zvěř.
3. Co víte o okrasných bažantech a jejich významu?
- Chovají se především ve voliérách a v zoologických zahradách, popřípadě u chovatelů. Chovají se jako zvěř ozdobná, nikoliv pro lov a potravu lidí.

III/C/4 - Sluka lesní a bekasína otavní

1. Co mají společného sluka lesní a bekasina otavní a čím se liší?
2. Popište vzhled, životní potřeby a projevy sluky.
3. Jaký je myslivecký význam sluky a bekasiny?

1. Co mají společného sluka lesní a bekasina otavní a čím se liší?
- Mají podobné zbarvení. Sluka má příčné pruhování na temeni hlavy a bekasina ho má podélné. Sluka je těžší. Jsou tažné. V potravě převažuje živočišná složka. Žijí v horských a podhorských oblastech a vyhledávají vlhké lokality.
2. Popište vzhled, životní potřeby a projevy sluky.
- Hmotnost: 200 – 400 g
Popis a zbarvení: celkově rezavohnědý pták s příčným pruhováním, velikosti holuba s krátkýma nohama, velmi dlouhým přímým zobákem – píchák a velkými vysoko umístěnými světly. Zakrnělá ramenní pírka se nazývají paletky a jsou loveckou trofejí. Je tažná.
Prostředí: výhradně v lesích s vlhkou půdou
Potrava: drobní živočichové, kroužkovci, hmyz z půdy – červíkování
Tok a hnízdění: objevují se na jaře, počátkem března, slepička láká kohouty pískáním, páří se s více kohouty (polyandrie), hnízdo je jamka na zemi u paty stromu, snůška (může být i 2krát do roka) má 4 nažloutlá vajíčka se skvrněním, po 21 dnech se líhnou mláďata.
3. Jaký je myslivecký význam sluky a bekasiny?
- Cenný úlovek pro trofej a chutnou zvěřinu.

III/C/5 - Křepelka polní a špaček obecný

1. Co víte o křepelce polní?
2. Co víte o špačkovi obecném?
3. Zhodnoťte význam křepelky a špačka.

1. Co víte o křepelce polní?
- Hmotnost: 50 – 130 g
Popis a zbarvení: je zemitě hnědě zbarvená s podélnými černými a bílými proužky. Samec má na hrdle černou kresbu, která chybí samicím i mladým jedincům. Hlas bývá reprodukován jako pět peněz, ozývá se i za noci. Tažný pták, na zimu odlézá do Afriky
Prostředí: obývá pole a louky, převážně v nížinách
Potrava: semena různých plevelů, listy rostlin a v létě i hmyz
Tok a hnízdění: začíná po návratu z Afriky v květnu, slepička snáší 2 – 16 vajec, doba inkubace 17 dnů.
2. Co víte o špačkovi obecném?
- Hmotnost: 60 – 80 g
Popis a zbarvení: černé kovově lesklé peří se zelenavým a fialovým nádechem, v zimním šatu je šedě kropenatý, zobák v létě žlutý v zimě černý, je tažný.
Prostředí: osidluje městské a předměstské oblasti, vyskytuje se však také v otevřených lesích a na travnatých plochách. Přes léto často navštěvuje také sady a zahrady.
Potrava: hmyz, housenky, nejrůznější plody, semena
Tok a hnízdění: hnízdí 1 – 2krát, od dubna do června, klade 4 – 5 malých, lesklých, modře zbarvených vajec, na jejichž sezení se podílí oba rodiče. Mláďata se líhnou obvykle po 13 dnech.
3. Zhodnoťte význam křepelky a špačka
- Dnes už se křepelka v našich honitbách nevyskytuje anebo velmi omezeně, dříve to byla významná lovná zvěř.
Špaček patří mezi chráněné živočichy, v letním období významně ovlivňuje sklizeň třešní a na podzim škodí především ve vinicích.

III/C/6 - Krocan divoký

1. Popište krocana, jeho životní potřeby a projevy.
2. V kterých lokalitách se u nás krocanům daří?
3. Zhodnoťte myslivecký význam krocana.

1. Popište krocana, jeho životní potřeby a projevy.
- Hmotnost: krocan 9 – 16 kg, krůta 4,5 – 8 kg
Popis a zbarvení: velcí ptáci, tmavé zbarvení s hnědoměděnou barvou a kovovým leskem, velký tatrč, na hlavě červenomodré laloky, na hrudi vyrůstá štětka, u krůt je menší (lovecká trofej). Z hlasových projevů je u krocanů hudrování a u krůt kvokání.
Prostředí: není náš původní druh, pochází ze Severní Ameriky, obývá lesnatá místa navazující na otevřené plochy, kde vychází na pastvu.
Potrava: semena, zelené části rostlin, hmyz, měkkýši
Tok a hnízdění: začíná v březnu, krocani se shromažďují na tokaništi, rozevírá tatrč, brousí křídla o zem, dochází k soubojům. Vítěz si odvádí několik krůt. Hnízdo je mělký dolík v krytu, snáší 9 – 20 světlých kropenatých vajec, doba inkubace 28 dní.
2. V kterých lokalitách se u nás krocanům daří?
- Obývá lesnatá místa navazující na otevřené plochy, kde vychází na pastvu.
3. Zhodnoťte myslivecký význam krocana.
- Významný druh pernaté zvěře, závislý na vypouštění uměle odchovaných jedinců, velmi kvalitní zvěřina.

III/C/7 - Lyska černá

1. Popište lysku černou a kde se s ní můžeme setkat?
2. Jaké jsou životní potřeby a projevy lysky černé?
3. Zhodnoťte význam lysky černé pro myslivost.

1. Popište lysku černou a kde se s ní můžeme setkat?
- Hmotnost: 0,7 – 1,1 kg
Popis a zbarvení: černý pták velikosti menší kachny, u kořene bílého zobáku má bělavou lysinku. Jsou schopny se potápět, vzlétají těžce – rozbíhají se po hladině
Prostředí: rybníky, bažiny, tůně řek
2. Jaké jsou životní potřeby a projevy lysky černé?
- Prostředí: rybníky, bažiny, tůně řek
Potrava: listy, semena vodní vegetace, méně měkkýši a hmyz
Tok a hnízdění: přilétá k nám v březnu, vytváří se páry, dochází k soubojům mezi samci, hnízdo bývá v příbřežní vegetaci, do kterého snáší 6 – 12 šedožlutých vajec se skvrnami, v zahřívání se střídají oba rodiče, doba inkubace 21 – 23 dnů, mláďata po 3 – 4 dnech opouštějí hnízdo.
3. Zhodnoťte význam lysky černé pro myslivost.
- Častý úlovek na kachních honech, méně kvalitní zvěřina

III/C/8 - Hlavní druhy ptáků škodících v myslivosti

1. Vyjmenujte hlavní druhy ptáků škodících v myslivosti
2. jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?

1. Vyjmenujte hlavní druhy ptáků škodících myslivosti.
- Volavka popelavá, kormorán velký, káně lesní, jestřáb lesní, krkavec velký, vrána černá, vrána šedá, straka obecná.
2. Jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?
- Volavka a kormorán: vychytávají velké množství ryb, potápí se.
Káně lesní, jestřáb lesní, orel: predátoři drobné zvěře, napadají ji a lapnou shora.
Vrána a straka: vybírá vajíčka ostatním ptákům

III/C/9 - Drop velký

1. Popište dropa, jeho životní potřeby a projevy.
2. Jaký je dnes areál výskytu dropa?
3. Zhodnoťte perspektivu dropa do budoucnosti.

1. Popište dropa, jeho životní potřeby a projevy.
- Hmotnost: kohout 6 – 15 kg, slepice 4 – 7 kg
Popis a zbarvení: kohout je výrazně větší než slepice, zbarvení je rezavohnědé s tmavými skvrnami, břicho, ocas a spodní část křídel jsou bílá, od kořene zobáku vybíhají dlouhá péra – vous – až 15 cm dlouhý (lovecká trofej), u samic jsou péra krátká. Po většinu roku žijí v hejnech podle pohlaví.
Prostředí: rozsáhlá pole a suché louky bez větších porostů stromů a křovin.
Potrava: rostlinná potrava, hmyz, měkkýši, drobní obratlovci, potravu nehrabe, ale dobývá zobákem
Tok a hnízdění: začíná v březnu, drop chodí načepýřený s nafouklým krčním vakem. Hnízdo je mělká jamka na zemi, snáší 2 zelenavá, skvrnitá vejce, doba inkubace 28 – 30 dní. Kuřata setrvávají s matkou až do podzimu.
2. Jaký je dnes areál výskytu dropa?
- Prostředí: rozsáhlá pole a suché louky bez větších porostů stromů a křovin.
Výskyt: Španělsko, Maďarsko, Ukrajina a Rusko
ČR – v 90. letech na Znojemsku
3. Zhodnoťte perspektivu dropa do budoucnosti.
- Jeho stavy se stále snižují.

III/C/10 - Princip odhadu věku zvěře drobné (dle místních podmínek prakticky vybraný druh)

1. Uveďte vodítka sloužící k odhadu drobné zvěře
2. Jak se odhaduje věk zajíců?
3. Jaký má odhad věku drobné zvěře praktický význam?

1. Uveďte vodítka sloužící k odhadu drobné zvěře.
- U srstnaté je to podle hrbolku na předních bězích. U pernaté zvěře podle tvaru stojáků a podle síly a délky ostruh. U pernaté zvěře bažantí podle stojáčků a ostruhy, u tetřeva podle klovce, brady a vějíře, u tetřívka podle vějíře a paletky (péro na tatrči), u koroptve podle ramenních krovek a podle stojáků.
2. Jak se odhaduje věk zajíců?
- Podle hrbolku na předních bězích.
3. Jaký má odhad věku drobné zvěře praktický význam?
- Čím starší kus, tím lepší trofej, čím mladší populace, tím lepší rozmnožování.

III/C/11 - Princip odhadu věku zvěře spárkaté (dle místních podmínek prakticky vybraný druh)

1. Která jsou hlavní vodítka pro odhad věku živé spárkaté zvěře a jak se využívají?
2. Na základě kterých kritérií odhadujeme věk ulovené spárkaté zvěře?
3. Jaký je význam odhadu věku živé a ulovené spárkaté zvěře?

1. Která jsou hlavní vodítka pro odhad věku živé spárkaté zvěře a jak se využívají?
- Postava, síla krku, nesení hlavy, parožení, perlení, toulce – délka a síla, hříva, maska zvěře. Využívají se k odhadu věku a posouzení zda je zvěř chovná nebo lovná.
2. Na základě kterých kritérií odhadujeme věk ulovené spárkaté zvěře?
- Postava, síla krku, nesení hlavy, parožení, perlení, toulce – délka a síla, hříva, maska zvěře. Využívají se k odhadu věku a posouzení zda je zvěř chovná nebo lovná.
3. Jaký je význam odhadu věku živé a ulovené spárkaté zvěře?
- Podle věku zvěře se určuje počet jedinců jednotlivých věkových tříd v honitbě a podle toho se vypracuje plán lovu a chovu zvěře.

III/C/12 - Hlavní druhy savců škodících v myslivosti

1. Vyjmenujte hlavní druhy savců škodících v myslivosti
2. jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?

1. Vyjmenujte hlavní druhy savců škodících v myslivosti.
- Prase divoké, liška obecná, kuna lesní, kuna skalní, lasice kolčava, lasice hranostaj.
2. Jakým způsobem a jaké škody mohou způsobovat?
- Prase divoké – škody na kulturních hospodářstvích a na zvěři
Šelmy – loví drobnou zvěř a snižují tak její stavy. Loví v noci z nějakého krytu.
Spárkatá zvěř a zajíci – okus a ohryz na stromech

III/C/13 - Los evropský

1. Popište oblasti výskytu losa.
2. Popište losa a jeho životní potřeby.
3. Jaký je význam losů v naší krajině?

1. Popište oblasti výskytu losa.
- Severské země Evropy, Asie a Ameriky. V ČR – jižní Čechy, občas přejde z Polska. Prostředí: oblasti smíšených lesů s četnými vodními plochami a bažinami.
2. Popište losa a jeho životní potřeby.
- Nejmohutnější druh spárkaté zvěře, u nás se vyskytuje ojediněle.
Výška: los 180 – 230 cm, losice 160 – 190 cm
Hmotnost: los 400 – 450 kg, losice 360 – 400 kg
Zbarvení a popis: šedohnědé až černohnědé, běhy do poloviny šedobílé (punčochy), kelka 10 cm, hlava s převislým horním pyskem, při pohybu je slyšet klepání spárků o sebe, přebarvování
Prostředí: oblasti smíšených lesů s četnými vodními plochami a bažinami
Potrava: měkké listnáče, bažinné rostliny, v zimním období letorosty jehličnanů (hlavně borovice)
Říje: září – začátek října, los se ozývá troubením, nebojují mezi sebou, vyhledávají říjnou losici, se kterou zůstává po celou dobu její přítomnosti, nevytváří si kolem sebe tlupu holé zvěře.
Mimo říji žijí samotářsky, pouze losíčata a roční potomci se drží s losicí
Březost: trvá 35 – 38 týdnů, v květnu až červnu při prvním kladení 1 losíče, u starších losic 2 mláďata, při kojení si musí losice lehnout, po roce života se začíná osamostatňovat. Pohlavní dospělost ve 2,5 – 3 letech.
Paroží: podle tvaru se dělí na dva druhy – lopatovitý a bidlovitý, pučnice ve 4 – 6 měsíci, nasazují špičáka (vidláka), který vytlouká ve věku 14 měsíců (koncem srpna), druhé je převážně tvaru šesteráka a v dalších letech se zvětšuje do délky a do počtu výsad, shazují v říjnu až listopadu, vytloukají v červenci až srpnu
3. Jaký je význam losů v naší krajině?
- Vzácná trofejová zvěř, velmi dobrá zvěřina.

III/C/14 - Kamzík horský

1. Popište kamzíka a jeho životní potřeby a projevy.
2. V kterých oblastech se kamzík vyskytuje?
3. Zhodnoťte myslivecký význam kamzíka

1. Popište kamzíka a jeho životní potřeby a projevy.
- Výška: kamzík 75 – 85 cm, kamzice 70 – 75 cm
Hmotnost: kamzík 25 – 40 kg, kamzice 18 – 25 kg
Zbarvení a popis: v létě rezavohnědé zbarvení s tmavším pruhem na hřbetě, spodní část těla a vnitřní strana běhů je světlá, v zimě tmavohnědé zbarvení. Při podzimním přebarvování - od října do listopadu narůstá na hřbetě delší srst – kamzičí vous (lovecká trofej), která u kamzík může dosahovat délky 15 – 20 cm, u kamzic podstatně kratší. Jarní přebarvování v dubnu. Kelka 3 – 5 cm. Kamzičí zvěř při nebezpečí píská, nebo ostře hvízdá. Dospělí a starší kamzíci jsou samotáři, do tlup se přidružují jen v říji.
Prostředí: horské polohy na rozhraní lesa, kde je dostatek horských luk
Potrava: byliny, traviny, borůvka, vřes, v zimě, pupeny a letorosty listnatých i jehličnatých dřevin, mech, lišejníky
Říje: probíhá říjen až listopad (prosinec), staří kamzíci odhánějí mladé kamzíky a prohánějí říjné kamzice. Dochází k soubojům o samice. Během říje se u kamzíků zvětšují za růžky pachové žlázy (fíky), které vylučují páchnoucí látku prk.
Březost: trvá 6 měsíců, klade v květnu až červnu jedno mládě, výjimečně 2, kojí ho až 6 měsíců, v osmi měsících se osamostatňuje a žije v tlupě, pohlavní dospělost v 18 měsících.
Chrup: trvalý chrup má 32 zubů a jeho vývoj je ukončen ve věku 3,5 roku.
Vývoj rohů: kamzíci mají růžky půlkruhovitě zahnuté dozadu a dolů, kamzice mají háčky směřující dozadu, kamzíčatům velmi brzy narůstají růžky, v prvním roce dosahují délky 4 – 6 cm, v druhém roce přirůstají o 6 – 10 cm, třetím roce o 3 – 5 cm, poté se růst zpomaluje.
2. V kterých oblastech se kamzík vyskytuje?
- Většina vysokých hor Evropy. ČR – Jeseníky a Lužické hory
Prostředí: horské polohy na rozhraní lesa, kde je dostatek horských luk
3. Zhodnoťte myslivecký význam kamzíka.
- Náš nepůvodní druh, úspěšně vysazen až na začátku 20. století, trofejová zvěř pro cennou trofej a kůži.

III/C/15 - Medvěd hnědý

1. Popište medvěda.
2. Jaký je areál výskytu medvědů v Evropě a u nás?
3. Jaké jsou životní potřeby medvědů?

1. Popište medvěda.
- Výška: medvěd 87 – 126 cm, medvědice 80 – 110 cm
Hmotnost: medvěd 170 – 240 kg, medvědice 120 – 240 kg
Popis a zbarvení: zavalité tělo s dlouhými končetinami, srst je hustá, dlouhá až 12 cm, světlehnědá až tmavohnědá. Přebarvování v dubnu a říjnu. Ocas (kelka) 6 – 14 cm. Mladí medvědi dobře šplhají po stromech.
Chrup: Zadní předstoličky horní čelisti a první stoličky v dolní čelisti jsou špičaté a označují se u šelem trháky.

2. Jaký je areál výskytu medvědů v Evropě a u nás?
- Vyskytuje se ve Skandinávii, severovýchodní Evropě, Karpatech, na Balkáně, v Alpách a v Pyrenejích. ČR – Beskydy a Bílé Karpaty.
Prostředí: rozsáhlé lesní komplexy v horských oblastech, kde je dostatek klidu
3. Jaké jsou životní potřeby medvědů?
- Prostředí: rozsáhlé lesní komplexy v horských oblastech, kde je dostatek klidu
Potrava: je všežravec, drobní živočichové, padliny, hmyz, sladké plody keřů a lesních rostlin. V nouzi strhává domácí zvířata, med.

III/C/16 - Ondatra pižmová

1. Popište ondatru a její životní potřeby.
2. Jaký je význam ondatry?

1. Popište ondatru a její životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 0,9 – 1,6 kg a 25 – 40 cm
Popis a zbarvení: krátké válcovité tělo s dlouhým šupinatým ocasem (kormidlo) 19 – 29 cm, který je z boku plochý, mezi prsty úzké plovací blány, srst je tmavěhnědá, na břichu čedohnědá. Dobře plave a potápí se (až 10 minut). V břehu si hrabe nory. V blízkosti pohlavních orgánů má pižmové žlázy. Večerní a noční aktivita.
Prostředí: břehy toků a rybníků zarostlé vodní vegetací
Potrava: vodní vegetace, mlži, hmyz, leklé malé ryby
2. Jaký je význam ondatry?
- Rybám neškodí, může rozvrtávat hráze a břehy, velmi cenná kožešina (bizam).

III/C/17 - Bobr evropský

1. Popište bobra a jeho životní potřeby.
2. Jaký je význam bobra a pojednejte o možných rizicích jeho přemnožení

1. Popište bobra a jeho životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 20 – 30 kg a 90 – 105 cm
Popis a zbarvení: tělo přizpůsobené životu ve vodě, tvar zavalitý, uzavíratelné nozdry, mezi prsty plovací blány, ocas silný, plochý, krytý šupinkami (veslo) až 16 cm široký, srst je velmi hustá tmavohnědá, matně lesklá, promaštěná výměšky velkých řitních žláz. Výrazné sytě oranžové řezáky. Žije ve velkých rodinách, staví si víceposchoďové stavby a hráze. Pod vodou na jedno nadechnutí vydrží až 20 minut. Jako varovný signál používá plesknutí ocasu o hladinu.
Prostředí: pomalu tekoucí řeky a potoky s břehy porostlými měkkými dřevinami (vrba, olše, osika, topol)
Potrava: byliny, větve, kůra, lýko, ale i polní plodiny, dokážou pomocí svých silných řezáků pokácet i vzrostlé stromy, které využívají pro stavbu svých vodních děl.
2. Jaký je význam bobra a pojednejte o možných rizicích jeho přemnožení.
- Chráněný druh, pro myslivost bez významu. Působí velké škody na stromech kolem vodních toků.

III/C/18 - Vydra říční

1. Popište vydru, její životní potřeby a projevy.
2. V kterých oblastech se vydry vyskytují?
3. Zhodnoťte význam vyder

1. Popište vydru a její životní potřeby a projevy.
- Výška: 25 – 29 cm
Hmotnost a délka: 5 – 12 kg a 57 – 80 cm
Popis a zbarvení: tělo přizpůsobené životu ve vodě, tvar válcovitý, hlava zploštělá, uzavíratelné nozdry, malé stažitelné slechy, mezi prsty plovací blány, ocas (prut) 30 – 55 cm, srst je hnědá, matně lesklá. Přebarvování duben – květen a říjen – listopad. Žije samotářsky, noční aktivita.
Prostředí: vodní toky s čistou a bohatě zarybněnou vodou, v březích si vyhrabává doupata, může jich mít několik (výjezd do vody, brloh, větrací průduch)
Potrava: loví hlavně ve vodě (ryby, raci, žáby, drobní savci)
Kaňkování (říje): únor a březen
Březost: trvá 60 dní, v případě utajené březosti může být až 8 – 10 měsíců. V dubnu až květnu vrhá 2 – 3 vydřata, 1 měsíc jsou nevidomá, po 6 měsících se osamostatňují.
2. V kterých oblastech se vydry vyskytují?
- Prostředí: vodní toky s čistou a bohatě zarybněnou vodou, v březích si vyhrabává doupata, může jich mít několik (výjezd do vody, brloh, větrací průduch). Je rozšířena téměř po celé Evropě a Asii. V ČR se vyskytuje na Šumavě, v jižních Čechách, Českomoravské vrchovině a v Beskydech.
3. Zhodnoťte význam vyder.
- Chráněný druh, pro myslivost bez významu, v rybářství působí výrazné škody.

III/C/19 - Veverka obecná a svišť horský

1. Popište veverku a její životní potřeby.
2. Popište sviště a jeho životní potřeby.
3. Pojednejte o významu veverky.

1. Popište veverku a její životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 220 – 420 g a 20 – 27 cm
Popis a zbarvení: tělo válcovité s dlouhým chvostem 14 – 20 cm, srst je krátká a hustá, na spodině těla bílá, záda a boky jsou rezavá nebo hnědá až černá. Na slechách jsou chvostky. Přebarvování květen a září. Díky dlouhým prstům a drápkům dobře šplhá a skáče. Aktivita veverek je přes den. Žije samotářsky.
Prostředí: listnaté, jehličnaté i smíšené lesy, parky
Potrava: semena a květní pupeny lesních stromů a keřů, houby, ovoce, hmyz, ptačí vejce, ale i jejich mláďata. Na zimu si dělá zásoby potravy.
2. Popište sviště a jeho životní potřeby.
- Hmotnost a délka: 4 – 8 kg a 40 – 60 cm
Popis a zbarvení: tělo zavalité, s dlouhým chvostem 13 – 18 cm, krátké kulaté slechy, velké světla, krátké silné běhy uzpůsobené k hrabání nor, srst je žlutohnědá, břicho šedožluté, kolem světel a na temeni hlavy hnědočerná. Přebarvování květen a září. V případě nebezpečí hvízdá, nebo sviští. Žije v koloniích, přes den se paství a slunní poblíž nor. Zimu přečkávají v zimním spánku.
Prostředí: nad horní hranicí lesa, alpínské suťové území.
Potrava: alpínské byliny a traviny.
Říje: honění probíhá v květnu, říjná samice se páří s více samci (polyandrie)
Březost: trvá 42 dnů, do letní nory v červnu až červenci vrhá 2 – 7 mláďat. Po 45 dnech vycházejí z nory ven, koncem srpna jsou samostatná a drží se v rodinné skupině.
3. Pojednejte o významu veverky.
- U nás pro myslivost bez významu, v severských státech lovena pro kůži, sádlo a zvěřinu.

III/C/20 - Koza bezoárová a kozorožec horský

1. Popište kozu bezoárovou a její životní potřeby.
2. Co víte o kozorožci horském?
3. Co víte o rozšíření kozy bezoárové?

1. Popište kozu bezoárovou a její životní potřeby.
- Výška: kozel 80 – 100 cm, koza 70 – 80 cm
Hmotnost: kozel 45 – 60 kg, koza 25 – 35 kg
Zbarvení a popis: v létě má červeno hnědé zbarvení, břicho světlejší, na hřbetě tmavý pruh. Koza zbarvena méně nápadně, více do šedo hněda. V zimě zbarvení u obou je spíše šedavé. U kozlů na bradě až 25 cm dlouhý vous. Kelka 10 – 21 cm. Charakteristickým hlasovým projevem je mečení. Přebarvování 2x do roka (duben a říjen). Bezoárové koule – koule tvořená ze slepených slízaných chlupů uvnitř žaludku (koza, kamzík)
Prostředí: pastviny a louky nad hranicí lesa, ale i níže
Potrava: bylinná vegetace horských pastvin, pupeny a letorosty listnatých dřevin
Říje: probíhá v září až říjnu, staří kozli mezi sebou urputně bojují, postaví se na zadní běhy a velkou silou do sebe narážejí rohy
Březost: trvá 21 – 22 týdnů, klade v lednu až březnu 1 až 2 kůzlata (spousta jich hyne na podchlazení), kojí ho až 6 měsíců, poté se osamostatňuje, pohlavní dospělost v 18 měsících.
Vývoj rohů: ve třech měsících vyrůstají kůzleti rohy, každoročně přirůstá několik cm délky, v mládí jsou přírůstky značné, po osmém roce se zmenšují. Rohy jsou kapkovitého průřezu a délky až 80 cm.
2. Co víte o kozorožci horském?
- Výška: kozel 90 – 110 cm, koza 80 – 90 cm
Hmotnost: kozel 80 – 120 kg, koza 45 – 65 kg
Zbarvení a popis: hnědo šedé s šedobílým břichem. Kelka 10 -21 cm. Charakteristickým hlasovým projevem je mečení. Přebarvování 2krát do roka (květena září).
Prostředí: alpínské pásmo nad hranicí lesa (2300 – 3500 m. n. m.)
Potrava: byliny a traviny alpínských luk
Říje: probíhá v lednu, staří kozli mezi sebou urputně bojují, postaví se na zadní běhy a velkou silou do sebe narážejí rohy.
Březost: trvá 21 – 23 týdnů, klade v květnu až červnu jedno kůzle, kojí ho až 6 měsíců, poté se osamostatňuje, pohlavní dospělost v 18 měsících
Vývoj rohů: ve třech měsících vyrůstají kůzleti rohy, každoročně přirůstá několik cm délky, v mládí jsou přírůsty značné, po osmém roce se zmenšují. Rohy jsou trojúhelníkového průřezu a délky až 1 m.
Význam: u nás nikdy nebyl chován, bezvýznamný druh, v alpských zemích významná a hodnotná trofej
3. Co víte o rozšíření kozy bezoárové?
- Je nepůvodní v celé Evropě. Původ Malá Asie. U nás se chová především v oborách a několik kusů této zvěře žije na Pálavě na jižní Moravě.

IV/C/1 - Škody zvěří na lese

1. Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy zvěře v lese.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v lese.

1 Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy zvěře v lese.

- jelení zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání
- daňčí zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání
- mufloní zvěř - okus, ohryz, loupání
- černá zvěř - vyrývání sazenic – školky, čerstvá výsadba
- srnčí zvěř - okus, ohryz, vytloukání
- zaječí zvěř - okus, ohryz

2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v lese.

- jelení zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání - často devastují porosty
- daňčí zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání - méně časté
- mufloní zvěř - okus, ohryz, loupání - často devastují porosty
- černá zvěř - vyrývání sazenic - školky, čerstvá výsadba - méně časté
- srnčí zvěř - okus, ohryz, vytloukání - časté
- zaječí zvěř - mladá výsadba, lesní školky - okus, ohryz - časté

IV/C/2 - Škody zvěří v zemědělství

1. Uveďte přehled škod páchaných zvěří v zemědělství.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v zemědělství.

1 Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy v zemědělství.

- jelení zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady
- daňčí zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady
- mufloní zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů,
- černá zvěř - spásání porostů, pošlapání, poválení, porytí luk, brambory, kukuřice
- srnčí zvěř - spásání, okus, ohryz, vytloukání
- zaječí zvěř - spásání, okus, ohryz

2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v zemědělství.

- jelení zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady = časté
- daňčí zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady = méně časté
- mufloní zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů = časté
- černá zvěř - spásání porostů, pošlapání, poválení, porytí luk, brambor = často devastující porosty
- srnčí zvěř - spásání, okus, ohryz, vytloukání = méně časté
- zaječí zvěř - spásání, okus, ohryz = časté

IV/C/3 - Škody působené hájenými druhy zvěře

1. Uveďte přehled hájených druhů zvěře páchající škody.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných hájenými druhy zvěře.

1 Uveďte přehled hájených druhů zvěře páchající škody.

- medvěd hnědý
- vlk obecný
- rys ostrovid
- bobr evropský
- vydra říční
- kormorán velký
- volavka šedá

2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných hájenými druhy zvěře.

- medvěd hnědý ČR = ojedinělý výskyt (včelstva)
- vlk obecný ČR = ojedinělý výskyt, ale intenzivní (chovaný dobytek)
- rys ostrovid ČR = ojedinělý výskyt, ale intenzivní škody (srnčí zvěř)
- bobr evropský stromové patro na hrázích a březích = velmi často
- vydra říční rybochovná zařízení - často
- kormorán velký vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často, likvidační výsledek
- volavka šedá vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často, likvidační výsledek

IV/C/4 - Škody zvěří v rybničním hospodářství

1. Charakterizujte škody páchané zvěří v rybničním hospodářství.
2. Zhodnoťte možnosti omezení škod páchaných zvěří v rybničním hospodářství.

1 Charakterizujte škody páchané zvěří v rybničním hospodářství.

- vydra říční rybochovná zařízení - ryby = často
- kormorán velký vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často
- volavka šedá vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často
- bobr evropský stromové porosty hrází = velmi často (Lednický park)
- ondatra pižmová poškozování hrází rybníka = velmi často

2 Zhodnoťte možnosti omezení škod páchaných zvěří v rybničním hospodářství.

- vydra říční, bobr evropský
- ondatra pižmová - odlov - šlehačky
- kormorán velký, volavka šedá = mimořádný odlov
- plašení, elektrické ohradníky, ostrý pes

IV/C/5 - Škody na zvěři

1. Jak a komu vzniká škoda na zvěři?
2. Jak je možné stanovit výši škody vzniklé na zvěři?

1 Jak a komu vzniká škoda na zvěři?

- zvěř se stává majetkem MS v okamžiku ulovení mysliveckým způsobem
- škoda na zvěři vzniká státu - druhotně MS, která obhospodařuje honitbu, kde ke škodě došlo

2 Jak je možné stanovit výši škody vzniklé na zvěři?

- výše škody na zvěři se stanoví podle tabulek jako hodnota chovného kusu zvěře
- je zde vyčíslena hodnota daného kusu zvěře, jak v oblasti chovnosti, tak v oblasti produkce zvěřiny a produkce trofeje

IV/C/6 - Biologické metody ochrany proti škodám působeným zvěří

1. Na čem jsou založeny biologické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady vhodných biologických metod ochrany před škodami zvěří.

1 Na čem jsou založeny biologické metody ochrany proti škodám zvěři?

- biologická ochrana spočívá na přírodním a přirozeném působení na zvěř za účelem snížení škod v honitbě (les + zemědělství)
- dostatek potravy v honitbě
- odváděcí přikrmování
- ponechání měkkých okusových dřevin v monokulturách smrku
- výsadba odolných odrůd dřevin, vůči poškozování rostlin zvěří (okusu, loupání)

2 Jmenujte příklady vhodných biologických metod ochrany před škodami zvěře.

- dostatek potravy v honitbě
- odváděcí přikrmování
- zvěřní políčka
- výsadba plodonosných dřevi
- ponechání měkkých okusových dřevin v monokulturách smrku
- výsadba odolných odrůd dřevin, vůči poškozování rostlin zvěří (okusu, loupání)

IV/C/7 - Technické metody ochrany proti škodám působeným zvěří

1. Na čem jsou založeny technické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady vhodných technických metod ochrany před škodami zvěří.

1 Na čem jsou založeny technické metody ochrany proti škodám zvěři.

- založeno na zabránění přístupu zvěře k mladým porostům, nebo k stromům
- přezimovací obůrky
- oplocenky, ohraženky mladých porostů
- individuální ochrana stromů – nátěry + terče (u cenných dřevin)
- zraňování kůry stromům drapáky – ronění pryskyřice – nezájem k loupání

2 Jmenujte příklady aplikace prostředků technických metod ochrany před škodami zvěři.

- založeno na zabránění přístupu zvěře k mladým porostům, nebo k stromům
- přezimovací obůrky
- oplocenky, ohraženky mladých porostů
- individuální ochrana stromů – nátěry + terče (u cenných dřevin)
- zraňování kůry stromům drapáky – ronění pryskyřice – nezájem k loupání

IV/C/8 - Chemické metody ochrany proti škodám působeným zvěří

1. Na čem jsou založeny chemické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady aplikace prostředků chemických metod ochrany před škodami zvěří.

1 Na čem jsou založeny chemické metody ochrany proti škodám zvěři.

- postřiky
- nátěry terminálů
- terče na kmeny
- poranění kůry kmenů - rojení pryskyřice

2 Jmenujte příklady aplikace prostředků chemických metod ochrany před škodami zvěři.

- repelenty – čichové, chuťové, zrakově odpudivé
- nátěrové pasty, suspenze, kapalné koncentráty
- seznam povolených přípravku na ochranu lesa
- účinnost – vegetační klid 6 měsíců, letní ochrana 4 týdny, ohryz a loupíní 6 – 10 let

IV/C/9 - Chov nepůvodních druhů zvěře

1. Zhodnoťte stručně myslivecký význam nepůvodních druhů zvěře.
2. Jaké jsou hlavní zásady a problémy chovu, resp. výskytu nepůvodních druhů zvěře?

1 Zhodnoťte stručně myslivecký význam nepůvodních druhů zvěře.

- co je vlastně nepůvodní druh zvěře u nás (bažant, krocan, daněk, muflon, kamzík, kaza bezoárová, ondatra)
- kdysi dávno dovezen, dnes nikdo neřeší
- najednou kamzík škodí - žere vzácné rostliny 100 let od vysazení
- invazní druhy
- psík mývalovitý, mýval severní, šakal, norek americký, nutrie)
- organizmy na nové predátory nejsou připravení

2 Jaké jsou hlavní zásady a problémy chovu, respektive výskytu nepůvodních druhů zvěře.

- příroda a živé organizmy nejsou na nové predátory připraveni, nikdy tady nebyli
- velké ztráty na drobné zvěři v rámci predačního tlaku
- vytláčení klasických původních organizmů (potrava, teritorium)

IV/C/10 - Životní rytmus jednotlivých druhů zvěře

1. Které jsou hlavní etapy životního rytmu zvěře?
2. Charakterizujte stručně význam vybrané životní etapy zvěře z hlediska jejího chovu.

1 Které jsou hlavní etapy životního rytmu zvěře.

- početí, embryonální vývoj, narození, růst, pohlavní dospělost, rozmnožování, stárnutí, klimaktériem, senilita, smrt organizmu
-
2 Charakterizujte stručně význam vybrané životní etapy zvěře z hlediska jejího chovu.

- početí, embryonální vývoj, narození, růst, pohlavní dospělost, rozmnožování, stárnutí, klimaktériem, senilita, smrt organizmu

IV/C/11 - Denní rytmus zvěře

1. Popište denní rytmus zvěře.
2. Co způsobí narušení denního rytmu zvěře?

1 Popište denní rytmus zvěře.

- spánek, očista těla, získávání potravy, trávení, odpočinek, získávání potravy, trávení (pastevní cykly),
odpočinek, obhájení teritoria,

2 Co způsobí narušení denního rytmu zvěře.

- stres z vyrušování při příjmu potravy, trávení, spánku
- narušení rozmnožovacího cyklu – rušení zvěře v říji
- v době hnízdění = sezení na vejcích, kladení mláďat
- špatná kondice zvěře, migrace z rušených lokalit,

IV/C/12 - Sezónní rytmus zvěře

1. Co způsobuje sezónní změny v životě zvěře?
2. Charakterizujte stručně teplou a chladnou část roku z hlediska životních projevů zvěře.

1 Co způsobuje sezónní změny v životě zvěře.

- přibývání dne (světla), ubývání noci = aktivity denní
- teplota - zimní spánek
- sněhová pokrývka = získávání potravy
- dostatek potravy = ukládání zásobních látek na zimu

2 Charakterizujte stručně teplou a chladnou část roku z hlediska životních projevů zvěře.

- zdrojem je Slunce
- studenokrevní živočichové
- teplokrevní živočichové = ptáci 39 – 42 stupňů C, živočichové 37 – 40 stupňů C
- ochrana = srst + peří – výměna srsti, přepeřování
- přizpůsobení barvy srsti, plochy těla, velikost těla

IV/C/13 - Zazvěřování honiteb

1. Proč se provádí zazvěřování honiteb?
2. Zhodnoťte základní způsoby vypouštění zvěře do honitby.

1 Proč se provádí zazvěřování honiteb.

- k zvýšení počtu dané populace v lokalitě (honitbě)
- k osvěžení krve = nově dovezená kvalitní chovná zvěř
- k zazvěření honitby novým druhem zvěře

2 Zhodnoťte základní způsoby vypouštění zvěře do honitby.

- zvěř spárkatá = přezimovací obůrka = aklimatizační obůrka
- postupné otevírání vypouštěcí obůrku, až do úplného rozptýlení za neustálého přikrmování jak v obůrce, tak v jejím okolí
- v honitbě budujeme krmná zařízení, kde neustále přikrmujeme, dokud nově vypuštěná zvěř krmná zařízení navštěvuje

- zvěř drobná = s adoptivní matkou (bažantí slípka, drůbeží kvočna)
- prostřednictvím vypouštěcích voliér = nejdříve po 8 týdnech, podle počasí a vyspělosti kuřat = zastřihávání letek - postupné dorůstání, přeletování oplocení, postupné vzdalování za neustálého přikrmování
- káčata = na mělké lokality (nemastné peří = utopení) v přírodě mastí peří stará kačena

IV/C/14 - Význam tepla pro život

1. Jaký je význam tepla pro život a jak se může v tomto směru uplatnit myslivecká péče?
2. Co je to Bergmanovo, Allenovo a Glogerovo pravidlo?

1 Jaký je význam tepla pro život a jak se může v tomto směru uplatnit myslivecká péče.

- zdrojem je Slunce
- studenokrevní živočichové
- teplokrevní živočichové = ptáci 39 – 42 stupňů C, živočichové 37 – 40 stupňů C
- ochrana = srst + peří – výměna srsti, přepeřování
- přizpůsobení barvy srsti, plochy těla, velikost těla

2 Co to je Bergmanovo, Allenovo a Glogerovo pravidlo.

- Allenovo pravidlo = teplokrevní živočichové z chladných oblastí mají kratší končetiny (a výstupky obecně) než podobní živočichové z teplých oblastí.

- Bergmanovo pravidlo = druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.

- Glogerovo pravidlo = teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své albedo, což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.

IV/C/15 - Význam světla pro život, vliv na životní cykly zvěře

1. Jaký je význam záření a světla pro život?
2. Jmenujte příklady ovlivnění zvěře světlem.

1 Jaký je význam záření a světla pro život.

- fotosyntéza = zdroj potravy = přeměna látek neústrojných v ústrojné
- rostliny = producenti
- živočichové = konzumenti

2 Jmenujte příklady ovlivnění zvěře světlem.

- délka světelného dne = dostatek světla urychluje rozmnožování - jaro = ptáci, hlodavci, šelmy
- u přežvýkavců = s poklesem délky světelného dne
- noční živočichové (sovy, netopýři)
- denní živočichové (bažanti, jestřábi, sokoli)
- orientace tažných ptáků - Slunce

IV/C/16 - Přírůst, množivost a očekávaná produkce

1. Vysvětlete pojem množivost a přírůst.
2. Jak se liší výpočet očekávané produkce u zvěře spárkaté a drobné?

1 Vysvětlete pojem množivost a přírůst.

- množivost je přírůstek – ovlivňuje jej samičí zvěř = vyšší odlov trofejové zvěře = proto stále vysoká množivost, vysoký přírůstek = nadstavy zvěře.

2 Jak se liší výpočet očekávané produkce u zvěře spárkaté a drobné.

- podle úživnosti prostředí, nadmořské výšce, vodních srážkách
- u spárkaté zvěře koeficient očekávaného přírustku x počet samic
- u drobné zvěře koeficient očekávaného přírůstku x 1 nasčítaný kus (samec i samice)

IV/C/17 - Komorování

1. Vysvětlete pojem komorování, a proč se používá.
2. U které zvěře se komorování používá?

1 Vysvětli pojem komorování a proč se používá.

- ochrana bažantů, koroptví, kačen přes zimu před strádáním
- před predátory
- v odchovnách, jarní její vypouštění zpět do honitby

2 U které zvěře se komorování používá.

- koroptve = koroptvárny
- bažanti = bažantnice
- kačeny = kačenárny

IV/C/18 - Únosnost prostředí pro zvěř

1. Vysvětlete pojem únosná kapacita prostředí.
2. Vysvětlete, k čemu dochází v případě dlouhodobého překročení únosné kapacity prostředí.

1 Vysvětli pojem únosná kapacita prostředí.

- určitý počet jednoho druhu zvěře na určité ploše, bez omezení zdroje potravy, klidových zón, odpočinkových zón, s možností přirozené reprodukce

2 Vysvětlete, k čemu dochází v případě dlouhodobého překročení únosné kapacity prostředí.

- překročení únosné kapacity prostředí má za následek stěhování se zvěře na okraje prostředí bez možnosti plného využití kapacity prostředí
- stěhování zvěře do vhodných lokalit, jiných honiteb
-

IV/C/19 - Chov zvěře v zajetí

1. Co je a co není chov zvěře v zajetí?
2. Kdo povoluje chov zvěře v zajetí?

1 Co je a co není chov zvěře v zajetí.

- chov lišky k výcviku psů k norování = je chov zvěře v zajetí
- chov jelena, daňka, muflona na oplocené zahradě = je chov zvěře v zajetí

- za chov zvěře v zajetí se nepovažuje polodivoký nebo krotký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb
- péče o zraněnou zvěř
- záchranné chovy a stanice
- dominantní způsob chovu zvěře = ve volné přírodě
- chov usměrněný = vysečená vejce
- bažantnictví = problém je začlenění mláďat do chovu ve volnosti
- obdoba = chov kačen, koroptví
- komorování bažantů, koroptví
- chov zaječí zvěře
- farmy zvěře = využití kvalitní zvěřiny, průmyslové využití paroží
- umělý chov tetřevovitých
- zoologické zahrady

2 Kdo povoluje chov zvěře v zajetí.

- chov zvěře v zajetí je možný pouze se souhlasem orgánu státní správy myslivosti Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb.

IV/C/20 - Vybrané ekologické pojmy: kulturní krajina, ekosystém, společenstva, populace, potravní řetězce

1. Vysvětlete pojmy kulturní krajina, ekosystém, populace a společenstvo.
2. Vysvětlete pojem potravní řetězec a k čemu dochází při jeho narušení.

1 Vysvětli pojem kulturní krajina, ekosystém, populace a společenstvo.

- kulturní krajina = je krajina, kterou přetvořil člověk k obrazu svému (hospodaření v lesích, hospodaření na polích, umělá nepřirozená výsadba, meliorace, chatové oblasti, výstavba, kulturní plodiny)
- ekosystém = souhrnný komplex půdy, vody, ovzduší, rostlin a živočichů, který se neustále vyvíjí a neustále dochází ke změnám
- populace = skupina organizmů v danou dobu na určité ploše
- společenstvo = lesa, rybníka, organizmy = rostliny a živočichové v daném prostředí

2 Vysvětli pojem potravní řetězec a k čemu dochází při jeho narušení.

- potravní řetězec je děj, při kterém konzumuje jeden živočich druhého

V/C/1 - Opatření při zjištění nákazy zvěře

1. Co je povinností uživatele honitby při zjištění nákazy?
2. Jaká opatření mohou být přijata při likvidaci nákazy?

1. Co je povinností uživatele honitby při zjištění nákazy?
- Zabezpečit šíření nákazy, kontaktovat státní veterinární správu,…
2. Jaká opatření mohou být přijata při likvidaci nákazy?
- Zákaz vstupu (do zóny nákazy), zaškolení lidí, kafilérie, hygiena, postupovat dle rozhodnutí státní veterinární správy

V/C/2 - Nakažlivé choroby zvěře

1. V čem spočívá nebezpečí nakažlivých chorob a jaká opatření se přijímají?
2. Uveďte rozdělení a příklady nakažlivých chorob zvěře.

1. V čem spočívá nebezpečí nakažlivých chorob a jaká opatření se přijímají?
- (roz)šíření
- Zamezit šíření, zákaz vstupu, kafilérie, hygiena, dle veteriny,…
2. Uveďte rozdělení a příklady nakažlivých chorob zvěře.
- Nenakažlivé - alimentární
- Nakažlivé (Infekční) - a) Virové - AMP
b) Bakteriální – Anthrax (Snět slezinná)
c) Parazitární – Střečkovitost

V/C/3 - Trichinelóza (svalovčitost)

1. Charakterizujte stručně trichinelózu.
2. Jaká je prevence proti nákaze člověka trichinelami?

1. Charakterizujte stručně trichinelózu
- U černé zvěře (+všichni masožravci)
- Ve svalovině
- Povinné vyšetření
2. Jaká je prevence proti nákaze člověka trichinelami?
- Kafilerie
- Tepelně upravené maso

V/C/4 - Tularémie, tuberkulóza

1. Charakterizujte tularémii a popište příznaky onemocnění a opatření při výskytu.
2. Charakterizujte tuberkulózu a popište příznaky onemocnění a opatření při výskytu.

1. Charakterizujte tularémii a popište její příznaky onemocnění a opatření při výskytu.
- Onemocnění volně žijících hlodavců, z lovné zvěře především zajíc. Napadené kusy ztrácejí plachost, dají se snadno chytit.
- Silné zduření sleziny a mízních uzlin. Zvýšená opatrnost (rukavice, igelitový pytel,…)
- Zvěřina je nepoživatelná
- Ohniskový výskyt
- V ohnisku vyšetření všech střelených zajíců
- Zákaz odchytu a přemísťování zvěře
2. Charakterizujte tuberkulózu a popište její příznaky onemocnění a opatření při výskytu.
- Bývá problémem v oborních chovech jelení nebo dančí zvěře. Onemocnění vede k hubnutí a slábnutí postiženého kusu.
- Dochází k zánětlivé reakci postiženého orgánu a mízních uzlin. Žlutobílá suchá či drobivá ložiska. Ojediněle též na pohrudnici nebo na pobřišnici mnohočetné uzlíky. U jelení zvěře dochází k mnohonásobnému zvětšení infikovaných mízních uzlin v oblasti hlavy a krku, vyplněných hnisavým obsahem.
- Diagnostika až při ulovení
- Zvěřina je nepoživatelná
- Z chovu vyřadit pozitivní kusy
- Přenos možný na člověka

V/C/5 - Klasický mor prasat

1. Charakterizujte klasický mor prasat a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu klasickým morem prasat?

1. Charakterizujte klasický mor prasat a popište příznaky onemocnění.
- Pokles pohyblivosti u černé zvěře, potácivá chůze zvěře, ochrnutí zadní části těla. Trus bývá průjmový až krvavý, moč tmavohnědá. úhyn dosahuje až 100%. Drobné krváceniny v kůži. Vředovité změny ve slepém a tlustém střevě.
- Silně infekční onemocnění.
- Zvěřina je nepoživatelná
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu klasickým morem prasat?
- Okamžitě nahlásit veterinární správě
- Při výskytu u domácích prasat zakázat volný vstup do obor s černou zvěří

V/C/6 - Preventivní zdravotní péče o zvěř

1. Popište význam slanisek pro preventivní zdravotní péči o zvěř.
2. Uveďte možnosti myslivců a druhy přípravků používané při preventivní zdravotní péči o zvěř.

1. Popište význam slanisek pro preventivní zdravotní péči o zvěř.
- Zajištění dostatek minerálů
- Ze zimní na letní a trávení
2. Uveďte možnosti myslivců a druhy přípravků používané při preventivní zdravotní péči.
- Lízy s vitamínama, granulované směsi pro určité období zvěře, na políčka setí léčivých rostlin,…

V/C/7 - Střečkovitost

1. Charakterizujte střečkovitost.
2. Jaké důsledky má napadení zvěře střečky?

1. Charkaterizujte střečkovitost.
- Parazitální onemocnění střečkem
- dvoukřídlý létací hmyz v parných letních dnech
- střeček nosní a podkožní
- střeček nosní - napadení nosních a hltanových dutin, dusivý kašel
- zvěř hubne, špatně přebarvuje, mladá zvěř hyne
- podkožní - dospělý jedinec klade na srst vajíčka, larvy se provrtávají v kůži otvory (až 200 larev)
- zvěř hubne, špatně vstává, má matnou srst a špatně s přebarvuje
- Léčba Cermixem
2. Jaké důsledky má napadení zvěře střečky?
- zvěř hubne, špatně přebarvuje, mladá zvěř hyne, špatně vstává, má matnou srst

V/C/8 - Brucelóza, salmonelóza

1. Charakterizujte brucelózu, uveďte příznaky a pravidla v případě podezření na nákazu brucelózou.
2. Charakterizujte salmonelózu, uveďte příznaky a pravidla v případě podezření na nákazu salmonelózou.

1. Charakterizujte brucelózu, uveďte příznaky a pravidla v případě podezření na nákazu brucelózou.
- Nakažlivé onemocnění zvěře, především zajíce. Při akutním průběhu mohou hynout napadené kusy v krátkém čase v dobrém výživném stavu. Při chronickém průběhu ztrácejí plachost, dají se chytit, jsou vyhublí.
- Zvěř je nepoživatelná
- Přenosná na člověka
- Serologické vyšetření všech ulovených zajíců. Zákaz odchytu a přemísťování zvěře.
2. Charakterizujte salmonelózu, uveďte příznaky a pravidla v případě podezření na nákazu salmonelózou.
- Vyvolána bakteriemi. Působí průjmové onemocnění zejména u mladých zvířat. To se projevuje horečkou, průjmovým trusem s obsahem krve. Ztráta tekutin způsobuje dehydrataci s následným selháním oběhového systému a v mnoha případech úhynem.
- Léčit

V/C/9 - Slintavka a kulhavka

1. Charakterizujte slintavku a kulhavku a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu slintavkou a kulhavkou?

1. Charakterizujte slintavku a kulhavku a popište příznaky onemocnění.
- Virové onemocnění postihující spárkatou zvěř, domácí přežvýkavce, prasata a je přenosné i na člověka. Onemocnění způsobuje tvorbu puchýřů na sliznici dutiny ústní a v oblasti spárů. Nemocná zvěř se pohybuje méně, kulhá, v okolí svíráku či ryje lze pozorovat zvýšenou produkci slin. Úhyny postižených zvířat jsou poměrně málo časté.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu slintavkou a kulhavkou?
- Postižené kusy zvěře je nutné okamžitě ulovit a bezprostředně odstranit. Zvěřina je nepoživatelná. Jedná se o velmi nebezpečnou nákazu, podléhající povinnosti hlášení. Ochranná a zdolávací opatření vyhlašuje státní veterina.

V/C/10 - Aujezskyho choroba (pseudovzteklina)

1. Charakterizujte Aujezskyho chorobu a popište příznaky onemocnění u zvěře.
2. Popište nebezpečí Aujezskyho choroby pro psy, následky nakažení psa a možnou prevenci.

1. Charakterizujte Aujezskyho chorobu a popište příznaky onemocnění u zvěře.
- Virové onemocnění, jehož přírodním rezervoárem je prase divoké. Onemocnění je přenosné na prase domácí a řadu dalších živočichů (mimo člověka). Zvláště vnímaví jsou na tuto infekci psi a kočky, u kterých dochází za příznaků úporné svědivosti k úhynům.
- U prasat způsobuje poruchy reprodukce, nervové a dýchací příznaky.
- Léčení se neprovádí
2. Popište nebezpečí Aujezskyho choroby pro psy, následky nakažení psa a možnou prevenci.
- Úhyn psa
- Zabránění styku s ulovenými divokými prasaty a zamezení přístupu k vývrhu či zbytkům při zpracování ulovené černé zvěře.

V/C/11 - Toxoplazmóza

1. Charakterizujte toxoplazmózu a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na toxoplazmózou?

1. Charakterizujte toxoplazmózu a popište příznaky onemocnění.
- Parazitální onemocnění způsobované vývojovými stádii kokcidie, jejímž definitivním hostitelem je kočka domácí a volně žijící kočkovité šelmy. K vývojovým stadiím jsou vnímaví téměř všichni teplokrevní živočichové, i člověk. Parazit se množí v krvi, posléze proniká do tkání a vytváří tkáňové cysty. Výrazně atakuje centrální nervový systém. U těhotných žen může způsobovat poškození vyvíjejícího se plodu. K infekci dochází pozřením kočkou vyloučených oocyst či konzumaci nedokonale tepelně upraveného masa, které obsahuje tkáňové cysty.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na toxoplazmózu?
- Maximální používání ochranných prvků (rukavice atd.) a doručení podezřelého kusu na veterinu

V/C/12 - Poranění a úrazy zvěře

1. Uveďte nejčastější typy poranění zvěře, a co je způsobují.
2. Jaká jsou možná opatření v předcházení poraněním zvěře?

1. Uveďte nejčastější typy poranění zvěře, a co je způsobuje.
- Střety s motorovými vozidly či zemědělskou technikou a postřelením. U rozsáhlejších poranění dochází většinou k následnému úhynu postižené zvěře, u jednoduchých zlomenin či nekomplikovaných poranění je možné uzdravení, které je u zlomenin často doprovázeno celoživotními následky. Řepka – odutí zvěře
- Člověk
2. Jaká jsou možná opatření v předcházení poranění zvěře?
- V lesních úsecích, terénu, okolí, zvyšovat bezpečnost a obezřetnost na motorových vozidlech.
- Zvýšit povědomí o zvěři kolem nás.

V/C/13 - Sněť slezinná

1. Charakterizujte sněť slezinnou a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na onemocnění snětí slezinnou?

1. Charakterizujte sněť slezinnou a popište příznaky onemocnění.
- Slezinná sněť je akutní bakteriální infekce, jejímž původcem je Bacillus anthracis, který se nejčastěji vyskytuje u býložravců. U člověka dochází k infekci proniknutím spor B. anthracis do jeho organismu, a to při styku s infikovanými zvířaty nebo kontaminovanými živočišnými produkty, při pokousání hmyzem, případně v důsledku inhalace nebo požití spor. Střevní forma tohoto onemocnění se vyskytuje vzácně a je spojena s vysokou úmrtností.
- Plicní: Příznaky se podobají nejdříve silné chřipce, pak silnému zápalu plic.
- Střevní: Projevuje se mimo jiné krví ve stolici a zvratcích.
- Kožní: Prvním projevem bývá svědivé místo nebo puchýř tmavší až černé barvy v místě infekce (inkubační doba je přibližně 1–2 týdny), tzv. pustula maligna. Posléze se objevují velké, nebolestivé a nekrotické.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na onemocnění snětí slezinnou?
- Anthrax je vysoce infekční a přenáší se alimentární cestou, kůží přes oděrky nebo skrze dýchací soustavu. Prevenci představuje očkování, omezování rozšíření této nemoci mezi dobytkem, vyhýbání se podezřelému dobytku ad.

V/C/14 - Nenakažlivé choroby zvěře, alimentární onemocnění

1. V čem spočívají nenakažlivá onemocnění zvěře a jak se jim bráníme?
2. Uveďte nejčastější příklad alimentárního onemocnění zvěře.

1. V čem spočívají nenakažlivá onemocnění zvěře a jak se jim bráníme?
- Nesprávná výživa
- Dbáme na kvalitu a zajištění všech potřeb krmiva
2. Uveďte nejčastější příklad alimentárního onemocnění zvěře.
- Dna, oštipování peří, kanibalismus, peróza, střevní katary – zapařené, zkysané, plesnivé krmivo

V/C/15 - Vzteklina

1. Charakterizujte vzteklinu a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu vzteklinou?

1. Charakterizujte vzteklinu a popište příznaky onemocnění.
- Virové onemocnění přenosné na všechny teplokrevné živočichy. Je přenosná na člověka a je smrtelná. Virus napadá nervové tkáně. U psů probíhá vzteklina ve formách zuřivé a tiché. Nejčastěji dochází k přenosu kousnutím a přímým kontaktem s nemocným zvířetem. Velkým nebezpečím jsou nemocná volně žijící zvířata, u nichž je nápadné, že ztrácejí přirozenou plachost a přibližují se k lidem. Slina nemocného zvířete je infekční 3 až 5 dní před objevením se prvních příznaků onemocnění.
- Počáteční příznaky jsou nespecifické bolesti, neobvyklé brnění a pálení v místě poranění. Nemoc se může rozvinout do dvou forem, rychlejší průběh se smrtí během několika dní má „hyperaktivní, zuřivá forma“ s absencí strachu a hydrofobií. Druhá forma je paralytická, probíhá pomaleji a déle, smrt nastává ochrnutím svalů a nervového systému.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu vzteklinou?
- Odstranění jedinců.

V/C/16 - Ptačí chřipka

1. Charakterizujte ptačí chřipku a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu ptačí chřipkou?

1. Charakterizujte ptačí chřipku a popište příznaky onemocnění.
- Virové onemocnění ptáků, přenosné také na další druhy zvířat (pes, prase) i na člověka. Hlavním zdrojem šíření jsou vrubozobí – kachny a husy. Onemocnění může probíhat od lehké formy, kdy dochází pouze ke zhoršenému příjmu krmiva či snížení produkce vajec, přes akutní průběh s výskytem dechových a zažívacích problému až po tzv. perakutní průběh, kdy postižení ptáci hynou bez předchozích příznaků. Choroba je přenosná na chovy domácí drůbeže. Onemocnění se neléčí.
2. Jaká pravidla platí v případě podezření na nákazu ptačí chřipkou?
- Ochrana intenzivních chovů pernaté zvěře před stykem s volně žijícím ptactvem.
- Povinnost hlásit státní veterinární správě.
- Pandemie
- Odstranění kusů

V/C/17 - Myxomatóza

1. Charakterizujte myxomatózu a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká opatření lze učinit v případě podezření na nákazu myxomatózou?

1. Charakterizujte myxomatózu a popište příznaky onemocnění.
- Virové onemocnění divokých a domácích králíků, výjimečně přenosné na zajíce. Šíří se především krev sajícím hmyzem, případně kontaktem s nemocným jedincem. Inkubační doba trvá 4 – 10 dní. Onemocnění se projevuje hubnutím, výtokem z očí, zduřením víček, tvorbou uzlovitých novotvarů v oblasti očí, ušních boltců, nozder a pohlavních orgánů. K úhynu dochází za 12 až 14 dní. Úmrtnost je vysoká.
- Léčba onemocnění neexistuje
2. Jaká opatření lze učinit v případě podezření na nákazu myxomatózou?
- Nemocné kusy je nutné bezodkladně odstřelit, uhynulé sbírat a zajistit jejich bezpečnou asanaci (spálení, hluboké zakopání). Zvěřina odlovených kusů je nepoživatelná.
- Vakcinace.

V/C/18 - Pseudomor drůbeže

1. Charakterizujte pseudomor drůbeže a popište příznaky onemocnění.
2. Jaká opatření musíme učinit v případě podezření na nákazu pseudomorem drůbeže?

1. Charakterizujte pseudomor drůbeže a popište příznaky onemocnění.
- nyní Newcastelská nemoc
- Virové onemocnění postihující ptáky, především z řádu hrabavých (patří zde také bažant a koroptev). Onemocnění se projevuje ztíženým dýcháním, žlutobílým průjmem, a nervovými příznaky. Při akutním průběhu mohou ptáci hynout bez příznaků. Rezervoárem a šiřitelem onemocnění mohou být volně žijící ptáci.
2. Jaká opatření musíme učinit v případě podezření na nákazu pseudomorem drůbeže?
- Likvidace veškeré vnímavé zvěře.
- Vakcinace v pitné vodě
- Povinnost hlásit státní veterinární správě

V/C/19 - Svrab (prašivina), střevní červivost

1. Charakterizujte prašivinu, popište příznaky onemocnění a opatření v případě podezření na prašivinu.
2. Charakterizujte stručně střevní červivost a opatření v případě výskytu střevní červivosti.

1. Charakterizujte prašivinu a popište příznaky onemocnění a opatření v případě podezření na prašivinu.
- Je onemocnění způsobené parazitickými roztoči. Z napadených míst vypadává srst, kůže je zarudlá, pes se tře o předměty, protože napadená místa svědí. Přenos na psa ze zvěře. Choroba je přenosná na člověka, u kterého dochází k obdobným příznakům, původce onemocnění se však u člověka dále nerozmnožuje a onemocnění během několika týdnů odezní.
- Nakaženou zvěř odstraňujeme z honitby, antiparazitika
2. Charakterizujte stručně střevní červivost a opatření v případě výskytu střevní červivosti.
- Střevní červivost patří mezi nejčastější parazitózy zvěře. Původci patří do velké skupiny hlístic a postihují téměř celý trávicí aparát. Označují se jako žaludeční a střevní hlístice. Nález ojedinělých parazitů z této skupiny je možné zjistit i u zvěře ve vynikající zdravotní kondici. Naopak při postižení mladé zvěře či zvěře oslabené v důsledku jiných onemocnění jsou nálezy těchto parazitů velmi početné. Postižená zvěř je méně pohyblivá, pozdě přebarvuje, trpí průjmy, klesá její tělesná hmotnost a u samců dochází ke zhoršení kvality paroží. Při vyvrhování ulovené zvěře jsou patrné zánětlivé změny na sliznici trávicího aparátu. Pokud je ulovená zvěř v dobré tělesné kondici, je zvěřina po odstranění trávicího aparátu poživatelná. V oblastech s přemnoženou spárkatou zvěří je výskyt červivosti vysoký.
- Nasadit antiparazitika, vyčistit krmná zařízení, odstranit jedince ve špatné tělesné kondici.

V/C/20 - Aktuální roční novinky s přímou vazbou na loveckou kynologii

AKTUALIZUJE SI SÁM LEKTOR-ZKUŠEBNÍ KOMISAŘ PRO DANÉ ČASOVÉ OBDOBÍ KURZU, PŘEDNÁŠEK A ZKOUŠEK (aktuální novinky k dispozici na www.cmmj.cz)
Např. pro polovinu roku 2017 :
1. Jaká je aktuální situace výskytu afrického moru prasat ve střední a severovýchodní Evropě?
2. Mohou se národně uznaná lovecká plemena psů, která zatím nejsou uznána FCI, zúčastnit v České republice zkoušek lovecké upotřebitelnosti?

1. Jaká je aktuální situace výskytu afrického moru prasat ve střední a severovýchodní Evropě?
- Odpověď dle aktuálnosti (02/2020) - výskyt v Polsku blízko Německých hranic, jihovýchod Slovenska
- U nás úspěšně zástřelné, prozatím se již nevyskytuje
2. Mohou se národně uznaná lovecká plemena psů, která zatím nejsou uznána v FCI, zúčastnit v České republice zkoušek lovecké upotřebitelnosti?
- Ne

VI/C/1 - Historický vývoj zbraní

1. Popište princip fungování předovek a jejich zámkové mechanismy.
2. Jmenujte některé vynálezy v oblasti zbraní a střeliva druhé poloviny 19. století.

1. Popište princip fungování předovek a jejich zámkové mechanismy.
- všechny současné zbraně kdy vkládáš celý náboj do zbraně jsou zadovky. předovka se nabíjí přes hlaveň (mušketýři). předovky má jednu stranu zavařenou. Nasypeš prach do hlavně, dáš ucpávku (papír, látka) a potom střelu (kule) a upěchuješ nabijákem. Máš nabito. Na pánvičku dáš další prach a ten se odpaloval pomocí doutnáku první, později křesadlovým zámkem, následně perkusní zápalkou.
2. Jmenujte některé vynálezy v oblasti zbraní a střeliva druhé poloviny 19. století.
- Opakovací zbraně
- Výkonný bezdýmný prach
- Zápalka s vnitřní kovadlinkou

VI/C/2 - Střelné zbraně vzduchové, plynové a mechanické

1. Popište princip fungování plynovky a vzduchovky.
2. Na čem je založen princip fungování mechanických zbraní?

1. Popište princip fungování plynovky a vzduchovky.
- Plynovky jsou především zbraně, které jsou používány k nutné sebeobraně, nebo ke startovací střelbě při závodech a také k odpalování pyrotechnických šrapnelů. Výhodou těchto zbraní je jejich autentičnost. Vždy jsou vyráběny jako repliky skutečných zbraní, což zaručuje jejich věrohodnost při použití na útočníka.
- Vzduchovka je střelná zbraň využívající stlačeného vzduchu, nejčastěji v podobě pušky nebo pistole. Používá se k rekreační a cvičné střelbě, nebo k lovu drobné zvěře.
2. Na čem je založen princip fungování mechanických zbraní?
- Mechanické střelné zbraně využívají k nahromadění energie nejčastěji mechanické převody, páky nebo přechodnou deformaci pružin.

VI/C/3 - Přístroje pro noční vidění, elektronické a jiné pomůcky určené k lovu zvěře

1. Popište princip fungování různých přístrojů pro noční lov zvěře.
2. Jaké jsou etické aspekty použití uvedených přístrojů?

1. Popište princip fungování různých přístrojů pro noční lov zvěře.
- Přístroje pro noční vidění pracují se zbytkovým světlem v okolním prostředí (světlo hvězd, měsíce). Toto světlo, tedy svazek fotonů, prochází do trubice fotonásobiče, kde se fotony mění na elektrony. Elektrony jsou poté elektro-chemickým procesem znásobeny a usměrněny k fosforové obrazovce měnící zmnožené elektrony ve viditelné světlo, které následně vidíte v hledáčku. Výsledný obraz je jasným nazelenale zářícím zobrazením scény, kterou pozorujete.
2. Jaké jsou etické aspekty použití uvedených přístrojů?
- zákonem je povolen lov zvěře jen hodinu před a hodinu po západu slunce. Aby zvěř měla v noci klid. Noční vidění toto stírá. Je povolen jen lov černé zvěře z důvodu jejího přemnožení a toho, že ve dne moc nevychází. Z etického hlediska lovená zvěř nemá klid už ani v noci.

VI/C/4 - Pažby loveckých zbraní

1. Pojmenujte jednotlivé části pažby. Jaké tvarové typy pažeb znáte?
2. Jaký význam má vhodně zvolená pažba lovecké zbraně?

1. Pojmenujte jednotlivé části pažby. Jaké tvarové typy pažeb znáte?
- Předpažbí, nos předpažbí, krk, pistolová rukojeť, nos, hřbet, lícnice, hlaviště, pata hlaviště. Druhy pažeb: anglická pažba, francouzská pažba, pažba polopistolová (americká), pažba pistolová s lícnicí, pažba Monte Carlo, německá pažba.
2. Jaký význam má vhodně zvolená pažba lovecké zbraně?
- Rychle a přesně zamířit

VI/C/5 - Hlaveň kulovnice

1. Které hlavní části má kulová hlaveň?
2. Co jsou drážky a pole? K čemu slouží?

1. Které hlavní části má kulová hlaveň?
- Ústí hlavně, drážkovaný vývrt, přechodový kužel, nábojová komora, čelo hlavně, čelo závěru, lůžko pro dno nábojnice, dno lůžka, válcové zakončení ústí/ zakončení ústí komolým kuželem, uzamykací délka
2. Co jsou drážky a pole? K čemu slouží?
- Drážky jsou místa, která jsou "vyříznuta" v hlavni a vystouplé prvky se nazývají pole. Drážky a pole se mohou lišit počtem, hloubkou, tvarem, směrem stoupání (pravo a levotočivé) a velikostí stoupání.
- Zajišťuje roztočení projektilu okolo jeho podélné osy.

VI/C/6 - Hlaveň brokovnice

1. Které hlavní části má broková hlaveň?
2. Jak se liší vývrt brokové hlavně od hlavně kulové?

1. Které hlavní části má broková hlaveň?
- Ústí hlavně, zahrdlení, hladký vývrt, přechodový kužel, nábojová komora, čelo hlavně, čelo závěru, uzamykací délka, závěrová vůle
2. Jak se liší vývrt brokové hlavně od hlavně kulové?
- Broková hlaveň je rozdílné konstrukce od kulové. Nábojová komora, do které je vkládán náboj, přechází přechodovým kuželem do vodící části válcového vývrtu, který je hladký a bez drážek. Tloušťka stěny je proměnlivá a směrem k ústí se zmenšuje.

VI/C/7 - Zahrdlení brokovnice

1. Co je zahrdlení a jak je v praxi řešeno?
2. Na co má zahrdlení vliv?

Klasická broková hlaveň má válcový vývrt, tedy stále stejného průměru (za přechodovým kuželem nábojové komory). Několik centimetrů (4 až 6) před ústím hlavně je náběh, který zajišťuje pozvolný přechod průměru hlavně do zahrdlení. Zahrdlení náporové se zužuje kuželovitě nebo po křivce. Konečný průměr je menší než průměr vývrtu hlavně. O kolik je menší, to udává číslo zahrdlení.

Brokovnice s nezahrdlenou hlavní se vyznačují velkým rozptylem broků na větší vzdálenost (20 m a více). To je výhodné pro střelbu na blízko, zvyšuje se pravděpodobnost zásahu pohyblivého cíle. Na větší vzdálenost je cíl zasažen malým počtem broků, nebo vůbec ne. Broky cíl takzvaně „obejdou“.
Snahy o snížení rozptylu, a tedy ke zvýšení krytí vedly k úpravám hlavní. Vyráběly se hlavně, které se postupně směrem k ústí zužovaly. Vynálezcem byl ve dvacátých letech 19. století Čech Dominik Brandejs. Ve své době nenašel pro zahrdlení hlavní pochopení. Později se zahrdlení objevilo jako anglická konstrukce. Přijatelné řešení se našlo v zahrdlení hlavně až těsně před ústím.

Broky při přechodu do zúženého zahrdlení dostanou od kuželového přechodu dostředivou energii, jejich rychlost se v menším průměru zvýší (z fyziky známe Bernouliho trubici) a délka "brokového shluku" se protáhne. To vede k tomu, že brokový shluk delší dobu po opuštění hlavně „drží pohromadě“. Později je tak jako tak vlivem turbulence vzduchu a srážkami mezi broky rozptýlen. Vysokým zahrdlením se prodlouží účinný dostřel téměř na dvojnásobek.

VI/C/8 - Spoušťové a bicí mechanismy loveckých zbraní, napínáčky

1. K čemu slouží spoušťové a bicí ústrojí a jak bývá technicky řešeno?
2. Co je napínáček, k čemu slouží a jak bývá technicky řešen?

1. K čemu slouží spoušťové a bicí ústrojí a jak bývá technicky řešeno?
- Spoušťový ústrojí zbraně je mechanismus určený k ovládání bicího mechanizmu palné zbraně. Bicí ústrojí (zámek) je bicí mechanismus umístěný na samostatné základně, vkládané do lůžka zbraně. Slouží k vyvolání mechanického úderu na zápalku náboje v okamžiku spuštění. Na konkrétních zbraních se konstrukce bicího mechanizmu mírně liší. Běžné je například spojení zápalníku a úderníku, při kterém je zápalník tvořen výstupkem na úderníku. Bicí mechanismus může být také ovlivněn konstrukcí pojistek zbraně. Například pojistka typu převodní kulisa je vytvořena tak, že bez její aktivace úderník nedosáhne na zápalník. Tento druh pojistky je používán na revolverech
2. Co je napínáček, k čemu slouží a jak bývá technicky řešen?
- Napínáček je zařízení které snižuje odpor spouště palné zbraně při střelbě. Nejčastěji bývá používán na loveckých kulovnicích. Napínáčky dělíme na: Německý napínáček – je používán u opakovacích kulovnic ( skládá se ze dvou spouští : 1. je spoušťový jazýček a 2. je napínací jazýček ) , Francouzský napínáček – je používán u kombinovaných zbraní, ale může být použit i u opakovacích a jednoranných kulovnic ( je napínán pohybem spoušťového jazýčku směrem dopředu , tzn. že je zde pouze jeden jazýček ).

VI/C/9 - Pojistky zbraní

1. K čemu slouží pojistky zbraní a jaké musí splňovat požadavky?
2. Jak jsou pojistky loveckých zbraní nejčastěji řešeny vzhledem k vnějšímu provedení?

1. K čemu slouží pojistky zbraní a jaké musí splňovat požadavky?
- Pojistka zbraně, respektive pojistné mechanismy zbraní jsou jak ručně ovládané, tak i automatické mechanismy, jejichž účelem je zabránění nežádoucímu výstřelu zbraně. V zúženém smyslu slova se pojistkou nazývá součástka zbraně, která brání pohybu nebo jinak znemožní funkci spoušťového a/nebo bicího mechanismu zbraně.
2. Jak jsou pojistky loveckých zbraní nejčastěji řešeny vzhledem k vnějšímu provedení?
- Dlaňová pojistka, výstražník, bezpečnostní ozub na kohoutu, manuální pojistka.

VI/C/10 - Zápalky, středový a okrajový zápal

1. Jaký je rozdíl mezi okrajovým a středovým zápalem?
2. Jaké typy zápalek pro středový zápal znáte a čím se liší?

1. Jaký je rozdíl mezi okrajovým a středovým zápalem?
- Nábojnice se středovým zápalem je opatřena lůžkem pro zápalku, kdežto nábojnice s okrajovým zápalem má zápalkovou slož umístěnou ve svém dutém okraji.
2. Jaké typy zápalek pro středový zápal znáte a čím se liší?
- Boxer a Berdan. Zápalka typu Boxer má vlastní kovadlinku zatímco zápalka typu Berdan je bez vlastní kovadlinky.

VI/C/11 - Střelné prachy

1. Jaké druhy střelných prachů se dnes používají?
2. Co se stane při záměně různých druhů střelného prachu?

1. Jaké druhy střelných prachů se dnes používají?
- dnes bezdýmné prachy, v kulových nábojích většinou válečkového tvaru, v brokových mají tvar obdélníčků a čtverečků s nízkou výškou (cca 1mm)
2. Co se stane při záměně různých druhů střelného prachu?
- Brokový prach v kulovém náboji by mohl způsobit poškození hlavně a kulový prach v brokovém náboji by nevinul dostatečnou energii.

VI/C/12 - Údržba lovecké zbraně

1. Popište čištění a ošetření lovecké zbraně.
2. Jak ukládáme zbraně a střelivo z technického hlediska?

1. Popište čištění a ošetření lovecké zbraně.
- Čištění po každém použití (i když jsme z ní nestříleli). Před ošetřením zbraň rozložit, na všechny části zbraně vně i uvnitř nanést sprejem olejovou emulzi, která čistí a rozpouští nečistoty. Po několika minutách působení emulze mechanicky vyčistíme vodící části vývrtu hlavně od nánosu olova (hladký vývrt – ocelový spirálový kartáček, drážkovaný vývrt, mosazný kartáček) a to vždy ve směru od nábojové komory. Zbývající části vývrtu a čelo závěru od zplodin hoření zápalky a prachu vyčistíme lacetkovým hadříkem, který nepouští vlas (např. bavlněný) vytřeme do sucha vývrt, vnější povrch hlavní a lůžko hlavní. Součásti uvnitř hlavních částech zbraně (spoušťový, bicí a pojistný mechanizmus) čistíme podle okolností a vždy tuto operaci svěříme odborníkovi nebo opravně. Správně vyčištěná zbraň má mít dokonale lesklý a čistý vývrt. (Šetrnější na čištění pro vývrt a ústí hlavně jsou speciální čistící kartáčky integrované do čistících šňůr.)
2. Jak ukládáme zbraně a střelivo z technického hlediska?
- Zbraně utřené do sucha, nakonzervované, vybité. náboje pokud možno v původních obalech. ukládají se tak, aby nedocházelo k častým a rychlým změnám teplot.( mráz a teplo). dochází takto ke kondenzaci vody a tím ke korozi a nebo navlhnutí prachu. teplota by měla být něco málo pod pokojovou, ale stálá a suchá. proto jsou většinou trezory na chodbách

VI/C/13 - Zámky loveckých zbraní

1. Vysvětlete pojem zámek lovecké zbraně.
2. Uveďte příklad zámků používaných na loveckých zbraních.

1. Vysvětlete pojem zámek lovecké zbraně.
- Zámek je systém bicího, spoušťového a pojistného ústrojí pro zbraně se sklopnými hlavněmi.
2. Uveďte příklad zámků používaných na loveckých zbraních.
- postranní u brokovnic zvláště dvojky Holand/Holand
- lůžkové u kozlic a trojáků, Anson/Deeley, Blitz

VI/C/14 - Bezolovnaté a nestandardní střely

1. Jaké jsou alternativní materiály používané pro výrobu střel a jaké jsou důvody jejich zavádění?
2. Jaké jsou výhody a nevýhody střel z nestandardních materiálů?

1. Jaké jsou alternativní materiály používané pro výrobu střel a jaké jsou důvody jejich zavádění?
- ocel, bismut či wolfram
- kontaminace olovem
2. Jaké jsou výhody a nevýhody střel z nestandardních materiálů?
- Výhody - Nekontaminace
- Nevýhody - vyšší tvrdost a nižší hmotnost a tím menší dopadová energie.

VI/C/15 - Krytí brokovnice

1. Jak zjišťujeme krytí brokovnice?
2. Na co má krytí brokovnice vliv v praxi?

1. Jak zjišťujeme krytí brokovnice?
- Krytí u brokovnice udává kolik procent broků z použitého náboje zasáhlo kruh o stanoveném průměru v určené vzdálenosti od ústí zbraně. Přesná metodika stanovení krytí brokové zbraně se pro jednotlivé země liší.
2. Na co má krytí brokovnice vliv v praxi?
- Krytí má vliv na shluk/hustotu – rozptyl broků v terči.

VI/C/16 - Střední zásah a rozptyl kulovnice

1: Co je to střední zásah a jak jej vyhodnocujeme?
2. Jak zjišťujeme rozptyl kulovnice?

1. Co je to střední zásah a jak jej vyhodnocujeme?
- Zásahy či nárazy jsou seskupeny okolo určitého bodu, který vzniká vyhodnocením zásahů a jedná se o dráhu střely, která prochází středem svazku drah střel. Vyhodnocování středního zásahu se děje pomocí úseček, kterými se spojují jednotlivé zásahy a úsečky se postupně dělí podle počtu zásahů.
2. Jak zjišťujeme rozptyl kulovnice?
- Rozptyl kulovnice, je to když vystřelíš 5 nábojů ze střelecké stolice (odstraníš větší chybu střelcem) a zásahy jsou nějak rozházané v terči. A to je ten rozptyl (vychýlení zásahů od záměrného bodu)

VI/C/17 - Přebíjení střeliva

1. Kdo a za jakých podmínek může přebíjet střelivo?
2. Popište stručně přebíjení brokového a kulového střeliva.

1. Kdo a za jakých podmínek může přebíjet střelivo?
- Osoba starší 18 let, svéprávná. Jinak každý jen pro svou potřebu. (ne oficiálně na prodej)
2. Popište stručně přebíjení brokového a kulového střeliva.
- brokový – vypere (očistí se vnitřek náboje) vytlačí se původní zápalka a místo ní se zatlačí nová, zkalibrují se vnější rozměry v matrici. Odváží a nasype se nový prach, vloží se košíček a do něj broky. Uzavře se náboj.
- kulový – vypere se, upraví vnější rozměry, vyrazí zápalka, dá se nová, nasype odvážený prach a zalisuje se střela a stáhne krček, aby těsnil.

VI/C/18 - Zkoušení zbraní a zkušební značky

1. Kdy a jak se zkouší lovecké zbraně?
2. Jak se označuje lovecká zbraň při přezkoušení?

1. Kdy a jak se zkouší lovecké zbraně?
- Před začátkem lovecké sezóny, správné nastřelení
- Zkoušení zbraní je u nás prováděno Českou státní zkušebnou v Praze. Zbraň necháme přezkoušet, pokud máme pochybnosti o jejím technickém stavu (deformace, praskliny, výdutě), nebo při nekruhových průstřelech, kt. mohou mít původ vzniku v opotřebovaném vývrtu hlavně.
2. Jak se označuje lovecká zbraň při přezkoušení?
- značí se tormentační značkou a posledním dvojčíslím roku tormentace.

VI/C/19 - Doklady související se zbraní a postup při pořizování zbraně

1. Které jsou základní dokumenty související s držením a nošením zbraně?
2. Jak postupujeme při koupi loveckých zbraní různých kategorií?

1. Které jsou základní dokumenty související s držením a nošením zbraně?
- zbrojní průkaz a průkaz zbraně
2. Jak postupujeme při koupi loveckých zbraní různých kategorií?
- A: Pro nákup zbraně kategorie A je nutný zbrojní průkaz skupiny A a výjimka od Policie ČR. Běžný držitel zbrojního průkazu může získat výjimku prakticky jen ke sběratelským účelům. Na tuto výjimku nevzniká právní nárok a záleží tak pouze na příslušném útvaru Policie, zda vám vyhoví či nikoli.
- B: Pro nákup zbraně kategorie B je nutné povolení od Policie ČR: k nabytí vlastnictví, držení či nošení (pouze sk. E). Na formuláři se žádostí škrtněte ta povolení, o která nežádáte a vyplňte vaše osobní údaje dle popisků. V sekci "Údaje o zbrani" stačí vyplnit pouze kolonku "Druh" (např. pistole samonabíjecí či puška samonabíjecí atd.), pokud vám další údaje nejsou známé - tedy například když se pro značku/model chcete rozhodnout až po ozkoušení v obchodě nebo prostě jen chcete mít v záloze "nákupku", kdyby se náhodou objevila výhodná koupě.
- C: Zbraň kategorie C můžete jednoduše koupit (samozřejmě v rámci oprávnění pro vaši skupinu nebo skupiny zbrojního průkazu), bez předchozího odsouhlasení policií
- D: Zbraň kategorie D nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet nebo nosit fyzická osoba starší 18 let způsobilá k právním úkonům[§ 15]. Není tedy zapotřebí zbrojní průkaz ani registrace zbraně.

VI/C/20 - Lovecké sportovní disciplíny

1. Jmenujte některé kulové lovecké soutěžní disciplíny a stručně je charakterizujte.
2. Jmenujte některé brokové soutěžní disciplíny a stručně je charakterizujte.

1. Jmenujte některé kulové lovecké soutěžní disciplíny a stručně je charakterizujte.
- Střelba na terč divočáka, srnce, tetřívka a lišku, nebo při sportovní střelbě na kulaté sportovní terče, vše na 50 m. Střelba na průseku na zajíce, kňoura, lišku.
2. Jmenujte některé brokové soutěžní disciplíny a stručně je charakterizujte.
- Olympijský skeet - je broková disciplína, která se střílí brokovnicí na letící asfaltové terče. Ty jsou vrhány ze dvou věží vždy stejným směrem, zatímco střelec postupuje po střeleckých stanovištích v polokruhu a střílí na terče střídavě zleva a zprava, případně na dva terče najednou. Střelec se postaví do tzv. „skeetového postoje“ a hlasovým povelem „PULL“ ( „holub“ či „hop“…atd.) si „poptá“ vypuštění terče, který je mu vypuštěn se zpožděním 0 - 2,9 s.. Na každý terč smí vystřelit jen jednu ránu. Olympijský trap se střílí na terče vržené ze zákopu 15 m před střelcem. Střelec má na rozdíl od disciplíny Olympijský skeet zbraň založenu v rameni, po jeho hlasovém signálu, např. „PULL“, je ihned vržen terč jednou ze tří vrhaček pro střelce neznámým směrem (vlevo, vpravo, popřípadě nahoru). Na každý terč může střelec vystřelit dvě rány. Střelec postupuje po 5 stanovištích, na každém stanovišti jsou 3 vrhačky, které jsou odpalovány podle vloženého programu na povel střelce. Double trap je poměrně novou disciplínou sportovní střelby. Pravidla jsou stejná jako u Trapu, ale s tím rozdílem, že na každém stanovišti se střílí dvojterč. Lovecké kolo je broková disciplína, která je zjednodušeným modelem olympijského skeetu. Střílí se na 20 terčů na střelištích stejných parametrů, jako „Olympijský skeet“. Lovecký skeet je u nás poměrně nová broková disciplína, která vznikla jako kombinace Olympijského skeetu s „loveckým střílením“ je oficiálně od letošního roku zařazena do programu střeleckých disciplín ČMMJ. Terče jsou pouštěny střelci stejně jak při disciplíně „Olympijský skeet“ s výjimkou stanoviště č. 8, kde se tyto terče nestřílí pro jejich minimální příbuznost s „loveckým střílením“ Střílí se na 25 terčů na střelištích stejných parametrů, jako „Olympijský skeet“.

VII/C/1 - Sokolnictví

1. Charakterizujte stručně sokolnictví.
2. Co jsou to dravci vysokého a nízkého letu?

1. Charakterizujte stručně sokolnictví.
- Sokolnictví je zvláštní způsob lovu pomocí vycvičených dravců, především sokolů, jestřábů a orlů. Jedná se o tradiční oblast lovectví, která používá své vlastní metody, úlovky a filozofii. Člověk, který tuto činnost vykonává, se nazývá sokolník.
2. Co jsou to dravci vysokého a nízkého letu?
- Dravci nízkého letu, kteří svoji vyhlídnutou kořist loví tak, že se v dostatečné vzdálenosti od kořisti spustí dolů a ke kořisti se přibližují letem nízko nad zemí, přičemž využívají zastínění např. trávou nebo terénem tak, aby je kořist uviděla v poslední chvíli a neměla čas k úniku. Takto loví jestřábi, káňata, ale také často orli.
- Další skupinou jsou dravci vysokého letu, kteří svoji kořist loví z výšky, někdy také střemhlavým letem. Do této skupiny patří všichni sokolovití dravci, např. sokol stěhovavý, ostříž, raroh velký či lovecký.

VII/C/2 - Z historie lovu zvěře - fretkování

1. Popište způsob lovu pomocí fretky.
2. Zhodnoťte aktuálnost fretkování.

1. Popište způsob lovu pomocí fretky.
- Lov králíků. Do králičí nory se pustí fretka, která ho vyžene.
2. Zhodnoťte aktuálnost fretkování.
- Dnes se již nepoužívá, pouze v anglii.

VII/C/3 - Z historie lovu zvěře - vyháčkování, vymačkání a pírkování

1. Co je pírkování, vyháčkování a vymačkání?
2. Jsou uvedené metody ošetření drobné zvěře správné?

1. Co je pírkování, vyháčkování a vymačkání?
- Pírkování: Vytáhnutí střev drobným řezem u pánve a otvor se ucpal pírkem.
- Vyháčkování: Vytáhnout řitním otvorem střeva.
- Vymačkání: Vymačkání rzi z močového měchýře.
2. Jsou uvedené metody ošetření drobné zvěře správné?
- Vymačkání ne, jelikož může dojít k poškození močového měchýře a střev a dochází ke kontaminaci.
- Vyháčkování ne, jelikož může dojít k protrhnutí střev a kontaminaci
- Pírkování ano

VII/C/4 - Z historie lovu zvěře - výhoz

1. Jaký je rozdíl mezi výhozem a vývrhem?
2. Je výhoz vhodný k ošetření spárkaté zvěře?

1. Jaký je rozdíl mezi výhozem a vývrhem?
- Výhoz: Nejedlé vnitřnosti (střeva a trávník, močový měchýř)
- Vývrh: Veškeré vnitřnosti, drop: jedlé vnitřnosti
2. Je výhoz vhodný k ošetření spárkaté zvěře?
- Výhoz je část vývrhu, který se rovnou vyhazuje.

VII/C/5 - Drobné trofeje

1. Uveďte příklady drobných trofejí ze spárkaté zvěře.
2. Uveďte příklady trofejí z drobné zvěře.

1. Uveďte příklady drobných trofejí ze spárkaté zvěře.
- kelce, štětky, hubertka, pírka, kelky, zbraně.
2. Uveďte příklady trofejí z drobné zvěře.
- tatrček, paletky, kačírky

VII/C/6 - Kelce a hubertky

1. Která zvěř má kelce?
2. Co je hubertka a jak ji nalezneme?

1. Která zvěř má kelce?
- jsou horní tupé špičáky jelenů a laní
2. Co je hubertka a jak ji nalezneme?
- zkostnatělá část srdečního svalu spárkaté zvěře

VII/C/7 - Paletky a bezoáry

1. Co jsou to paletky a kde je nalezneme?
2. Co jsou to bezoáry a kde je nalezneme?

1. Co jsou to paletky a kde je nalezneme?
- zakrnělé první ruční pero
- pernatá zvěř
2. Co jsou to bezoáry a kde je nalezneme?
- Bezoár- je těleso vytvořené v zažívacím traktu ze spolykaného nestravitelného materiálu
- koza bezoárová - přežvýkavci

VII/C/8 - Hodnocení srnčích trofejí

1. Popište princip hodnocení srnčích parůžků.
2. Které paroží srnců nelze hodnotit a proč?

1. Popište princip hodnocení srnčích parůžků.
- Délka lodyh, čistá hmotnost trofeje, objem paroží + barva, perlení, růže, hroty výsad, pravidelnost…
2. Které paroží srnců nelze hodnotit a proč?
- Poranění pučnice, poranění varlat – parukář, následek poranění, vývrtkář. Poranění

VII/C/9 - Hodnocení jeleních trofejí

1. Popište princip hodnocení jeleního paroží.
2. Za co lze u jeleního paroží přidělit přirážkové a srážkové body?

1. Popište princip hodnocení jeleního paroží.
- Délka lodyhy, délka očníku, délka opěráku, obvod růže, spodní obvod lodyhy, horní obvod lodyhy, počet výsad na lodyze, čistá hmotnost trofeje.
2. Za co lze u jeleního paroží přidělit přirážkové a srážkové body?
- Přirážky: rozloha, barva, perlení, hroty výsad, nadočníky, koruna
- Srážky: rozdílné délky lodyh, asymetrie paroží, nepravidelnost u očníků, nadočníků a opěráků,…

VII/C/10 - Hodnocení kůží a lebek

1. Popište stručně hodnocení lebek šelem.
2. Popište stručně hodnocení kůží šelem.

1. Popište stručně hodnocení lebek šelem
- Délka šířka, na mm.
2. Popište stručně hodnocení kůží šelem.
- vlk, medvěd, rys, divoká kočka
- délka, šířka, rozpětí
- ovlivnění preparací
- Přirážky: Délka srsti, pravidelnost osrstění, chvostky a vous, skvrnitost, licousy = příklad rys

VII/C/11 - Hodnocení trofejí černé

1. Popište princip hodnocení zbraní černé zvěře.
2. Za co lze u zbraní černé zvěře přidělit přirážkové a srážkové body?

1. Popište princip hodnocení zbraní černé zvěře.
- Délka a šířka páráku, obvod klektáku
2. Za co lze u zbraní černé zvěře přidělit přirážkové a srážkové body?
- Přirážky: Za páráky – úbrus, barva, kruhovitý tvar. Za klektáky – barva, kruhovitý tvar
- Srážky: Nedostatečný úbrus páráků, nesouměrnost,…

VII/C/12 - Hodnocení trofejí muflona

1. Popište princip hodnocení mufloních toulců.
2. Za co lze u mufloních toulců přidělit přirážkové a srážkové body?

1. Popište princip hodnocení mufloních toulců.
- Délka toulce, obvody toulce, rozloha toulců.
2. Za co lze u mufloních toulců přidělit přirážkové a srážkové body?
- Přirážky: Barva, vrubování, vlnutí.
- Srážky: Vrůstavost, vzhledové vady.

VII/C/13 - Z historie lovu zvěře - výrovka, zradidla

1. Jak fungoval lov se zradidly?
2. Popište princip lovu na výrovce.

1. Jak fungoval lov se zradidly?
- Leč, v níž je obeznaná liška nebo jiný druh zvěře, který je povoleno lovit, se celá ohradí zradidly, tzn. že po jejím obvodu se na stromy upevní asi v metrové výšce od země motouz, na němž jsou navázány různobarevné hadříky. Tyto cizí předměty budí ve zvěři nedůvěru, takže je nepodlézá, ale obchází.
2. Popište princip lovu na výrovce.
- Výrovka bylo zařízení k lovu dravců a krkavcovitých odstřelem za pomoci doma chovaného výra.

VII/C/14 - Z historie lovu zvěře - tenata, příkrajníky

1. Která zvěř se dala lovit do tenat a tenátek?
2. K čemu sloužily příkrajníky?

1. Která zvěř se dala lovit do tenat a tenátek?
- Tenata: zajíc
- Tenátka: Pernatá
2. K čemu sloužily příkrajníky?
- Odchyt divokých králíků

VII/C/15 - Z historie lovu zvěře - lovecká štvanice, parforsní hon

1. Jak probíhala lovecká štvanice?
2. Popište průběh a hlavní myšlenku parforsního honu.

1. Jak probíhala lovecká štvanice?
- Štvanice začínala signálem loveckého rohu a smečka psů měla oddělit vybraný kus od stáda a pronásledovat jej. Ve chvíli, kdy se jí postavil na odpor, obklopili jelena lovci.
2. Popište průběh a hlavní myšlenku parfosního honu.
- Předmětem zájmu při parforsních honech byli téměř bez výjimky jeleni. Byla to v podstatě novodobá úprava již zmíněných středověkých štvanic. Nelovilo se však namátkově, ale cílem byl jen jeden předem vybraný jelen. Z těchto důvodů se rozšířily tyto hony především v oborních chovech. kromě jelenů se takto lovili také daňci, ovšem jejich lov nedosáhl ani zdaleka takové obliby jako u zvěře vysoké.

VII/C/16 - Z historie lovu zvěře - čižba

1. Vysvětlete pojem čižba.
2. Jmenujte některé historické metody odchytu drobného ptactva.

1. Vysvětlete pojem čižba.
- Čižbou se rozumí lov drobných ptáků pomocí nejrůznějších loveckých technik (pasti, sítě, oka, lep…).
2. Jmenujte některé historické metody odchytu drobného ptactva.
- Do sítí (humenec, sklopka, chytací klec, truhlička, vějíčky) nebo do ok (sklop, pruhlo, špruhle).

VII/C/17 - Z historie lovu zvěře - vrše a šlehačky

1. Vysvětlete princip lovu do vrše.
2. Vysvětlete princip lovu pomocí šlehačky.

1. Vysvětlete princip lovu do vrše.
- Vrš je nástroj na chytání ryb v řece. Je to válcový nebo kuželovitý košík z proutí s trychtýřovým vstupem, který se klade na dno řeky tak, že funguje jako past: ryba, podporovaná proudem, se do vrše snadno dostane, ale proutí ji nepustí ven.
- Zakázán
2. Vysvětlete princip lovu pomocí šlehačky.
- Past na myši pro ondatry
- Zakázán

VII/C/18 - Z historie lovu zvěře - způsoby lovu tetřeva a tetřívka

1. Popište způsob lovu tetřeva.
2. Popište způsob lovu tetřívka.

1. Popište způsob lovu tetřeva.
- Lov v době toku. – V zahraničí
- Patří mezi kriticky ohrožené druhy.
2. Popište způsob lovu tetřívka.
- Patří mezi silně ohrožené druhy.

VII/C/19 - Z historie lovu zvěře - tlučky a jestřábí koše

1. Popište princip tlučky.
2. Popište princip jestřábího koše.

1. Popište princip tlučky.
- Tlučky byly lapací samočinná zařízení sloužící k lovu predátorů, založená na působení tíže. Tlučky se budovaly z těžkých dřevěných polen či klád a často se taková konstrukce ještě zatěžovala kameny. Celé zařízení mělo tvar jakési rampy, která se nazdvihla a podepřela vratkou podpěrou spojenou se spouští. Na tu se navlékala návnada. Podlaha nebo strop tlučky bývaly někdy navíc opatřeny ostrými hřeby. Okolo nalíčené pasti se stavěly zábrany, které měly usměrnit pohyb zvěře ke tlučce z odpovídajícího směru.
2. Popište princip jestřábího koše.

VII/C/20 - Z historie lovu zvěře - způsoby lovu koroptve a sluky

1. Popište způsoby lovu koroptve.
2. Popište způsoby lovu sluky.

1. Popište způsoby lovu koroptve.
- Rukávník
- Sněhovka (sklonec, sklopka)
Jednalo se o zařízení určené k odchytu drobné pernaté zvěře, obzvláště koroptví pod zásypy. Sněhovka byla vypouklá čtvercová síť opatřená uprostřed kovovým kroužkem. Tento kroužek se navlékal na ohlazený dřevěný kůl zaražený do země. Síť se upevnila v rozích k zemi, za kroužek se napnula po kůlu vzhůru a upevnila do zářezu v jeho horní části. Ke kroužku se na provázku spustil dolů snopeček obilných klásků. Zvěř podlezla vypnuté strany sítě, zatahala za obilný svazeček, tím se ze zářezu uvolnil kroužek, celá síť sjela dolů a uvěznila koroptve pod sebou.
Přestože se jednalo o odchytové zařízení fungující bez účasti myslivce, bylo je nezbytně nutné v nepříliš dlouhých intervalech kontrolovat, aby se chycená zvěř nepocuchala, zbytečně dlouho se nestresovala a aby ji nevybral některý predátor nebo nepovolaná osoba. Z tohoto důvodu se většinou poblíž sebe připravovalo více sněhovek, jejichž kontrola tak byla jednodušší.
- Rukávník bylo speciální zařízení používané především pro odchyt koroptví, ale výjimečně také pro odchyt mladých bažantů. Dnes se jedná o víceméně reliktní způsob odchytu, i když někde snad může být ještě výjimečně používán. Skládá se ze zábradel, nebes, můstku a bludníku.
Zábradla bývají složená z polí o výšce 50-70 cm a staví se v celkové délce okolo 10-15 metrů. Formují se do tvaru křídel, maskují se větvemi a travinami a mají za úkol svést pomalu natlačovanou zvěř do vlastního bludníku. Jeho první částí jsou nebesa, která tvoří rozšířenou a vyvýšenou předsíň. Další částí je protažený pytel, který má nálevkovitý tvar a ke konci se zužuje. V jeho první třetině se nachází samočinně se sklápějící můstek v podobě houpačky, který převážením zabraňuje zvěři v návratu.

NAHÁNĚNÍ A LOV POMOCÍ ŠTÍTU
K natlačování koroptví do nejrůznějších sítí se často používal tzv. štít. Byl to obraz pasoucí se krávy na plátně o rozměrech 2 krát 2 m, plátno bylo napnuto na rámu opatřeném dole bodcem, aby se dalo upevnit do země. Jindy se používala pouhá maska kravské hlavy, kterou nesl lovec na hlavě.
Použití štítu vycházelo z poznatku, že zvěř se pasoucího se dobytka nebojí, ale pomalu před ním ustupuje požadovaným směrem. Obdobně se bylo možno přiblížit i k pasoucím se husám, divokým kachnám při břehu apod.
- PŘÍKRAJNÍKY
Příkrajníky (přívlače, přívlačce, tyrasy) se používaly k lovu koroptví s pomocí ohařů. Pes vystavující zvěř byl i s okolní krytinou překryt obdélníkovou sítí, která byla na zadním konci opatřena olověnou zátěží. Na přední straně mívala síť v rozích dvě dřevěné tyče, za které byla se zdviženým čelem natažena přes hejnko. Koroptve byly po vyplašení do této sítě schytány. Délka sítě dosahovala až 15m (minimální délka pro odchyt koroptví se udávala asi 6m) a její šířka byla jen o málo menší.
Zvláštní malé příkrajníky se požívaly rovněž k lovu jezevců, lišek a králíků. Byly to čtvercové sítě o straně přes 1 m s olověnými zátěžemi v rozích. Podobné byly rovněž králičí nebo jezevčí měchy, které měly tvar pytle se zdrhovací šňůrou. Takovou sítí se po vpuštění psa nebo fretky pod zem překryl vsuk do nory a vypuzená zvěř byla lapena. Tyto sítě se také používaly jako doplněk při norování, kdy nebyl k dispozici dostatečný počet střelců. Přebytečné vsuky se pak jistily tímto způsobem.

Z hlediska současnosti stojí na tomto místě za zmínku také použití podražce a vlčku, poměrně dobře známých zařízení určených k odchytu drobné pernaté zvěře pod zásypy. Z hlediska dnešního zákonodárství je používání sítí obecně klasifikované jako zakázané s výjimkou odchytu živé zvěře za účelem zazvěřování nebo ornitologického výzkumu.

2. Popište způsoby lovu sluky.
- Sluka je chráněná, Lov sluky lesní je možný pouze na zvláštní povolení odboru životního prostředí příslušného okresního úřadu, a pokud myslivci o povolení lovu zažádali, zpravidla jim nebylo vyhověno, a proto již o lov ani nežádají.
- Klasickým loveckým způsobem byl lov sluky při jarním tahu. V té době se však sluka běžně lovila rovněž na tahu podzimním a při společných lovech vyháněním loveckým psem.

Hodně štěstí u zkoušek před komisí! :-)

Podporujeme:

Motto: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme.