IV/A/1 - Cíle a metody chovů zvěře 1. Charakterizujte pojem myslivecký chov zvěře.
2. Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k jejímu prostředí?
3. Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k její kvalitě a struktuře populací?
4. Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k ekonomické stránce?
5. Charakterizujte stručně jednotlivé metody chovu zvěře. 1) Charakterizujte pojem myslivecký chov zvěře.
- chov zvěře je rozsáhlá záměrná činnost myslivce směřující k zabezpečení a zlepšení životních podmínek zvěře, k úpravě jejího početního stavu, úpravě poměrů pohlaví a k celkovému zlepšení jakostního stavu zvěře
Zákon o myslivosti č. 449 / 2001 Sb.
Vyhláška MZe č. 491 / 2002 Sb.
- Cíl chovu = konzumní = jedinec s vysokou plodností a vysokou užitkovostí (hmotností)
= trofejový = jedinec s vysokou hodnotou trofeje
2) Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k jejímu prostředí?
- co nejvyšší kmenové stavy zvěře bez poškození životního prostředí
- minimalizace škod v lesnictví
- minimalizace škod v zemědělství
3) Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k její kvalitě a struktuře populací?
- co nejvyšší kmenové stavy zvěře v co nejlepší chovné kvalitě populací (kondici a konstituci), bez poškození životního prostředí
- správné nastavení normovaných stavů populace zvěře a tyto stavy dodržovat
- správné nastavení poměru pohlaví u dané populace a tyto stavy dodržovat
- správné nastavení věkových tříd u dané populace a tyto stavy dodržovat
4) Jaké jsou cíle chovu zvěře ve vztahu k ekonomické stránce?
- Cíl chovu = konzumní = jedinec s vysokou plodností a vysokou užitkovostí (hmotností)
= trofejový = jedinec s vysokou hodnotou trofeje
- K dosažení cílů je třeba zajistit - výběr chovných jedinců
- upravit poměr pohlaví podle možností a v souladu s
předpisy a zákony
- zajištění dostatek kvalitní potravy
- zajištění krytu a klidu pro populaci zvěře
- v době toku, říje, hnízdění zajistit klid v honitbě
- ochrana hnízd a mláďat při zemědělských pracích
5) Charakterizujte stručně jednotlivé metody chovu zvěře.
Metoda chovu spárkaté zvěře ve volnosti
- poměr pohlaví 1 : 1
Metoda chovu spárkaté zvěře v oborách
- poměr pohlaví
Metoda chovu drobné zvěře ve volnosti
- Zajíc obecný - poměr pohlaví 1 : 1 - 3 ve prospěch samičí zvěře
- lovit zajíce můžeme, až dosáhneme 30 ks na 100 ha
- predátoři - zvěř černá, lišky, výři, jestřábi
- likvidátor - zemědělská technika, monokultury, chemizace
- autodoprava
Metoda chovu drobné zvěře - usměrněný a voliérový (umělý chov v bažantnicích)
- Bažant obecný - ve volnosti
- poměr pohlaví 1 : 4 ve prospěch slípek
- usměrněný chov - sběr ohrožených snůšek, náhradní slípka
- umělý chov - chovné hejno + líhně
- poměr pohlaví 1 : 9 ve prospěch slípek
- bažantnice = honitba o výměře 50 ha, intenzivní chov bažantí zvěř
- bažantnice = bažantnice lesní
- bažantnice = bažantnice remízových soustav
- Kačena divoká - ve volnosti - umělé hnízdní budky
poměr pohlaví 1 : 1
- umělý odchov - ve 3 týdnech na vodu
- poměr pohlaví 1 : 4
- Divoký krocan - ve volnosti - kuřata značně háklivá na počasí
- poměr pohlaví - polygamie
- umělý odchov - převážně v bažantnicích
- poměr pohlaví - polygamie
- umělý odchov - odchovny - bažantnice
- Tetřev hlušec - ve volnosti - tlumení predátorů (černé, lišek, jezevců, kun)
- poměr pohlaví - polygamie
- umělý odchov - odchovny tetřevárny
IV/A/2 - Obsahová náplň myslivecké péče o zvěř 1. Charakterizujte pojem myslivecká péče o zvěř.
2. Charakterizujte stručně význam péče o životní prostředí zvěře.
3. Charakterizujte stručně význam přikrmování zvěře.
4. Charakterizujte stručně podstatu péče o četnost a strukturu populací zvěře.
5. Vyjmenujte stručně vnější vlivy, před kterými musí myslivci zvěř chránit. 1) Charakterizujte pojem myslivecké péče o zvěře.
- výběr vhodných geneticky dobře založených jedinců, zaručující chovný cíl
- udržovat správný poměr pohlaví v souladu se zákony a předpisy
- zajistit dostatek potravy
- pečovat o vhodné kryty pro zvěř a zabezpečit zvěři klid v honitbě
2) Charakterizujte stručně význam péče o životní prostředí.
- vychází ze skutečnosti, že životní prostředí je nenahraditelnou hodnotou, na jehož příznivém stavu závisí nejen osud lidstva, ale i existence samotného života na této planetě, jako lidskému životu a zdraví poskytována nejvyšší ochrana, jde však o princip, který nelze absolutizovat do zákazu jakékoliv činnosti, která by se mohla dotknout životního prostředí, je nutná jeho koordinace v souladu s ostatními principy, zejména s principem trvale udržitelného rozvoje
- člověk si musí uvědomit, že ohrožování a poškozování jedné složky přechází do složek jiných (nečistoty z ovzduší přecházejí do půdy, vody, rostlin a živočichů) a způsobuje poškození celého ekosystému
- kvalita životního prostředí ovlivňuje populační hustotu zvěře
3) Charakterizujte stručně význam přikrmování zvěře.
- zajištění zdrojů krmiva v přírodě, prostředí, které narušil člověk svojí činností
- zabránění škodám na zemědělských a lesnických porostech
- přikrmování 1/3
- vhodná krmiva
4) Charakterizujte stručně podstatu péče o četnost a strukturu populací zvěře.
- podstata spočívá v početnosti stavů a v kvalitě populace u jednotlivých druhů zvěře
- vyšší stavy, vyšší produkce zvěřiny, trofejí (peněz)
- jenom z kvalitní populace získáme kvalitní přírůstek
- jenom při správném rozvrstvení a struktury zvěře dosáhneme kvalitní populaci
5) Vyjmenuj stručně vnější vlivy, před kterými musí myslivci zvěř chránit.
- voda - povodně, voda v honitbě - napajedla
- sníh - prohrnování cest ke krmelcům, oborohy ve vyšších polohách
- vysoký mráz - klid v honitbě nepořádat lovy
- tlumení predátorů - v mezích zákona, a lovecké etiky
- tlumení zvířat škodící myslivosti - psi, kočky
- činnost člověka - trvale udržitelné zdroje života
- pytláctví, rušení zvěře - lyžaři, cyklisté, čtyřkolky
IV/A/3 - Zásady ekologického přístupu k hospodaření se zvěří 1. Popište stručně vznik a vývoj života na Zemi.
2. Vysvětlete pojem biosféra a biom.
3. Vysvětlete pojem ekologie.
4. Vysvětlete pojem ekosystém.
5. Jaká je role chovu zvěře v současných ekosystémech? 1) Popište stručně vznik a vývoj života na Zemi.
- vznik bílkovin a jejich shluků ve vodě
- shluky bílkovin
- jejich specializace
- vznik primitivních buněk bez jader - s jádrem - jednobuněčné organizmy
- shluky buněk - kolonie - jejich specializace (příjem potravy zpracování) = váleč koulivý
- mnohobuněčné organizmy
- přechod života z vody na souš
- první rostliny = producenti = vytvářejí z neústrojných látek látky ústrojné
- druhotně živočichové = konzumenti = příjem ústrojných látek
2) Vysvětli pojem biosféra a biom.
- biosféra = živý obal na Zemi (rostliny + živočichové + člověk)
- biom = představuje dílčí oblast biosféry, která dává možnost vzniku určitým charakteristickým typům rostlinných a živočišných společenstev (vodní, suchozemské)
3) Vysvětli pojem ekologie.
- ekologie = věda vzájemných vztahů mezi organizmy a jejich prostředím
- prostředí = soubor všech okolních neživých organizmů, ale i organizmů téhož i jiného druhu.
4) Vysvětli pojem ekosystém.
- ekosystém - označení pro ucelenou část přírody (biosféry), příkladem je např. ekosystém listnatého lesa nebo vlhké nekosené louky, protože není zpravidla jednoznačně specifikováno, jakou prostorovou velikost by měl ekosystém mít, lze za ekosystém považovat v extrémním případě i celou biosféru a naopak, třeba i trávicí trakt přežvýkavce (s výskytem bakterií a nálevníků).
- Český zákon o životním prostředí ekosystém definuje jako „funkční soustavu živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.“
5) Jaká je role chovu zvěře v současných ekosystémech.
- role rovnováhy organizmů bez jakéhokoliv problému (predace, úživnosti prostředí), součást biosféry
- rovnováhy v ekosystému - bez škod na lesní, zemědělských a ostatních plodin, porostů a ploch
- chov jako zdroj lidské potravy = maso = kladná ekonomika
- chov jako zdroj trofejí = peníze = kladná ekonomika
- zvěř jako přirozený predátor (spásání měkkých nežádoucích dřevin, a tím ochrana žádoucích dřevin)
IV/A/4 - Uspořádání honiteb (velikost a hranice) 1. Vysvětlete pojem honitba a její význam z hlediska chovu zvěře.
2. Jaké podmínky by měly z hlediska chovu zvěře splňovat hranice honitby?
3. Jak ovlivňuje velikost honitby chov zvěře?
4. Co jsou jakostní třídy honitby?
5. Jak se řeší chov zvěře, pro kterou nemá honitba stanovené stavy? 1) Vysvětli pojem honitba a její význam z hlediska chovu zvěře.
- Honitba = souvislé pozemky o výměře nejméně 500 h - vhodné pouze pro chov drobné zvěře
- Obora 50 ha
- Bažantnice 50 ha
- Souvislé pozemky = na sebe navazující, na kterých je možné vykonávat právo myslivosti
- Právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích
2) Jaké podmínky by měly z hlediska chovu zvěře splňovat hranice honitby.
- vhodné pro zvěř ne pro újednictví člověka (myslivce) = les - pole
- přehledné
- trvalé zřetelné
- využití přírodního členění
- stavba posedů a lov na čekané od 200 m od hranice (výjimka AMP - ohnisko a záchytná zóna)
3) Jak ovlivňuje velikost honitby chov zvěře.
- chov v přirozených podmínkách pro zvěř = honitba 500 ha = pouze pro zvěř drobnou
- v 500 ha honitbě nelze plánovat - migrace zvěře za potravou
- zvěř srnčí 1.000 ha a více
- zvěř dančí, mufloní, jelení, černá 1.500 ha, raději však 3.000 ha
- za noc zvěř v 500 ha honitbě projde 1 - 2 honitby a jeden nedodrží zásady chovu a lovu
a to má za následek nepoměr mezi zvěří samičí a samčí a nepoměr ve věkových třídách
4) Co jsou jakostní třídy honitby.
- základní předpoklad úspěšného chovu a následně lovu jednotlivých druhů zvěře je úživnost honitby bez následných škod na zemědělský a lesních porostech
- na základě těchto požadavků a na možnostech honitby se honitby zařazují di jakostních tříd
- zařazení do tříd pro zvěř drobnou
- zařazení do tříd pro zvěř spárkatou
- u polních honiteb je rozhodující - půda, co se v dané oblasti pěstuje, k nadmořské výšce, klimatické, ekonomické
- u lesních honiteb je rozhodující - celková charakteristika lesa
- jakostní třída má vyjadřovat vhodnost honitby k chovu daného druhu zvěře
5) Jak se řeší chov zvěře, pro které nemá honitba stanovené stavy.
- provádí se jejich sčítání ve stanovených termínech a při plánu chovu a lovu I. nebo II. se zahrnou do plánu lovu - ze zákona v rámci snižování stavů zvěře spárkaté - odlov zvěře holé bez omezení a u zvěře samčí - odlov zvěře do 2 let věku (špičáci) bez omezení
- na žádost o mimořádný odlov je povolován odlov zvěře samčí nad 2 roky
IV/A/5 - Normované, minimální a sjednané stavy zvěře 1. Co jsou minimální stavy zvěře a jaký je jejich význam?
2. Co jsou normované stavy zvěře a jaký je jejich význam?
3. Co jsou sjednané stavy zvěře?
4. Kdo určuje normovaný, minimální a sjednaný stav zvěře?
5. Popište stručně, co ovlivňuje výši minimálního a normovaného stavu zvěře. 1) Co jsou minimální stavy zvěře a jaký je jejich význam.
- minimální stavy jsou stanoveny při uznávání honitby a jsou to stavy, pod které ztrácí plánování a chov dané zvěře svůj smysl, zaručují reprodukční schopnost zvěře
- při minimálním stavu není zvěř ohrožena na existenci a reprodukci
- minimální stavy musí myslivecký spolek akceptovat
2) Co jsou normované stavy zvěře a jaký je jejich význam.
- normovaný stav je nejvýše přípustný stav dané zvěře, který odpovídá kvalitě životního prostředí a úživnost honitby
- uvádí poměr pohlaví
- uvádí poměr ve věkových třídách
- koeficient očekávané produkce
3) Co jsou sjednané stavy zvěře.
- sjednané (upravené) stavy zvěře = záměr v chovu zvěře
- schválený stav zvěře = navýšení zástupců jednotlivých druhů zvěře
- schválený stav zvěře = snížení zástupců jednotlivých druhů zvěře (zamezení škodám)
4) Kdo určuje normovaný, minimální a sjednaný stav zvěře.
- orgán státní správy myslivosti při uznávání honitby
- nebo při oprávněné žádosti o přebonitování honitby, změna na žádost vlastníka honitby = HS
- MZe č. 491/2002 Sb.
5) Popište stručně, co ovlivňuje výši minimálního a normovaného stavu zvěře.
- kvalita životního prostředí (nadmořská výška, sněhová pokrývky - koeficient očekávané produkce)
- úživnost honitby
- plnění plánu chovu a lovu daného druhu zvěře
IV/A/6 - Teritoria a domovské okrsky zvěře 1. Charakterizujte pojem teritorium.
2. Uveďte příklady teritoriálního chování.
3. Charakterizujte pojem domovský okrsek.
4. Pro kterou zvěř jsou typické domovské okrsky?
5. Srovnejte rozdíly mezi teritoriem a domovským okrskem. 1) Charakterizujte pojem teritorium.
- oblast obhajovaná jedincem, jeho držitelem proti ostatní, která může nebo nemusi být součástí domovského okrsku
- teritoriální samci
- ostatní samci jsou neteritoriální a obývají tak jako samice domovský okrsek
- domovský okrsek je lokalita, oblast, ve které skupina dané zvěře žije
2) Uveďte příklady teritoriálního chování.
- chování srnce na louce, kde odhání ostatní srnce
- chov dvou srnců v jednom výběhu - jeden nepřežije
- lek = velmi malé teritorium - jen místo k rozmnožování střed tokaniště
3) Charakterizujte pojem domovský okrsek.
- domovský okrsek je lokalita, oblast, ve které skupina dané zvěře žije
- domovský okrsek obsahuje několik jednotlivých teritorií
- domovské krsky se navzájem částečně překrývají
- sezonní rozdíly ve velikosti užívaného prostoru mohou být rozdílné
4) Pro kterou zvěř jsou typické domovské okrsky.
- pro zvěř neteritoriální - zvěř jelení - mimo říji
- zvěř srnčí - v období zimy vytvářejí tlupy
- zvěř srnčí - samice + mláďata
5) Srovnejte rozdíly mezi teritoriem a domovským okrskem.
- teritorium = oblast obhajovaná jedincem, jeho držitelem proti ostatní, která může, nebo také nemusí být, součástí domovského okrsku
- domovský okrsek = lokalita, oblast, ve které skupina dané zvěře žije
IV/A/7 - Struktura populací zvěře (poměr pohlaví, věková struktura, sociální hierarchie) 1. Čím je určena požadovaná struktura populací zvěře v konkrétní honitbě?
2. Jak je stanoven poměr pohlaví u jednotlivých druhů zvěře a co způsobí jeho nedodržení?
3. Jak se projevuje sociální hierarchie?
4. Co je to jedinec „alfa“ a „omega“?
5. Uveďte příklady hierarchie u některých druhů zvěře. 1) Čím je určena požadovaná struktura populací zvěře v konkrétní honitbě
- je věková pyramida daného druhu zvěře, dané populace v daném okamžiku na daném území
- zastoupení věkových tříd daného druhu zvěře na daném území
- populace je soubor jedinců téhož druhu na určité plošné jednotce (honitbě)
- uvádí se na 100 ha nebo na 1.000 ha
- optimální hustota populace je, když všichni jedinci na dané ploše nacházejí dostatek potravy, potravní nabídky, úkrytových a klidových příležitostí ke svému vývoji, růstu a rozmnožování
- kvalitou ekosystému (úživností)
- průběrný odstřel
2) Jak je stanoven poměr pohlaví u jednotlivých druhů a co způsobí jejich nedodržení.
- přirozený vývoj populace zvěře je ve velkém vzorku 1 : 1, nezbytný pro zdárný vývoj chovu zvěře
- narušení poměru vede ke zhoršení kvality dané populace a její postupné stagnaci až degeneraci(slabá konkurence v rozmnožování, příbuzenská plemenitba)
3) Jak se projevuje sociální hierarchie.
- etologie – věda o chování organizmů
- jedinci obou pohlaví si mezi sebou vytvářejí vztahy
- sociální hierarchie – postavení jedince ve skupině (tlupě, hejnu)
- nadřazenost - dominance (přednost u krmelce, kaliště, rozmnožování)
- podřízenost - submise
4) Co je to jedinec „ alfa“ a „ omega“.
- alfa samec, samice - nejsilnější jedinec v tlupě
- omega samec, samice - nejslabší jedinec v tlupě
5) Uveďte příklady hierarchie u některého druhu zvěře.
- hierarchií u zvěře se zabývá etologie = věda o chování organizmů
- jedinci obou pohlaví si mezi sebou vytvářejí vztahy
- srnec na lokalitě s potravou
- jelen v období říje
- sociální hierarchie - postavení jedince ve skupině (tlupě, hejnu)
- nadřazenost - dominance (přednost u krmelce, kaliště, rozmnožování)
- podřízenost - submise
IV/A/8 - Kondice a konstituce zvěře 1. Vysvětlete pojem kondice zvěře, a jak se projevuje.
2. Vysvětlete pojem konstituce zvěře, a jak se projevuje.
3. Jaké nástroje používáme pro udržení zvěře v dobré kondici i konstituci?
4. Co znamená pojem genetika a jak jsou vlastnosti daných jedinců „zapsány“?
5. Pokuste se vysvětlit, co je dominantní a recesivní gen, homozygot a heterozygot. 1) Vysvětlete pojem kondice zvěře, a jak se projevuje.
Kondice je tělesný a duševní stav - v jakém je stavu - zdravá, nevyhublá, bez parazitů; slabé kusy vyřazujeme z chovu
- správná a dostatečná výživa je neodmyslitelnou součástí péče o zvěř a je jedním z klíčových faktorů k dosažení dobré kondice a konstituce zvěře
- v neposlední řadě vede také ke zvýšení chovné a trofejové kvality dané zvěře.
- Dáš-li krávě do držky - ona ti dá do dížky!
- Jenom na silném zvířeti, dostaneme silné mláďata, silné trofeje
- proto - přikrmujeme kvalitním krmivem, zakázáno krmit odpadem a zbytky chleba spárkatá je býložravec, věc úplně běžná, krmení na hromadách - těžko definovatelné produkty atd.
- průběrný odlov - vše co chovu nepatří - ve zvěřině (váha srn, laní, kolouchů), v trofeji - knofličkáři, slabí špičáci
2) Vysvětli pojem konstituce zvěře, a jak se projevuje.
Tělesná konstituce - stavba kostry - těla, jak je kus rostlý - ovlivněno kvalitou krmiva, úživností honitby (jakostní třídou honitby), minerály apod.; opět slabé kusy vyřazujeme z chovu
- správná a dostatečná výživa je neodmyslitelnou součástí péče o zvěř a je jedním z klíčových faktorů k dosažení dobré kondice a konstituce zvěře - dědičný základ jedince
- v neposlední řadě vede také ke zvýšení chovné a trofejové kvality dané zvěře.
- jenom od zvířete v dobré konstituci dostaneme silné mláďata, silné trofeje
- proto - přikrmujeme kvalitním krmivem, zakázáno krmit odpadem a zbytky chleba spárkatá je býložravec, věc úplně běžná, krmení na hromadách - těžko definovatelné produkty atd.
- průběrný odlov - vše co chovu nepatří - ve zvěřině (váha srn, laní, kolouchů), v trofeji - knofličkáři, slabí špičáci
3) Jaké nástroje používáme pro udržení zvěře v dobré kondici i konstituci.
- správná a dostatečná výživa je neodmyslitelnou součástí péče o zvěř a je jedním z klíčových faktorů k dosažení dobré kondice a konstituce zvěře - dědičný základ jedince
- průběrný odlov - vyřazení z chovu vše co tam nepatří
4) Co znamená pojem genetika a jak jsou vlastnosti daných jedinců „ zapsány“.
- Genetika = nauka o dědičnosti a proměnlivosti znaků, organizmů
- Dědičnost = schopnost jedince předávat vlastnosti z pokolení na pokolení
- Johan Gregor Mendel = studium genetiky = dědičnosti a pokusy na hrachu
- Znak = vlastnost organizmů, nebo vlastnost buněk
- Morfologické znaky - tvar a velikost orgánů a těla
- Funkční znaky - vykonávání některých životních funkcí
- Psychické znaky - temperament, inteligence, nadání
- Dědičná informace se přenáší rozmnožováním a je uložena v chromozomech, jež jsou pentlicové útvary a jsou uložené v jádrech buněk
- Karyotyp = u daného druhu zvěře je určitý (shodný) počet chromozomů
- jednotka genetické informace = gen = vloha
5) Pokuste se vysvětlit, co je dominantní a recesivní gen, homozygoz a heterozygot.
- Genetická variabilita = každý nový jedinec získává od rodičů pro určitý gen, který je tvořen dvěma alelami, od matky a od otce
- Alela - obsahuje geny pro danou vlohu
-
- Homozygot = nový jedinec, který získal od rodičů shodnou alelu pro daný gen (modré oči, modré oči)
- Heterozygot - nový jedinec, který získal od rodičů rozdílnou alelu, pro daný gen (modré oči, zelené oči)
IV/A/9 - Kvalita životního prostředí zvěře a možnosti jejího ovlivňování 1. Na co má vliv kvalita životního prostředí zvěře?
2. Jaké vlastnosti prostředí jsou z hlediska chovu zvěře žádané?
3. Jak dělíme honitby z pohledu převažujícího typu pozemků a na co má tato skutečnost vliv?
4. Co znamená úživnost honitby a jak ji ovlivňujeme?
5. Co může být důsledkem nedostatku klidu v honitbě? 1) Na co má vliv kvalita životního prostředí zvěře.
- životní prostředí = základní životní podmínky každého živého organizmu
- čím kvalitnější životní prostředí, tím kvalitnější populace chované ho druhu zvěře
- čím kvalitnější populace, tím kvalitnější potomstvo, trofeje a hospodářský efekt ze zvěřiny
2) Jaké vlastnosti prostředí jsou z hlediska chovu zvěře žádané.
- vysoká úživnost honitby (životního prostředí) bez následků škod na porostech lesních, zemědělských
- dostatek přírodní zdrojů vody
- dostatek přirozených klidových zón pro danou chovanou zvěř (odpočinek, trávení, rozmnožování, říje, vyvádění mláďat)
- minimální rušení zvěře (lidské faktory - psi, kočky, koně, automobily, běžkaři, Lysaři . . ) ?
3) Jak dělíme honitby z pohledu převažujícího typu pozemků a na co má tato skutečnost vliv.
- Honitby - polní
- smíšené
- lesní
- vodní
- horské
- druh honitby má vliv na možný chov daného druhu zvěře - na poli nebudeme chovat jeleny
- horská honitba - kamzíci
4) Co znamená úživnost honitby a jak ji ovlivňujeme.
- schopnost uživit danou populaci zvěře bez škod na lesních, zemědělských a jiných porostech
- úživnost ovlivňujeme přikrmováním
- oséváním zvěřních políček
- výsadbou plodonosných dřevin - kaštany, jeřabiny, ovocné stromy
5) Co může být důsledkem nedostatku klidu v honitbě.
- nedostatečná doba k příjmu potravy, jejího zpracování
- rušení v době rozmnožování (omezení návštěv honitby v době říje, kladení mláďat, hnízdění v bažantnicích,
- stresovaná zvěř = nekvalitní - minimální přírůstek ve zvěřině
- nekvalitní založení trofejí
IV/A/10 - Přikrmování zvěře (krmné normy, krmné dávky, doba přikrmování) 1. Jaký je význam přikrmování zvěře?
2. Jaké kategorie krmiv a druhy krmiv využíváme?
3. Jaké je doporučované období přikrmování zvěře?
4. Co jsou krmné dávky a krmné normy a jak se využívají?
5. Uveďte některé obecné zásady přikrmování hlavních druhů zvěře. 1) Jaký je význam přikrmování zvěře.
- nahradit biomasu (fytomasu) v honitbě, kterou člověk přeměnil k svému - pohledu lepšímu
- 1/3 přikrmování
- 2 / 3 vlastní obživa z přírodních a přirozených zdrojů
- přikrmování - kláskování = po žních
- v době strádání - povodně - hrůdy = Jižní Morava = A. Mikula
- polomy - ztráta životního prostředí, zdrojů obživy
- v zimním období - vysoká vrstva sněhu
2) Jaké kategorie krmiv a druhy krmiv využíváme.
- Krmiva - dužnatá
- objemová
- jadrná
- dietetická
- zvěřáky
- sůl kamenná
- dietetické lizy
3) Jaké je doporučované období přikrmování zvěře.
- v okamžiku, kdy dochází k úbytku přirozeného zdroje potravy
- do doby, kdy ještě zvěř krmná zařízení navštěvuje
- obyčejně do konce března - dubna, podle nadmořské výšky a sněhové pokrývce
- přechod ze suché na zelenou potravu – změny fauny a flory v zažívacím traktu = katary, průjmy
- předkládání dietetických druhů krmiv
4) Co jsou to krmné dávky a krmné normy a jak se využívají.
- Krmná norma - vědecky ověřena průměrná denní dávka živin a energie pro daný
druh zvěře, v závislosti na pohlaví, věku, reprodukčního cyklu
- Krmná dávka - celková spotřeba krmiva jeden kus na jeden den pro mechanické
nasycení
- využívá se při plánování na zajištění krmiva v období strádání pro danou honitbu a daný druh zvěře
5) Uveďte některé obecné zásady přikrmování hlavních druhů zvěře.
- přikrmování = předkládání 1 / 3 krmné dávky zvěři v době strádání
- zásady = kvalitní krmivo zpracovatelné zažívacím traktem bez následků
= zrna - pouze ptákům - spárkaté - hrubě šrotované, mačkané, ne jemné šroty
= pravidelné přikrmování v pravidelnou časovou dobu
= dodržování základních hygienických podmínek na krmelištích, nenasolovat
sena, letninu
IV/A/11 - Abiotičtí škodliví činitelé ovlivňující stavy a kvalitu zvěře a ochrana proti nim 1. Jmenujte abiotické složky prostředí, které mají vliv na zvěř.
2. Jaký vliv má na zvěř teplota a sluneční svit?
3. Jaký vliv má na zvěř vlhkost a srážky?
4. Jak se projevuje přítomnost cizorodých látek v potravních řetězcích?
5. Jaký je nepřímý vliv půdních poměrů na zvěř? 1) Jmenujte abiotické složky prostředí, které mají vliv na zvěř.
- abiotické složky prostředí - přírodní činitelé, které člověk nemůže ovlivnit, může pouze
jejich účinky zmírnit vítr, sníh, námraza, lijáky, krupobití, povodeň, sucho, vedro, mráz
- abiotičtí škodliví činitelé - ovlivňující stavy a kvalitu zvěře
2) Jaký vliv má teplota a sluneční svit.
- základní podmínky života
- sluneční svit + teplota = podmínky pro vnik fotosyntézy = přeměna látek neústrojných v ústrojné
3) Jaký vliv má vlhkost a srážky.
- pra podmínka života = základní podmínka života = fotosyntéza
- vznik života na Zemi ve vodě
- kde je voda, tam je život
- vlhkost - forma plynná, kapalná, pevná = v nepřímém poměru k venkovní teplotě
- vodní masy jsou významným akumulátorem (zásobníkem) tepla
- projekty „ Návrat vody do přírody“
- srážky zvěři nevadí, nejsou-li doprovázeny neúměrným chladem
- ochrana před vysokou vrstvou sněhu – prohrnování cest ke krmelcům, 40 cm sypkého sněhu neumožní ptákům vzlétnout
- ochrana před povodněmi
- námraza= ledové škraloupy - krusty
- ochrana před sběrači vod, náhony nedokonale naprojektovány, bez možnosti výstupů pro zvěř
- postřelená zvěř, nemocná zvěř vyhledává vody
4) Jak se projevuje přítomnost cizorodých látek v potravním řetězci.
- cizorodí látky = výsledek lidské globalizace
- zdroj = lesnická + zemědělská chemizace
- zdroj druhotných krmiv - masokostní moučky
- zdroj po činnosti člověka - chemická těžba a zpracování nerostu - rtuťnaté přípravky
- velmi problematické odbourávání těchto cizorodých látek, ukládání ve svalovině, v kostech, předávání při laktaci mláďatům
- konzumace vnitřních orgánů = játra, ledviny, slezina = v cizině = pouze pro psy
- každoročně probíhají rozbory zvěřiny na cizorodé látky
- před rokem 1989 byly ryby v okolí Teplic - Hranic na hraně poživatelnosti v rámci výskytu cizorodých látek ve svalovině - malé množství konzumace a konzumace mladých jedinců
5) Jaký je nepříjemný vliv půdních poměrů na zvěři.
- půda je výsledek činnosti půdotvorných činitelů (mateřská hornina, klíma, půdní flora, půdní fauna, lidská činnost)
- půda zásadním způsobem ovlivňuje život na ni vázaným rostlinným i živočišným společenstvím
- kvalita půdy se odráží na kvalitě prostředí a to se odráží na schopnosti uživit dané organizmy
- lidská činnost = způsobuje erozi půdy, její znehodnocení, její zamoření, které přechází do spodních vod a jejich opětovné zamoření rostlin a následně živočichů - KOLOBĚH LÁTEK V PŘÍRODĚ
- lidská snaha, aby se půda a voda nestala sterilní = prostředí bez života
IV/A/12 - Biotičtí škodliví činitelé ovlivňující stavy a kvalitu zvěře a ochrana proti nim 1. Jaké jsou, negativní přímé vlivy člověka na stavy zvěře a jaké jsou jejich důsledky?
2. Jak se projevují vnitrodruhové vztahy v populacích na stavech zvěře?
3. Které druhy organismů mohou negativně působit na zvěř?
4. Uveďte příklady potravních řetězců.
5. Vysvětlete pojem predace a parazitismus. 1) Jaké jsou negativní, přímé vlivy člověka na stavy zvěře a jaké jsou jejich důsledky.
- nedodržován plánů chovu a lovu stanovených - nekvalitní potomstvo
- poškozování životního prostředí zvěře činností člověka
z polí – zpevněné, zastavěné plochy, z travních porostů monokultura pro zvěř, monokultury smrkové
- slabá a vystresovaná zvěř, nízké přírůstky na váze, v početním přírůstku, v kvalitě narozených mláďat
- narušování klidu v honitbě - období Vánoc, sport, turistika, koně, psi, kočky
2) Jak se projevují vnitrodruhové vztahy v populacích na stavech zvěře.
- vztahy mezi zvířaty jednoho druhu - tlupa srnčí, dančí, černé, smečka vlků
- vnitrodruhové vztahy - většinou neutrální až kladné
- závisí na populační hustotě, poměru pohlaví v populaci, na věkovém rozvrstvení zvěře
3) Které druhy organizmů mohou negativně působit na zvěř.
- Predátoři - liška a bažant
- Parazité - srnec + střeček (mezihostitel)
4) Uveďte příklady potravních řetězců.
Uhynulá liška = rozklad jejího těla = potrava pro rostliny = zelené rostliny = potravou pro zajíce = zajíc je zkonzumován člověkem = tělo člověka se po smrti stává potravou pro rostlinstvo.
5) Vysvětlete pojem predace a parazitismus.
Predace - je vtah mezi lovcem a kořistí.
Parazitismus - získávání jednostranné výhody
IV/A/13 - Průběrný odstřel samčí zvěře 1. Jaký je význam průběrného odstřelu spárkaté zvěře?
2. Charakterizujte obecně kritéria pro posuzování samčí spárkaté zvěře z hlediska průměrného odstřelu a co jsou to věkové třídy?
3. Jaké jsou zásady průběrného odstřelu srnců?
4. Jaké jsou zásady průběrného odstřelu jelenů a daňků?
5. Jaké jsou zásady průběrného odstřelu muflonů a černé zvěře? 1) Jaký je význam průběrného odstřelu spárkaté zvěře.
Odstraňuje vše pro chov nevhodné - nestandartní.
2) Charakterizujte obecně kritéria pro posuzování samčí spárkaté zvěře z hlediska průměrného
odstřelu a co jsou to věkové třídy.
- kritéria, které slouží k posouzení chovnosti samičí zvěře vodné pro další chov v dané oblasti
- v dobré kondici (včasné přebarvování, kladení mláďat)
- v dobré konstituci (stavba těla)
- věkové třídy určují staří dané zvěře a její rozdělení do tříd v dané populaci
- 1. věková třída
- 2. věková třída
- 3. věková třída
3) Jaké jsou zásady průběrného odstřelu srnců.
- odstraňujeme vše pro chov nevhodné - nestandartní
- zásada - nepustit slabé jedince do procesu rozmnožování (říje)
- slabé jedince v konstituci a kondici
- slabí v trofeji, stavbě těla, slabá váha, pozdní přebarvování
- kritéria chovnosti vydává příslušný OMS
4) Jaké jsou zásady průběrného odstřelu jelenů a daňků.
- odstraňujeme vše pro chov nevhodné - nestandartní
- zásada - nepustit slabé jedince do procesu rozmnožování (říje)
- slabé jedince v konstituci a kondici
- slabí v trofeji, stavbě těla, slabá váha, pozdní přebarvování
- kritéria chovnosti vydává příslušný OMS
5) Jaké jsou zásady průběrného odstřelu muflonů a černé zvěře.
- odstraňujeme vše pro chov nevhodné - nestandartní zásada
- nepustit slabé jedince do procesu rozmnožování (říje)
- slabé jedince v konstituci a kondici
- slabí v trofeji, stavbě těla, slabá váha, pozdní přebarvování
- kritéria chovnosti vydává příslušný OMS
IV/A/14 - Průběrný odstřel holé zvěře 1. Jaký je význam průběrného odstřelu holé spárkaté zvěře?
2. Charakterizujte obecně kritéria pro posuzování samičí spárkaté zvěře z hlediska průměrného odstřelu.
3. Jak se z hlediska věku rozděluje samičí spárkatá zvěř?
4. Jaké jsou zásady průběrného odstřelu srn a srnčat?
5. Jaké jsou zásady průběrného odstřelu holé zvěře jelení, daňčí a mufloní? 1) Jaký je význam průběrného odstřelu holé zvěře spárkaté
- při průběrném odstřelu odstraňujeme vše pro chov nevhodné - nestandartní
- přes zimu nechávám jenom silná a kvalitní mláďata
- do říje necháváme jít jenom kvalitní zvěř holou
- význam - udržet kvalitní genofond daného druhu zvěře spárkaté
2) Charakterizujte obecně kritéria pro posuzování samčí spárkaté zvěře z hlediska průměrného
odstřelu a co jsou věkové třídy.
- kritéria, které slouží k posouzení chovnosti samičí zvěře vodné pro další chov v dané oblasti
- v dobré kondici (včasné přebarvování, kladení mláďat)
- v dobré konstituci (stavba těla)
- preferujeme samičí zvěř kladoucí jedno silné mládě
- věkové třídy určují staří dané zvěře a její rozdělení do tříd v dané populaci
- 1. věková třída
- 2. věková třída
- 3. věková třída
3) Jak se z hlediska věku rozděluje samičí spárkatá zvěř.
- věkové třídy určují staří dané zvěře a její rozdělení do tříd v dané populaci
- mláďata do 31. 3. následujícího roku po kladení
- zvěř srnčí
- 1. věková třída - do dvou let
- 2. věková třída - do 4 let
- 3. věková třída - od 5 let a výše
4) Jaké jsou zásady průběrného odstřelu srn a srnčat.
- odstraňujeme vše pro chov nevhodné - nestandartní
- poměrné zastoupení ve věkových třídách
- lovíme tak, abychom zachovali poměr pohlaví, poměr věkové skladby –
- stanovené kmenové stavy, úživnost honitby,
- odlov ve výši přírůstku, odlov podle věkových tříd
- odlov zvěře slabé, nemocné
- nelovíme vodící jedince z tlupy - tlupa jelenů, daňku, muflonů, lončáků
- srovnáváme u tlup a lovíme vždy ten nejslabší kus z tlupy
- zásada nepustit slabé srny do procesu rozmnožování (říje)
- slabé jedince v konstituci a kondici odlovit co nejdříve, již jako srnčata
- stavbě těla, slabá váha, pozdní přebarvování
- kritéria chovnosti vydává příslušný OMS, oblast chovu, MS
5) Jaké jsou zásady průběrného odstřelu holé zvěře jelení, daňčí a mufloní.
- odstraňujeme vše pro chov nevhodné – nestandartní
- poměrné zastoupení ve věkových třídách
- vše nevhodné na chov - slabí jedinci ve zvěřině
- vše nemocné a slabé
- nelovíme vodící jedince z tlupy - tlupa jelenů, daňku, muflonů, lončáků
- srovnáváme u tlup a lovíme vždy ten nejslabší kus z tlupy
- lovíme tak, abychom zachovali poměr pohlaví, poměr věkové skladby
- stanovené kmenové stavy, úživnost honitby,
- odlov ve výši přírůstku, odlov podle věkových tříd
- odlov zvěře slabé, nemocné
- zásada nepustit slabé laně, daněly a muflonky do procesu rozmnožování (říje)
- slabé jedince v konstituci a kondici odlovit co nejdříve, již jako mláďata
- stavbě těla, slabá váha, pozdní přebarvování
- kritéria chovnosti vydává příslušný OMS, oblast chovu, MS
IV/A/15 - Oborní chovy zvěře 1. Jaké jsou výhody a nevýhody oborního chovu zvěře?
2. K jakému účelu jsou obory zakládány a které druhy se v nich chovají?
3. Jaké jsou zásady chovu spárkaté zvěře v oborách?
4. Jak musí být upraveno prostředí obory a jaká jsou myslivecká zařízení v oboře?
5. Jaké požadavky musí splňovat opocení obory? 1) Jaké jsou výhody a nevýhody oborního chovu zvěře.
- Obora - honitba 50 ha pro schválený druh zvěře
- obornictví - intenzivní chov velkého množství zvěře na malé ploše, / 50 ha, jinak 500 ha /
- pro reprezentaci, poplatkový odlov, chov genetického materiálu, chov vzácných druhů / bílých jelenů
- obůrky - karanténní, klimatizační, přezimovací
- výhody - relativně rychlý a snadný lov zvěře
- lov zvěře po celý rok - odlov nežádoucích jedinců,
- celkem účinný a dobrý postup při léčbě.
- nevýhody - nákladné oplocení, každodenní kontrola oplocení,
- zbudování mysliveckých zařízení, zavedení soustavy zvěřních políček, omezené lesní hospodaření,
- vysoké náklady na krmiva,
- časté škody na porostech, nákladná ochrana porostů,
- nebezpečí rychle se šířící nákazy,
- odpor veřejnosti k omezení vstupu do obor,
- kvalifikovaný oborník.
Aklimatizační obůrky
- aklimatizační obůrka - obůrka umožňující aklimatizaci nově dovezené zvěře do nového prostředí, kontrola zdravotního stravu, podávání přípravků, postupné vypouštění a stále ještě přikrmování,
- obůrka přezimovací - proti škodám na porostech v době zimy
- obůrka karanténní - pro nově dovezenou zvěř - kontrola zdravotního stavu
2) K jakému účelu jsou obory zakládány a které druhy se v nich chovají.
- cíl - chov relativně velkých a trofejově kvalitních jedinců na malých plochách
- výhody - množství zvěře na malé ploše, dobrá možnost sledování, posuzování i několik let
- rychlý a snadný lov zvěře
- možnost lovu celoročně - možnost vyloučit z chovu zvěř nestandartní kdykoliv
- dobrá možnost léčení zvěře
- nevýhody - nákladný plot, pravidelná kontrola oplocení
- dostatečný počet kvalitních mysliveckých zařízení, políčka, pastviny, porostní úpravy, omezení těžby
- vysoké náklady na krmivo, časté škody na porostech – špatná skladba přikrmování
- nákladná ochrana porostů / oplocení /
- rychlé šíření nákazy chorob
- odpor veřejnosti k omezení vstupu do obor
- kvalifikovaný personál – oborník, veterinář, hygienik
- obory - pro reprezentaci, obory pro nachování genetického materiálu, obory - pro výzkum VŠ, obory chovu vzácných druhů zvěře - bílí jeleni - Žehušice, kozy bezoárové - Pálava, pro výchovu veřejnosti
- obůrky - karanténní, přezimovací, klimatizační
- optimální výměra - 8 ha = 1 ks jelení zvěře
maximální zazvěření v oboře
- 1 ha – 3 ks jelení zvěře
1 ha – 2,5 ks mufloní zvěře
1 ha – 3 ks zvěře černé
1 ha – 3,5 daňčí zvěře
3) Jaké jsou zásady chovu spárkaté zvěře v oborách.
- obornictví - intenzivní chov velkého množství zvěře na malé ploše, / 50 ha, jinak 500 ha /
- nezbytně důležité = časté osvěžování krve (populace nepříbuznou zvěří)
- pro reprezentaci, poplatkový odlov, chov genetického materiálu, chov vzácných druhů / bílých jelenů
- obůrky - karanténní, klimatizační, přezimovací
- optimální výměra - 8 ha = 1 ks jelení zvěře
maximální zazvěření
- 1 ha – 3 ks jelení zvěře
1 ha – 2,5 ks mufloní zvěře
1 ha – 3 ks zvěře černé
1 ha – 3,5 daňčí zvěře
4) Jak musí být upraveno prostředí obory a jaká jsou myslivecká zařízení v oborách.
- zajištěny klidové zóny
- krmné linky v dostatečném množství
- nezávadná voda
- vhodný podklad proti přerůstání spárků
- ošetření plodonosných a jiných dřevin (porostů) proti okusu, loupání
- odchytové zařízení
- kryté kazatelny k pozorování a k lovu zvěře
5) Jaké požadavky musí splňovat oplocení obory.
- musí zabránit uniknutí zvěře z obory, dostatečné silné pletivo a dostatečně vysoké, opatřeno ráhnem proti přeskočení
- ukotvení pletiva proti zvednutí
- pravidelná každodenní kontrola oplocení
IV/A/16 - Intenzivní chovy drobné zvěře 1. Jaký je postup umělého chovu drobné zvěře?
2. Jaké prostředí a podmínky vyžaduje vypouštěná drobná zvěř?
3. Jaké jsou základní způsoby intenzivního chovu bažantů a jaká je jejich efektivita?
4. Jak probíhá umělý chov kachen a jaké je jeho efektivita?
5. Které další druhy drobné zvěře se uměle odchovávají a pro jaké účely? 1) Jaký je postup umělého chovu drobné zvěře.
- bažanti chovné hejno 1 : 9 = snůška vajec
- kačeny chovné hejno 1 : 4 = snůška vajec
- koroptve chovné páry 1 : 1 = snůška vajec
- skladování vajec - nasazení do líhní BIOS - kontrola oplozených vajec
- líhnutí kuřat - oschnutí - umístění do kruhů - umělé kvočny - postupné snižování teploty
od 8 týdnů bez přihřívání - postupné otužování bez prochladnutí a promočení ve výběhu a postupné vypouštění po částech, stále ve výbězích přikrmovat - chránit před predátory
2) Jaké prostředí a podmínky vyžaduje vypouštěná drobná zvěř.
- dostatek tepla a sucha, kryt, dostatek krmiva, zdroj vody a ochrana před predátory
3) Jaké jsou základní způsoby intenzivního chovu bažantů a jaká je jejich efektivita.
- záchrana vysečených hnízd = živé kvočny
- zimní komorování = opětovné vypouštění dospělé zvěře před obdobím toku
- odchov chovného hejna - sběr vajec - umělé líhně - kruhy + umělé kvočny - odchov boxech - odchov ve výbězích - postupné vypouštění
- slovitelnost 50 % = efektivnost velmi dobrá
4) Jak probíhá umělý odchov kachen a jaká je jeho efektivita.
- záchrana vysečených hnízd - kvočky
- zimní komorování a opětovné vypouštění dospělé zvěře
- odchov chovného hejna - sběr vajec - umělé líhně - kruhy + umělé kvočny - odchov boxech - odchov ve výbězích - postupné vypouštění
- - slovitelnost 80 % = efektivnost velmi dobrá
5) Které další druhy drobné zvěře se uměle odchovávají a pro jaké účely.
- bažantnice - bažanti, kralováci, krocani - intenzivní odlov
- kačenárny - kachny - intenzivní odlov
- koroptvárny - koroptve - záchrana genofondu - posílení populace
- tetřevárny - tetřev hlušec - návrat do přírody
- zajíci, králíci - posílení populace
IV/A/17 - Myslivecká zařízení 1. Jak rozlišujeme myslivecká zařízení podle účelu využití?
2. Jaké vlastnosti mají mít skladiště jednotlivých druhů krmiv?
3. Jaká přikrmovací zařízení se používají pro spárkatou zvěř a jak se udržují?
4. Jaká přikrmovací zařízení se používají pro drobnou zvěř a jak se udržují?
5. Jaké jsou zásady budování a údržby mysliveckých zařízení z hlediska estetiky a bezpečnosti? 1) Jak rozlišujeme myslivecká zařízení podle účelu využití.
- krmná zařízení - seníky, krmelce, jesle, oborohy, krmeliště, sklepy, silážní jámy,
silážní stoly, krmné linky, vnadiště, sklady krmiva,
- zásypy, rohatiny, boudy
- lizy - korýtka, slaniska,
- k lovu zvěře - záštity, posedy, kazatelny
- lapací zařízení - umělé nory, sklopce
- při lovu - sruby, chaty
2) Jaké vlastnosti mají mít skladiště jednotlivých druhů krmiv.
- vzdušné a suché, neprašné prostory = pro seno a letninu
- suché a vzdušné prostory bez možnosti znehodnocení krmiva hlodavci = jádro
3) Jaká přikrmovací zařízení se používají pro spárkatou zvěř a jak se udržují.
- krmná zařízení - seníky, krmelce, jesle, oborohy, krmeliště, sklepy, silážní jámy,
silážní stoly, krmné linky, vnadiště, sklady krmiva, senážní balíky
- udržování - v čistotě a hygieně
- nespotřebovaná siláž se odstraňuje,
- po ukončení krmné sezóny - sanace okolí(nehašené vápno)
4) Jaká přikrmovací zařízení se používají pro drobnou zvěř a jak se udržují.
- zajíc = zaječí krmeleček, zaječí jesle, korýtka na granule
- pernatá = zásyp = plevy, grit, rohatiny, boudy
- udržování - v čistotě a hygieně
- po ukončení krmné sezóny - sanace okolí (nehašené vápno)
5) Jaké jsou zásady budování a údržby mysliveckých zařízení z hlediska estetiky a bezpečnosti.
- budujeme pouze bezpečná zařízení
- budujeme jenom z přírodních materiálů
- budujeme zařízení, které svým vzhledem i materiálem v přírodě neruší
- každoroční kontrola bezpečnosti zařízení
IV/A/18 - Chovatelské oblasti 1. Co jsou oblasti chovu zvěře a proč se vytvářejí?
2. Pro které druhy zvěře lze oblasti chovu vyhlásit?
3. Jaké je vzájemné postavení honiteb zařazených do oblasti chovu?
4. Jak jsou v oblastech chovu zvěře stanoveny normované stavy zvěře?
5. Popište stručně princip sestavení plánu lovu spárkaté zvěře v honitbě a v oblasti chovu. 1) Co jsou to oblasti chovu zvěře a proč se vytvářejí.
- větší chovatelská oblast, zařazeno několik mysliveckých spolků, s vhodnými podmínkami k chovu daného druhu zvěře
- je prováděno společné sčítání zvěře
- je společné vypracováván plán chovu a lovu zvěře
- při plnění odlovu probíhá koordinace při zajištění odlovu zvěře v dané oblasti
2) Pro které druhy zvěře lze oblasti chovu vyhlásit.
- zvěř jelení, daňčí, mufloní, kamzičí, pro zvěř sika, pro zvěř černou, chov bílých jelenů
- oblast chovu tetřeva, tetřívka, jeřábka, koroptve
3) Jaké je vzájemné postavení honiteb zařazených do oblasti chovů.
- rovnocenné, při stanovení odlovu se přihlíží k výměře, normovaným kmenovým stavům
- odlov zvěře je centrálně sledován a je možná jeho koordinace podle okamžitého výskytu daného druhu zvěře
4) Jaké jsou v oblastech chovu zvěře stanoveny normované stavy zvěře.
- v oblastech chovu jsou stanoveny cílové stavy zvěře, které v daném součtu jednotlivých honiteb jsou nepřekročitelné
5) Popište stručně princip sestavení plánu lovu spárkaté zvěře v honitbě a v oblasti chovu.
- po centrálním sčítání proběhne porada mysliveckých hospodářů, kteří připraví společný plán chovu a lovu a stanoví jednotlivé odlovy daného druhu zvěře pro jednotlivé spolky
- přidělení odlovu by mělo být závazné a mělo by odpovídat skutečnostem a skutečným možnostem dané honitby (kontrola = zpětným propočtem odlovu)
IV/A/19 - Škody působené zvěří a škody na zvěři 1. Uveďte přehled škod páchaných zvěří.
2. Jaké škody působí zvěř na zemědělských kulturách a jak je lze omezovat?
3. Jaké škody působí zvěř na lesních porostech a jak je lze omezovat?
4. Uveďte možné příklady škod zvěří na chovech hospodářských zvířat.
5. Kdo je za škody způsobené zvěří zodpovědný? 1) Uveďte přehled škod páchaných zvěří.
- v lesních porostech - okus, ohryz, loupání, vytloukání, spásání
- v zemědělských porostech - spásání, pošlapání, doválení, vyrytí
- na jiných plochách - zahrady, hřiště, parky, hřbitovy
2) Jaké škody působí zvěř na zemědělských kulturách a jak je lze omezovat.
- v zemědělských porostech - spásání, pošlapání, doválení, vyrytí
- udržovat normované kmenové stavy - plnění plánu lovu
- odváděcí přikrmování, políčka pro zvěř - potravní nabídka
- pachování porostů - odpuzovače
- oplocení sadů, vinic - mechanická ochrana
3) Jaké škody působí zvěř na lesních porostech a jak je lze omezovat.
- v lesních porostech - okus, ohryz, loupání, vytloukání, spásání, rytí
- mechanická ochrana - oplocenky, ohraženky, obalení kmenů stromů
- chemická ochrana - nátěry, terče, postřiky
- biologická ochrana - měkké okusové dřeviny, nežádoucí dřeviny
- plodonosné dřeviny - jabloně, kaštany
4) Uveďte možné příklady škod zvěří na chovech hospodářských zvířat.
- zvěř zákonem chráněná (medvěd, vlk, rys, vydra)
- strhávání hospodářských zvířat - medvěd, vlk, rys
- likvidace úlů a včelstev - medvěd
- škody na chovných rybnících a sádkách a zařízení = vydra
5) Kdo je za škody způsobené zvěří zodpovědný.
- vlastník honitby + honební společenstvo = nájemce honitby
- myslivci - nájemci honitby
- stát u zvěře zákonem chráněnou (medvěd, vlk, rys, vydra, bobr)
IV/A/20 - Vztah zvěře k ostatním živočichům (symbióza, predace aj.) 1. Jak ovlivňují ostatní živočichové přítomní v honitbě zvěř?
2. Jmenujte kladné vztahy mezi živočichy.
3. Jmenujte záporné vztahy mezi živočichy.
4. Jaký je evoluční význam vztahů mezi živočichy?
5. Jmenujte konkrétní příklady kladných a záporných vztahů mezi jednotlivými druhy zvěře. 1) Jak ovlivňují ostatní živočichové přítomní v honitbě zvěř.
- vztah zvěře k ostatním živočichům = neutrální (holub + zajíc)
= predace (hraboš + liška)
= parazitismus (srostlice trvalá - bažanti)
2) Jak se jmenují vztahy mezi živočichy
- mezi druhové a mezi rodové vztahy = vztahy mezi jednotlivými druhy a rody zvěře
- neutrální vztahy - zajíc + koroptev
- protokooperace - pštros + buvol (zrak + čich)
- komenzalismus - hyena + lev (zbytky žrádla)
- mutualismus - symbióza - prvoci v bachorech tráví celulózu, tím se živí, ale napomáhají také k trávení
- amenzalismus - organizmus strádá, ale ani útočník z toho nemá prospěch
- kompetice - sika východní + jelen evropský konkurenční problém = potrava
- predace - šelma + kořist (zajíc + liška)
- parazitismus - parazit žije v těle nebo na těle
hostitele (tasemnice, škrkavky)
3) Jmenujte záporné vztahy mezi živočichy.
- parazitismus - parazit žije v těle nebo na těle
hostitele (tasemnice, škrkavky)
- predace - šelma + kořist (zajíc + liška)
4) Jaký je evoluční význam vztahů mezi živočichy.
- význam je založen na přírodním výběru, tedy přežití a množení jedinců lépe přizpůsobených podmínkám, ve kterých žijí, dokladem je, rozmanitost života, který vznikl rozrůzňováním druhů ze společných předků
5) Jmenujte konkrétní příklady kladných a záporných vztahů mezi jednotlivými druhy zvěře.
- neutrální vztahy - zajíc + koroptev
- protokooperace - pštros + buvol (zrak + čich)
- komenzalismus - hyena + lev (zbytky žrádla)
- mutualismus - symbióza - prvoci v bachorech tráví celulózu, tím se živí, ale napomáhají také k trávení
- amenzalismus - organizmus strádá, ale ani útočník z toho nemá prospěch
- kompetice - sika východní + jelen evropský konkurenční problém = potrava
- predace - šelma + kořist (zajíc + liška)
- parazitismus - parazit žije v těle nebo na těle
hostitele (tasemnice, škrkavky)
1. Do kterých základních skupin rozdělujeme krmiva?
2. Jakými pravidly se řídíme při pořizování krmiva, při manipulaci a během předkládání zvěři?
3. Jaké jsou možnosti opatření krmiva ze strany uživatele honitby? 1 Do kterých základních skupin rozdělujeme krmiva?
- Dužnatá krmiva
- Jadrná krmiva
- Objemová krmiva
- Dietetická krmiva
- Voda + sůl
2 Jakými pravidly se řídíme při pořizování krmiva, při manipulaci a během předkládání zvěři?
- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- pořizujeme pouze kvalitní krmivo
- krmivo vhodné pro daný druh zvěře
- při uskladnění - základní hygienické zásady (sucho, větrání)
- zabránit znehodnocení krmiva hlodavci
3 Jaké jsou možnosti opatření krmiva ze strany uživatele honitby?
- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nákup kvalitního krmiva od zemědělských dodavatelů (certifikát kvality)
- vlastní zdroj - políčka
- výkup krmiva od veřejnosti (kaštany, žaludy) - vhodné uskladnění = šrotování, mačkání
- zásada - v celé honitbě jednotný druh a jednotná kvalita
IV/B/2 - Jadrná krmiva 1. Jaký je význam jadrných krmiv?
2. Jaké druhy jadrných krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře jadrnými krmivy? 1 Jaký je význam jadrných krmiv.
- zkvalitnění tvorby paroží a toulců
- zvýšení specifické hmotnosti paroží
- kvalitní vývoj kostry mladé zvěře
- pozitivní vliv pro vývoj plodů u samičí zvěře
- zkvalitnění laktace s tvorbou kvalitního mleziva a mléka
- optimální množství Ca, P, Na, Mg, stopových prvků a vitamínů
- pozitivní vliv na zdravotní stav
2 Jaké druhy jadrných krmiv využíváme.
- zrna našich obilovin = hrubě šrotovaná nebo mačkaná (oves + kukuřice)
- kaštany = hrubě šrotované - kladívkový šrotovník, uchovány ve svěžím stavu
- žaludy + bukvice
- granule - důležité plnidlo + jádrový šrot + pojidlo
3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře jadrnými krmivy.
- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nejdůležitější období pro podávání jádra před a v průběhu začátku zimy
- před zahájením vývoje plodu v těle matek
- před zahájením tvorby paroží
- po vánocích jádra ubírat
IV/B/3 - Dužnatá krmiva 1. Jaký je význam dužnatých krmiv?
2. Jaké druhy dužnatých krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování zvěře dužnatými krmivy? 1 Jaký je význam dužnatých krmiv.
- nahrazuje nedostatek přirozené potravy dužnaté v době strádání zvěře v kulturní krajině
- zdroj vody a vitamínů
- po celou dobu zimního období i za mrazů = zdroj vody
2 Jaké druhy dužnatých krmiv využíváme.
- krmná a cukrová řepa, brambory, tuřín,
- mrkev, kapusta
- topinambury
- ovoce + ovocné výlisky
3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře dužnatými krmivy
- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- pravidelná nabídka potravy (v určitou dobu a v určitý den)
- předkládat jenom tolik krmiva, které se dá zkonzumovat v co nejkratším čase
- stále čerstvá nabídka
- silážní stoly, koryta
IV/B/4 - Objemová krmiva 1. Jaký je význam objemových krmiv?
2. Jaké druhy objemových krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře objemovými krmivy? 1 Jaký je význam objemových krmiv.
- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nahrazuje nedostatek přirozené potravy objemové v době strádání zvěře v kulturní krajině
- nezbytně důležitá složka potravy pro peristaltiku střev, pomalé štěpení živin
- předkládáme pouze kvalitní krmivo, bez nasolování
2 Jaké druhy objemových krmiv využíváme.
- seno - luční, vojtěškové, jetelotrávní, jetelina
- letnina
- siláže - zemědělské, lesní
- senáže - různé uzavřené balíky
- okus + ohryz – ořezy ovocných stromů
- zbytky po těžbě – jehličnaté, listnaté
- zvěřáky – kácení jedlí v předjaří
3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře objemovými krmivy.
- pravidelné předkládání stejného druhu a kvality krmiva
- při změně krmiva je třeba zvěř na změnu zvykat
- předkládáme pouze kvalitní krmivo
IV/B/5 - Sůl a minerálních lizy 1. Jaký je význam minerálů a vitamínů pro život zvěře?
2. Jakými způsoby přidáváme zvěři minerály a vitamíny?
3. Kdy přidáváme zvěři sůl, vitamínové a minerální doplňky potravy? 1 Jaký je význam minerálů a vitamínů pro život zvěře.
- pro tvorbu kostry v těle matky
- tělesný růst a vývoj
- tvorbu paroží – každoročně před obdobím nasazování paroží - srnčí – leden – duben
- jelení zvěř = květen – červen, daněk = červen - srpen
2 Jakými způsoby přidáváme zvěři minerály a vitamíny.
- do krmných směsí
- do kombinovaných krmiv = granutáty – recepty – podzimní, zimní, jarní směs
- krmiva pro laktaci, parožení
- směsi pro spárkatou, pernatou
- upravených lizů, přípravky léčivé, antiparazitální
3 Kdy přidáváme zvěři sůl, vitamínové a minerální doplňky potravy.
- celoročně
- v období březosti, snůšky
- v období laktace
- v období parožení
- přebarvování, přepeřování
IV/B/6 - Vodní zdroje v honitbách 1. Zhodnoťte význam vody pro zvěř.
2. Uveďte příklady umělých napajedel.
3. Jakou pozornost musíme věnovat péči o umělá a přirozená napajedla? 1 Zhodnoťte význam vody pro zvěř.
- nezbytná životní podmínka - potřeba k zpracování a trávení potravy
- vytváření tělních tekutin
- osmotický tlak
- vylučování škodlivin z těla
- přeměna látek v energii
2 Uveďte příklady umělých napajedel.
- napajedlo = přirozená nebo umělá nádrž s vodou pro zvěř
- betonová napajedla - žlaby, koryta, vyráběna ve velkém
- napajedla = vyhloubená jáma, vystlaná fólií
3 Jakou pozornost musíme věnovat péči o umělá a přírodní napajedla.
- stále naplněna nezávadnou vodou
- udržovat základní hygienu v okolí napajedla
- dezinfekce prostředí v okolí napajedla
- pravidelné čištění napajedel
IV/B/7 - Krmná zařízení pro spárkatou zvěř 1. Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro spárkatou zvěř?
2. Jmenujte různé typy přikrmovacích zařízení určených pro spárkatou zvěř.
3. Popište podrobně oboroh a krmeliště. 1 Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro spárkatou zvěř.
- druh zvěře, pro který má krmné zařízení sloužit
- pro jaký druh krmiva se bude používat
- ekonomická stránka výstavby - cena materiálu na stavbu zařízení
- místo - v klidové zóně, mimo mladé porosty, dostatek světla, sucha, bez průvanu
- blízký zdroj vody
2 Jmenujte různé typy přikrmovacího zařízení určených pro spárkatou zvěř.
- oborohy
- krmelce = zaječí, srnčí, mufloní, daňčí, jelení
- krmná koryta
- silážní stoly
3 Popište podrobně oboroh a krmeliště.
- oboroh - krmné zařízení
- dřevěná základna = podlaha + 4 kolmé kuly a pohyblivou střechou
- na podlahu se ukládá seno a zároveň se zvedá střecha
- při odebírání sena zvěří se postupně střecha snižuje, ale stále chrání před deštěm
- krmeliště = plocha, na kterém jsou umístěny krmná zařízení
- krmelec, krmná koryta, krmné stoly, krechty, sklady, slaniska
- centrální krmná linka
IV/B/8 - Krmná zařízení pro drobnou zvěř 1. Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro drobnou zvěř?
2. Jmenujte různé typy přikrmovacích zařízení určených pro drobnou zvěř.
3. Popište podrobně zásyp a rohatinu. 1 Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro drobnou zvěř.
- druh zvěře, pro který má krmné zařízení sloužit
- pro jaký druh krmiva se bude používat
- místo - v klidové zóně, mimo mladé porosty, dostatek světla, sucha, bez průvanu
- žádné stromové výstavky (osamělé stromy)
- ekonomická stránka výstavby - cena materiálu na stavbu zařízení
- blízký zdroj vody
2 Jmenujte různé typy přikrmovacího zařízení určených pro drobnou zvěř.
- zaječí krmelec
- zásypy = bažanti, koroptve, orebice, perličky, krocani, kačeny
- rohatiny, koroptví boudy
3 Popište podrobně zásyp a rohatinu.
- čtvercově ohraničená ráhnami základna na grit, plevy, zrniny
- pultová střecha se spádem
- se spádem na sever, nebo západ
- vstupní strany ohraničeny roštím, větvemi
- bez vysokých stromů v blízkosti - stanoviště číhajících dravců
- rohatina = přikrmovací zařízení pro koroptve, bažanty, orebice
- několikrát lomený tunel ze smrkové četiny a ráhen, které umožni koroptvím rychleji proběhnout při napadení predátorem
IV/B/9 - Klidové podmínky v honitbách 1. Jaký je význam klidu v honitbě?
2. Která období jsou z hlediska zajištění klidu nejdůležitější?
3. Jak zajišťujeme v honitbách z praktického pohledu klid pro zvěř? 1 Jaký je význam klidu v honitbě.
- dobrý zdravotní stav chované zvěře
- kvalitní zvěř v kondici, konstituci
- kvalitní nasazení trofejí
- nejdůležitější v období říje
- v období kladení mláďat
- v období laktace
2 Která období jsou z hlediska zajištění klidu nejdůležitější.
- nejdůležitější v období říje
- v období kladení mláďat
- v období laktace
3 Jak zajišťujeme v honitbách z praktického pohledu klid pro zvěř.
- kontrola při pochůzkách honitbou
- vykázání neukázněných návštěvníků z honitby (myslivecká stráž)
- nahlášení na PČR a požadování o následné zakročení
IV/B/10 - Vztah zvěře k jejímu životnímu prostředí 1. Vysvětlete pojem životní prostředí.
2. Jaký má vliv životní prostředí na zvěř?
3. Jaký má vliv zvěř na životní prostředí? 1 Vysvětlete pojem životního prostředí.
- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků na okolní prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka
- čím lepší prostředí, tím méně práce pro člověka a nižší náklady na chov dané zvěře
- čím lepší životní prostředí honitby – tím levnější provoz myslivosti
2 Jaký vliv má životní prostředí na zvěř.
- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků škod na okolním prostředí
- zvěř je součástí životního prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka
- čím lepší prostředí, tím méně práce pro člověka a nižší náklady na chov dané zvěře
- čím lepší životní prostředí honitby - tím levnější provoz myslivosti
- v narušeném životním prostředí člověkem mohou některé organizmy strádat jak v příjmu potravy a tím následně škodit v kulturní krajině
- přemnožené druhy škodit v kulturní krajině (monokultury smrku - loupání jelení zvěře)
- ztráta potravy den ze dne (sklizeň polních plodin)
- ztráta potravní nabídky, úbytek remízů, biokoridorů, vody v krajině
- kulturní krajina = vyhovuje člověku, méně zvěři
3 Jaký vliv má zvěř na životní prostředí.
- zvěř je součástí životního prostředí
- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků škod na okolním prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka
- v narušeném životním prostředí člověkem (kulturní krajině) mohou některé organizmy strádat jak v příjmu potravy a tím následně škodit v kulturní krajině - krajině upravené člověkem
- přemnožené druhy mohou škodit v kulturní krajině (monokultury smrku - loupání jelení, mufloní zvěř)
- ztráta potravy den ze dne (sklizeň polních plodin) = škody na porostech = zvěř černá (polní plodiny kukuřice, brambory, řepka, obiloviny, louky)
- likvidace parků, zahrad, hřbitovů, golfových areálů
- ztráta potravní nabídky, úbytek krytu = remízů, biokoridorů, vody v krajině = stěhování zvěře do opuštěných závodů, městské výstavby
- kulturní krajina = vyhovuje člověku, méně zvěři
IV/B/11 - Časový harmonogram průběrného odstřelu jednotlivých druhů zvěře 1. Zhodnoťte význam stanovení správného harmonogramu průběrného odstřelu.
2. Jaký je správný harmonogram odstřelu samčí spárkaté zvěře?
3. Jaký je správný harmonogram odstřelu holé spárkaté zvěře? 1 Zhodnoťte význam stanovení správného harmonogramu průběrného odstřelu.
- samčí zvěř nevhodnou do chovu odlovit před říjí
- nelovit na poslední chvíli, nemáme-li splněno, lovíme vše, co nám přijde na ránu
- lov na poslední chvíli nás nutí k plnění odlovu za každou cenu = nejvíce chovatelských chyb
- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení, co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře
2 Jaký je správný harmonogram odstřelu samičí spárkaté zvěře.
- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- do konce října by mělo být splněno 50 - 75 % odlovu
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře - nepoznáme, která matka vodí slabé mládě
3 Jaký je správný harmonogram odstřelu holé spárkaté zvěře.
- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- do konce října by mělo být splněno 50 - 75 % odlovu holé zvěře
- v prosinci - začíná vývoj plodu - utajená březost
- lednový odlov zvěře holé - neetická záležitost
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře - nepoznáme, která matka vodí slabé mládě
IV/B/12 - Kvalitativní kritéria posuzování zvěře 1. Jaký je význam kvalitativního posuzování zvěře a na čem je založeno?
2. Uveďte příklady vzhledových kritérií používaných při posuzování zvěře.
3. Uveďte příklady etologických kritérií používaných při posuzování zvěře. 1 Jaký je význam kvalitativního posuzování zvěře a na čem je založeno.
- význam správného posouzení zvěře před lovem je nejdůležitější posouzení než dojde k odlovu
- toto posouzení a správné rozhodnutí zvládne pouze zkušený lovec, který má bohaté zkušenosti s kvalitou dané populace zvěře
- zkušenost lovec získává dlouhodobým pobytem v honitbě při sledování chování a posuzování dané populace v jednotlivých ročních obdobích
- nesprávné rozhodnutí vede k chovatelským chybám, které snižují kvalitu chované zvěře
- správné rozhodnutí vede k selekci nežádoucích jedinců a jejich vyřazení z chovu
2 Uveďte příklady vzhledových kritérií používaných při posuzování zvěře.
- vzhledová kritéria u chované zvěře jsou ty, které můžeme sledovat u zvěře před plánovaným odlovem
- tělesná stavba (vyspělost) zvěře
- kondice zvěře - případná vychudlost
- doba a rychlost přebarvování (jarní, podzimní)
- vzhled srsti = uhlazená, přiléhavá, lesklá, nepokálená
- vzhled, síla, tvar a barva paroží, toulců
3 Uveďte příklady etologických kritérií používaných při posuzování zvěře.
- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- alfa a omega jedinci
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena
IV/B/13 - Chovatelské přehlídky 1. Co jsou chovatelské přehlídky?
2. Jaká je náplň a význam chovatelských přehlídek?
3. Kdo chovatelské přehlídky organizuje? 1 Co to jsou chovatelské přehlídky.
- chovatelské přehlídky posuzují výsledky v chovu a lovu daného druhu zvěře v určité oblasti
- jsou předkládány všechny odlovené trofeje dané oblasti
- spolkové (MS při VČS), okresní = Vsetín - Pozděchov
- celostátní = Lysá nad Labem = předkládají se pouze ty nejsilnější trofeje
- mezinárodní = nejsilnější trofeje jednotlivých zemí (Nitra, Budapešť, Lysá nad Labem)
- hodnotí dosažené výsledky chovu a lovu zvěře trofejové
- hodnotí se správný odlov zvěře samčí, vývoj, kvalita, síla trofeje
- hodnotí se síla trofeje podle tabule CIC
- hodnotí se nesprávný odlov trofejové zvěře v jednotlivých věkových třídách ( chovný a lovný jedinec)
2 Jaká je náplň a význam chovatelských přehlídek.
- chovatelské přehlídky posuzují výsledky v chovu a lovu daného druhu zvěře v určité oblasti
- jsou předkládány všechny odlovené trofeje dané oblasti
- spolkové (MS při VČS), okresní = Vsetín - Pozděchov
- celostátní = Lysá nad Labem = předkládají se pouze ty nejsilnější trofeje
- mezinárodní = nejsilnější trofeje jednotlivých zemí (Nitra, Budapešť, Lysá nad Labem)
- hodnotí dosažené výsledky chovu a lovu zvěře trofejové
- hodnotí se správný odlov zvěře samčí, vývoj, kvalita, síla trofeje
- hodnotí se síla trofeje podle tabule CIC
- hodnotí se nesprávný odlov trofejové zvěře v jednotlivých věkových třídách (chovný a lovný jedinec)
3 Kdo chovatelské přehlídky organizuje.
- myslivecký spolek - výsledky spolku v chovu a lovu zvěře (vlastní zvážení)
- OMS ČMMJ Vsetín - prostřednictvím pověření orgánem státní správy myslivosti
- ČMMJ - pověřením MZe
IV/B/14 - Aklimatizační, karanténní a přezimovací obůrky 1. K čemu slouží karanténní obůrky?
2. K čemu slouží aklimatizační obůrky?
3. K čemu slouží přezimovací obůrky? 1 K čemu slouží karanténní obůrky.
- k ověření zdravotního stavu dovezené zvěře
- ověření veterinárních certifikátů
- vyšetření zvěře = odběr kooprologických vzorků (trus)
- k následnému k přeléčení zvěře
2 K čemu slouží aklimatizační obůrky.
- aby si nově dovezená zvěř zvykla na klimatické podmínky nového prostředí
- na nový druh předkládané potravy
- přizpůsobení se na nové životní prostředí, posouzení zdravotního stavu, k přeléčení nově dovezené zvěře
3 K čemu slouží přezimovací obůrky.
- mají zabránit škodám způsobovaných zvěří v zimním období na lesních porostech v období nouze
- obůrky, ve kterých se intenzivně krmí a tím se zde stahuje zvěř z širokého okolí
- po uzavření obůrky se zvěř přežene do hlavní komory a přichytává se v odchytovém zařízení a odchycená zvěř se přepouští do hlavní obůrky
- po celou zimu se zde intenzivně krmí a na jaře, před kladením v době plné vegetace se zvěř vypouští zpět do honitby
- většinou bývá odchytána zvěř z několika okolních honiteb, ve kterých je v zimě zakázáno přikrmovat
IV/B/15 - Sčítání zvěře, význam 1. Jaký je význam sčítání zvěře?
2. Jaké jsou metody a termíny sčítání zvěře?
3. Co je to kvalifikovaný odhad stavu zvěře? 1 Jaký je význam sčítání zvěře.
- zjišťování skutečných stavů zvěře – termíny stanovují KÚ – odbory životního prostředí
- jarní sčítání se provádí k 31. 3. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu spárkaté zvěře
- letní sčítání před lovem zvěře drobné k 31. 7. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu drobné zvěře
- rozdíl mezi jarním a letním sčítáním je skutečný přírůstek, který je základem pro stanovení odstřelu zvěře
- posoudit početní stav zvěře před lovem a stanovit plán lovu
2 Jaké jsou metody a termíny sčítaní zvěře.
- zjišťování skutečných stavů zvěře – termíny stanovují KÚ – odbory životního prostředí
- jarní sčítání se provádí k 31. 3. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu spárkaté zvěře
- letní sčítání před lovem zvěře drobné k 31. 7. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu drobné zvěře
- rozdíl mezi jarním a letním sčítáním je skutečný přírůstek, který je základem pro stanovení odstřelu zvěře
- posoudit početní stav zvěře před lovem a stanovit plán lovu
- propočet výsledků vzorkových ploch = 3 části honitby – s dobým + průměrným + slabým stavem zajíců
- prochází se lokalitami – sčítá se zvěř, která prorazí řadu sčítajících po levé straně dozadu
- propočtem a součtem jednotlivých sčítajících – 25 %
3 Co je to kvalifikovaný odhad stavu zvěře.
- odhad početních stavů jednotlivých druhů zvěře v daných lokalitách
- podle stop na obnově
- podle ležisek u krmelců v době přikrmování
IV/B/16 - Etologické projevy zvěře (chování) 1. Vysvětlete pojem etologie.
2. Uveďte příklady etologických projevů zvěře.
3. Vysvětlete pojmy nadřazenost, podřazenost, alfa, omega a uveďte příklady. 1 Vysvětli pojem etologie.
- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena
2 Uveďte příklady etologických projevů zvěře.
- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci na pastvě
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena
3 Vysvětli pojem nadřazenost, podřazenost, alfa, omega a uveďte příklady.
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise), příjem potravy u krmelce
- alfa a omega jedinci (ve smečce vlků)
- vodící laně, hlavní jeleni
IV/B/17 - Přezvěření honiteb, zavádění nepůvodních druhů zvěře do honiteb 1. Co je to optimální populační hustota?
2. Jaké jsou důsledky nedozvěření a přezvěření honitby?
3. Jaké dopady může mít zavedení nepůvodního druhu na životní prostředí? 1 Co je to optimální populační hustota.
- kvalita životního prostředí ovlivňuje populační hustotu
- optimální populační hustota je tehdy, když daná populace je pravidelně rozšířena po celém prostoru a nepůsobí žádné škody a není nucena přecházet do jiných méně vhodných lokalit za klidem, kryte, potravou
- populace má ideální podmínky pro zdárný vývoj (růst a rozmnožování)
- pro navýšení populace musíme navýšit krytové, klidové a potravní prvky
- pokud tak neučiníme, nadpočetná populace nepřežije, nebo se přestěhuje na periférii tohoto území
- vypouštění polo krotkých odchovaných bažantů do honitby
2 Jaké jsou důsledky nedozvěření a přezvěření honitby.
- nedozvěření = minimální populační hustota (honitba je málo zazvěřená), má šanci se ještě rozmnožovat, ale populace nevyužívá v dostatečné míře životní prostor
- v případě nedozvěření = jedinci opačného pohlaví se stýkají obtížně a dochází k příbuzenské plemenitbě stagnace a následně (choroby, oslabování populace, degenerace)
- přezvěření = rozmnožení organizmů nad únosnou míru vede k nárůstu chorob, ztráta kondice, konstituce, kvality trofejí, končící migrací do sousedních honiteb
3 Jaké dopady může mít zavedení nepůvodního druhu na životní prostředí.
- naše původní zvěř, honitba není na tyto druhy připravena
- vysoké ztráty na chované zvěři (psík mývalovitý, mýval severní)
- škody na životním prostředí (ondatra - hráze, nutrie - porosty)
IV/B/18 - Význam šelem a dravců v honitbách 1. Jaká je úloha šelem a dravců v honitbě?
2. Jaké problémy působí přemnožené šelmy?
3. Jaké jsou možnosti mysliveckého obhospodařování šelem? 1 Jaká je úloha šelem a dravců v honitbě.
- přirozený článek potravního řetězce, součást přirozené přírodní populace, přirozený predátor
- přirozená predace slabých a nemocných jedinců
- likvidátor padlin
- udržování daných druhů zvěře v potřebné kondici
2 Jaké problémy působí přemnožené šelmy.
- při přemnožení šelem dochází k úbytku přirozené potravy (lišky + draví ptáci = hlodavci) a k následné orientaci na dostupný druh potravy = bezbranná hospodářská zvířata, drůbež
- nedostatečně velké teritorium pro velké šelmy – jejich migrace k lidským obydlím, škody na dobytku, včelstvech (medvěd, vlk, rys)
- rozmach chorob = prašivina, vzteklina a jejich rychlé šíření
3 Jaké jsou možnosti mysliveckého obhospodařovaní šelem.
- přirozené tlumení škodné v mezích zákona
- lov zvěře a lapání zvěře (umělé nory)
- přikrmování zvěře (nezávadným mase, melasa, ovoce, kukuřice)
- vakcinace proti vzteklině
IV/B/19 - Krytové podmínky v honitbách 1. Jaký je význam úkrytu pro zvěř?
2. Co jsou remízy a jaký je jejich význam?
3. Co je ekologická past? 1 Jaký je význam úkrytu pro zvěř.
- zajištění klidové zóny ke zpracování potravy
- k odpočinku
- kladení mláďat, snůšky
- vyvádění mláďat
2 Co jsou remízy a jaký je jejich význam.
- remízek= přirozený porost dřevin, bylin, sucho, závětří, zdroj vody, místo k hnízdění, vyvádění mláďat, biokoridor, klidová lokality = klid, zdroj potravy, zdroj potravy, klidu,
- remízky dočasné (kukuřice, slunečnice, topinambury, krmná kapusta)
- remízky trvalé (změna pozemku louka, pole v lesní porost)
- zakládání remízků - trvalých i dočasných = souhlas vlastníka, změna klasifikace pozemku
3 Co to je ekologická past.
- rostliny i živočichové se při výběru nového místa pro život řídí evolučně osvědčenými vodítky, které jim pomáhají určovat kvalitu prostředí
- současná krajina mění vlivem člověka svou tvář k nepoznání velmi rychle - ať už hovoříme o kácení deštných pralesů pro získání dřeva či orné půdy, změně chemizmu vody vlivem lodní dopravy na velkých řekách nebo o stavbě logistických skladů poblíž středoevropských metropolí
- všechny tyto děje významně ovlivňují populace volně žijících živočichů i rostlin
- vyhrává zde ten, kdo dokáže „udržovat krok s dobou“, tj. dokáže se na rychlé změny v prostředí rychle a snadno adaptovat
- kdo tuto schopnost nemá, se může lehce zmýlit
- znak, který v evoluční minulosti živočichů a rostlin indikoval kvalitu prostředí, v nově nastalých podmínkách totiž stejnou informaci již neposkytuje
- chyba, ke které pak dojde vlivem výběru špatné možnosti, může vést až do slepé uličky tzv. „ekologické pasti“
- ekologická past živočichů vzniká na podkladě činnosti člověka, kdy se zvěř nedovede s nápady člověka vypořádat
- co je ekologické pro člověka, nemusí být vždy ekologické pro organizmy (velká prosklená okna odrážející oblohu jsou ekologickou pasti pro ptáky)
IV/B/20 - Úživnostní podmínky v honitbách 1. Zhodnoťte úživnost lesních honiteb pro zvěř.
2. Zhodnoťte úživnost polních honiteb pro zvěř.
3. Jak zvyšujeme úživnost polních a lesních honiteb? 1 Zhodnoťte úživnost lesních honiteb pro zvěř.
- lesní honitby jsou většinou méně úživné než polní honitby
- lesní honitby jsou nejlepší s travním a keřovým podrostem, nejsou výhodné monokultury na velkých plochách (smrkové = hladové = studené = porosty) = škody zvěři - loupání, okus
- lesní políčka, osévání okraje lesních cest, výsadba plodonosných dřevin
2 Zhodnoťte úživnost polních honiteb pro zvěř.
- polní honitby jsou většinou více úživné než lesní honitby pro svojí nabídkovou pestrost
- nejlépe menší plochy s rozdílnými plodinami, ne velké mnohohektarové plochy = monodieta
- teplejší honitby s pestrou nabídkou (traviny, jeteliny, obiloviny, kukuřice, řepky)
- zdroj potravy = škody
- zdroj klidu = velké plochy
- špatně se zde loví = řepky, kukuřice = návaznost na les = biopásy
3 Jak zvyšujeme úživnost polních a lesních honiteb.
- menší zemědělské plochy, různé plodiny, střídání plodin
- pestrost potravní nabídky - osévání zvěřních políček (oplocení)
- výsev biopásů - zvyšuje pestrost nabídky
- výsadba biokoridorů - plodonosné dřeviny (kaštany, topinambury, kukuřice, kapusty)
- v lesních honitbách ponecháváme měkké okusové dřeviny
IV/C/1 - Škody zvěří na lese 1. Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy zvěře v lese.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v lese. 1 Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy zvěře v lese.
- jelení zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání
- daňčí zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání
- mufloní zvěř - okus, ohryz, loupání
- černá zvěř - vyrývání sazenic – školky, čerstvá výsadba
- srnčí zvěř - okus, ohryz, vytloukání
- zaječí zvěř - okus, ohryz
2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v lese.
- jelení zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání - často devastují porosty
- daňčí zvěř - okus, ohryz, loupání, vytloukání - méně časté
- mufloní zvěř - okus, ohryz, loupání - často devastují porosty
- černá zvěř - vyrývání sazenic - školky, čerstvá výsadba - méně časté
- srnčí zvěř - okus, ohryz, vytloukání - časté
- zaječí zvěř - mladá výsadba, lesní školky - okus, ohryz - časté
IV/C/2 - Škody zvěří v zemědělství 1. Uveďte přehled škod páchaných zvěří v zemědělství.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v zemědělství. 1 Uveďte přehled škod páchaných jednotlivými druhy v zemědělství.
- jelení zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady
- daňčí zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady
- mufloní zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů,
- černá zvěř - spásání porostů, pošlapání, poválení, porytí luk, brambory, kukuřice
- srnčí zvěř - spásání, okus, ohryz, vytloukání
- zaječí zvěř - spásání, okus, ohryz
2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných zvěří v zemědělství.
- jelení zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady = časté
- daňčí zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů, okus, ohryz, loupání, vytloukání = sady = méně časté
- mufloní zvěř - spásání porostu, pošlapání porostů = časté
- černá zvěř - spásání porostů, pošlapání, poválení, porytí luk, brambor = často devastující porosty
- srnčí zvěř - spásání, okus, ohryz, vytloukání = méně časté
- zaječí zvěř - spásání, okus, ohryz = časté
IV/C/3 - Škody působené hájenými druhy zvěře 1. Uveďte přehled hájených druhů zvěře páchající škody.
2. Zhodnoťte rozsah škod páchaných hájenými druhy zvěře. 1 Uveďte přehled hájených druhů zvěře páchající škody.
- medvěd hnědý
- vlk obecný
- rys ostrovid
- bobr evropský
- vydra říční
- kormorán velký
- volavka šedá
2 Zhodnoťte rozsah škod páchaných hájenými druhy zvěře.
- medvěd hnědý ČR = ojedinělý výskyt (včelstva)
- vlk obecný ČR = ojedinělý výskyt, ale intenzivní (chovaný dobytek)
- rys ostrovid ČR = ojedinělý výskyt, ale intenzivní škody (srnčí zvěř)
- bobr evropský stromové patro na hrázích a březích = velmi často
- vydra říční rybochovná zařízení - často
- kormorán velký vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často, likvidační výsledek
- volavka šedá vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často, likvidační výsledek
IV/C/4 - Škody zvěří v rybničním hospodářství 1. Charakterizujte škody páchané zvěří v rybničním hospodářství.
2. Zhodnoťte možnosti omezení škod páchaných zvěří v rybničním hospodářství. 1 Charakterizujte škody páchané zvěří v rybničním hospodářství.
- vydra říční rybochovná zařízení - ryby = často
- kormorán velký vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často
- volavka šedá vodní toky + rybochovná zařízení = velmi často
- bobr evropský stromové porosty hrází = velmi často (Lednický park)
- ondatra pižmová poškozování hrází rybníka = velmi často
2 Zhodnoťte možnosti omezení škod páchaných zvěří v rybničním hospodářství.
- vydra říční, bobr evropský
- ondatra pižmová - odlov - šlehačky
- kormorán velký, volavka šedá = mimořádný odlov
- plašení, elektrické ohradníky, ostrý pes
IV/C/5 - Škody na zvěři 1. Jak a komu vzniká škoda na zvěři?
2. Jak je možné stanovit výši škody vzniklé na zvěři? 1 Jak a komu vzniká škoda na zvěři?
- zvěř se stává majetkem MS v okamžiku ulovení mysliveckým způsobem
- škoda na zvěři vzniká státu - druhotně MS, která obhospodařuje honitbu, kde ke škodě došlo
2 Jak je možné stanovit výši škody vzniklé na zvěři?
- výše škody na zvěři se stanoví podle tabulek jako hodnota chovného kusu zvěře
- je zde vyčíslena hodnota daného kusu zvěře, jak v oblasti chovnosti, tak v oblasti produkce zvěřiny a produkce trofeje
IV/C/6 - Biologické metody ochrany proti škodám působeným zvěří 1. Na čem jsou založeny biologické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady vhodných biologických metod ochrany před škodami zvěří. 1 Na čem jsou založeny biologické metody ochrany proti škodám zvěři?
- biologická ochrana spočívá na přírodním a přirozeném působení na zvěř za účelem snížení škod v honitbě (les + zemědělství)
- dostatek potravy v honitbě
- odváděcí přikrmování
- ponechání měkkých okusových dřevin v monokulturách smrku
- výsadba odolných odrůd dřevin, vůči poškozování rostlin zvěří (okusu, loupání)
2 Jmenujte příklady vhodných biologických metod ochrany před škodami zvěře.
- dostatek potravy v honitbě
- odváděcí přikrmování
- zvěřní políčka
- výsadba plodonosných dřevi
- ponechání měkkých okusových dřevin v monokulturách smrku
- výsadba odolných odrůd dřevin, vůči poškozování rostlin zvěří (okusu, loupání)
IV/C/7 - Technické metody ochrany proti škodám působeným zvěří 1. Na čem jsou založeny technické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady vhodných technických metod ochrany před škodami zvěří. 1 Na čem jsou založeny technické metody ochrany proti škodám zvěři.
- založeno na zabránění přístupu zvěře k mladým porostům, nebo k stromům
- přezimovací obůrky
- oplocenky, ohraženky mladých porostů
- individuální ochrana stromů – nátěry + terče (u cenných dřevin)
- zraňování kůry stromům drapáky – ronění pryskyřice – nezájem k loupání
2 Jmenujte příklady aplikace prostředků technických metod ochrany před škodami zvěři.
- založeno na zabránění přístupu zvěře k mladým porostům, nebo k stromům
- přezimovací obůrky
- oplocenky, ohraženky mladých porostů
- individuální ochrana stromů – nátěry + terče (u cenných dřevin)
- zraňování kůry stromům drapáky – ronění pryskyřice – nezájem k loupání
IV/C/8 - Chemické metody ochrany proti škodám působeným zvěří 1. Na čem jsou založeny chemické metody ochrany proti škodám zvěří?
2. Jmenujte příklady aplikace prostředků chemických metod ochrany před škodami zvěří. 1 Na čem jsou založeny chemické metody ochrany proti škodám zvěři.
- postřiky
- nátěry terminálů
- terče na kmeny
- poranění kůry kmenů - rojení pryskyřice
2 Jmenujte příklady aplikace prostředků chemických metod ochrany před škodami zvěři.
- repelenty – čichové, chuťové, zrakově odpudivé
- nátěrové pasty, suspenze, kapalné koncentráty
- seznam povolených přípravku na ochranu lesa
- účinnost – vegetační klid 6 měsíců, letní ochrana 4 týdny, ohryz a loupíní 6 – 10 let
IV/C/9 - Chov nepůvodních druhů zvěře 1. Zhodnoťte stručně myslivecký význam nepůvodních druhů zvěře.
2. Jaké jsou hlavní zásady a problémy chovu, resp. výskytu nepůvodních druhů zvěře? 1 Zhodnoťte stručně myslivecký význam nepůvodních druhů zvěře.
- co je vlastně nepůvodní druh zvěře u nás (bažant, krocan, daněk, muflon, kamzík, kaza bezoárová, ondatra)
- kdysi dávno dovezen, dnes nikdo neřeší
- najednou kamzík škodí - žere vzácné rostliny 100 let od vysazení
- invazní druhy
- psík mývalovitý, mýval severní, šakal, norek americký, nutrie)
- organizmy na nové predátory nejsou připravení
2 Jaké jsou hlavní zásady a problémy chovu, respektive výskytu nepůvodních druhů zvěře.
- příroda a živé organizmy nejsou na nové predátory připraveni, nikdy tady nebyli
- velké ztráty na drobné zvěři v rámci predačního tlaku
- vytláčení klasických původních organizmů (potrava, teritorium)
IV/C/10 - Životní rytmus jednotlivých druhů zvěře 1. Které jsou hlavní etapy životního rytmu zvěře?
2. Charakterizujte stručně význam vybrané životní etapy zvěře z hlediska jejího chovu. 1 Které jsou hlavní etapy životního rytmu zvěře.
- početí, embryonální vývoj, narození, růst, pohlavní dospělost, rozmnožování, stárnutí, klimaktériem, senilita, smrt organizmu
-
2 Charakterizujte stručně význam vybrané životní etapy zvěře z hlediska jejího chovu.
- početí, embryonální vývoj, narození, růst, pohlavní dospělost, rozmnožování, stárnutí, klimaktériem, senilita, smrt organizmu
IV/C/11 - Denní rytmus zvěře 1. Popište denní rytmus zvěře.
2. Co způsobí narušení denního rytmu zvěře? 1 Popište denní rytmus zvěře.
- spánek, očista těla, získávání potravy, trávení, odpočinek, získávání potravy, trávení (pastevní cykly),
odpočinek, obhájení teritoria,
2 Co způsobí narušení denního rytmu zvěře.
- stres z vyrušování při příjmu potravy, trávení, spánku
- narušení rozmnožovacího cyklu – rušení zvěře v říji
- v době hnízdění = sezení na vejcích, kladení mláďat
- špatná kondice zvěře, migrace z rušených lokalit,
IV/C/12 - Sezónní rytmus zvěře 1. Co způsobuje sezónní změny v životě zvěře?
2. Charakterizujte stručně teplou a chladnou část roku z hlediska životních projevů zvěře. 1 Co způsobuje sezónní změny v životě zvěře.
- přibývání dne (světla), ubývání noci = aktivity denní
- teplota - zimní spánek
- sněhová pokrývka = získávání potravy
- dostatek potravy = ukládání zásobních látek na zimu
2 Charakterizujte stručně teplou a chladnou část roku z hlediska životních projevů zvěře.
- zdrojem je Slunce
- studenokrevní živočichové
- teplokrevní živočichové = ptáci 39 – 42 stupňů C, živočichové 37 – 40 stupňů C
- ochrana = srst + peří – výměna srsti, přepeřování
- přizpůsobení barvy srsti, plochy těla, velikost těla
IV/C/13 - Zazvěřování honiteb 1. Proč se provádí zazvěřování honiteb?
2. Zhodnoťte základní způsoby vypouštění zvěře do honitby. 1 Proč se provádí zazvěřování honiteb.
- k zvýšení počtu dané populace v lokalitě (honitbě)
- k osvěžení krve = nově dovezená kvalitní chovná zvěř
- k zazvěření honitby novým druhem zvěře
2 Zhodnoťte základní způsoby vypouštění zvěře do honitby.
- zvěř spárkatá = přezimovací obůrka = aklimatizační obůrka
- postupné otevírání vypouštěcí obůrku, až do úplného rozptýlení za neustálého přikrmování jak v obůrce, tak v jejím okolí
- v honitbě budujeme krmná zařízení, kde neustále přikrmujeme, dokud nově vypuštěná zvěř krmná zařízení navštěvuje
- zvěř drobná = s adoptivní matkou (bažantí slípka, drůbeží kvočna)
- prostřednictvím vypouštěcích voliér = nejdříve po 8 týdnech, podle počasí a vyspělosti kuřat = zastřihávání letek - postupné dorůstání, přeletování oplocení, postupné vzdalování za neustálého přikrmování
- káčata = na mělké lokality (nemastné peří = utopení) v přírodě mastí peří stará kačena
IV/C/14 - Význam tepla pro život 1. Jaký je význam tepla pro život a jak se může v tomto směru uplatnit myslivecká péče?
2. Co je to Bergmanovo, Allenovo a Glogerovo pravidlo? 1 Jaký je význam tepla pro život a jak se může v tomto směru uplatnit myslivecká péče.
- zdrojem je Slunce
- studenokrevní živočichové
- teplokrevní živočichové = ptáci 39 – 42 stupňů C, živočichové 37 – 40 stupňů C
- ochrana = srst + peří – výměna srsti, přepeřování
- přizpůsobení barvy srsti, plochy těla, velikost těla
2 Co to je Bergmanovo, Allenovo a Glogerovo pravidlo.
- Allenovo pravidlo = teplokrevní živočichové z chladných oblastí mají kratší končetiny (a výstupky obecně) než podobní živočichové z teplých oblastí.
- Bergmanovo pravidlo = druhy a poddruhy žijící v chladnějších oblastech jsou zpravidla větší a mohutnější než jejich příbuzní z nižších zeměpisných šířek. Důvodem rozdílu ve velikosti je poměr mezi objemem a povrchem těla jednotlivých taxonů. Větší živočich má menší poměr povrchu těla vůči objemu a tím menší tepelné ztráty na jednotku hmotnosti. Pravdivost Bergmanova pravidla můžeme nejlépe pozorovat u medvědů, poddruhů tygra, tučňáků apod.
- Glogerovo pravidlo = teplokrevní živočichové mají směrem na sever tmavší zbarvení srsti, kůže nebo peří. Touto adaptací snižují své albedo, což je schopnost odrážet nebo naopak pohlcovat sluneční záření. Světlé povrchy (např. čerstvě napadlý sníh) mají albedo velké a odráží většinu dopadající energie. Tmavě zbarvené plochy pohlcují velké procento energie ze slunečního záření a tím se oteplují. Platnost tohoto pravidla má řadu výjimek (lední medvěd apod.). Mnozí živočichové upřednostnili před výhodnějším hospodařením s teplem maskování.
IV/C/15 - Význam světla pro život, vliv na životní cykly zvěře 1. Jaký je význam záření a světla pro život?
2. Jmenujte příklady ovlivnění zvěře světlem. 1 Jaký je význam záření a světla pro život.
- fotosyntéza = zdroj potravy = přeměna látek neústrojných v ústrojné
- rostliny = producenti
- živočichové = konzumenti
2 Jmenujte příklady ovlivnění zvěře světlem.
- délka světelného dne = dostatek světla urychluje rozmnožování - jaro = ptáci, hlodavci, šelmy
- u přežvýkavců = s poklesem délky světelného dne
- noční živočichové (sovy, netopýři)
- denní živočichové (bažanti, jestřábi, sokoli)
- orientace tažných ptáků - Slunce
IV/C/16 - Přírůst, množivost a očekávaná produkce 1. Vysvětlete pojem množivost a přírůst.
2. Jak se liší výpočet očekávané produkce u zvěře spárkaté a drobné? 1 Vysvětlete pojem množivost a přírůst.
- množivost je přírůstek – ovlivňuje jej samičí zvěř = vyšší odlov trofejové zvěře = proto stále vysoká množivost, vysoký přírůstek = nadstavy zvěře.
2 Jak se liší výpočet očekávané produkce u zvěře spárkaté a drobné.
- podle úživnosti prostředí, nadmořské výšce, vodních srážkách
- u spárkaté zvěře koeficient očekávaného přírustku x počet samic
- u drobné zvěře koeficient očekávaného přírůstku x 1 nasčítaný kus (samec i samice)
1. Vysvětlete pojem komorování, a proč se používá.
2. U které zvěře se komorování používá? 1 Vysvětli pojem komorování a proč se používá.
- ochrana bažantů, koroptví, kačen přes zimu před strádáním
- před predátory
- v odchovnách, jarní její vypouštění zpět do honitby
2 U které zvěře se komorování používá.
- koroptve = koroptvárny
- bažanti = bažantnice
- kačeny = kačenárny
IV/C/18 - Únosnost prostředí pro zvěř 1. Vysvětlete pojem únosná kapacita prostředí.
2. Vysvětlete, k čemu dochází v případě dlouhodobého překročení únosné kapacity prostředí. 1 Vysvětli pojem únosná kapacita prostředí.
- určitý počet jednoho druhu zvěře na určité ploše, bez omezení zdroje potravy, klidových zón, odpočinkových zón, s možností přirozené reprodukce
2 Vysvětlete, k čemu dochází v případě dlouhodobého překročení únosné kapacity prostředí.
- překročení únosné kapacity prostředí má za následek stěhování se zvěře na okraje prostředí bez možnosti plného využití kapacity prostředí
- stěhování zvěře do vhodných lokalit, jiných honiteb
-
IV/C/19 - Chov zvěře v zajetí 1. Co je a co není chov zvěře v zajetí?
2. Kdo povoluje chov zvěře v zajetí? 1 Co je a co není chov zvěře v zajetí.
- chov lišky k výcviku psů k norování = je chov zvěře v zajetí
- chov jelena, daňka, muflona na oplocené zahradě = je chov zvěře v zajetí
- za chov zvěře v zajetí se nepovažuje polodivoký nebo krotký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb
- péče o zraněnou zvěř
- záchranné chovy a stanice
- dominantní způsob chovu zvěře = ve volné přírodě
- chov usměrněný = vysečená vejce
- bažantnictví = problém je začlenění mláďat do chovu ve volnosti
- obdoba = chov kačen, koroptví
- komorování bažantů, koroptví
- chov zaječí zvěře
- farmy zvěře = využití kvalitní zvěřiny, průmyslové využití paroží
- umělý chov tetřevovitých
- zoologické zahrady
2 Kdo povoluje chov zvěře v zajetí.
- chov zvěře v zajetí je možný pouze se souhlasem orgánu státní správy myslivosti Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb.
IV/C/20 - Vybrané ekologické pojmy: kulturní krajina, ekosystém, společenstva, populace, potravní řetězce 1. Vysvětlete pojmy kulturní krajina, ekosystém, populace a společenstvo.
2. Vysvětlete pojem potravní řetězec a k čemu dochází při jeho narušení. 1 Vysvětli pojem kulturní krajina, ekosystém, populace a společenstvo.
- kulturní krajina = je krajina, kterou přetvořil člověk k obrazu svému (hospodaření v lesích, hospodaření na polích, umělá nepřirozená výsadba, meliorace, chatové oblasti, výstavba, kulturní plodiny)
- ekosystém = souhrnný komplex půdy, vody, ovzduší, rostlin a živočichů, který se neustále vyvíjí a neustále dochází ke změnám
- populace = skupina organizmů v danou dobu na určité ploše
- společenstvo = lesa, rybníka, organizmy = rostliny a živočichové v daném prostředí
2 Vysvětli pojem potravní řetězec a k čemu dochází při jeho narušení.
- potravní řetězec je děj, při kterém konzumuje jeden živočich druhého