1. Do kterých základních skupin rozdělujeme krmiva?
2. Jakými pravidly se řídíme při pořizování krmiva, při manipulaci a během předkládání zvěři?
3. Jaké jsou možnosti opatření krmiva ze strany uživatele honitby? 1 Do kterých základních skupin rozdělujeme krmiva?
- Dužnatá krmiva
- Jadrná krmiva
- Objemová krmiva
- Dietetická krmiva
- Voda + sůl
2 Jakými pravidly se řídíme při pořizování krmiva, při manipulaci a během předkládání zvěři?
- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- pořizujeme pouze kvalitní krmivo
- krmivo vhodné pro daný druh zvěře
- při uskladnění - základní hygienické zásady (sucho, větrání)
- zabránit znehodnocení krmiva hlodavci
3 Jaké jsou možnosti opatření krmiva ze strany uživatele honitby?
- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nákup kvalitního krmiva od zemědělských dodavatelů (certifikát kvality)
- vlastní zdroj - políčka
- výkup krmiva od veřejnosti (kaštany, žaludy) - vhodné uskladnění = šrotování, mačkání
- zásada - v celé honitbě jednotný druh a jednotná kvalita
IV/B/2 - Jadrná krmiva 1. Jaký je význam jadrných krmiv?
2. Jaké druhy jadrných krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře jadrnými krmivy? 1 Jaký je význam jadrných krmiv.
- zkvalitnění tvorby paroží a toulců
- zvýšení specifické hmotnosti paroží
- kvalitní vývoj kostry mladé zvěře
- pozitivní vliv pro vývoj plodů u samičí zvěře
- zkvalitnění laktace s tvorbou kvalitního mleziva a mléka
- optimální množství Ca, P, Na, Mg, stopových prvků a vitamínů
- pozitivní vliv na zdravotní stav
2 Jaké druhy jadrných krmiv využíváme.
- zrna našich obilovin = hrubě šrotovaná nebo mačkaná (oves + kukuřice)
- kaštany = hrubě šrotované - kladívkový šrotovník, uchovány ve svěžím stavu
- žaludy + bukvice
- granule - důležité plnidlo + jádrový šrot + pojidlo
3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře jadrnými krmivy.
- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nejdůležitější období pro podávání jádra před a v průběhu začátku zimy
- před zahájením vývoje plodu v těle matek
- před zahájením tvorby paroží
- po vánocích jádra ubírat
IV/B/3 - Dužnatá krmiva 1. Jaký je význam dužnatých krmiv?
2. Jaké druhy dužnatých krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování zvěře dužnatými krmivy? 1 Jaký je význam dužnatých krmiv.
- nahrazuje nedostatek přirozené potravy dužnaté v době strádání zvěře v kulturní krajině
- zdroj vody a vitamínů
- po celou dobu zimního období i za mrazů = zdroj vody
2 Jaké druhy dužnatých krmiv využíváme.
- krmná a cukrová řepa, brambory, tuřín,
- mrkev, kapusta
- topinambury
- ovoce + ovocné výlisky
3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře dužnatými krmivy
- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- pravidelná nabídka potravy (v určitou dobu a v určitý den)
- předkládat jenom tolik krmiva, které se dá zkonzumovat v co nejkratším čase
- stále čerstvá nabídka
- silážní stoly, koryta
IV/B/4 - Objemová krmiva 1. Jaký je význam objemových krmiv?
2. Jaké druhy objemových krmiv využíváme?
3. Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře objemovými krmivy? 1 Jaký je význam objemových krmiv.
- povinnost přikrmování je stanoveno Zákonem o myslivosti
- nahrazuje nedostatek přirozené potravy objemové v době strádání zvěře v kulturní krajině
- nezbytně důležitá složka potravy pro peristaltiku střev, pomalé štěpení živin
- předkládáme pouze kvalitní krmivo, bez nasolování
2 Jaké druhy objemových krmiv využíváme.
- seno - luční, vojtěškové, jetelotrávní, jetelina
- letnina
- siláže - zemědělské, lesní
- senáže - různé uzavřené balíky
- okus + ohryz – ořezy ovocných stromů
- zbytky po těžbě – jehličnaté, listnaté
- zvěřáky – kácení jedlí v předjaří
3 Jaká je strategie přikrmování jednotlivých druhů zvěře objemovými krmivy.
- pravidelné předkládání stejného druhu a kvality krmiva
- při změně krmiva je třeba zvěř na změnu zvykat
- předkládáme pouze kvalitní krmivo
IV/B/5 - Sůl a minerálních lizy 1. Jaký je význam minerálů a vitamínů pro život zvěře?
2. Jakými způsoby přidáváme zvěři minerály a vitamíny?
3. Kdy přidáváme zvěři sůl, vitamínové a minerální doplňky potravy? 1 Jaký je význam minerálů a vitamínů pro život zvěře.
- pro tvorbu kostry v těle matky
- tělesný růst a vývoj
- tvorbu paroží – každoročně před obdobím nasazování paroží - srnčí – leden – duben
- jelení zvěř = květen – červen, daněk = červen - srpen
2 Jakými způsoby přidáváme zvěři minerály a vitamíny.
- do krmných směsí
- do kombinovaných krmiv = granutáty – recepty – podzimní, zimní, jarní směs
- krmiva pro laktaci, parožení
- směsi pro spárkatou, pernatou
- upravených lizů, přípravky léčivé, antiparazitální
3 Kdy přidáváme zvěři sůl, vitamínové a minerální doplňky potravy.
- celoročně
- v období březosti, snůšky
- v období laktace
- v období parožení
- přebarvování, přepeřování
IV/B/6 - Vodní zdroje v honitbách 1. Zhodnoťte význam vody pro zvěř.
2. Uveďte příklady umělých napajedel.
3. Jakou pozornost musíme věnovat péči o umělá a přirozená napajedla? 1 Zhodnoťte význam vody pro zvěř.
- nezbytná životní podmínka - potřeba k zpracování a trávení potravy
- vytváření tělních tekutin
- osmotický tlak
- vylučování škodlivin z těla
- přeměna látek v energii
2 Uveďte příklady umělých napajedel.
- napajedlo = přirozená nebo umělá nádrž s vodou pro zvěř
- betonová napajedla - žlaby, koryta, vyráběna ve velkém
- napajedla = vyhloubená jáma, vystlaná fólií
3 Jakou pozornost musíme věnovat péči o umělá a přírodní napajedla.
- stále naplněna nezávadnou vodou
- udržovat základní hygienu v okolí napajedla
- dezinfekce prostředí v okolí napajedla
- pravidelné čištění napajedel
IV/B/7 - Krmná zařízení pro spárkatou zvěř 1. Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro spárkatou zvěř?
2. Jmenujte různé typy přikrmovacích zařízení určených pro spárkatou zvěř.
3. Popište podrobně oboroh a krmeliště. 1 Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro spárkatou zvěř.
- druh zvěře, pro který má krmné zařízení sloužit
- pro jaký druh krmiva se bude používat
- ekonomická stránka výstavby - cena materiálu na stavbu zařízení
- místo - v klidové zóně, mimo mladé porosty, dostatek světla, sucha, bez průvanu
- blízký zdroj vody
2 Jmenujte různé typy přikrmovacího zařízení určených pro spárkatou zvěř.
- oborohy
- krmelce = zaječí, srnčí, mufloní, daňčí, jelení
- krmná koryta
- silážní stoly
3 Popište podrobně oboroh a krmeliště.
- oboroh - krmné zařízení
- dřevěná základna = podlaha + 4 kolmé kuly a pohyblivou střechou
- na podlahu se ukládá seno a zároveň se zvedá střecha
- při odebírání sena zvěří se postupně střecha snižuje, ale stále chrání před deštěm
- krmeliště = plocha, na kterém jsou umístěny krmná zařízení
- krmelec, krmná koryta, krmné stoly, krechty, sklady, slaniska
- centrální krmná linka
IV/B/8 - Krmná zařízení pro drobnou zvěř 1. Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro drobnou zvěř?
2. Jmenujte různé typy přikrmovacích zařízení určených pro drobnou zvěř.
3. Popište podrobně zásyp a rohatinu. 1 Co bereme v potaz při výstavbě přikrmovacího zařízení pro drobnou zvěř.
- druh zvěře, pro který má krmné zařízení sloužit
- pro jaký druh krmiva se bude používat
- místo - v klidové zóně, mimo mladé porosty, dostatek světla, sucha, bez průvanu
- žádné stromové výstavky (osamělé stromy)
- ekonomická stránka výstavby - cena materiálu na stavbu zařízení
- blízký zdroj vody
2 Jmenujte různé typy přikrmovacího zařízení určených pro drobnou zvěř.
- zaječí krmelec
- zásypy = bažanti, koroptve, orebice, perličky, krocani, kačeny
- rohatiny, koroptví boudy
3 Popište podrobně zásyp a rohatinu.
- čtvercově ohraničená ráhnami základna na grit, plevy, zrniny
- pultová střecha se spádem
- se spádem na sever, nebo západ
- vstupní strany ohraničeny roštím, větvemi
- bez vysokých stromů v blízkosti - stanoviště číhajících dravců
- rohatina = přikrmovací zařízení pro koroptve, bažanty, orebice
- několikrát lomený tunel ze smrkové četiny a ráhen, které umožni koroptvím rychleji proběhnout při napadení predátorem
IV/B/9 - Klidové podmínky v honitbách 1. Jaký je význam klidu v honitbě?
2. Která období jsou z hlediska zajištění klidu nejdůležitější?
3. Jak zajišťujeme v honitbách z praktického pohledu klid pro zvěř? 1 Jaký je význam klidu v honitbě.
- dobrý zdravotní stav chované zvěře
- kvalitní zvěř v kondici, konstituci
- kvalitní nasazení trofejí
- nejdůležitější v období říje
- v období kladení mláďat
- v období laktace
2 Která období jsou z hlediska zajištění klidu nejdůležitější.
- nejdůležitější v období říje
- v období kladení mláďat
- v období laktace
3 Jak zajišťujeme v honitbách z praktického pohledu klid pro zvěř.
- kontrola při pochůzkách honitbou
- vykázání neukázněných návštěvníků z honitby (myslivecká stráž)
- nahlášení na PČR a požadování o následné zakročení
IV/B/10 - Vztah zvěře k jejímu životnímu prostředí 1. Vysvětlete pojem životní prostředí.
2. Jaký má vliv životní prostředí na zvěř?
3. Jaký má vliv zvěř na životní prostředí? 1 Vysvětlete pojem životního prostředí.
- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků na okolní prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka
- čím lepší prostředí, tím méně práce pro člověka a nižší náklady na chov dané zvěře
- čím lepší životní prostředí honitby – tím levnější provoz myslivosti
2 Jaký vliv má životní prostředí na zvěř.
- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků škod na okolním prostředí
- zvěř je součástí životního prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka
- čím lepší prostředí, tím méně práce pro člověka a nižší náklady na chov dané zvěře
- čím lepší životní prostředí honitby - tím levnější provoz myslivosti
- v narušeném životním prostředí člověkem mohou některé organizmy strádat jak v příjmu potravy a tím následně škodit v kulturní krajině
- přemnožené druhy škodit v kulturní krajině (monokultury smrku - loupání jelení zvěře)
- ztráta potravy den ze dne (sklizeň polních plodin)
- ztráta potravní nabídky, úbytek remízů, biokoridorů, vody v krajině
- kulturní krajina = vyhovuje člověku, méně zvěři
3 Jaký vliv má zvěř na životní prostředí.
- zvěř je součástí životního prostředí
- životní prostředí = prostředí, které umožňuje existenci dané populace bez následků škod na okolním prostředí
- životní prostředí organizmů, ale i člověka
- v narušeném životním prostředí člověkem (kulturní krajině) mohou některé organizmy strádat jak v příjmu potravy a tím následně škodit v kulturní krajině - krajině upravené člověkem
- přemnožené druhy mohou škodit v kulturní krajině (monokultury smrku - loupání jelení, mufloní zvěř)
- ztráta potravy den ze dne (sklizeň polních plodin) = škody na porostech = zvěř černá (polní plodiny kukuřice, brambory, řepka, obiloviny, louky)
- likvidace parků, zahrad, hřbitovů, golfových areálů
- ztráta potravní nabídky, úbytek krytu = remízů, biokoridorů, vody v krajině = stěhování zvěře do opuštěných závodů, městské výstavby
- kulturní krajina = vyhovuje člověku, méně zvěři
IV/B/11 - Časový harmonogram průběrného odstřelu jednotlivých druhů zvěře 1. Zhodnoťte význam stanovení správného harmonogramu průběrného odstřelu.
2. Jaký je správný harmonogram odstřelu samčí spárkaté zvěře?
3. Jaký je správný harmonogram odstřelu holé spárkaté zvěře? 1 Zhodnoťte význam stanovení správného harmonogramu průběrného odstřelu.
- samčí zvěř nevhodnou do chovu odlovit před říjí
- nelovit na poslední chvíli, nemáme-li splněno, lovíme vše, co nám přijde na ránu
- lov na poslední chvíli nás nutí k plnění odlovu za každou cenu = nejvíce chovatelských chyb
- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení, co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře
2 Jaký je správný harmonogram odstřelu samičí spárkaté zvěře.
- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- do konce října by mělo být splněno 50 - 75 % odlovu
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře - nepoznáme, která matka vodí slabé mládě
3 Jaký je správný harmonogram odstřelu holé spárkaté zvěře.
- harmonogram průběrného odstřelu je nezbytně nutné plnit od prvního dne odlovu
- do konce října by mělo být splněno 50 - 75 % odlovu holé zvěře
- v prosinci - začíná vývoj plodu - utajená březost
- lednový odlov zvěře holé - neetická záležitost
- ztráta listu = změna stávanišť zvěře
- přebarvování - horší posouzení co je slabé
- zkracování světelných podmínek (krátké dny)
- vytváření tlup spárkaté zvěře - nepoznáme, která matka vodí slabé mládě
IV/B/12 - Kvalitativní kritéria posuzování zvěře 1. Jaký je význam kvalitativního posuzování zvěře a na čem je založeno?
2. Uveďte příklady vzhledových kritérií používaných při posuzování zvěře.
3. Uveďte příklady etologických kritérií používaných při posuzování zvěře. 1 Jaký je význam kvalitativního posuzování zvěře a na čem je založeno.
- význam správného posouzení zvěře před lovem je nejdůležitější posouzení než dojde k odlovu
- toto posouzení a správné rozhodnutí zvládne pouze zkušený lovec, který má bohaté zkušenosti s kvalitou dané populace zvěře
- zkušenost lovec získává dlouhodobým pobytem v honitbě při sledování chování a posuzování dané populace v jednotlivých ročních obdobích
- nesprávné rozhodnutí vede k chovatelským chybám, které snižují kvalitu chované zvěře
- správné rozhodnutí vede k selekci nežádoucích jedinců a jejich vyřazení z chovu
2 Uveďte příklady vzhledových kritérií používaných při posuzování zvěře.
- vzhledová kritéria u chované zvěře jsou ty, které můžeme sledovat u zvěře před plánovaným odlovem
- tělesná stavba (vyspělost) zvěře
- kondice zvěře - případná vychudlost
- doba a rychlost přebarvování (jarní, podzimní)
- vzhled srsti = uhlazená, přiléhavá, lesklá, nepokálená
- vzhled, síla, tvar a barva paroží, toulců
3 Uveďte příklady etologických kritérií používaných při posuzování zvěře.
- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- alfa a omega jedinci
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena
IV/B/13 - Chovatelské přehlídky 1. Co jsou chovatelské přehlídky?
2. Jaká je náplň a význam chovatelských přehlídek?
3. Kdo chovatelské přehlídky organizuje? 1 Co to jsou chovatelské přehlídky.
- chovatelské přehlídky posuzují výsledky v chovu a lovu daného druhu zvěře v určité oblasti
- jsou předkládány všechny odlovené trofeje dané oblasti
- spolkové (MS při VČS), okresní = Vsetín - Pozděchov
- celostátní = Lysá nad Labem = předkládají se pouze ty nejsilnější trofeje
- mezinárodní = nejsilnější trofeje jednotlivých zemí (Nitra, Budapešť, Lysá nad Labem)
- hodnotí dosažené výsledky chovu a lovu zvěře trofejové
- hodnotí se správný odlov zvěře samčí, vývoj, kvalita, síla trofeje
- hodnotí se síla trofeje podle tabule CIC
- hodnotí se nesprávný odlov trofejové zvěře v jednotlivých věkových třídách ( chovný a lovný jedinec)
2 Jaká je náplň a význam chovatelských přehlídek.
- chovatelské přehlídky posuzují výsledky v chovu a lovu daného druhu zvěře v určité oblasti
- jsou předkládány všechny odlovené trofeje dané oblasti
- spolkové (MS při VČS), okresní = Vsetín - Pozděchov
- celostátní = Lysá nad Labem = předkládají se pouze ty nejsilnější trofeje
- mezinárodní = nejsilnější trofeje jednotlivých zemí (Nitra, Budapešť, Lysá nad Labem)
- hodnotí dosažené výsledky chovu a lovu zvěře trofejové
- hodnotí se správný odlov zvěře samčí, vývoj, kvalita, síla trofeje
- hodnotí se síla trofeje podle tabule CIC
- hodnotí se nesprávný odlov trofejové zvěře v jednotlivých věkových třídách (chovný a lovný jedinec)
3 Kdo chovatelské přehlídky organizuje.
- myslivecký spolek - výsledky spolku v chovu a lovu zvěře (vlastní zvážení)
- OMS ČMMJ Vsetín - prostřednictvím pověření orgánem státní správy myslivosti
- ČMMJ - pověřením MZe
IV/B/14 - Aklimatizační, karanténní a přezimovací obůrky 1. K čemu slouží karanténní obůrky?
2. K čemu slouží aklimatizační obůrky?
3. K čemu slouží přezimovací obůrky? 1 K čemu slouží karanténní obůrky.
- k ověření zdravotního stavu dovezené zvěře
- ověření veterinárních certifikátů
- vyšetření zvěře = odběr kooprologických vzorků (trus)
- k následnému k přeléčení zvěře
2 K čemu slouží aklimatizační obůrky.
- aby si nově dovezená zvěř zvykla na klimatické podmínky nového prostředí
- na nový druh předkládané potravy
- přizpůsobení se na nové životní prostředí, posouzení zdravotního stavu, k přeléčení nově dovezené zvěře
3 K čemu slouží přezimovací obůrky.
- mají zabránit škodám způsobovaných zvěří v zimním období na lesních porostech v období nouze
- obůrky, ve kterých se intenzivně krmí a tím se zde stahuje zvěř z širokého okolí
- po uzavření obůrky se zvěř přežene do hlavní komory a přichytává se v odchytovém zařízení a odchycená zvěř se přepouští do hlavní obůrky
- po celou zimu se zde intenzivně krmí a na jaře, před kladením v době plné vegetace se zvěř vypouští zpět do honitby
- většinou bývá odchytána zvěř z několika okolních honiteb, ve kterých je v zimě zakázáno přikrmovat
IV/B/15 - Sčítání zvěře, význam 1. Jaký je význam sčítání zvěře?
2. Jaké jsou metody a termíny sčítání zvěře?
3. Co je to kvalifikovaný odhad stavu zvěře? 1 Jaký je význam sčítání zvěře.
- zjišťování skutečných stavů zvěře – termíny stanovují KÚ – odbory životního prostředí
- jarní sčítání se provádí k 31. 3. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu spárkaté zvěře
- letní sčítání před lovem zvěře drobné k 31. 7. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu drobné zvěře
- rozdíl mezi jarním a letním sčítáním je skutečný přírůstek, který je základem pro stanovení odstřelu zvěře
- posoudit početní stav zvěře před lovem a stanovit plán lovu
2 Jaké jsou metody a termíny sčítaní zvěře.
- zjišťování skutečných stavů zvěře – termíny stanovují KÚ – odbory životního prostředí
- jarní sčítání se provádí k 31. 3. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu spárkaté zvěře
- letní sčítání před lovem zvěře drobné k 31. 7. daného roku pro zpracování Plánu chovu a lovu drobné zvěře
- rozdíl mezi jarním a letním sčítáním je skutečný přírůstek, který je základem pro stanovení odstřelu zvěře
- posoudit početní stav zvěře před lovem a stanovit plán lovu
- propočet výsledků vzorkových ploch = 3 části honitby – s dobým + průměrným + slabým stavem zajíců
- prochází se lokalitami – sčítá se zvěř, která prorazí řadu sčítajících po levé straně dozadu
- propočtem a součtem jednotlivých sčítajících – 25 %
3 Co je to kvalifikovaný odhad stavu zvěře.
- odhad početních stavů jednotlivých druhů zvěře v daných lokalitách
- podle stop na obnově
- podle ležisek u krmelců v době přikrmování
IV/B/16 - Etologické projevy zvěře (chování) 1. Vysvětlete pojem etologie.
2. Uveďte příklady etologických projevů zvěře.
3. Vysvětlete pojmy nadřazenost, podřazenost, alfa, omega a uveďte příklady. 1 Vysvětli pojem etologie.
- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena
2 Uveďte příklady etologických projevů zvěře.
- etologie - věda o chování živočichů
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise)
- postavení ve skupině (tlupě, hejnu) = sociální hierarchie
- situace na pastvě, u krmelce, na říjišti, tokaništi (leku)
- teritoriální druhy + jedinci na pastvě
- úkolem etologie je pochopit chování jedince a toto jednání posoudit v rámci chovu dané populace
- posuzování zvěře musí probíhat v přírodních podmínkách, ke kterým je zvěř evolučně přizpůsobena
3 Vysvětli pojem nadřazenost, podřazenost, alfa, omega a uveďte příklady.
- nadřazenost a podřízenost (dominance, submise), příjem potravy u krmelce
- alfa a omega jedinci (ve smečce vlků)
- vodící laně, hlavní jeleni
IV/B/17 - Přezvěření honiteb, zavádění nepůvodních druhů zvěře do honiteb 1. Co je to optimální populační hustota?
2. Jaké jsou důsledky nedozvěření a přezvěření honitby?
3. Jaké dopady může mít zavedení nepůvodního druhu na životní prostředí? 1 Co je to optimální populační hustota.
- kvalita životního prostředí ovlivňuje populační hustotu
- optimální populační hustota je tehdy, když daná populace je pravidelně rozšířena po celém prostoru a nepůsobí žádné škody a není nucena přecházet do jiných méně vhodných lokalit za klidem, kryte, potravou
- populace má ideální podmínky pro zdárný vývoj (růst a rozmnožování)
- pro navýšení populace musíme navýšit krytové, klidové a potravní prvky
- pokud tak neučiníme, nadpočetná populace nepřežije, nebo se přestěhuje na periférii tohoto území
- vypouštění polo krotkých odchovaných bažantů do honitby
2 Jaké jsou důsledky nedozvěření a přezvěření honitby.
- nedozvěření = minimální populační hustota (honitba je málo zazvěřená), má šanci se ještě rozmnožovat, ale populace nevyužívá v dostatečné míře životní prostor
- v případě nedozvěření = jedinci opačného pohlaví se stýkají obtížně a dochází k příbuzenské plemenitbě stagnace a následně (choroby, oslabování populace, degenerace)
- přezvěření = rozmnožení organizmů nad únosnou míru vede k nárůstu chorob, ztráta kondice, konstituce, kvality trofejí, končící migrací do sousedních honiteb
3 Jaké dopady může mít zavedení nepůvodního druhu na životní prostředí.
- naše původní zvěř, honitba není na tyto druhy připravena
- vysoké ztráty na chované zvěři (psík mývalovitý, mýval severní)
- škody na životním prostředí (ondatra - hráze, nutrie - porosty)
IV/B/18 - Význam šelem a dravců v honitbách 1. Jaká je úloha šelem a dravců v honitbě?
2. Jaké problémy působí přemnožené šelmy?
3. Jaké jsou možnosti mysliveckého obhospodařování šelem? 1 Jaká je úloha šelem a dravců v honitbě.
- přirozený článek potravního řetězce, součást přirozené přírodní populace, přirozený predátor
- přirozená predace slabých a nemocných jedinců
- likvidátor padlin
- udržování daných druhů zvěře v potřebné kondici
2 Jaké problémy působí přemnožené šelmy.
- při přemnožení šelem dochází k úbytku přirozené potravy (lišky + draví ptáci = hlodavci) a k následné orientaci na dostupný druh potravy = bezbranná hospodářská zvířata, drůbež
- nedostatečně velké teritorium pro velké šelmy – jejich migrace k lidským obydlím, škody na dobytku, včelstvech (medvěd, vlk, rys)
- rozmach chorob = prašivina, vzteklina a jejich rychlé šíření
3 Jaké jsou možnosti mysliveckého obhospodařovaní šelem.
- přirozené tlumení škodné v mezích zákona
- lov zvěře a lapání zvěře (umělé nory)
- přikrmování zvěře (nezávadným mase, melasa, ovoce, kukuřice)
- vakcinace proti vzteklině
IV/B/19 - Krytové podmínky v honitbách 1. Jaký je význam úkrytu pro zvěř?
2. Co jsou remízy a jaký je jejich význam?
3. Co je ekologická past? 1 Jaký je význam úkrytu pro zvěř.
- zajištění klidové zóny ke zpracování potravy
- k odpočinku
- kladení mláďat, snůšky
- vyvádění mláďat
2 Co jsou remízy a jaký je jejich význam.
- remízek= přirozený porost dřevin, bylin, sucho, závětří, zdroj vody, místo k hnízdění, vyvádění mláďat, biokoridor, klidová lokality = klid, zdroj potravy, zdroj potravy, klidu,
- remízky dočasné (kukuřice, slunečnice, topinambury, krmná kapusta)
- remízky trvalé (změna pozemku louka, pole v lesní porost)
- zakládání remízků - trvalých i dočasných = souhlas vlastníka, změna klasifikace pozemku
3 Co to je ekologická past.
- rostliny i živočichové se při výběru nového místa pro život řídí evolučně osvědčenými vodítky, které jim pomáhají určovat kvalitu prostředí
- současná krajina mění vlivem člověka svou tvář k nepoznání velmi rychle - ať už hovoříme o kácení deštných pralesů pro získání dřeva či orné půdy, změně chemizmu vody vlivem lodní dopravy na velkých řekách nebo o stavbě logistických skladů poblíž středoevropských metropolí
- všechny tyto děje významně ovlivňují populace volně žijících živočichů i rostlin
- vyhrává zde ten, kdo dokáže „udržovat krok s dobou“, tj. dokáže se na rychlé změny v prostředí rychle a snadno adaptovat
- kdo tuto schopnost nemá, se může lehce zmýlit
- znak, který v evoluční minulosti živočichů a rostlin indikoval kvalitu prostředí, v nově nastalých podmínkách totiž stejnou informaci již neposkytuje
- chyba, ke které pak dojde vlivem výběru špatné možnosti, může vést až do slepé uličky tzv. „ekologické pasti“
- ekologická past živočichů vzniká na podkladě činnosti člověka, kdy se zvěř nedovede s nápady člověka vypořádat
- co je ekologické pro člověka, nemusí být vždy ekologické pro organizmy (velká prosklená okna odrážející oblohu jsou ekologickou pasti pro ptáky)
IV/B/20 - Úživnostní podmínky v honitbách 1. Zhodnoťte úživnost lesních honiteb pro zvěř.
2. Zhodnoťte úživnost polních honiteb pro zvěř.
3. Jak zvyšujeme úživnost polních a lesních honiteb? 1 Zhodnoťte úživnost lesních honiteb pro zvěř.
- lesní honitby jsou většinou méně úživné než polní honitby
- lesní honitby jsou nejlepší s travním a keřovým podrostem, nejsou výhodné monokultury na velkých plochách (smrkové = hladové = studené = porosty) = škody zvěři - loupání, okus
- lesní políčka, osévání okraje lesních cest, výsadba plodonosných dřevin
2 Zhodnoťte úživnost polních honiteb pro zvěř.
- polní honitby jsou většinou více úživné než lesní honitby pro svojí nabídkovou pestrost
- nejlépe menší plochy s rozdílnými plodinami, ne velké mnohohektarové plochy = monodieta
- teplejší honitby s pestrou nabídkou (traviny, jeteliny, obiloviny, kukuřice, řepky)
- zdroj potravy = škody
- zdroj klidu = velké plochy
- špatně se zde loví = řepky, kukuřice = návaznost na les = biopásy
3 Jak zvyšujeme úživnost polních a lesních honiteb.
- menší zemědělské plochy, různé plodiny, střídání plodin
- pestrost potravní nabídky - osévání zvěřních políček (oplocení)
- výsev biopásů - zvyšuje pestrost nabídky
- výsadba biokoridorů - plodonosné dřeviny (kaštany, topinambury, kukuřice, kapusty)
- v lesních honitbách ponecháváme měkké okusové dřeviny