1. Jakou úlohu plnil lov zvěře v období pravěku?
- V pravěku byl lov hlavním zdrojem obživy a lovilo se v tlupách. V pravěku se lov zdokonaloval stejně jako nástroje pro lov. V neolitu se začínají více dělit role. Začíná rolnictví – pěstování polních plodin a s rozvoj lovu a odchyt přispěl k počátkům domestikace.
2. Jakou úlohu plnil lov zvěře v období feudalismu?
- Od 10. do 18. století – vzniká nadřízená a podřízená vrstva. Feudálové soustřeďují moc. Do čela společnosti se dostává panovník, který získává mnohé výhody – tzv. regál, též právo na lov. U nás se objevují první doklady o loveckém právu za vlády knížete Boleslava I. (929 – 967). Jde o nařízení okolo roku 950, které stanoví, že lov je výhradním právem panovníka. Nejvýznamnější lovnou zvěří byl jelen, mnoho bylo též černé zvěře. Srnčí zvěře bylo až do 18. století poměrně málo vzhledem k hojnému výskytu velkých šelem. Název „lovec“ se objevuje již v 11. století. Panovníka obklopovala početná lovecká družina. Pro její pobyt na loveckých výpravách se stavěly lovecké hrádky např. Křivoklát (zmiňovaný již v roce 1109), Jivno, Zbečno, Jenčov atd. Lovecký personál je usídlován v tzv. účelových obcích (Psáry, Ohaře, Sokolníky), kde žije družným životem. Lovecké roboty poddaných jsou známy již ve 12. století. K lovecké výstroji patřil: luk se šípy, oštěp, nůž, různé sítě, oka, tlučky a pasti, používali se lapací jámy. Lovilo se pěšky, na koních. Se smečkou psů. Poraněná zvěř byla sledována po barvě. Rozmohly se štvanice a sokolnictví. Dochovala se řada dokladů a pověstí o našich panovnících a jejich účasti na lovu. S rozvojem feudalizmu se rozrostla moc šlechty. Nařízení krále Václava IV. z roku 1388 uvádí, že lov je výsadou vrchnosti, šlechty (součást práva tzv. dominikálního). Význam lovu se snižuje, lov slouží k reprezentaci. K lovecké výzbroji patří kuše (od 11. stol v Evropě), oštěp, nůž, tesák, lovecký nůž, sítě, pasti, lapací jámy. Se zdokonalováním loveckých zbraní zvěře ubývalo. Zakládají se obory, hlavně pro jelení zvěř – od 14. století, hojně v 16. století. Introdukuje se bažant, bažantnice jsou známy již ze 14. stol. Z roku 1465 pochází zpráva o daňkovi. Byl zaváděn divoký králík. Již ze 14. století jsou zachovány doklady o kynologii – rozdělení plemen – chrti, dogy, ohaři, vyžlata (jezevčíci). Usnesení českého sněmu 1573 – právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků. Obsahuje i nařízení o ochraně zvěře – počátek oficiální myslivosti u nás. Zvěř dravá mohla být lovena volně. Od 16. století rozvoj palných zbraní, koncem 17. století se objevují lovecké ručnice. Velká dravá zvěř je téměř vyhubena. V 17. a 18. stol. vrcholí chov jelení zvěře.
V 17. stol. zakládány kačenárny. Rozmach pytláctví. Následují opatření. Tvrdé tresty.
Císař Josef II. vydává v roce 1781 patent o zrušení nevolnictví a v roce 1786 řád o myslivosti.
V 18. století preference lesnictví na úkor myslivosti – císařsko – královský patent lesů a dříví císařovny Marie Terezie z roku 1754.
3. Jaká nejvýznamnější změna se ve vztahu k lovu zvěře udála v našich zemích v 19. století?
- Myslivost se podřizuje lesnímu hospodářství. Snižují se stavy jelení zvěře, přibývá srnčí. Začátkem 19. století nastává největší rozvoj bažantnictví. S rozvojem brokové střelby se proslavuje české puškařství.
1848 zrušeno poddanství. Zrušeno výsadní právo lovu pro šlechtu.
1849 vydává císař František Josef I. říšský patent (zákon) o myslivosti č. 154. Právo myslivosti spojeno s vlastnictvím půdy. Vznik vlastních honiteb – nejméně 115 ha souvislých pozemků. Majiteli honitby byla nařízena povinnost náhrady škody vzniklé při lovu nebo způsobené zvěří.
Začíná intenzivní chov drobné zvěře. Počátkem 19. století zaniklo sokolnictví, v druhé polovině 19. století i čižba v důsledku ochrany drobného užitečného ptactva. Bobr ve volné přírodě v jižních Čechách vyhynul v polovině 19. stol., velké šelmy byly prakticky vyhubeny. Importují se nové druhy bažantů, v polovině 19. století muflon a jelenec běloocasý, koncem století jelen sika.
Provádějí se lovy osamělé – šoulačka, čekání, hledání (slídění). Lovy společné (hony) na drobnou zvěř – kruhová leč, ploužení, naháňky, lov na újedi, vábení aj.
1866 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Čechy – omezil dosavadní právo provozovat honitbu a stanovil podmínky pro vystavení honebního lístku. Lovu se mohl věnovat pouze majitel nebo nájemce pozemku a s ním myslivci pod přísahou, kteří byli ve službě honitby nebo honebního společenstva.
1869 vznikla Pražská lesnická jednota Hubertus – odborný spolek myslivců a lesníků z povolání.
1873 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Moravu.
1877 byl vydán zemský zákon o myslivosti pro Slezsko.
1883 byl založen Spolek honební a ochrany zvěře.
4. Jak můžeme definovat lov zvěře v současnosti a jaký je jeho význam?
- Zvěřina, snížení škod, ochrana, zabránění přemnožení.
5. Jak rozdělujeme základní lovecké metody?
- Lov odstřelem a lov odchytem.
|
